A VEČER BUDE BIOGRAF (4)

Na jaře roku 1990 mi vyšla v nakladatelství Albatros, v edici Objektiv, knížka A večer bude biograf, s podtitulem Exkurze do království stříbrného plátna. Jak známo, byla to tehdy doba, kdy lidé měli zájem o něco docela jiného, než si číst takovéhle knížky. Tak mě napadlo, že po dvaceti letech bych mohl čtenářům Pozitivních novin nabídnout některé z jejích zajímavějších kapitol…

Strejda, který rozesměje

Minule jsem navrhl, abychom se podívali na hrdiny filmové komedie či veselohry z pohledu nejmladších filmových diváků. Dnes, v roce 2011 přinesou následující řádky ještě další svědectví – můžeme si porovnat názory dětí před 27 lety s dětskými názory, které známe ze svého současného okolí…

V roce 1984 jsme na stanici Praha v rozhlasovém klubu dětí Domino uspořádali soutěžní anketu, otevírající dlouhodobý seriál STREJDA, KTERÝ ROZESMĚJE, s podtitulem „malá encyklopedie filmových komiků a klaunů“. Na naši výzvu reagovala celá řada malých milovníků filmových komedií z Čech a Moravy ve věku od 10 do 14 let. Jejich překvapivé a půvabné dopisy stojí za zveřejnění. Podávají totiž zajímavé svědectví o tom, jaký typ filmového hrdiny-komika děti rozesmává. Snad by se odpovědi na tuto otázku daly předem odhadnout — kdo jiný asi než Bud Spencer a Terence Hill, Dvořák se Sobotou atd. Jenomže k našemu překvapení tak jednoznačné odpovědi nepřišly. V dětských dopisech jsme napočítali celkem 80 jmen žijících, nežijících, našich i zahraničních komiků. Musíte uznat, že je to číslo úctyhodné. Ještě než jsme tyto sebrané informace rozdělili do čtyř kategorií, spočítali jsme, kdo z komiků dostal nejvíce hlasů. Absolutními králi komiků se stali Charles Chaplin a Vlasta Burian. Samozřejmě, že jsme s těmito jmény počítali, ale vzhledem k tak nízkému věkovému průměru pisatelů by se dalo očekávat, že se Chaplin objeví až někde za Belmondem, Spencerem či Funesem stejně jako že Burian bude figurovat za již zmiňovaným Sobotou a Dvořákem, či za Menšíkem, Nárožným, Lábusem... V čem je tajemství tak výrazného Chaplinova a Burianova úspěchu u dětí, narozených až po roce 1970? Hledejme odpověď přímo v dopisech posluchačů Domina.

„Charlese Chaplina mám ráda pro jeho krásné němé filmy. Rozesměje mne tím, že dělá stále směšné posunky, i každý jeho pohyb je směšný. A také mne rozesmává jeho chůze“ (D. B., Brno-venkov). „Ten můj nej nej je zcela určitě Chaplin. Proč ho mám ráda? Způsobila to tak trochu jeho tulácká povaha“ (E. P., Staňkov). „Nejvíce se mi líbí Charlie Chaplin. Mám jeho filmy moc ráda, protože dovede člověka rozesmát, někdy i vidíme, jaké chyby děláme. Přesto, že Charlie Chaplin ve filmu nemluví, spousta lidí mu dobře rozumí, jako já. Líbí se mi také, jak je prostý a odvážný“ (A. H., Kolín).

„Kterého komika mám nejraději? Asi E. F. Buriana,“ napsala E. K. z Prahy-Ďáblic, která si poněkud popletla jména: „Jednou jsem měla vysokou horečku, vůbec mi nebylo do smíchu a náhodou dávali film, ve kterém hrál Burian. Celý film jsem se tak smála, až mě bolelo břicho. Když jsem si večer změřila teplotu, žádnou jsem neměla. Nevěřím sice na zázraky, ale myslím si, že mě náš největší komik uzdravil. Od té doby nevynechám ani jediný film, ve kterém hraje. Nejvíc se směji, když hraje nějakého malého úředníčka, který udělá vše, jak mu nakáží. Obvykle nadřízeného chytne za slovo a pak to dopadne úplně jinak, než si každý představoval.“ „Nejvíce obdivuji Vlastu Buriana. Proto, jak se dobře vpraví do každé role a pro jeho ostrovtip“ (A. S., Hudlice). „Velice ráda sleduji filmy s Louisem de Funésem, nejvíc však filmy pro pamětníky s Vlastou Burianem a Jindřichem Plachtou. Líbí se mi pro jejich přirozenou, veselou povahu a pro jejich komické řešení různých situací, které vychází ne z předepsané role, ale z hercovy osobnosti. Neboť hráli tak, jací opravdu byli“ (J. P., Strakonice).

