Milan Dubský: Jen tak na okraj - Ošidná referenda

Rubrika: Publicistika – Komentáře

 

Jen tak na okraj
OŠIDNÁ REFERENDA

Pozitivní noviny jsou jako mnoho jiných internetových serverů veřejným mediem a proto nemohou zůstat lhostejné a nereagovat na důležité problémy a události. Chtějí a budou se vyjadřovat k důležitým výzvám našeho současného života méně či velmi závažných. K těm velmi závažným jistě patří zda má být na našem území umístěna radarová základna USA. O její vybudování požádala naší republiku americká vláda. Tato vyspělá radarová technologie má sloužit k hlídání prostoru, zda se v něm nepohybují rakety, vypálené proti svobodnému světu ze zemí, které nechtějí podepsat mezinárodní úmluvy o mírové spolupráci nebo vyslané ke zničení lidí a majetku, kteří jsou nevinní a nemají s cíly těchto démonických nedemokratických skupin a států s diktátorskými režimy nebo jako je teroristická organizace Al-Kajdá nic společného. Ovšemže, pobyt vojáků cizí velmoci na území suverénního státu je vážnou věcí a může být realizován buď násilnou okupací vojsky nepřátelského a agresorského státu nebo dohodou a uzavřením smlouvy mezi samostatnými, svobodnými a nezávislými státy.
Náš případ se týká té druhé varianty. S tou první máme smutných zkušeností až dost. Je proto skoro podivné, že taková věc vyvolává takové reakce a diskuse. Je to hlavně tím, že máme neblahé zkušenosti s pobytem okupantů ať to byli němečtí fašisté, kteří obsadili Československo v roce 1939 nebo vojáci sovětských diktátorských klik v roce 1968.

Tato vojska sem přišla jako agresorská. Nyní mám na mysli vstup armád pod vedením sovětských špiček v roce 1968. Říkám tomu „druhé osvobození“, protože v roce 1945 to byla válka proti nacismu, k jehož porážce přispěl tehdejší Sovětský svaz významným podílem. Ale v pozadí plánů Stalina bylo stejně rozšíření sovětského imperia na západ, na jih, ale vlastně na všechny strany.

Naše veřejnost odborná i občanská se rozděluje ve svých názorech na realizaci umístění radarové základny na našem území. V tom není nic zvláštního ba naopak. Svědčí to tom, že mnoho našich občanů se zajímá o to, co se děje kolem nás a o děje a skutečnosti v domácí i zahraniční politice. A to je v pořádku a dobře. Bylo by naivní se domnívat, že všichni budou mít na jednu závažnou skutečnost stejný názor. To není vůbec možné, protože úroveň a způsob myšlení lidí jsou různé a jsou ovlivněny vzděláním, praktickými i životními zkušenostmi, angažovaností či lhostejností k věcem veřejným a ještě celou řadou objektivních i subjektivních činitelů. Na sjednocujícím se postoji se vytvoří malá či větší skupina-množina zastánců či odpůrců daného problému.

Je tomu tak i u zmiňovaného umístění americké radarové základny na území České republiky. Diskuse a postoje k tomuto problému jsou četné, velmi emotivní, ale jak se dosud ukazuje, nevedou ke sjednocování většinového stanoviska. A ani by to nebylo dobré, protože v případě realizace všeobecného referenda většina nemusí mít pravdu, zvláště tehdy, jedná-li se o případ, kdy je nutno znát mnoho odborných znalostí, skutečností a hledisek, které nejsou dostupné právě té potenciální většině obyvatel, kteří by byli aktéry referenda.

Proto by rozhodnutí v této otázce nemělo být věcí všeobecného referenda, ale vícehlavého, poměrně velmi početného kolegia odborníků z řad vědců, fyziků, techniků, vojáků z povolání, politologů, zahraničně politických expertů a také vzdělaných politiků z komunální i vrcholové sfény. Nikoliv však těch, kteří k této problematice dosud jenom mlžili anebo ne zcela správně zaujímali stanoviska.

Heslovité argumenty vlády, pana Vondry, vládního zmocněnce pana Klvani a dalších nejsou vůbec přesvědčující. Na co vláda uvolnila oněch 25 milionů korun pro přesvědčovací kampaň, kde jsou utráceny? Nepravdivé výroky předsedy vlády o vzdálenostech zařízení od hranic obcí a zkracování původně oznámených, nevzbuzují důvěru. Mohou svědčit pouze o tom, že tomu pan předseda Topolánek buď nerozumí nebo hájí předem již daný postoj. Já osobně bych byl pro umístění na našem území, ale aby se tak stalo, je nutno toto rozhodnutí vyargumentovat, podložit přesvědčujícími odpověďmi na četné a oprávněné otázky našich občanů.

