1. Nechte si dostatečný čas pro vypořádání se s vaší nemocí.
2. Nejste sami - využijte co nejlépe pomoc podpůrných skupin
3. Udělejte si čas na sebe
4. Zvládněte to tak, abyste se cítili lépe
5. Soustřeďte se na současnost, nepřebývejte v minulosti anebo se nestrachujte o budoucnost
6. Pokuste se zbavit stresu
7. Vy jste tvůrcem svého vlastního štěstí
Nemoc nebo invalidita se u nás může projevit v několika formách. Některé nemoci mají lidé od narození, jiné se vyvinou v průběhu života. Mohou nás překvapit najednou nebo se vyvíjejí několik let, aniž bychom o tom věděli. Lidé jsou všeobecně geneticky předurčeni k nemocím, avšak nemoci mohou být také vyvolány následkem znečištění životního prostředí nebo životního stylu. Vyrovnání se s jakoukoliv nemocí není jednoduché a může trvat hodně dlouho, zvláště když nemoc překvapí najednou.
Představte si, že jste šťastni, daří se vám v životě dobře a jste velmi hrdi na to, co jste dokázali. Máte skvělou rodinu a kruh přátel, až jednoho dne se vám stane něco nešťastného. Onemocníte nebo máte nehodu a už nemůžete užívat života tak, jak jste mohli před nehodou nebo onemocněním. Najednou se celý váš svět zhroutí. Nyní se vyvine plno možných problémů, nebudete již schopni finančně podporovat svoji rodinu, možná ztratíte práci. Jednoduše všechny vaše sny se boří. Toto bude nejtvrdší období a samozřejmě, že se na vás nahrne řada depresivních myšlenek. Avšak s několika změnami budete schopni ještě žít naplno. Následující strategie by vás měly nasměrovat na správnou cestu.
7. Vy jste tvůrcem svého vlastního štěstí
Přesně v tomto okamžiku se budete pravděpodobně domnívat, že není ve vaší moci zlepšit svůj život jakýmkoliv způsobem. Ale já vám řeknu, že i když si myslíte, že vám zůstalo jen velmi málo energie, máte ještě tolik síly, které si nejste vědomi a kterou bych vám chtěla pomoci objevit.
Hlavním klíčem k úspěchu je začít pomalu, každý den si rozložit úkol na menší části, na kterých můžete stavět. Mnoho lidí dělá tu chybu, že když mají skvělou myšlenku, myslí ve velkém a chtějí vidět úspěch přes noc. Já bych třeba nebyla schopna napsat tyto strategie v jednom jediném dni. Brzy se unavím a musím odpočívat, ale vždy se nakonec mohu vrátit ke psaní a dopsat kapitolu, i když píšu jen trochu každý den.
Můj syn si myslí, že může přeplavat řeku. Když je ale uprostřed, musí se vrátit, protože už je udýchaný. Jednou se mu to podaří, ale je třeba, aby trénoval a každý den uplaval o kus dále. Pak se mu zlepší výdrž a přeplave celou řeku. Ale mezitím ho tento sport přestal bavit. Nevkročí do řeky ani v tom největším horku a plave pouze, když má ve škole lekce plavání. Takže jestli chcete dosáhnout svého cíle, rozhodně bych vám neradila jít ve stopách mého syna. On chce také psát pro televizi, neuvědomuje si ale, že musí nejdřív uspět v malém a pak teprve může pracovat na výraznějším úspěchu. Bylo by pro něj lepší, kdyby se nejdříve zapojil do literární soutěže pro děti jeho věku. Skutečně to podnikl a nedávno navštívil naši hlavní knihovnu, protože vyhrál jednu školní literární soutěž a za odměnu se setkal s autorem, který mu vyložil, jak psát zajímavým způsobem.
