Francouzština bývala vždy jazykem diplomatů, tedy těch, kteří řeknou vše, co mohou, aniž řeknou něco, co nesmějí. Tato tradice pronikla i do dnešního jazyka. Ne vše, co je řečeno, je tak míněno. Díky svým mnohaletým zkušenostem mohu zde uvést řadu příkladů.
Génial – znamená v běžné řeči slušné.
Génial, génial – dobré.
Génial, génial, génial – velmi dobré.
Protože slova geniální používají Francouzi tak často, je spousta lidí, věcí a událostí geniálních.
Na druhé straně není doopravdy geniální vlastně nic.
La saloperie – v přesném překladu svinstvo, v běžné řeči se tímto slovem označuje vše, od povinnosti platit daně až po francouzskou vládu.
Independant – nezávislý. Obvykle se tak označuje člověk, který pracuje za pomoci nejméně sedmi lidí.
Étranger – cizinec. Je to každý člověk, s výjimkou rodilých Pařížanů, tedy i Francouz žijící za konečnou stanicí metra.
Amical – přátelský. Takto se nejčastěji hovoří o občanu, který parkuje na chodníku jen v sobotu, o svátcích a v neděli.
Feu rouge – červené světlo dopravní signalizace na křižovatce. V Paříži znamená tento signál na rozdíl od jiných světových měst: Jeď!
Sensitive – doslovně citlivý. Je to například pařížský řidič, který sice přejede chodce, ale nevynadá mu.
Trés sensitive – velmi citlivý. Tentýž řidič, který po srážce dokonce zastaví.
La régle de la main droite – pravidlo pravé ruky. Jede-li Francouz zprava, má přednost. Jede-li zleva, také.
Renseignement – informace. Odpověď, která obvykle vyvrací minulou odpověď danou stejnou osobou na stejnou otázku.
Promis – slib. Velmi euforicky řečeno slovo, nemíněné však obvykle vážně. Lze spíš porovnat s anglickým oh nebo well, s německým ja nebo ah so.
Voilá – Původně hle nebo ejhle. Používá se však v desítkách spojení, významů a v různých situacích. Znamená též: Já to říkal. Tak vidíte, co jsem povídal? Mám pravdu. A je to. A není to. Nebude to. A máte to. Zkušený Pařížan použije tohoto slova dokonce v okamžiku, kdy vidí padat balkón nebo při srážce tří aut. Sám jsem zažil následující použití tohoto slova. Hledal jsem v obchodním domě nůžky. Když jsem je nemohl najít, zeptal jsem se slečny u pokladny, zda nůžky mají. Pravila, že ne. Když jsem opouštěl obchodní dům, náhodou jsem nůžky zahlédl. Řekl jsem slečně, že mě mylně informovala a že nůžky mají a ona že to neví.„Voilá,“ řekla s pokrčením ramen. Výrazu voilá používá často také francouzský prezident při pohledu na operu, Louvre, stávku, Champs-Elysées, manifestaci nebo volební výsledek.
Il faut – velmi rozšířený výraz s celou řadou významů. Musí se. Mělo by se. Je nutno. Je zapotřebí. Někdo by měl. Výrazu se používá velice často při politických projevech, zejména v předvolební kampani. Například: Je nutno zlepšit životní úroveň. Musí se snížit nezaměstnanost. Musí se lépe a víc pracovat.
Parce que – protože. Používá se však často jako odpověď. Příklad: Proč nejede metro, prosím vás? Odpověď: Parce que. Protože.
Il est fou – to je to blázen. Neboli: 1 - člověk, který pracuje a nešel na oběd, 2 - člověk, který nepracuje a nešel na oběd, 3 - člověk, který nešel na oběd.
Absolument – absolutně. Používá se absolutně u všech slov, ať pozitivních, nebo negativních. Absolutně fantastické! Absolutně debilní!
L´argent – peníze. Neznamená to však peníze všeobecně, nýbrž dolar, marku, švýcarský frank. Tedy označuje se tak silnější měna. Francouzi sami tvrdí, že vydělávají desetníky.
Fatigant – únavný. Jakýkoliv druh činnosti vzbuzující únavu, včetně hovoru o takové činnosti.
Manger – jísti. Obřad trvající řadu hodin. Být pozván k někomu na oběd, znamená si rezervovat čas od dvanácti do šesti.
Vive la France! – Ať žije Francie! Tradiční zvolání všech francouzských politiků a zejména prezidentů na závěr projevu, v němž opět varovali občany, že se blíží neodvratný konec Francie.