Jitka Dolejšová: Kdopak nosí dárky?

Rubrika: Publicistika – Zajímavosti

Rozdávání vánočních dárků je úkolem těžkým a časově velmi náročným. Neexistuje škola pro výchovu vánočních dárkonošů, ani není pro toto povolání specifikován potřebný rozsah vědomostí, znalostí či délka praxe.
Z tohoto důvodu je profese vánoční bytost-doručovatel s náplní práce: dodat v určeném termínu dárky až do domu, a to pokud možno tajně, obsazena různě:

V ruských zemích jezdí Děda Mráz se Sněhurkou na saních. Termín dodání dárků:
1. ledna.

V Německu chodí Weihnachtsman – mužík se zrzavými vlasy a fousy, oblečený v dlouhém plášti s kapucí. Dříve chodil za doprovodu manželky – a mimo jiné uděloval tresty. Podle německé tradice v některých oblastech nosí dárky Děťátko (Christkind), podobně jako v Horním Slezsku.

V Polsku je dělení práce regionální: někde nosí dárky Děťátko, jinde Gwiazdka (Hvězdička, zřejmě první hvězda na obloze), Aniołek (Andílek), Gwiazdor (stařec s holí) nebo św. Mikołaj (Svatý Mikuláš).

Ve Švédsku je vánočním doručovatelem Jultomten – je to milý, trochu přihrblý děda, který za pomoci trpaslíků hází dárky oknem.

Ve Finsku naděluje Joulupukki, bělovousý stařík s vysokou červenou čepicí, doprovázený pidimužíky. Joulupukki je vlastně finské jméno pro Santa Clause.

V Norsku si na tuto práci zjednali kozu – ta dává dárky i zlobivým dětem, ale předtím musí dostat nažrat – nejlépe je nachystat trávu.

V Holandsku je vánočním dárkonošem Mikuláš za doprovodu mouřenína.

Ve Francii si přivydělává senior Papa Noel (Pére Noel), oblečený v bílém. Dárky dává do dětských střevíců.

V Itálii mají jedinou ženu v tomto oboru – jmenuje se Befana. Je to dost letitá a nevzhledná čarodějnice. Je však moudrá, laskavá, s dobrým srdcem. Spouští se komínem, dárky schovává do bot, zlobivým dětem nadělí kousky uhlí. Termín doručení dárků: 6. ledna.

V Řecku mohou očekávat o silvestrovské noci příchod Svatého Vassilia, který přináší dárky až k posteli.

Ve Španělsku rozdává dárky na Štědrý den celý pracovní tým, Tři králové.

V USA, Anglii a dalších anglicky mluvících zemích přijíždí o půlnoci 24. prosince snad nejznámější postava: Santa Claus (Saint Nicholas). Plnoštíhlý chlapík v červeném trikotu a červené čepici s bílou bambulkou. Má lítací saně se sobím spřežením (9 sobů, vpředu je statný samec Rudolph). Santa se do domu dostává komínem a naděluje do punčoch zavěšených u krbu. Co se nevejde, umístí pod vánoční strom. Je vhodné připravit pohoštění – pro Santu misku mléka, pro soby pak kousky cukru.

Santův černý bratranec Uncle Santa tančí a hraje na trubku a zastává modernější způsob dopravy – na Havaj přijíždí na surfu.


A co my, Češi?
No samozřejmě, nám nosí dárky Ježíšek!
Malé dítě, které na oslavu svého narození samo rozdává dárky. Ježíšek, zahalený kouzlem a tajemstvím. Nikdo ho ještě neviděl a asi neuvidí, ale možná, že je to tak lepší. Můžeme si ho představovat, vidět ve snech, hledat ve tvarech mraků, tušit ve stínu vánočních stromků, vnímat jeho přítomnost venku za oknem.