Oba tábory, bral bych ty jejich zastánce a protagonisty, kteří jsou s to tomuto složitému vysoce odbornému, vojensko-politickému problému rozumět a porozumět a věcně, zodpovědně, občansky, humánně a lidsky diskutovat a dojít ke správnému rozhodnutí, dosud tak zcela neučinily. Diskuse a akce spíše vedou k dalšímu rozdělování naší veřejnosti v této otázce. Tím se nic neřeší. Mnozí se tím pouze zviditelňují před potenciálními voliči, další se rádi předvádějí a někdy i předhánějí jací jsou to kabrňáci v této otázce, a ještě další, a těch je nejvíce jsou pouzí žvanilové nebo přihlížející. Problém nelze uspěchat. Každý den, týden, měsíc a volební období ovlivňuje a ovlivní tento proces. Jedna vládní garnitura u nás i v Americe, která bude vyměněna volbami, a bude věc třeba řešit rozvážněji a doufejme, že správně.

Nemělo by být nic záporného ani škodlivého na tom, když radarová stanice s moderní radarovou technologií XBR k identifikaci útočných raket bude stát na našem území, a může zjistit raketu vyslanou z pole nepřátelských fundamentalistických států či od skupin teroristů. To by nemělo nikomu vadit, leda těm, kteří takové úmysly mají nebo s nimi sympatizují. 

Ilustrace exkluzivně pro Pozitivní noviny © František FrK Kratochvíl  http://frk60.aspweb.cz

 OHLASY NA ČLÁNEK

1)
Vážená redakce,
ráda čtu Vaše noviny a proto bych uvítala, aby podobné články neuveřejňovala. Chci vám upřímně sdělit, že nevidím NIC, ale OPRAVDU NIC pozitivního na tom, že si nějaká cizí armáda hodlá v mé vlasti vybudovat terč pro jaderné zbraně. Je mi upřímně jedno, zda tato armáda je americká, ruská či mongolská. Mohla by být i mimozemská, přesto budu nesouhlasit. Pokud redakce vnímá autorův příspěvek jako POZITIVNÍ, pak ovšem rozum zůstává stát. A pokud se s tímto názorem redakce dokonce ztotožňuje, doporučuji změnit název, aby nedocházelo k matení veřejnosti.
Děkuji za pochopení
S pozdravem
Martina Honisová, 17.8.2007 

P.S. Je opravdu hodně smutné, když někdo většinu obyvatel šmahem odsoudí k příslušnosti či sympatiím k světovému terorismu. Možná by k nám měli naši ochránci v rámci boje s terorizmem shodit pár jaderných střel, aby toto podhoubí bylo včas zničeno. Byl by to určitě, dle nám předládané logiky, POZITIVNÍ čin, protože by zachránil svět. Považte, takové hnízdo terorismu!

