Vladimír Vondráček: Paradoxy češtiny (6)

Rubrika: Publicistika – Zajímavosti

Pokud jsme dosud potencionální čtenáře neodradili, pak na dalších stránkách budeme uvádět a komentovat více či méně neobvyklá slova a slovní obraty, které, dle našeho možná příliš odvážného a sobeckého názoru, by mohly alespoň na chvíli trochu pobavit či dokonce podráždit bránice našich čtenářů či posluchačů. Prosíme až žádáme o shovívavost, neboť jsme skálopevně přesvědčeni, že je to jedna z důležitých a dobrých lidských vlastností a humoru – potažmo srandy - není v naší složité době nikdy dost!
S neskonalou hrůzou teď právě zjišťujeme, že odradit bychom mohli možná i tím, že až dosud jsme používali věty poměrně dlouze rozvité, v nichž mohlo být někdy někomu zatěžko se orientovat. A s tím je třeba přestat! A to hned teď! Rozkaz!
Pozorný čtenář už nyní jistě zjistil další neobvyklost tohoto textu. Že je literárně i jinak doslova nezařaditelný, to už jsme řekli hned na začátku. Nenajdete v něm ale ani po formální stránce žádný řád! Úvody má tři, nemá stať ani závěr, ani žádné kapitoly!
Text má pouze písmena a mezery, které rozdělují jednotlivá slova. Samozřejmě v něm ještě najdete různě dlouhé či krátké věty a na jejich koncích četné vykřičníky! Dále už jen odstavce a více nic! Komu se to nelíbí, doporučujeme hned teď ve čtení přestat! No a komu to nevadí, ať klidně laskavě čte dál!
Vraťme se ještě na chvíli ke hláskám a slabikám. Hlásky čeština dělí na souhlásky a samohlásky, které dokonce hezky popořadě nalezneme ve slově „mateřídoušky“.
Souhlásek pak máme tolik, že je musíme dokonce rozdělovat na měkké /z nichž ty s háčkem málokterý cizinec vysloví/, tvrdé a obojetné, které mnohé z nás tak trápily při školních diktátech. Jistě si vzpomenete na známé befelemepeseveze a také na chytáky a lahůdky typu – zavilí šakali vyli u vily na psy, kteří štěkali na výry. Nebo jeden „skororým“ - víly si odskočily z víru tance, aby uvily z kvítí věnce! A do třetice – na našem bidle si sýkorka postavila své bydlo, a když zafoukal vítr, obě bidla /nebo bydla?/ spadla! I se slabikou si můžeme hezky pohrát. Sice je většinou složena ze dvou či tří hlásek, ale máme i slabiky s hláskami čtyřmi, či naopak s hláskou jedinou. O tom ale až příště!
 
A nakonec stránky se nyní opět objeví rádoby humorné absolutní veršíky:
               
                            Když se zblázní milibar, navštivte náš milý bar!
                           Pivař zase jednou nalít, když si nechal vína nalít.
                   Nešťastník byl shledán vinným, ač byl opit moštem vinným.
                     Když máme dnu, jdeme ke dnu, přesto dáme ještě jednu!
                      Už ses hochu dosti nasál, hleď se rychle vrátit na sál!                  
                       Vracíme se právě z piva, tak se nám to krásně zpívá.
                             Po jedné papričce čili, budete hošánci čilí.
             
                        Tam na louce v jedné kupce našli opilého kupce.
                             Hamletovské dilema dneska zase tu mám,
                            pít či nepít chvílema, o tom marně dumám.
                        Chceš-li děvče kozu dojit, tak si pro ni musíš dojít!
                          Marně hochu vémě hladíš, pivo ničím nenahradíš!     
                         Když svou ranní kávu pila, ozvala se první pila.
                              

Originální ilustrace pro Pozitivní noviny © František FrK Kratochvíl 
http://frk60.aspweb.cz    http://frk1.wordpress.com

Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 05. 02. 2009.