Letošní první máj není vhodný na to, aby se v něm větraly staré symbolické prapory; je předznamenán volbami, a ať už se bude mluvit o čemkoliv, bude se myslit na to, jak budeme koncem května zase na léta upravovat vládu svých věcí. Ne všem z nás jsou volby učiněny lehkými tím, že bychom už předem náleželi do té neb oné politické strany, jíž bychom odvedli svůj hlas jako povinný a samozřejmý tribut. Mnozí z nás, snad většina z nás, se bude teprve rozhodovat, kterým osobám a kterému politickému programu má udělit svůj souhlas a svou plnou moc pro příští léta. A protože doba, ve které žijeme a do které jdeme, je zlá a nebezpečná, není to maličkost, komu dáme svým volebním lístkem plnou moc, aby jednal a rozhodoval za nás.

Budete-li se rozhodovat podle osob, važte je dobře, nejen podle jejich slov, ale podle toho, co kdo vykonal. Nesuďte politiku jenom ušima. Pravda: mohli bychom si dlouho povídat o tom, co se v minulém období mohlo a mělo vykonat a vykonáno nebylo; nebo co mohlo a mělo být uděláni líp, velkoryseji a účelněji. Ale chceme-li být spravedliví, musíme vzít v počet i to, co neblahého se u nás nestalo. Jen si připomeňte, jakými otřesy a masakry, jakou mravní a kulturní hanbou procházely a procházejí národy a státy kolem nás. Bohudík byli jsme toho ušetřeni; už sedmnáct let zůstáváme, jak se říká, ostrovem klidu a pořádku; ušetřili jsme si valutní krach, třídní boje, ústavní puče, mezinárodní ostudy i občanské války: ta pokojná kontinuita našeho národního vývoje je podivuhodná a jedinečná a dlužno ji přičísti za zvláštní zásluhu osvícenému národu - těm, kdo byli odpovědni za jeho osud. Chcete-li svým hlasem projevit souhlas s generální linií našeho národa, nebude vaše volba těžká ani rozpačitá.

Ale volební lístek není jenom absolutoriem za minulá léta; do nějaké míry každý z nás jím spoluurčuje politický vývoj budoucí. Svým votem říkáme, jak podle našeho mínění a rozhodnutí se mají věci vyvíjet dál; a nejsou to věci malé. Jen si řekněme, které starosti a úzkosti nás v této době tlačí nejvíc: bude-li válka nebo mír. Vyhrabeme-li se z hospodářské miserie. Budeme-li mít ve svých národnostních menšinách spolehlivé občany nebo nepřátele státu a tak dále. Pravda: ani mír, ani blahobyt, ani loajalita se nedají odhlasovat volebními lístky; ale politika státu, na níž ty velké věci přece jen závisejí, bude určována tím, jak vy tu a tam, vy muži a ženy, vy jednotlivci budete hlasovat jedné neděl květnové; nikdo si nemysli, že na jeho votu nezáleží!

Tož rozumí se, nemůžeme hlasovat pro mír, ale můžeme hlasovat pro politiku mírotvorců - nebo pro politiku válečných dodavatelů. Rozmyslete si to. Dnes mír není otázkou pacifismu, nýbrž otázkou pevného zajištění míru; je věcí přípravy a chladnokrevné rozvahy a je ve stejné a snad ještě větší míře věcí jasných mezinárodních smluv a záruk. Nebožtík Švehla říkal, že světová válka ještě pořád trvá, třebas se nestřílí z kanonů. Dobrá, tedy uprostřed války se fronta nemění. Stojíme i dnes na té frontě, na které stáli naši legionáři: po boku staré Dohody, po boku Srbů a Rumunů; dvacet let věrnosti není maličkost. Nuže, i o této naší evropské pozici bude národ hlasovat; mírová a evropská linie naší zahraniční politiky byla a je zaručena všemi stranami, které až dosud nesly odpovědnost za osud státu; vaše hlasy budou mluvit o tom, jste-li pro tuto linii - nebo pro jakousi jinou. A znovu si připomeňte, že záleží i na nás, že záleží na každém z vás, jak věci dopadnou.