2)
Odpověď autora článku

Vážená paní nebo slečno Honisová,
děkuji Vám za ohlas a vyslovení Vašeho názoru k mému komentáři, který vyšel v Pozitivních novinách 17.srpna 2007. Máte plné právo a svobodu vyjádřit zcela jiné stanovisko k předmětnému problému. Plně jej respektuji. Ale z Vašeho ohlasu není zřejmé, pro co vlastně jste Vy ? Pro umístění radarové stanice nebo ne? Ale hlavně proč? Váš ohlas má podle mne trochu jiný směr. Vy jste proti tomu, aby Pozitivní noviny uveřejňovaly příspěvky, které reagují na závažné jevy, problémy a události. Píšete, že je Vám jedno zda „tato armáda je americká, ruská či mongolská“, ale v tom není problém. Zde se nejedná o pobyt jednotek nějaké armády, nýbrž o zařízení, které by bylo schopno monitorovat pohyb raket, odpálených bez ohlášení a s úmyslem napadnout území jiných států bez vyhlášení války a jejichž oběťmi by se stalo v první řadě civilní obyvatelstvo a které samy třeba vůbec nevlastní podobné zbraně a nemají žádných nepřátelských úmyslů. Na rozdíl od agresivního vstupu Rudé armády 21.srpna 1968 pod lživými argumenty, že jdou zachraňovat socialismus, požádala vláda USA, zda by naše republika dala souhlas k umístění takového technického vojenského zařízení jakým je radar, který k hlídání vzdušného prostoru užívá paprsky XBR, které jsou méně škodlivé, než vysílače mobilních operátorů, protože paprsek radaru je mnohem méně, ne-li vůbec, škodlivý a nemá takovou intensitu.
Ale slovo a názor ke zdravotním aspektům musí a mají říci fyzikové, vědci a příslušní odborníci. Měli by a jistě budou ovšem také přihlížet k postojům občanů. Člověk se má rozhodovat na základě poznatků a zkušeností. S poznatky souvisí myšlení. Bez myšlení a přemýšlení nelze žít. Když si vážená paní nebo slečno Honisová ještě jednou přečtete v klidu můj komentář, nenajdete tam žádný odsudek většiny obyvatel, jak jste nazvala občany naší země. Já zastávám názor, že o vysoce odborném problému s velkým potenciálním dosahem mají rozhodnout lidé, kteří rozhodnou kompetentně. Tak jako nemůže složitou medicínskou operaci provádět laik, nýbrž vzdělaný a zkušený lékař, nemohou o závažných otázkách rozhodovat a řešit složité problémy laici a lidé, kteří nejsou seznámeni se všemi faktory a detaily a jejich vlivy na další vývoj věcí a událostí.
Někde v pozadí mé reakce na Váš oprávněný a kritický ohlas se ukrývá malá otázečka, zda byste podobný odsudek vyjádřila v době, kdy ulicemi našich měst v srpnu 1968 projížděly sovětské tanky. Myslím si, že je to možná nepravděpodobné. Možná jste v té době byla příliš malá, ještě dítě anebo jste se ještě nenacházela na tomto světě. Nicméně mě dost zaráží, nikoliv Váš kritický ohlas, ale počínání presidenta Putina a ruských generálů, kteří instalovali nejnovější rakety okolo Petrohradu, obnovení dálkových letů nejmodernějších a největších ruských vojenských bombardérů s raketami s funkčními hlavicemi nad světovými oceány, jež krouží kolem zeměkoule. Toto rozhodnutí učinil pan Putin právě včera, když bylo v roce 1992 zastaveno, a nepřipadá mi právě šťastné a rozumné. Přesto nepodsouvám ruskému národu a občanům Ruské federace žádné dané předpojatosti. Myslím si, že obyčejní lidé všech národů, kteří pracují a vytvářejí všechny užitečné a přínosné hodnoty našeho světa, si nepřejí žádnou válku, ani nesmyslné zbrojení, i když právě na něj vynakládají vlády všech zemí daleko největší prostředky z vytvářeného hrubého produktu.
Přeji Vám vážená, vše dobré a ujišťuji Vás, že jsem přesvědčen, že Pozitivní noviny mají nejen právo, ale i povinnost tisknout příspěvky, které píší autoři s rozvahou a ve snaze přistupovat nejen k hezkým krásným věcem a jevům, ale i k otázkám a problémům,  jež nejsou vždy úsměvné, ale psát o nich jinak, než bulvár. Svět a život je naplňován nejen radostmi, štěstím, ale také strastmi a bolestmi. Těch posledně uvedených by mělo ovšem být co nejméně, ale nástroje na takový svět bohužel zatím lidstvo nemá.
S pozdravem
Milan Dubský, 17.8.2007 

2)
Pan Milan Dubský má plnou pravdu, že otázka umístění radaru na území našeho státu je tak ryze odborná záležitost, že o ní rozhodovat referendem je holým nesmyslem. Někde jsem již četl trefné porovnání, že stejně
nesmyslné by bylo referendum, zda máme platit daně, či ne. Nejsem ovšem tvor natolik tolerantní, jako pan Dubský, a tak vidím v celé té protiamerické štvanici zlý úmysl, někým placený a podporovaný. Je to totiž skvělá příležitost - cizí vojska na našem území, jak zpracovat mínění naivních lidí v svém zájmu. To, že za nějakým účelem může dojít k pobytu "cizích", správně, ale spojeneckých vojsk na území ČR, muselo být každému alespoň trochu přemýšlivému občanu jasné, jakmile ČR vstoupila do NATO. Tací, kteří to nepřepokládali, by teď měli hlasovat v referendu? Stojí za to jít na stránku "NE ZÁKLADNÁM" a přečíst si, které organizace toto hnutí podporují. Islámská konference, Svaz palestinských studentů (v Česku!!), Společnost Julia Fučíka. Pokud toto někomu nestačí, běžte na tu stránku, přečtěte si názvy všech organizací a pak si přiznejte, zda s názory takovýchto spolků se chcete ztotožnit. Ještě nikdy ve své historii neměl český národ takové bezpečnostní záruky, jako za nynějšího spojenectví. Ale ty je třeba si něčím zasloužit, nějak se na nich podílet. Když nechceme, připravíme si sami další rok 1938.
Touto vyhrůžkou nemíním však nebezpečí ze strany Německa. Bude odjinud.
Karel Bůna, 17.8.2007

