Autogram není jen čára na papíře

Rubrika: Publicistika – Postřehy

Kozojedy – "Sbírka podpisů vzniká dlouhé roky. Začíná obyčejně běžnou klukovskou snahou shromažďovat vše zajímavé. Od poštovních známek přes staré mince, plechovky od nápojů až po  nálepky ze zápalek….
   U mě to bylo stejné.  Časem jsem se poněkud specializoval a začal sbírat minerály.  Jenomže je to pouhý kámen. Přes svou krásu taková chladná a vlastně neosobní věc. Najedenou se ve mně něco zlomilo a vlastně ze dne na den jsem sbírku nerostů vyměnil za autogramy," vzpomíná na své začátky Vladimír Pačes z Kozojed. „Je v nich mnohem víc, vyprávějí o osobnostech, o době svého vzniku, připomínají minulost, hovoří výstižně o člověku, který se podepisoval.“
   Kolik autogramů ve své sbírce má, netuší. Stále získává nové výměnou na sběratelských burzách i korespondencí se známými osobnostmi. Na žádosti o zaslání podpisů reagují různě.
   „Vlastně obratem mi autogram poslal bývalý prezident USA Donald Reagan, jordánská princezna nebo prezident Kypru. Známý záhadolog Artur C. Clarke poslal ze Srí Lanky, kde žije, podpisů hned několik. Přidal i kompletní seznam svého díla. Na několik proseb mi neodpověděl Václav Havel.  Tak mám ve sbírce T.G. Masaryka, doktora Beneše, Háchu, Zápotockého i Husáka. Panu Klausovi se teprve chystám napsat. Z bývalých hlav naší republiky mi chybí jen Gottwald, Novotný a pan Havel; třeba jejich podpisy nějak seženu, aby sbírka byla kompletní,“ uvažuje sběratel.
   Podpisy historických osobností lze dnes pochopitelně již jen vyměnit nebo koupit. Vladimír Pačes se drží zásady starých sběratelů - nekupovat, pouze měnit.
   „Jenom tak je sběratelství zábavou, koníčkem, a ne obchodem. Finanční hodnota podpisů je stejně nevyjádřitelná, jde hlavně o hodnotu sběratelskou. Znám člověka, který má autogram Karla IV. Řekněte sami, co by takovému skvostu mohlo vytvořit protihodnotu? Za podpis císaře Františka Josefa I někdo bude schopen zaplatit  desítky tisíc, druhý desítky korun… Jde jen o to, kde se svými sběratelskými zájmy pohybuje.“
    Je zajímavé, že se Vladimír Pačes na svou sbírku nikdy nepodíval spolu s grafologem. Říká, že o osobnostech, jejichž podpisy vlastní, ví dost, ale ve skrytu duše se obává o případnou ztrátu iluzí.
     „Kterého podpisu si nejvíce vážím? Těžko říci, ale patrně Karla Hašlera. Obdivuji ho jako velkého umělce, člověka a v podstatě renesanční osobnost. Momentálně se pídím po autogramu Boženy Němcové a Jana Nerudy. V těchto případech je trochu problém vysoká sběratelská hodnota. Ale když se mi podařilo získat takovou raritu, jakou je dnes  Zdeněk Nejedlý…“
                  
 

foto © Pavel Pávek

Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 07. 12. 2006.