Exkluzivně – Aktuality

Miroslav Marek: Největší sbírka harmonik v ČR má svého vyslance v Pelhřimově

Jiří Sedláček z Litovle byl zapsán do České knihy rekordů díky tomu, že stál u vzniku a je zároveň správcem unikátní sbírky historických klávesových a knoflíkových akordeonů, heligonek a atypických harmonik, která čítá na 238 kusů a je vystavena v litovelském Muzeu harmonik, které je prvním svého druhu v České republice.

Dobromila Lebrová: 150. výročí spolku Svatobor

Ve čtvrtek 17. května 2012 oslavil spolek Svatobor 150. výročí své existence. Oslavil ho slavnostní členskou schůzí, spolu s pěveckým koncertem smíšeného pěveckého sboru Evropská, složeného ze studentů pedagogických škol a gymnázia na Evropské ulici v Praze 6. Koncert byl opravdu krásný, složený ze skladeb starých mistrů, dále upravených lidových písní, ale také Con te partiro – známé pod názvem Time to Say Goodbye. Koncert se konal v sále Zpěváckého spolku Hlahol, který je čestným kolektivním členem Svatoboru.

Miroslav Sígl: Ve Finsku připravují Festival řemesel

V tomto projektu se začíná organizovat množství festivalů řemesel u všech partnerů. Letos takový velký mezinárodní festival se bude konat ve Finsku, a to 27.–28. července, ale ještě den předtím dojde k mezinárodní soutěži kovářů. Proto se nyní konají domácí festivaly, na nichž jsou vítáni všichni zájemci s prezentací svých výrobků. Návštěvníci pak hlasují pomocí anketních lístků, který výrobek byl nejúspěšnější a má naději na úspěch i v mezinárodním měřítku.

Jan Řehounek: Hrabalovo Kersko již počtrnácté

Tradiční a velmi oblíbené setkání všech obdivovatelů díla a osobnosti spisovatele Bohumila Hrabala se uskuteční již počtrnácté, a to sobotu 19. května 2012. V deset hodin odstartují dvě sportovně–rekreační akce. Na Zálabí v Nymburce u Posezení U tří Hrabalových koček se sejdou a společně pojedou do Kerska po Hrabalově cyklostezce příznivci cykloturistiky – cestou je přichystáno několik kontrolních zastávek. Ve stejnou dobu odstartuje od Svatojosefského pramene v Kersku pochod, či spíše pohodová procházka Po místech, která měl Bohumil Hrabal rád.

Jindra Svitáková: Atentát na Heydricha tématem výstavy Někomu život, někomu smrt

Putovní výstava Někomu život, někomu smrt představuje příčiny, průběh a důsledky atentátu na Reinharda Heydricha, který provedli českoslovenští parašutisté – příslušníci čs. zahraniční armády, ve spolupráci s českými vlastenci 27. května 1942. Po České republice putuje od prosince 2011, byla vystavena již na více než 25 místech a zhlédly ji desetitisíce občanů. V květnových a červnových dnech bude k vidění v budově krajského úřadu v Jihlavě, v budově krajského úřadu v Ústí nad Labem, od 4. června v Praze 8 v Libeňském zámečku, ale také na sobotní akci 16. června v Senici, rovněž i v Novém Bydžově a v Praze 2. V letních měsících budou následovat další místa.

Zdeňka Petáková: Událost roku – Jana Koblasa v Jízdárně Pražského hradu

Průřez celoživotní tvorbou jednoho z našich nejvýznamnějších exilových výtvarných umělců, letošního osmdesátníka Jana Koblasy, je právě představován na výstavě nazvané přiléhavě Retrospektiva. Jan Koblasa (*1932 v Táboře) je sochař, malíř, grafik, scénograf, literát a vysokoškolský pedagog, který po roce 1968 zůstal žít mimo vlast a svůj talent měl možnost uplatnit zejména v sousedním Německu. Velmi působivě uspořádaná výstava Retrospektiva bohatě dokumentuje umělecký vývoj Jana Koblasy. Je zde k vidění na 200 děl, často dřevěných soch a prací z kovu.

Miroslav Marek: Háčkované dějiny zemí českých v pelhřimovském Muzeu rekordů a kuriozit

Muzeum kuriozit vystavuje rekordní kolekci více než stovky postav členěných do 26 výjevů mapujících české dějiny od lovců mamutů až po současnost. Všechny figury ručně uháčkovala mimořádně zručná rekordmanka – Lenka Bednářová z Nové Bystřice, která vede ve svém volném čase blog "Lenčino háčkování" a jejíž dílo se právem stalo součástí expozice Zlaté české ručičky Muzea rekordů a kuriozit, která si klade za cíl upozorňovat na dovednost, nápaditost a rukodělnou zručnost českých lidí – a to i v méně obvyklých oborech.