Z vyznání dětí je patrné, že svou významnou úlohu v popularizaci těchto dvou špičkových komiků (Chaplina a Buriana) sehrává televize. Často se objevil v dopisech termín „film pro pamětníky“ či „komik a jeho svět“. Je dobře, že televize tyto pořady zařazuje v časech, které jsou pro děti vhodné. Ale pojďte si v dětských dopisech listovat dál: „Je mi 10 let. Nejvíce z komiků se mi líbí Laurel a Hardy. Moc to neumím napsat, ale líbí se mi. Mé sestře je 15 let. Ta se vždy směje nejvíce. Asi tomu víc rozumí“ (I. H., Hradec Králové). „Mně se nejvíce líbí komici Stan Laurel a Oliver Hardy. Ale myslím si, že má být zvolen asi jeden a to je spíše Stan Laurel — protože správně a srandovně hraje a že tak krásně mění svůj obličej ... Vlasta Burian je snad nejlepší herec ČSSR! Nejvíc mě rozesmál těmi svými povídačkami, a jak se vždycky někam do něčeho, kam neměl, zamíchal“ (S. K., Teplice). „Nejvíce mě rozesmáli Terence Hill a Bud Spencer svou sílou a lstivostí. Líbí se mi kontrast štíhlý a tlustý. Jejich záporné postavy — lumpové atd. —jsou vlastně hodnými, protože jsou spravedliví a bojují za to, aby nebylo násilí, i když ho sami používají“ (J. B„ Jihlava). „Velmi se mi líbí francouzský herec Louis de Funés. Na plátně je to malý, energický mužík, který se dokáže vypořádat s každou situací. Je škoda, že tohoto herce už neuvidíme v nových filmech“ (S. M., Praha). „Louise de Funése mám moc ráda. Rozesmává mě jeho úsměv, grimasy i to, co říká. Vlastu Buriana mám nejraději ze všech českých komiků, protože každý jeho film byl pro malé i velké, a také proto, že má stejné příjmení jako já... Terence Hill a Bud Spencer mne rozesmějí tím, jak se rvou se svými soupeři, dokud to Terence a Buda nepřestane bavit. Luďka Sobotu mám ráda pro jeho častá televizní vystoupení, která se mu někdy nepovedou. Ale jen jako. Rozesmává mě svou řečí, tím že ze sebe dělá nekňubu a nevzdělaného, nic nechápajícího mladého muže“ (D. B., Brno). „Je mi 12 let. Komiků znám mnoho, k mým nejoblíbenějším patří Buster Keaton, Ben Turpin, James Finlayson, Louis de Funés, Les Charlots. Nejvíce mě však zajímají Bud Spencer a Terence Hill. Jsou mi velmi sympatičtí. Bud Spencer vypadá jako taťka, Terence Hill jako můj kluk. Prosím nejmenovat!“ (Takže — nejmenovaná). „Vlasta Burian dovedl svou komikou pobavit i smutné“ (L. V., Olomouc). „Z těchto komiků jsem si vybrala Ivu Jan-žurovou. Proč? Protože roli komika, kterou hraje, přímo prožívá. Čím mě rozesmává? Ve filmu si nenechá nic líbit a různě se mstí“ (P. L., okr. Litoměřice). „Chaplin mě nejvíc rozesměje tím, jaké dělá neplechy a blbosti a přitom je z něho potom takové neviňátko“ (S. K., okr. Teplice v Čechách). „Louis de Funés. Nejlepší film byl podle mne Četník a mimozemšťané. Můj údiv si získal svou láskou k herectví, svým humorným zdrojem, který v sobě má, ladností a temperamentem pohybů a díky Františkovi Filipovskému, který mu dal humorný hlas“ (M. P., Moravská Třebová). „Nejraději mám Buda Spencera. Mám ho ráda, protože nikdy neubližuje poctivým lidem a dokáže se vypořádat s každou bandou padouchů. Nejvíce ze všeho mě rozesměje, když se pere, nebo s někým honí“ (R. ., Polná). „Z našich dosud žijících komiků se mi nejvíce líbí Josef Dvořák pro své nepřekonatelné vodníky“ (L. N., Milevsko). „Můj nejoblíbenější komik je Luděk Sobota, který účinkuje s Miloslavem Šimkem. Směji se a bavím ráda, ale nikdo mě nerozesměje tak jako oni. Nejvíce mě pobavili, když měli scénku Nad dopisy diváků. Smála jsem se tak, že jsem spadla z válendy, na níž jsem seděla, a nemohla jsem se na ni vrátit, neboť při jakékoliv snaze o to přišel nový příval smíchu nad zvuky a obličeji Luďka Soboty v roli dr. Práskala... Sobota se mi líbí proto, že se dokáže dostat z každé situace, ve vyprávění zcela prožívá to, co říká, a užívá mnoha slov, na které by se v moderní řeči zapomnělo“ (M. J., Horní Beřkovice). „Mám velmi rád dobrou zábavu, humor a obdivuji herecké umění a dovednost všech komiků na celém světě, kteří se snaží ze všech sil co nejlépe pobavit diváky... Nejvíce se mi líbí Luděk Sobota. Líbí se mi jeho dovednost zpestřit rozhovor výrazy, které dovede mistrně zaplétat, že je z toho pak slovo úplně jiného významu“ (D. K., Hradec Králové). „Kdyby Vlasta Burian ještě dnes žil, tak by snad mohl být králem herectví!“ (M. P.,Uherské Hradiště).