Je proto důležité brát vše krok po kroku. Je-li pro vás veliké úsilí jenom vstát ráno z postele a udělat snídani, třeba by toto mohl být váš první cíl. Zbytek týdne byste vstávali ve vámi stanovenou dobu. Postupně a pomalu přidávejte další úkoly. Na konci každého dne nebo týdne udělejte shrnutí všeho, co se vám podařilo dosáhnout, čeho jste nebyli schopni dříve. Mohli byste si to zapisovat do deníku a po čase vše vyhodnotit. Například já jsem dala svému synovi diář, aby si naplánoval den. Jako většina dětí jeho věku má problémy s organizací času potřebným pro domácí úkoly, často je nechává na poslední chvíli, která mu nestačí, aby úkol zodpovědně udělal. Diář mu pomáhá monitorovat, co už udělal a co mu ještě zbývá k dokončení a vybaví ho základní zručností plánování dne, aby snad netrávil celé dny na počítači.
Vracejte se a zhodnocujte své vlastní cíle a zajistěte, aby nebyly ani moc lehké ani moc složité. V případě, že by úkoly byly příliš lehké, nestimulovaly by vás, v případě velice těžkých úkolů byste se mohli cítit zklamáni, že jste je nevyřešili. A nebuďte perfekcionisty, nevadí, když váš dům není absolutně stoprocentně skvěle uspořádaný nebo čistý. Mám přítelkyni, která se vždy strachuje, že všechno špatně dopadne, když pozve přátele na večeři, až nakonec je z toho plná stresu a vyčerpaná. Kamarády máme proto, aby nás obveselili a ne abychom se kvůli nim cítili ještě hůře. Rozhodně jim nebude vadit, když všechno nebude perfektní. Nestrachujte se proto, že všechno není skvělé, anebo že by vše špatně dopadlo.
Chcete-li pracovat, věřím, že najdete práci, která by vám vyhovovala, která vás bude bavit a přinese vám uspokojení. Nemocní a invalidé často trpí depresí, protože cítí, že nemohou přispět společnosti tolik co ostatní. Samozřejmě že to není pravda, protože ostatní se od nich mohou hodně naučit, zvláště v duchovní oblasti. Nedávno zemřel invalidní syn vůdce britské Konzervativní strany. Jeho kolegové konstatovali, jak David Cameron býval často velmi arogantní, ale po narození svého nejstaršího syna Ivana se najednou stal trpělivějším a tolerantnějším. Firmy často nejsou ochotny poskytnout zaměstnání nemocným nebo invalidům, i když je podle zákona zaměstnavatelé nesmějí diskriminovat. Mají totiž obavy, že tito lidé budou často chybět, nebudou tak efektivní jako ostatní a firmy kvůli nim nedosáhnou žádaného zisku. Ale vy máte pomoc po ruce, protože existují organizace, které vám pomohou najít práci spolu s kurzy a školením, které jsou pro vás vhodné. Prozkoumejte vše, co se vám naskýtá a využijte toho ve svůj prospěch.
Jak jsem se už dříve zmínila, je důležité, abyste mysleli v "malém". Možná pociťujete, že ostatní mají jednoduchý život a mohou klidně prosperovat, aniž by museli každý den bojovat s nemocí nebo invaliditou. Nejprve bych vás chtěla ujistit, že i lidé, kteří na první pohled vypadají, že nemají žádné problémy, jsou jimi často zaplaveni. Vím, že se cítíte jako oběť, ale je třeba, abyste si představili, že zvítězíte. Neporovnávejte se s druhými. Všichni jsme jedineční a prošli jsme různými zkušenostmi, hodnotami a vírou. Kdyby měl váš soused stejnou nevýhodu, dokázal by toho tolik jako vy?
