Sedám k počítači téměř každý den a na internetu otvírám řadu serverů, abych se dočetl na této světové bezplatné síti, co se událo a co se děje u nás, u sousedů, v Evropě, na dalších kontinentech a na celé naší ohrožené planetě.
Ze všech stran a v každém okamžiku jsme pod palbou dění a událostí. Možná je štěstím, že je můžeme eliminovat vypnutím přijímače, televizoru, mobilů nebo internetu.
K mnohým zprávy a informace nedojdou, protože tato moderní komunikační zařízení nemají. A většina z nich je ani nepotřebuje a ani po nich netouží.
Nedokáži objektivně posoudit, zda jsme na tom lépe, než naši předchůdci, kteří ještě před několika desítkami let takovou možnost neměli. Nikdo nezvážil a nezváží, jaká je balance mezi zprávami dobrými a špatnými, mezi tím, co se děje ve světě dobrého a tím horším, negativním.
Jelikož jsem nejen čtenářem internetového magazínu Pozitivních novin, ale i jejich příznivcem, snažím se také působit na to, aby balance byla a zůstala ku prospěchu toho pozitivního a aby stále měla navrch ve srovnání s tím špatným a negativním.
Jsem si vědom, že toto vítězství nebude nikdy definitivní a trvalé, ale boj proti zlu a nespravedlnosti nelze nikdy vzdát. Byl by to konec života a zánik všech opravdových hodnot.
Stejné je to s bojem proti blbosti, korupci, lži, zlodějnám, nespravedlnosti a dalším neřestem, které jsou lidskému pokolení vlastní. Člověk má ovšem i dobré vlastnosti, ale ty také svádějí boj s těmi špatnými. Taká je skutečnost, takový je život.

Pozitivní noviny byly a jsou mimo jiné založeny k podpoře pozitivního myšlení a dobré nálady. Pod tímto praporem se shromáždily stovky autorů, tisíce čtenářů, kteří tento server denně navštěvují.
Na obrazovce vidíme v levém sloupci PN názvy rubrik. Jsou hojně navštěvovány, o čemž svědčí rubrika OHLASY a stále přibývající, statisticky evidovaný, počet čtenářů.
Pod nimi je v modrém obdélníkovém políčku se žlutým nápisem Konto Pozitivních novin jedna, která je zvlášť důležitá...
Přesto, že máme více jak 250 autorů a desítky tisíc čtenářů, mnoho z nich, vlastně absolutní většina, na ni zřejmě nekliká. Třeba nevědomě ji obcházejí. Tato rubrika se dožila letošního 5.května svého prvního výročí. Vyživovaná moc není. Počet stávajících přispěvovatelů tuzemských lze spočítat na prstech obou rukou a zahraničních taktéž. Z toho nejsem vůbec na větvi, ačkoliv z projektu a realizace Pozitivních novin jsem byl a jsem.

Kdyby byl vícekrát a desítkami tisíc očí přečten text sedmi bodů této důležité rubriky, proč byla zřízena, možná bych nebyl tolik zkroušený. Zvláště když čtu v PN příspěvky známých, slavných i méně slavných autorů a řádky stovek čtenářů, kteří se poprvé a posléze znovu a znovu, s tímto nesporně dobrým internetovým magazínem seznamují a nešetří slovy uznání a chvály, že něco takového vzniklo a existuje, ptám se, proč jej kromě této slovní podpory nepodpoří ještě jinak?

Sdělovací tištěná media, deníky, týdeníky, měsíčníky a další, zvukové a obrazové sdělovací prostředky přinášejí zprávy a další texty za peníze.
Televize za 135,- Kč měsíčně, ČRO za 45,- Kč měsíčně, předplatné deníků např. Lidových novin na jeden měsíc 329,- Kč.
Na rozdíl od Pozitivních novin přinášejí někdy a dost často zprávy a materiály, které mohou směle soutěžit s adrenalinovými sporty. A to nemluvím o bulváru, který je v českém dolíčku velmi, velmi čten, kupován a podle mého názoru ohlupuje kulturní povědomí a soudnost jeho čtenářů.
Bojovat se s tím dá nesnadno. Je to realita. Ale možná přece, možná maličko. Když nebudeme rubriku, o níž jsem se zmínil, při klikání na serveru Pozitivních novin obcházet a budeme ji správným počinem vyživovat a pomáhat tak dobré věci.