Národní divadlo, 17. listopadu 2011 v 16.30 hodin.Krátce před oslavou odhalila herečka Vlasta Chramostová na prvním balkoně bronzovou bustu dramatika, filozofa a politika Václava Havla. Za chvíli už následoval na jevišti pořad, kdy oslavenkyně si sedla před hledištěm, které zaplnili její kolegové, přátelé, obdivovatelé a novináři.

Hned po rozsvícení reflektorů ozařující uklánějící se herečku Vlastu Chramostovou,ozval se divadlem dlouhý potlesk publika, který nakonec přerušila sama oslavenkyně větou: „Komu to bylo?“ Odpovědí jí byl radostný smích publika. Pak všechny přítomné přivítala a ocenila, že se dostavili v tak hojném počtu i přesto, že venku je smog a prach - „ a anarchisti“, doplnil pohotově David Prachař. „Nevím, jak vy jste sem jeli do Národního divadla, ale já jela taxíkem. Když řidič poznal, koho veze, odmítl si vzít peníze a řekl mi, že je to od něj dárek k mým narozeninám. A byl mladý a hezký“, řekla úsměvem Vlasta Chramostová.

Průvodcem komponovaného pořadu byl herec David Prachař s bílou květinou v klopě. Ten byl taky první, kdo oslavenkyni poblahopřál. Věnoval jí překrásnou kytici 85 červených růží. „Květinářce jsem řekl, že pokud budu naživu, přijdu za patnáct let znovu pro sto červených růží.“

Vlasta Chramostová představila publiku režiséra Ivana Rajmonta, který dělal první režii Falkenštejna, když se po dvaceti dlouhých letech vrátila do Národního divadla. Poté přednesla monolog Anežky Přemyslovny, která přijíždí na Hrad, aby byla přítomna korunovaci svého vnuka. Následoval oblíbený monolog Cyrana, kterého si chtěla vždy na jevišti zahrát. Zarecitovala též verše Jaroslava Seiferta. Po každém jejím výstupu byla publikem odměněna bouřlivým potleskem.

Přišla chvíle pro písničku a Vlasta Chramostová si vybrala z repertoáru Michala Tučného – „že modrá z džín je sepraná…“ Doprovodil ji na kytaru a přidal se i zpěvem David Prachař. Poté Vlasta Chramostová citovala výrok jedné americké herečky, která řekla:“ Stáří, to není pro sraby!“ „ A já jí tak strašně rozumím! To musí mít člověk grády, aby se s tím člověk smiřoval!“ dodala .

To už na jeviště přichází režisér Ivan Rajmont a přináší dvě blahopřání. Jedno je od Václava Havla, druhé od ministra kultury. „Od ministra kultury nechci, ten šetří na kultuře!“ volá oslavenkyně. Václav Havel jí napsal: „Milá Vlasto, svým výročím nám všem opět připomínáš datum tak důležité pro naši zemi. Nicméně neblahopřeji ti k historickému významu tohoto data, ale blahopřeji ti k tomu, že se ho dožíváš v plné síle. Přeji ti vše dobré do dalších let a děkuji za všechno hezké, co jsme spolu prožili.“ Líbá tě Vašek.

Následovala dlouhá řada gratulantů, kteří přišli za herečkou na jeviště. Mezi prvními byl ministr zahraničí Karel Schwarzenberg a ředitel Národního divadla Ondřej Černý. Následoval šéf činohry Michal Dočekal, spisovatel a scenárista Jiří Stránský, režisér David Radok. „Nemyslete si, že na těchto prknech stojíte naposled,“ řekl jí ředitel Národního divadla Ondřej Černý. Pak následoval předseda Ústavního soudu JUDr. Pavel Rychetský a řada herců, hereček a obdivovatelů oslavenkyně.

Při gratulaci Karla Schwarzenberga Vlasta Chramostová vzpomněla na Karla Kryla, který když psal o Schwarzenbercích, psal i o tom posledním, kterého potkal těžký osud, protože musí tady v Čechách politiky učit, že se jí vidličkou a nožem! Vlasta Chramostová se zmínila, že je opět 17. listopad a opět před Národním divadlem jsou ozbrojenci na koních, aby zatkli českou herečku! Odpovědí z hlediště jí byl veselý smích.

„Myslím, že to skončíme vesele, já miluji Woody Ellena a budu ho teď parafrázovat,“ řekla na závěr publiku Vlasta Chramostová. Woody Ellen řekl: „ Život, to je trápení – nemoci, nevydařená manželství, nešťastné lásky, endoprotéza, zkrátka život je trápení – a ještě je to krátký!“