Možná, že se vám stále situace nezdá a říkáte si, že jste příliš nemocní na to, abyste mohli pracovat. Tak jsem se cítila i já před nedávnem. Protože jsem velmi často nemocná, měla bych velké problémy s každodenní docházkou do práce. Mám tolik schopností a dovedností a přitom je nemohu využít, ale chtěla bych. Začala jsem proto přemýšlet, zdali bych mohla pracovat sama pro sebe. Znamenalo by to, že bych pracovala, když je mi lépe a když je mi hůře, zabrzdila bych, více bych relaxovala a nehonila se tak. Mluvím dobře šesti jazyky a mohla bych třeba překládat. Známí mne odrazovali, protože tato práce není dobře placena, ale já jsem byla připravena pracovat tvrdě na tom, abych dosáhla svého cíle. Většina agentur přijímá překladatele, kteří mají alespoň tři nebo čtyři roky zkušeností, ale to mne neodradilo. Mezitím jsem překládala povídky svého strýce Otakara Batličky do angličtiny. Byly několikrát vydány v Čechách a čerpají z jeho cest po Jižní a Střední Americe. Věřila jsem, že bych tím nabyla dost zkušeností, abych mohla začít pracovat jako překladatelka. Mezitím jsem ale přišla na něco, co mě baví mnohem více. Posledních pár let jsem začala vytvářet hry, které by dětem měly pomoci s matematikou a učením cizích jazyků. Tyto hry jsme již prodali školám, které navštěvují moji synové. Věřím, že hry na podporu výuky cizích jazyků by mohly být úspěšné zvláště proto, že od září tohoto roku se v Anglii stane učení francouzštiny, němčiny nebo španělštiny poprvé povinným předmětem již na základní škole.
Nehledejte důvody, které by vás zastavily v dosažení vašich realistických cílů. Lidé se často vymlouvají na věci, které měli udělat a neudělali. Dnes mi je už lépe, ale když jsem psala tyto strategie, můj život rozhodně nebyl přímočarý. Ale vždy jsem věřila, že zítra bude lepší den a že budu schopna pomáhat skvělým lidem dosáhnout svých cílů a být šťastnými. Je důležité jít tempem, které je pro vás pohodlné. Zatímco jste trpěliví a čekáte na uskutečnění vašich přání, děláte vskutku ty správné věci, které vám pomohou v budoucnu dosáhnout vašeho cíle.
Vždy jsem obdivovala sílu lidí, kteří se při velmi těžkých zranění po nehodě skvěle vypořádali se svou novou situací. Přála jsem si, aby se mně samotné nic takového nestalo, protože bych nevěděla, jak si s něčím takovým poradit. A přitom bez této neuvěřitelné síly by tito lidé neměli smysluplný život. Slepcům se většinou vyvinou všechny ostatní smysly mnohem lépe, jinak by museli žít v totální tmě a izolaci. Chtěla jsem vám ukázat, že tato neuvěřitelná síla je ve vás všech a máte možnost ji využít, abyste zlepšili své šance a život všech kolem vás. A nezapomeňte, že jste obklopeni těmi, kteří vám pomohou překonat složité okamžiky. Jedna žena, která onemocněla, říkala, že pro ni už nemá smysl žít, protože nemohla dělat to, v co doufala, že dosáhne. Začala právě pracovat jako učitelka v mateřské škole a jen nedávno dokončila potřebné studium. Její rodina ji ujistila, že její život stojí za to, zůstane-li pozitivní, a oni jí pomohou se vším se poprat. Ačkoliv již nemůže pracovat a musí se spolehnout na svou rodinu, je šťastná, protože s její pomocí zůstává pozitivně naladěna a je velmi pyšná na své děti, které se naučily postarat se o ni, jak nejlépe mohou.
Jestli si myslíte, že nemáte sílu, abyste vedli svůj život k lepšímu, ukážu vám, že se mýlíte. Na jeden papír napište všechny negativní aspekty svého života, na druhý napište všechny pozitivní stránky. Zvažte obě strany. Pravděpodobně jste zaplnili stránku s negativním hodnocením rychleji než tu druhou stránku s pozitivními aspekty. Nevadí. Toto vše je o tom, abyste se naučili oceňovat to, co je pozitivní ve vašem životě. To negativní je tvrdé, ale odhoďte tento papír do koše. Když to uděláte, pomyslete si, že všechny vaše problémy vás opouštějí, jako když odhazujete odpadky do koše, a představte si, jak tyto odpadky spolu s vašimi negativními aspekty mizí, když pro ně přijedou popeláři. Pokaždé, když se vše nepříjemné dostane do popředí, pokuste se znova o tuto vizualizaci.