Dále: vaše veliká starost je, jak to s naším státem a s námi všemi dopadne hospodářsky a sociálně. Nikdo nemá patent na všechen rozum a jen podvodník vám může slibovat, že zruší veškerou krisi a zařídí vám zemi Všehojnosti. Jedno však je už téměř jisto: že hospodářská miserie u nás, jako všude, je následek rozkladu kapitalistického liberalismu a že to jediné, co nemůže přinést nápravu, je politika, vedená kapitálem. Budeme ještě dlouho, pomalu a s obtížemi hledat metody, jak přeorganizovat hospodářský život; jen na tu jedinou cestu, která vedla k dnešnímu rozvratu, se už vracet nebudeme. A se svou stotisícovou armádou nezaměstnaných, jejichž bída je stejně veliká jako jejich trpělivost, nepůjdeme dnes směrem, který vždycky jen prohluboval a zostřoval sociální protivy. Vaše votum bude rozhodovat i o sociálním míru nebo boji.

Do třetice: díváme se s rostoucím nepokojem, jak se vyvíjí politická mentalita našich menšin pod ideovým tlakem států sousedních. A zase se musíme rozhodnout: má se rozpor mezi českým národem a menšinami ještě dál vyhrotit ve směru bojovných nacionalismů? Nebo máme pokračovat v politice, která poskytla našim menšinám výhody osvícené demokracie a místo politiky hesel jim dávala možnost politiky reální? Prostěji řečeno: budete volit strany, které budou moci sedět se zástupci menšin u jednoho stolu, nebo strany, které by s nimi vedly poněkud hlučnější zábavy na pražských a jiných ulicích? Což o to, v téhle hře bychom samozřejmě vyhráli; ale v dnešní době pěstovat nacionální nenávist je skoro jako organizovat iredentu, ne-li zapalovat lunt něčeho nekonečně nebezpečnějšího. I v této věci budete rozhodovat vy svým hlasem.

Vzpomeňte si, na které straně se to hemžívalo všelikými podivnými a rozličnými radikalismy od husitských žen až po sázavské úderníky Gajdovy a falstaffovskou četu Kosinkovu. Nezapomínejte na nic, co bylo. Ty indiánské kousky byly trapné i směšné v dobách klidnějších; dnes bychom neradili nikomu, aby politiku národa kořenil jakoukoliv dobrodružností. Jak víte, karolinská epopej pan profesora Domina, pana Kuta, pana vůdce Hodáče a ostatních ukázala, že dnes takové extratury přijdou draho; uvažte jen, jak se profesor Domin et cons. zasloužili o vzrůst Heimatfronty. Pokud jde o politickou rozvahu a opatrnost, vezme si každý dobrý Čech příklad z Havlíčka.

Posléze: v těchto volbách jde i o věc demokracie. Právě náš demokratický vývoj, náš řád svobody, práva a humanity nás přiřaďuje k vzdělanému evropskému západu; to právě dává našemu národu ten vzácný poklad důvěry a vážnosti, to spoléhání světa v naši morální pevnost. Prožili jsme těžká léta bez jediného politického přemetu nebo otřesu, dnes už každý vidí, že jsme dobrá firma. I tady budete spolurozhodovat, máme-li ten našetřený poklad rozmnožovat dál - nebo začít hospodařit jinak a s hodnotami zatím jenom imaginárními.

Nerozhodujete se jenom, koho budete volit, nýbrž musíte si vybrat, co chcete pro sebe i stát, aby se dálo v letech budoucích. Dáváte za sebe plnou moc na šest let někomu, koho málo znáte; proto ho vybírejte velmi vážně a pamatujte na věci hlavní.

1.května 1935 

Poznámka autora PN: