Ondřej Suchý: Z jídelníčku klaunů a komiků (2) Leonid Jengibarov

Rubrika: Publicistika – J+O Suchý

Z jídelníčku klaunů a komiků (2)

Kuchařka pro milovníky filmového smíchu, pro milovníky
smíchu cirkusových šapitó či smíchu kabaretních scén.

Nebojte se, nepůjde ani o neukousnutelné řízky, ani o vystřelovací švestkové knedlíky, ani o slané žloutkové věnečky, o kyselé pudingy či naopak o slazené zavináče. Cílem tohoto nového seriálku je nabídnout vám k ochutnání některá z jídel dosud třeba nepoznaných, na kterých si pochutnávají (anebo pochutnávali) ti, kteří vás jindy a jinde, než u jídelního stolu, dokázali rozesmát…

V šedesátých letech byl v Československu milovaným „klaunem z Jerevanu“ (jak o něm zpívala ve stejnojmenné písni Jitka Zelenková). Získal si u nás srdce diváků nejen v cirkusové manéži, ale i na divadelním jevišti. Jmenoval se Leonid Jengibarov a jeho otec, Armén, byl profesionální kuchař. Při své návštěvě Jerevanu jsem získal několik jeho zvláštních receptů, z nichž možná ten nejzajímavější vám dnes předkládám…

TELECÍ NA KOPRU (DLE PANA JENGIBARJANA)

Pro 4 osoby:
  • 1 kg telecí kýty
  • 100–150 g kopru
  • máslo
  • tuk
  • pepř
  • sůl
Telecí kýtu nakrájíme na tenké plátky a osmažíme na másle do růžova. Pak přendáme na talíř. Vypraný kopr překrájíme na větší kusy a vložíme do  pekáče se zbylým tukem. Na kopr naskládáme opečené kousky telecího masa, osolíme, opepříme a znovu přikryjeme další vrstvou kopru. Pekáč pak dáme do trouby na 15-20 minut.

Leonid Jengibarov (1935–1972)

Legendární mim a cirkusový klaun, narodil se v Moskvě, v šestnácti letech začínal jako boxer, byl mistrem sportu v muší váze. První klaunské vystoupení absolvoval v roce 1956. Hrál v desítce filmů – u  nás jsme jej viděli např. v Cestě do manéže anebo (ve vážné roli) v  Paradžanově snímku Stíny zapomenutých předků. Leonid je známý též jako autor poetických povídek a  básní v próze (u nás vyšly knižně v 80. letech a pásmo z jeho tvorby uváděla pražská Viola). Do Československa přijel Jengibarov poprvé s  cirkusem Jerevan v roce 1963, samostatně se představil v Divadle Na  zábradlí a v Divadle Jiřího Wolkra, vystupoval ve Varieté i v našem cirkusu Humberto. V roce 1964 zvítězil v  mezinárodní soutěži klaunů O  cenu Eduarda Basse a Čs.televize natočila několik jeho etud a scének. Říkal o sobě, že je „pražský kluk“ a mezi jeho obdivovatele patřili Karel Höger, Karel Gott, Jiří Štaidl, Jiří Suchý, Waldemar Matuška, Miroslav Horníček, Boris Hybner, Ctibor Turba a  další naši známí umělci. Tento světový klaun Československo skutečně miloval, protože až na dvě výjimky (Polsko a Rumunsko) jej někdejší ministryně kultury SSSR nikam jinam nepustila. Po srpnu 1968 až do své předčasné smrti nesměl Jengibarov nakonec už ani k nám. Zemřel na  infarkt, rok po té, co mu alespoň tehdejší Arménská SSR z úcty a  vděčnosti udělila titul národní umělec.

Moskva, 2010 – u sochy Leonida Jengibarova jeho talentovaný
český vnuk Petr Popper, který se rozhodl jít ve stopách svého dědy.
V současné době navštěvuje v Jekatěrinburgu cirkusovou školu
a stane se cirkusovým klaunem, artistou a mimem.


Pokračování příště...     

Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 04. 08. 2011.