Místo toho se soustřeďme na to pozitivní, a jestli jste zaznamenali pouze velmi málo, já vám nyní pomohu najít další. Když se necítíte moc dobře, je velmi složité postřehnout vše dobré. A tak se vás chci zeptat, zdali máte podpůrnou rodinu, kruh přátel, umíte číst, psát, máte přístup k internetu, můžete chodit, anebo máte dost síly, abyste se mohli pohybovat ve vozíčku? Jestli máte jen některé z těchto předpokladů, budete schopni věnovat se svým zájmům - například studovat co vás baví nebo zajímá, můžete se připojit k diskusím na internetu s lidmi, kteří mají stejné zájmy jako vy, nebo můžete psát o svých problémech a sdílet své zkušenosti s ostatními. Možná vám pomůže popsat vaše trápení a nikdy nevíte, vaše články mohou být skvělé a třeba se objeví na internetových stránkách a vy z toho budete mít malý výdělek.
V dnešní době internet skýtá tolik možností zvláště pro nemocné nebo invalidy neschopné docházet denně do práce. Vždy jsem měla pocit, že lidé s jakýmkoliv handicapem byli o to blíž k Bohu a též i umělecky nadaní – mohou si všimnout těch malých věcí, na které ostatní lidé nemají čas. Jsem si jista, že jste slyšeli o umělcích kreslících svýma nohama nebo ústy a jejich obrazy jsou vskutku nádherné. Kdyby nebyli invalidy, pravděpodobně by se vypořádávali s každodenním životem jako každý jiný a nikdy by v sobě neobjevili tento speciální dar. Každý z nás máme v sobě podobný speciální unikátní dar a i vy ho můžete u sebe objevit a využít.
Nemůžete-li pokračovat ve své současné práci nebo dosáhnout svých kariérních ambicí, pomzte ostatním, kteří jistě ocení váš přínos a vaši expertízu. Anebo poraďte těm, kteří bojují s podobnými problémy jako vy. Jestli máte děti, pomozte jim dosáhnout toho, co chtějí. Budou si toho velmi vážit (jestli ne v jejich raném věku, rozhodně to ocení později) a vás potěší, že si dobře povedou a nejen že splní, ale možná i předstihnou vaše naděje a sny. Nechte je však samotné rozhodnout, co by rády chtěly dělat.
Budete-li se držet svých realistických cílů, jednou jich dosáhnete. Též neposlouchejte vždy předpovědi, jak se bude vyvíjet vaše nemoc. Vy znáte sami sebe nejlépe, a jak jsem se zmínila dříve, nemoc probíhá jinak a jiným tempem v každém z nás. Jestli vám někdo předpověděl, že to budou tři roky, než budete odkázáni na vozíček, nevložte si to do paměti. Spíš se snažte být pozitivní a choďte co možno nejpravidelněji. Čím déle to budete trénovat, tím déle to budete schopni dělat. Slyšela jsem o lidech, kterým bylo řečeno, že jejich nemoc není léčitelná. Oni zvážili jiné léčebné metody, než byly navrženy, a nemoc vyléčili, třebaže podle předpovědi měli pouze pár let života.
· • Můžete dosáhnout svého cíle
· • Myslete v malém, přijměte, že budete mít nějaké špatné dny, Najděte způsob, jak se s nimi vypořádat a řekněte si, zítra bude lepší den
· • Rozložte větší úkoly do menších částí
· • Držte se pevně svého cíle - nevzdávejte se