3)
Po přečtení štvavého ohlasu Martiny Honisové na příspěvek Jen tak na okraj – Ošidná referenda bych ráda vyjádřila jeho autorovi Milanu Dubskému svou plnou podporu. Obdivuji, s jakou rozvahou a věcností dokázal na ohlas této čtenářky odpovědět.

M.Honisové v její kritice výstavby radarové stanice u nás zcela uniklo jádro věci a pochybuji, že si jen na chvilku uvědomila, proti čemu vlastně brojí, co to radarová stanice je a k čemu má sloužit. Její výrazy jako „terč pro jaderné zbraně“ tomu nasvědčují. Právě proto, že bychom tím terčem být nechtěli, je umístění radarové stanice schopné upozornit na rakety odpálené s nepřátelským úmyslem, tak důležité.

Pevně věřím, že tak jako PN nestrkají před vážnými problémy hlavu do písku, a to i přesto, anebo právě proto, že jsou pozitivní, (svůj názor k tomuto problému jsem vyjádřila v dubnu t. r. v článku „Úvaha nad PN a jejich pozitivním úkolem“), nebude ani vláda ČR alibisticky nechávat rozhodnutí na laicích a schovávat se za referendum, ale předá rozhodnutí odborníkům.

V ohlase M. Honisové ožila rétorika Rudého práva z nejhoršího údobí 50. a 55. let. K jejímu nařčení, že „většinu obyvatel šmahem odsuzuje“, přišel M. Dubský jak slepý k houslím. Na rozdíl od něj si troufám odpovědně prohlásit, že většina tomuto problému skutečně nerozumí a rozumět nemůže - to by mezi námi žili jen samí Einsteinové.

Vážená paní Honisová, domníváte se, že články typu M. Dubského do PN nepatří, ale je tomu právě naopak. Jestliže nechceme být v budoucnu opět něčí gubernií, je nutno o tak ošidné kampani, jako je ta NE ZÁKLADNÁM, co nejvíce hovořit. Mělo by nás zajímat, kdo tuto kampaň rozpoutal, kdo za ní stojí a kdo má peníze ji financovat. Odpověď na to, kdo a která strana byla v naší republice odjakživa mistrem v demagogii, ať si domyslí každý sám.
Blanka Kubešová, 18.8.2007 

4)
Co by tak autor Milan Dubský řekl (ať už prostřednictvím mluvčích nejvyšších míst tomto státě, kteří věci spíše zamlžují a nanejvýš – spíš především - mluví jen o zdravotně bezpečnostních otázkách) na argumentaci našich vojáků, legionářů, letců RAF, kteří prošli válečným běsněním a zůstali naživu, aby se dočkali hrozby nového válečného požáru? Slyšel jsem jejich názory a říkají doslova: jde o hazard celé země, jestliže chce vynaložit miliardové částky na výstavbu jakékoli a jakkoliv jednostranně obhajované protiraketové základny namísto odstraňování pohromy lidstva, bídy, hladu a nemocí ve světě!

Vidíme to z právě odvysílaných zpráv naší televizi (pátek 17.8. večer: ruské strategické bombardéry pouští Putin o světa, aby obhajovaly bezpečnost jeho říše – přestali s tím před deseti lety, a dále Putin zakazuje vysílání BBC na území Ruska, Putin vyhrožuje. To bude protistrana odpovídat rovněž silou? Kam to povede?

Známe to dobře z do nástupu nacismu k moci v Německu. Takové postoje nutně vedou dneska na jedné straně k vývoji a výrobě nových účinnějších a odolnějších obranných systémů, avšak na druhé straně k vývoji a výrobě nových účinnějších a odolnějších útočných zbraní. Cožpak nejde o očividné zakrývání pravých záměrů těch nejmocnějších zbrojařů světa, kteří se potřebují zbavovat neustále vyrábějícího a skladovaného zbrojního arzenálu? Jde tak o nekonečný řetěz zbrojení a vynakládání tolika prostředků, jejichž výše se blíží k několika bilionům dolarů!

