Michal Dlouhý: HUMORESKY VÁŽNĚ - Štábní strážmistr Arazim

Rubrika: Publicistika – Historie

Ústřední postavou seriálu je četník Karel Arazím, který se vypracuje z řadového četníka v hodnosti štábního strážmistra až na velitele pátračky v hodnosti vrchního strážmistra.
Postupně se mi podařilo zjistit, že skutečný četník Arazím se jmenoval Josef Arazim, narodil se 20. listopadu 1898, to znamená, že letos to bude právě 110 let od jeho nPraporčík Josef Arazim arození.
V době první světové války byl od 5. října 1917 příslušníkem italských legií a bojoval na Doss Alto.
V roce 1928, v době zřizování pátracích stanic, bylo nařízeno, že na četnickou stanici v sídle pátračky bude zařazen vůdce služebního psa, který bude k dispozici pátrací stanici.
Na četnické stanici v Hradci Králové jako vůdce služebního psa zařazen právě strážmistr Arazim. Od roku 1929 byli vůdci služebních psů zařazeni do systemizovaného stavu pátracích stanic.
Po několikaleté službě na královéhradecké pátrací stanici sloužil v již hodnosti štábního strážmistra na četnické stanici Nové Hrady u Vysokého Mýta a později v hodnosti praporčíka jako zástupce velitele stanice četnické stanice Holice v Čechách.
Ani nevíte, jak jsem prahnul po získání Arazimovy fotografie.
V pozůstalosti po bývalém četnickém psovodovi na pátrací stanici v Nitře a později zástupci velitele kutnohorské četnické pátračky praporčíku Rudolfu Votrubovi, jehož syn mi poskytl nepřeberné množství materiálů, jsem o četníku Arazimovi našel zajímavé dokumenty.
V době absolvování kursu pro výcvik vůdců služebních psů četnictva si strážmistr Votruba pořídil následující záznam:
„Dne 11. dubna večer a dne 12. dubna ráno 1932 kryl „Alto“ fenu státní správy „Sylvu“ z pátrací stanice v Hradci Králové, vůdce šstržm. Josef Arazim. – Krytí správné ústavu podepsáno.“

Záznam Rudolfa Votruby

Dalším dokumentem nalezeným v pozůstalosti Rudolfa Votruby je dopis štábního strážmistra Josefa Arazima psaný v Hradci Králové dne 26.8.1932.
V dopise je uvedeno, že Sylva měla čtyři mláďata, dvě feny a dva psy. Dostali jména Kora, Kreta, Konsor a Kord. Ústav pro chov a výcvik služebních psů četnictva je přidělil následovně: Korda obdržel štábní strážmistr Janu Turko ze stanice Kuks - oddělení Pardubice, Konsora štábní strážmistr Karel Hejna ze stanice Trmice - oddělení Ústí nad Labem, Kretu strážmistr Vojtěch Štícha ze stanice Škvorec - oddělení Benešov a Koru Josef Arazim se psí rodinkou strážmistr František Šotola ze stanice Kašperské Hory - oddělení Prachatice.
V dopise štábní Arazim uvádí: „Mládata byla pěkná a silná. Psi byli barvy šedé, pálené a feny barvy žlutě pálené. Stálo mě to hodně, ale mohu se pochlubiti, že jsem státu odvedl mláďata ty nejlepší. Práce jsem s tím měl také dosti a nyní zase budu míti práci se Sylvou než jí dám tréning."

V příloze dopisu byly dvě fotografie a to ve stáří 3 neděl na níž je Josef Arazim s fenou Sylvou a její rodinkou a na druhé jsou pouze mláďata ve stáří 4 neděl.

V roce 1935, když byl štábní strážmistr Arazim přemístěn na četnickou stanici Opatov v Čechách, ho ve funkci vůdce služebního psa na pátrací stanici vystřídal štábní strážmistr Jan Turko, který dostal přidělené Sylvino mládě, psa Korda.

 prospěch štábního strážmistra Arazima v hodnostní škole

Počátkem letošního roku mi byl prostřednictvím nakladatelství Pragoline doručen dopis psaný dcerou Josefa Arazima Alenkou. Dostala se jí totiž do ruky má knížka Humoresky vážně a velmi ji potěšila pasáž o jejím otci. Píše, že již při vysílání seriálu Četnické humoresky ji jméno jednoho z hlavních aktérů zaujalo, neboť se vyskytuje velmi málo. Ale až po přečtení mé knihy se dozvěděla, jak to všechno bylo, a že její tatínek je skutečným předobrazem jedné ze seriálových postav. Závěrem dopisu mi vyjádřila poděkování za dobré ztvárnění vzpomínky na jejího tatínka.
Neváhal jsem ani na okamžik a telefonicky jsem kontaktoval paní Alenku a dohodl jsem si s ní osobní setkání. Svatební fotografie manželů Arazimových Nad hromádkou dokumentů a fotoalby jsme strávili krásné odpoledne.
Paní Alence jsem poskytl informace o jejím otci z pozůstalosti četníka Rudolfa Votruby. Získanými informacemi jsem si doplnil mozaiku poznání o četníku Josefu Arazimovi.

Jak jsem již výše uvedl Josef Arazim byl příslušníkem italských legií. V době první světové války se zúčastnil bojů na území Rakouska, Bosny a Itálie, kde utrpěl zranění při plynovém útoku. V červenci 1917 byl v Itálii zajat a přihlásil se do československé zahraniční armády. Po skončení světové války se účastnil vojenského obsazování Slovenska.
Do četnického sboru nastoupil 1.8.1921 a po absolvování školy pro výcvik četníků na zkoušku byl povýšen na strážmistra.
V roce 1925 se stal zástupcem velitele četnické stanice v Nových Hradech u Vysokého Mýta.
Koncem roku 1927 absolvoval kurs vůdců služebních psů četnictva a od počátku roku 1928 byl přemístěn na četnickou stanici v Hradci Králové coby vůdce služebního psa foxteriera Dereše, se kterým byl k dispozici královéhradecké četnické pátrací stanici. V roce 1929 byl zařazen do systemizovaného stavu pátrací stanice. V roce 1931, po deseti letech služby byl povýšen na štábního strážmistra. V roce 1932 mu byl přidělen nový služební pes – fena německého ovčáka Sylva.
V roce 1938 byl povýšen na praporčíka a zastával funkci velitele četnické stanice. V den svých 45 narozenin byl v roce 1943 coby italský legionář penzionován, neboť nebyl přijatelný pro protektorátní režim.

Při vypuknutí květnového povstání bojoval zbraní v ruce v Holicích v Čechách a byl přitom okupanty zajat a vězněn od 5. do 8. května 1945. Hned po propuštění se hlásil do služby na četnické stanici v Holicích v Čechách. U příležitosti dne vzniku samostatného československého státu byl 28. října 1945 povýšen do hodnosti vrchního strážmistra a to s účinností od 28. 10. 1941. S konečnou platností byl penzionován až počátkem roku 1955.

Článek byl zpracován za využití knihy Humoresky vážně
vydané v roce 2007 nakladatelstvím Pragoline.

Foto © archiv autora

Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 24. 04. 2008.