Publicistika – Komentáře

Vlastímil Marek: Mediální gramotnost

Znáte to. Prolistujete noviny, a odložíte je. Pak je ve snaze najít nějaký přece jen rozumný a příjemný článek dokonce pečlivě pročtete, ale právě tak jako při stále marnějším sledování televize (co kdyby nějaký ten pořad byl přece jen alespoň ucházející?) zjistíte, že to vše byly jen neustále opakovaná, a navíc stále povrchněji a odbytěji zpracovaná témata.

Dagmar Slivinská: Má strach opravdu tak velké oči?

Dnes ráno, jsem si otevřela počítač, mrkla na Facebook a vidím, že se mi tam hlásí nějaký chlap a chce si povídat. Bylo asi pět hodin a mně se ještě nechtělo vstát a jít si udělat snídani, když tu vidím jak píše: "Dobré ráno Dášenko, jaké máte dnes kalhotky"? Odpověděla jsem bezmyšlenkovitě že žádné, protože jsem byla ještě v posteli. Ale on pokračoval. " To jste tedy naostro?"

Jaroslav Volf: Už chtějí ten článek, pane Čapku... (6)

Mimochodem řečeno, poznal jsem dost významných spisovatelů z těch šťastnějších zemí, jež jsou nám dávány za příklad. Řeknu vám, že jsem nepozoroval, že by nějak hltavě žili; mají na to příliš mnoho práce. Většinou jsou to samotáři... jako ti naši; a jsou uvrtáni ponejvíce k psacímu stolu jako ten průměrný český autor.

PhDr. Miloslav Rejzl: Važme si krásného rodného jazyka

Čeština vyspěla už za vlády posledních Přemyslovců. Císař Karel IV. ji povýšil dokonce na jazyk diplomatický. Ve středověku se ze všech slovanských jazyků jen čeština stala rozšířeným spisovným jazykem, vládnoucím dostatečnou slovní zásobou pro úkoly umělecké, náboženské, administrativní i vědecké. Jeden čas byla čeština dokonce i úředním jazykem sousední říše polské. Ovlivnila tak vytváření spisovné polštiny a působila zčásti i na jazyky ruské.

Adela Muchová: Skutečně nevěřící?

Jsme prý Češi národ bezbožný, praví statistiky. Ale mně se to nějak nezdá. Během posledních týdnů jsem se setkala s tolika náboženskými (přesněji křesťanskými) projevy, až se mi hlava zatočila. A to jsem jen brázdila ulice hlavního, údajně tak nevěřícího, města. Koneckonců, posuďte sami.

Lukáš Berný: KONEC SEMAFORU?! Petice na záchranu divadel

Asi většina lidí slyšela v posledních týdnech něco o tom, jak se řeší přidělování dotací na kulturu v Praze. Situace je mnohem závažnější než vypadá, díky reformě, kterou prosadili lidé jako Milan Richter a Ondřej Pecha, bude divadlo Semafor (a nejen to) pravděpodobně muset z finančních důvodů ukončit svou činnost

Miroslav Sígl: Kampak na nás s krizí…

Nouze mi dala odvahu a přiměla, abych psal verše…S tím by Horatius dnes neuspěl, ale co my víme, jak šla tenkrát poezie na odbyt?! Pro nás je spíše typické staré české přísloví o tom, že nouze naučila Dalibora housti. Za pravdu mi dal hned jeden z prvních vystavovatelů veletrhu pro plnohodnotný aktivní život For Senior (Pražský veletržní areál Letňany 5. – 8. března), kterého jsem oslovil.

Milan Dubský: První srážka satelitů

Kolem naší planety Země obíhá v blízkém vesmírném prostoru již více jak 17.000 objektů větších jak 10 cm. Jejich váha je od několika kg až po tunové hmotnosti. A stále přibývají další. Kosmická dálnice kolem Země se zahušťuje. O nebezpečí srážky těchto předmětů se vědělo, ale bylo bráno jako příliš teoretické a málo pravděpodobné. Poprvé v historii se srazily 12. února 2009 dva satelity.

Ivan Kolařík: Australské peklo - Očité svěděctví našeho krajana

Většina požárů buše končí lidmi vyhranou bitvou nad neúprosným živlem. Zůstane ohořelý buš, pole a louky. Málokdy dojde ke ztrátě obydlí nebo dokonce ke ztrátě na životech. Vyčerpaní požárníci se šťastně usmívají a komunita je jim, zrovna tak jako ostatním složkám podílejícím se na boji s požárem, neskonale vděčná.

Milan Dubský: O čem krize

Naše dobromyslné, zkušené a chytré prababičky říkávaly, že čeho je moc, toho je příliš a nepovede to k ničemu dobrému. Společnost vyprodukovala právě všeho moc. Nejen aut, praček, spotřebičů, z nichž mnohé místo aby nám usnadňovaly práci, nám překážejí v domácnostech, spotřebovávají elektřinu.

Vlastimil Marek: Média po kapkách!

Ačkoliv přesněji bych měl napsat, protože zprávy v novinách nepůsobí tak efektivně a hlubinně“ - „televizní zprávy po kapkách!“ Vždycky nám říkali, že jed v malém množství je lék. Pivaři a konzumenti slivovice tvrdí totéž o alkoholu. Mají pravdu. Bylinkářství, čínská medicína, očkování i homeopatie jsou dalšími důkazy, že to funguje. V jistém smyslu škodí cokoliv, čeho je příliš.

Jaroslav Volf: Už chtějí ten článek, pane Čapku... (15)

Člověk si ledacos myslí o národech, a nejsou to vždycky věci, které by si ten národ mohl dát za rámeček; to už je takový zvyk, že člověk jaksi ztotožňuje zemi a národ s jeho politikou, režimem, vládou, veřejným míněním nebo jak se tomu říká. Ale něco jiného je si ten národ nějak názorně představit; to si nemůžete nikterak vymyslet nebo umínit; sama od sebe se nám vynoří vzpomínka na něco, co jste viděli, na něco docela nahodilého a všedního.

Eliška Peroutková: O jednom stoletém divadle (ohlas)

Dovolte prosím, abych Vám při příležitosti významného 100. výročí napsala pár slov, protože toto divadlo skutečně leží v mém srdci hluboko uložené. Známe se už příliš dlouho na to, abychom se vzájemně nemuseli přesvědčovat o tom, že divadlo je naše vášeň, pro kterou - i když ji tisíckrát zatracujeme a říkáme „nikdy už“ - jsme schopni vrátit se, třeba po kolenou.

Vladimír Kulíček: Vezměte rozum do hrsti a pohlaďte ho po srsti!

K názvu ankety by mohl odborník napsat knihu o několika dílech. V moci laika formou anketní odpovědi je možno pouze poskytnout omezený náhled z pozice vlastního názoru. Zůstaňme tedy u toho. Tisku se odedávna říkalo sedmá velmoc. Dnes toto označení platí pro média jako celek. Úloha médií je těžkým břemenem s velkou odpovědností a dopadem v celé veřejnosti.

strana 1 / 9

Další strana »