A nakonec ještě úryvek z jednoho z nejhezčích klukovských dopisů: „Mám rád všechny herce-komiky, kteří působí v Praze, ale mým nejoblíbenějším komikem je Iva Janžurová a Louis de Funés. Jsou to komici, kteří svým hereckým výkonem rozesmějí i toho nejsmutnějšího diváka. Přál bych si, aby nebyla válka, aby byl mír a my, všechny děti, se mohli smát společně s našimi oblíbenými komiky. Nezlobte se, že píši tak krátce, ale nerad píši. Raději mluvím“ (M. C, Cheb).

Ze jmen komiků, které děti ve svých dopisech v anketě Strejda, který rozesměje uvedly, jsme v rozhlasovém Dominu nakonec sestavili následující „žebříčky“: 

Komici nežijící zahraniční: 1/ Charlie Chaplin – 2/ Louis de Funés – 3/ Stan Laurel + Oliver Hardy – 4/ Buster Keaton – 5/ Harold Lloyd
Komici nežijící naši:1/ Vlasta Burian – 2/ Jindřich Plachta – 3/ Jan Werich – 4/ Oldřich Nový – 5/ Jiří Šlitr a Jiří Grossmann
Komici žijící zahraniční: 1/ Bud Spencer – 2/ Jean-Paul Belmondo – 3/ Les Charlots – 4/ Jevgenij Leonov – 5/ ?
Komici žijící naši: 1/ Luděk Sobota – 2/ Josef Dvořák – 3/ Vladimír Menšík a František Filipovský – 4/ Iva Janžurová. – 5/ Petr Nárožný a Jiří Lábus – 6-8/ Jiřina Bohdalová, Miloslav Šimek, Jiří Suchý, Jitka Molavcová, Miloš Kopecký, Jiří Císler a Oldřich Kaiser

Mezi jmény, která se v dopisech objevila jednotlivě, stojí za to uvést ještě alespoň některá. Ze sovětských komiků to byli po Jevgeniji Leonovovi Jurij Nikulin, Leonid Jengibarov a Oleg Popov. Z hrdinů „zlatého věku grotesky“ se objevila celá řada dalších jmen. Svůj „hlas“ dostali dále například i Pat a Patachon, Jack Lemmon, Max Linder, Bob Hope (s nímž u nás nikdy žádný film neběžel !), Jacques Tati, Bourvil, Hugo Haas, Fernandel, Ferenc Futurista, Alberto Sordi, Boris Hybner, Miroslav Horníček, Pierre Richard, Jaroslav Štercl, Stella Zázvorková, Felix Holzman, Miloš Kirschner. Dá se předpokládat, že o některých komicích se děti dozvěděly od svých rodičů, ale i tak je tato široká paleta jmen svou rozmanitostí zajímavá a znovu nám ukazuje, že od vzniku filmu zůstává — vedle filmů dobrodružných — komedie opravdu tím nejpopulárnějším žánrem. A to nejen u velkých, ale i u malých diváků.

Zastavme se proto příště u naší nejvýznamnější režisérské osobnosti, která měla obří podíl na tom, že se z některých dnes již nežijících komiků staly trvalé hvězdy české filmové komedie a veselohry. Tvůrcem, kterému nahlédneme i prostřednictvím vzpomínek pamětníků do jeho „kuchyně“, nebude nikdo jiný než - Martin Frič.