Milan Turek: Lyžování místo batolení
Rubrika: Publicistika – Rozhovory
 Liberecké děti umí dřív jezdit na lyžích než chodit. O tom se může přesvědčit každý, kdo navštíví Jizerské hory nebo Ještěd. Zatímco v Jizerkách se děti rozvážně rozbíhají, pod Ještědem se naučí zdolávat kopec v kraji nejstrmější. Jezdilo se tady už před sto léty, ale současní lyžaři začínali v padesátých létech a se školou v jednotě Ještěd začali v roce 1960. Jedněmi z prvních cvičitelů byli i manželé Emilie a Jan Schejbalovi, dodnes pracují jako cvičitelé Lyžařské školy Ještěd. Za celý ten čas naučili sjezdovat tisíce dětí. • Stali jste se cvičiteli v tehdejší jednotě Ještěd kvůli lásce ke sportu? Emilie: Jako mladí jsme jezdili na lyžích z Ještědu přes Pláně až k nádraží, bavilo nás to, a když jsme měli děti, tak jsme to začali učit. Jako členové jednoty jsme si udělali kurs cvičitelů a zkoušky, abychom měli i pedagogické znalosti a mohli se cvičitelské úloze věnovat s odborností i jiným dětem. Jan: Před čtyřiceti léty nás začínala hrstka, od té doby je nás dnes přes sto cvičitelů a pomáhají i další členové. Za zimu naučíme základům lyžování přes šest set klientů. • Učíte lyžovat jen děti? Emilie: Pro malé děti máme tři cvičiště, kde jsou dětské vleky, lyžovat učíme děti od 5 let, ale přicházejí i mladší. Snažíme se, aby učení bylo pro ně zábavné a odpovídalo jejich schopnostem. Naučíme je jezdit na dětském vleku a při sjezdu končí často v našem náručí. Musíme cítit, kdy dítě třeba nemá odpovídající náladu nebo potřebuje vyčurat. Jan: Chceme dětem dát to nejlepší, aby si lyžování oblíbily. Daří se nám to lépe v malých kolektivech. Věnujme se také zkušenějším lyžařům a často i zahraničním návštěvníkům. • Může zájemce přijít třeba jen na jednu lekci? Emilie: Zájem o jednorázovou výuku mívají cizinci, ale výjimky neděláme, může přijít kdokoliv. Děti z Liberce a okolí spíše využívají výuku ve čtyřech po sobě jdoucích víkendech. Umožňujeme však i účast ve stálé škole po dobu provozu lyžařského areálu. Rádi se věnujeme zájemci i tehdy, přijde-li třeba jen na jednu hodinu. Jan: Pro školáky máme ještě kurs o jarních prázdninách. Rodičům poskytujeme další nabídku a to když si chtějí zalyžovat, mohou u nás nechat dítě a naše děvčata se o ně postarají. • Měli jste ve škole děti nějakých známých osobností? Emilie: Do naší lyžařské školy si dávají děti především liberečtí, z těch zajímavých osobností to byly děti herečky Chýlkové nebo Munzarové, brankáře Hniličky, závodníka Vojtěcha. Jan: V poslední době k nám do školy přicházejí častěji i cizinci, především z Polska a Ruska, ale máme i Němce nebo třeba Španěle. • Končí pro vás cvičitelská role, když roztaje sníh? Emilie: Na závěr školy připravujeme pro děti lyžařský karneval, pro děti členů klubu je to pak dětský den, cvičení v tělocvičně, výlety. Jan: Navíc v průběhu roku se účastníme brigád při úpravě cvičišť, pořádáme setkání členů a organizujeme další společenské akce, účastníme se dalších kurzů a školení. • Spěje lyžování ve své formě k nějakému jinému druhu zimní aktivity? Jan: Lyžování bude podle nás ještě dlouho oblíbeným sportem, adrenalinové aktivity se uplatní spíše u jednotlivců. Dětem se věnujeme s manželkou přes čtyřicet let, máme je rádi, a pokud nám zdraví dovolí, budeme se jim věnovat ještě další roky. |
Foto © autor
Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 03. 02. 2010.
Další články autora
OSOBNOSTI POZITIVNÍCH NOVIN
 |
Jiří Menzel |
 |
Ladislav Gerendáš |
 |
Jan Krůta |
 |
Rudolf Křesťan |
 |
PhDr. Ing. Zdeněk Hajný |
 |
Josef Fousek |
 |
Blanka Kubešová |
 |
Stanislav Motl |