Když už jsi, vážený Milane Dubský, rozpoutal diskusi na toto tréma, pak to budeš jistě také Ty, který má za povinnost odpovídat na všechny podobné ohlasy, anebo je předložit příslušným místům. Konečně i sám náš prezident republiky kličkuje, proč neřekne lidem, jak to vlastně myslí? Napřed musí promluvit skuteční odborníci světa. Naši politici opravdu hazardují s důvěrou občanů a vysvětlují jim nanejvýš stále dokola, že bezpečnost a zdraví lidí v okolí základen nebudou ohroženy. A o bezpečnost celého státu, našeho území, Evropy, světa? Cožpak nám Putin nedává jasně najevo, co zamýšlí?

Ale to neznamená, že se mu má odpovídat silou a nic jiného než silou. Kde jsou všechna slova, petice, společná dojednání o snižování zbrojení, o mírových projektech ve prospěch světa? To už se přestává jednat? To už dochází trpělivost? Naopak je nutné burcovat světové veřejné mínění (četní Američané s tím už začali), cožpak se necháme zatlačit opět hanebně tak, jako tomu bylo za nacismu a komunismu, kdy se lidé nedokázali bránit? To je nutné ovšem v samotném zárodku, kdy snad každý rozumně uvažující a průměrně vzdělaný člověk se nemůže nechat balamutit! Spojme si to se zamlžováním a panickými zprávami o situaci na světových burzách, kde stále vládnou zbrojařské monopoly propojené finančními kruhy. Co je to jiného, než pomoci právě jim!

Divme se lhostejnosti velké části našich lidí, divme se tomu, proč jsou doslova narvané hospody, noční podniky a všechny pochybné únikové zábavy včetně telenovel, bulvárního tisku, který válcuje všechen tisk ostatní – tato část lidí nechce nic slyšet o těchto otázkách, odmítá diskusi a referenda,že to stejně nic neřeší – mocipáni prosazují silou své. A také nám to předvádějí bezostyšně denně.

Blíží se 70. výročí úmrtí našeho velkého státníka, humanisty, demokrata prvního prezidenta Osvoboditele Tomáš Garrigua Masaryka. Blíží se také volby nového prezidenta. Není to právě příležitost k tomu, aby se nejen vzpomínalo, ale jednalo. Kolik trpělivosti musel TGM vynaložit, aby světové veřejné mínění a především politiky USA přesvědčil o spravedlnosti, demokracii a svobodě pro malé národy ve zpuchřelé c.k. říši. Není to příležitost k tomu, aby všichni ti, kteří usilují o moc v našem státě, řekli jasné stanovisko a vyložili svůj vztah k myšlenkám tohoto myslitele – myšlenkám nadčasovým s velkým přesahem až do současného 21.století! Podle toho bychom je také měli navrhovat, vybírat a volit.

Chtěl jsem ostatně jako dlouholetý člen Masarykovy demokratické společnosti připravit k 70. výročí úmrtí TGM článek pro Pozitivní noviny, bude-li zájem. Pustili jste však na své stránky nejvýznamnější světové téma těchto i budoucích dnů. Proto prosím, otiskněte tento můj ohlas zcela samostatně v hlavní části, nikoli jenom pod článkem Milana Dubského, veďte tuto diskusi rovněž přímo, jestliže to opravdu myslíte jako dosud - poctivě a pozitivně.
Miroslav Sígl, 18.8.2007

Vážení čtenáři!
Článek Milana Dubského o radarech vzbudil velkou vlnu emocí, které jsou bohužel v některých případech velmi konfrontační.  Nesporně se jedná o důležité a citlivé téma, o kterém je třeba veřejně mluvit, ovšem na celorepublikové úrovni v řízené diskuzi za účasti centrálních médií.

Jsme přesvědčeni o tom, že posláním Pozitivních novin není otiskování jakýchkoli konfrontačních článků a diskuzí kolem nich (byť i nám se to občas stane) na témata vysloveně politického charakteru. K tomu jsou povolána úplně jiná média, kterým nechceme "lézt do zelí".

Proto jsme se rozhodli další ohlasy na téma RADARY v PN neuveřejňovat a tuto diskuzi uzavřít. Pokud cítíte potřebu vyjádřit svůj názor, zašlete ho e-mailem přímo autorovi článku panu Milanu Dubskému.
Děkujeme za pochopení.

Redakce Pozitivních novin
19.8.2007

Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 17. 08. 2007.