Eva Vlachová: V zajetí tradic
Rubrika: Literatura – Fejetony
Vánoce jsou časem pohádek a tklivých příběhů. Jako je třeba ten o veverce v kleci s kolotočem běhající stále dokola. Klec stojí na parapetu otevřeného okna a tím oknem proudí dovnitř omamná vůně borovic. Rezavá zajatkyně vidí své družky, kterak vesele poskakují z větve na větev a možná i slyší jejich volání. Koutkem oka také už postřehla pootevřená dvířka, u kterých její neopatrný věznitel zapomněl zasunout závoru. Volnost je na dosah tlapky, ale kolotoč ji příliš zaměstnává. Říká si: ještě jedno, dvě, tři, deset otočení a pak bych snad mohla… Po setmění padne na dno klícky naprosto vyčerpaná a její únava je mnohem silnější než touha po svobodě. My lidé si kolem svátků, a vánočních zvlášť, stavíme pomyslné klece z tradic. Nemám právě na mysli lidové obyčeje – rozkrajování jablíček, svíčky postavené ve skořápkách a plovoucí v lavoru či třešňovou větvičku ve váze. Chtěla bych obrátit pozornost k maminkám, které se nemohou obejít bez umytých oken a důkladného gruntování, bez patnácti druhů vánočního cukroví a domácích vánoček. Myslím na otce rodin, kteří si navykli kupovat svým blízkým a zvláště dětem drahé dárky, sami zabíjet a kuchat kapra a v potu tváře vláčet domů ten úplně největší vánoční strom. Je celkem přirozené, že mnoho z těchto rodinných zvyků je dědictvím po předcích. Každý z partnerů si je do své rodiny prostě přinese jako třeba ručníky nebo protivný zvyk vstávat i o víkendu v půl šesté ráno. Ale se založením rodiny přichází ta pravá chvíle k zamyšlení. Protože pokud zavedete ve své rodině nějakou vánoční tradici, budete většinou nuceni ji rok po roce dodržovat. Těžko dětem zdůvodníte, že vanilkové rohlíčky opravdu letos nebudou, tchýně (ale proč zrovna tchýně?) i vaše vlastní matka jen těžko pochopí, že jste ta okna opravdu nezvládla, a manžel? Tomu prostě kupovaná vánočka nechutná… Však i tatínek bude mít co vysvětlovat, pokud sleví z obvyklého standardu. Protože naporcovaný kapr – to vážně není ono, on vlastně nemá ani ty šupiny, které se vkládají do peněženky, a taky chybí veselé (jak pro koho) představení kolem výlovu nic netušícího kapříka z vany a otcovo klení. Malý smrček může po letech vysokých a urostlých jedlí vyvolat útrpné poznámky, a když se tatík při nákupu dárků bude řídit výší svého letos trochu (nebo dost) pohublého konta a heslem „nejlepším dárkem pod stromeček je kniha“, má na nepříjemnost zaděláno. Další vážné nebezpečí číhá i v naší vlastní duši. Je totiž docela dobře možné, že vaše rodina by docela ráda od některých tradic upustila. Zvláště gruntování není oblíbenou disciplinou a nákupy poživatin se třeba vašim potomkům také přejedly (koneckonců dcera chce zhubnout a pubertálnímu synovi se po vánočních lahůdkách zhoršuje akné). Místo dárků, které tak zoufale sháníte, jen aby byla radost pod stromečkem co největší, chce každý z nich stejně radši peníze – ovšem čím víc, tím líp…). Ale vy už máte v sobě zakódováno, že vaše rodinné vánoce by bez toho všeho uklízení, pečení a nakupování vlastně ani nebyly. A tak se vraťme na začátek. Zatímco veverka v kleci na okně ve skutečnosti netuší, že cesta do vytouženého lesa je volná, my víme moc dobře, že klec našich rodinných tradic není na zámek. Strčit do pomyslných dvířek je ovšem mnohem těžší, než by se na první pohled mohlo zdát. Rodinné zvyky mají tuhý kořínek. Ale věřte, že to stojí za to. Na veverku čeká venku borový les a kamarádky a na vás? Svět plný zářivých světel, vůní a hudby. Vezměte s sebou své milé a vykročte do kouzelné a trochu tajemné Země Vánoc. Zahřejte si zkřehlé ruce o kalíšek se svařeným vínem nebo o sáček s pečenými kaštany, vstupte alespoň jednou do roka do kostelních vrat a potěšte se líbeznými jesličkami. Zaposlouchejte se do tónů koled a ukažte dětem křehkou a pomíjivou krásu sněhových vloček. Věřte, že když zavedete právě tuhle tradici, nebudete litovat. A nejlepší odměnou pro vás bude, až po letech zjistíte, že si vaše dospělé děti přenesly právě tenhle zvyk do své vlastní rodiny. |
Originální ilustrace pro Pozitivní noviny © František FrK Kratochvíl
http://frk60.aspweb.cz http://frk1.wordpress.com
Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 04. 12. 2008.
OSOBNOSTI POZITIVNÍCH NOVIN
Milan Markovič | |
Rudolf Křesťan | |
Jiří Menzel | |
Ladislav Gerendáš | |
Milan Lasica | |
JUDr. Ivo Jahelka | |
Ivan Kraus | |
Miloslav Švandrlík |