Každá země má své tradice a její obyvatelé si myslí, že ty jejich Vánoce jsou nejkrásnější. To je dobře a tak to má být. Ráda se dozvídám o odlišných zvycích a tradicích. K Americe patří Coca-Cola a Santa Claus, stejně jako k Rusku Děda Mráz tančící kolem jolky. Představuji si severské dědečky se skřítky, jak se polární nocí brouzdají k osamělým obydlím. Má to svůj půvab a kouzlo...
Jenže – nějak se v českých zemích začíná čím dál tím víc ukazovat Santa Claus. Není to vina Američanů, těm je asi jedno, kdo u nás naděluje. Spíše naši vychytralí obchodníci nabídli Santovi další pracovní poměr, za výhodných podmínek a zaručením mnoha zaměstnaneckých výhod.
Ono taky přetvořit Ježíška (když ho nikdo neviděl) do podoby nějakého výhodného obchodního artiklu, je pro byznys jaksi neřešitelné a tudíž nezajímavé.
A tak je u nás těchto chlapíků v červeném jak nastláno. Oni se tu snad klonují. Přemnožený Santa Claus v životní i neživotní velikosti, z čokolády, z plastu, látkový či keramický, chodící a zvonící, zpívající, svítící a tančící, nebo šplhající po provaze. Santovské masky, oblečky a čepičky... Santa Claus všude, kam se podíváš.
Vadí mi to. Hodně mi to vadí.

Proto jsem zajásala, když jsem objevila webové stránky http://www.anti-santa.cz/
V podtitulu se uvádí: Chceme, aby našim dětem nosil dárky Ježíšek.
Skupina lidí, která tento web založila, není žádným organizovaným spolkem ani hnutím. Jen chtějí upozornit na to, že Santa má určené jiné místo výkonu práce a jeho úkolem je nadělovat v jiných zeměpisných oblastech. Nelíbí se jim, že se českým dětem vnucuje Santa Claus a že někde dokonce Ježíškovi přiřadili Santovu podobu. Nechtějí se s tím smířit, a tak se rozhodli to změnit. Nebo se o to aspoň pokusit.
Když nás, zastánců Ježíška, bude hodně, když odmítneme nakupovat santovské zboží, tak se snad ledy pohnou. Co myslíte? 

Dopis Ježíškovi:

Milý Ježíšku,
to je dobře, že jsi.
Patříš k českým Vánocům. Přinášíš nám, českým lidem, pohodu a radost. Jsi náš a nenecháme si Tě vzít. Tak doufám, že máš radost.
S úctou a přáním, ať se nám navěky zachovati ráčíš
JD
PS: Prosím Tě, už mi letos nenos žádnou další noční košili, mám jich skutečně dost :o) Děkuji.
 

Ilustrace exkluzivně pro Pozitivní noviny © Martin Velek

OHLASY NA ČLÁNEK

Milá paní Dolejšová,
děkuju za geografický rozbor původu různých nadělovatelů. Bylo to velmi zajímavé. 
Nedávno jsem našla "dokument", předpokládám, že je asi 55 let starý, a pokud si vzpomínám, Ježíšek se snažil mojí objednávce vyhovět. A ani jsem to tehdy neposílala přes poštu Boží Dar.
Dokument přikládám. 
Krásné Vánoce a splnění všech Vašich tajných přání (včetně těch, co byste dostat nechtěla - ani k Vánocům, ani později). 
Dobromila Lebrová 9.12.2007

 

Milý Jéééžíšku,
to je dobře, že jsi. Říkám to přesto, že mi již mnoho let nosíš drahou a nepotřebnou kosmetiku s pro mě nesrozumitelnými návody, takže jsem se asi půl roku po holení mazal Duschgelem. A divil se, proč po vyjití na déšť pěním. Mýlit se a zapomínat můžeme každý, i Ty.
Mám letos k Tobě takovou zvláštní prosbu. Nemohl bys něco udělat s tím Microsoftem, aby mě přestaly chodit na e-mail všelijaké ty nabídky muže povzbuzujících látek či hanbítko prodlužující nástavce? Mě už to otravuje, neklidně pak spím a mám necudné sny. Pokud se Ti to podaří u B. Matese zařídit, další porci kosmetiky pro mě klidně naděl jemu.
Na Tebe v dobrém vzpomínající                       
praděd Václav Emerich                                 
09.12.2007

P.S. To oslovení je úmyslně s dlouhým "ééé". Vždy totiž po rozbalení dárků musím udiveně volat "jééé", abych nekazil radost.

Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 09. 12. 2007.