ELIÁŠOVY PRANOSTIKY  (39.týden)
od 24.9. do 30.9.2008

Naši staří předci milí, s přírodou se přátelili,
vyzráli na její triky, vymysleli pranostiky.
Ano, ano lidé zlatí, pranostiky stále platí.
Jisté to však někdy není, všecko na světě se mění!

24.9.
Po hojných deštích v září, osení se podaří.
•••
Jaromír se na svých polích v září blátem brodí,
usmívá se spokojeně, že mu pole rodí.

25.9.
Září víno vaří a co nedovaří říjen dopeče.
•••
Zlata v září nevaří – můj ty člověče,
raděj navštěvuje kino. Ano v říjnu nepeče,
víno tím prý bývá vino!

26.9.
Na svatého Cypriána chladno bývá často z rána.
•••
To už říkávala Anna, Andrea to říká taky,
platí to však, jen když nejsou na obloze žádné mraky.

27.9.
Na Kosmu a Damiána studeno bývá zrána.
•••
Když dnes Jonáš v tomto verši slabiky si spočítal,
v druhé půlce jedna chybí – osmou by tam uvítal.

28.9.
Svatováclavské časy přinesou pěkné počasí.
•••
Všichni naši Václavové na hradě i v podhradí,
přinášejí babí léto, kdo je někdy nehradí?

29.9.
Je-li svatý Michal jasný a krásný,
bude tak ještě po čtyři neděle.
•••
Michal stejně jako Václav má rád léto babí,
hezký říjen ohlašuje – víno už ho vábí.

30.9.
Na svatého Jeronýma stěhuje se k nám už zima.
•••
Na zimu dnes Jeroným marně hledá lepší rým,
i když se mu příliš nechce,
podzim přeskakuje lehce.

****

To je tedy odkaz našich předků milých,
upravili jsme ho ve svých dlouhých chvílích.
Učme se od předků lásce a pokoře,
pokoře k přírodě v té naší oboře!
Klima je příjemné, zem se tu nechvěje,
v létě je sluníčko, v zimě zas závěje,
jaro se zkracuje a podzim taky,
po jasném počasí připlují mraky.
Uprostřed Evropy v zemičce malé,
tam je náš domov a bude stále!

Pokračování příště...          
  
Autor se tímto omlouvá, že fušuje do řemesla našim moudrým předkům a děkuje všem živým i mrtvým sběratelům této lidové moudrosti, kteří se v minulých stoletích zasloužili o to, že naše lidové pranostiky stále žijí!