Aleš Cibulka: Herec R. A. Strejka konečně najde místo svého posledního odpočinku

V dnešní době špatných zpráv si dovolujeme přinést jednu zprávu veskrze pozitivní: Herec R. A. Strejka konečně najde místo svého posledního odpočinku – dvaadvacet let od své smrti… Ale pěkně popořádku: před časem jsem se dočetl v Pozitivních novinách od Ondřeje Suchého, že jeden z  nejoblíbenějších herců pamětnických filmů – R. A. Strejka – stále nemá místo, kde by důstojně odpočíval. Jeho celoživotní partner Ladislav Branč, dlouholetý televizní architekt, několikrát usiloval o to, aby byl uložen na Vyšehradě, v hrobě, kde jsou pohřbeni umělci, kteří odešli v osamění. Nezdařilo se, argument byl několikrát stejný – Strejka byl herec, kterého NIKDO nezná.

Miroslav Sígl: Je nás jen čtyřprocentní menšina?

Kdykoliv se mi objeví ve schránce e-mail z Místní akční skupiny MAS Kouřimsko – Podlipansko, vím, že jde o pozitivní informace, které bych měl rozšířit dál po vlastech českých a po celé síti www. Činím tak opravdu s chutí a rád, protože v tomto regionu žijí lidé, jimž leží na srdci vzhled a vývoj jejich okolí, usilují o to, aby k nim jezdilo co nejvíce hostů a návštěvníků. Právě dnes mi poslali článek s výzvou „Ukliďme Výrovku – ukliďme svět!“ Protože minulou sobotu zde uskutečnili úklid podél toku Výrovky v obcích Vrbčany, Dobřichov, Chotutice, Pečky, Ratenice a Kostelní Lhota.

Milan Turek: Jablonecký lékař zanechal obrovskou sbírku grafiky

Ač oba dva lékaři, snažili se významně obohatit duchovní bohatství Království českého v druhé polovině devatenáctého století. Václav Šamánek svou intenzívní společenskou aktivitou v Liberci, Anton Randa v Jablonci nad Nisou shromažďováním uměleckých děl. První pocházel z jižní Moravy, druhý z jižních Čech. Po doktoru Šamánkovi zůstala v Liberci Česká beseda a knihovna, z nehmotného bohatství Klub českých turistů a zapomenutá dívčí škola. Odkaz doktora Randy zahrnoval sbírku grafiky, šperků a minerálů.

Miroslav Sígl: Noviny ze všech kontinentů

V pátek 20. dubna bude v televizním pořadu Barvy života vyprávět dlouholetý sběratel Miroslav Karásek (*1951), absolvent Fakulty žurnalistiky Univerzity v Praze (z roku 1988) z Kroměříže. Svou rozsáhlou sbírkou tištěných novin – snad jedinou na světě – patří k prestižním členům Klubu sběratelů kuriozit, získal již před lety ocenění Pozoruhodná sbírka, je zapsán v České knize rekordů.

Olga Szymanská: Balet Šípková Růženka

Šípková Růženka (Spící krasavice) má v tvorbě legendární dvojice Čajkovskij-Petipa výjimečné postavení. Iniciátorem a objednavatelem kusu byl intendant carských divadel I. A. Vsevoložskij. Snažil se Čajkovského přimět, aby se baletu věnoval i přesto, že již při přípravě Labutího jezera neměl dobré zkušenosti, a proto se odmlčel. Z témat intendant diplomaticky vybral scénář ke Spící krasavici (původně pohádka Ch. Parraulta) a sám coby libretista zařadil v divertissementu posledního jednání i další pohádkové postavy: Kocoura v botách, Kočičku, Červenou karkulku a Vlka, Palečka s bratry, Popelku (ne všechny v baletu dnes vystupují).

Miroslav Marek: Kniha knih v České knize rekordů

V souvislosti s nejvýznamnějšími křesťanskými svátky, které jsou odezvou událostí zachycených v biblickém Novém zákoně, zaznamenalo pelhřimovské Muzeum rekordů a kuriozit pozoruhodný počin: Poté, co Zdeněk Soviš z Brna v loňském roce zpracoval unikátní chronologii Starého zákona, dokončil nyní i vůbec nejdelší chronologii biblických událostí, sestavenou jediným člověkem. Jde o Nový zákon a dílo (ručně psané autorovým drobným písmem) má na délku 11 metrů.

Josef Krám: Když výstava k Velikonocím, tak nápaditá. I s Masarykem

Kultura Rychnov nad Kněžnou, Floristická škola Hradec Králové a rychnovský DDM připravily do přísálí Pelclova divadla v Rychnově na 2.–5. dubna komorní výstavu s názvem Jsou tady Velikonoce. K vidění bylo hodně kraslic (i ze pštrosího vejce), zvířátek a velikonoční výzdoby. Mezi těmi, co tu předváděly folklorní umění, byly z Červeného Kostelce Anna Rusová (mistryně lidové umělecké tvorby za kraslice zdobené slámou) s krajkářkou Marcelou Hovadovou, oceněnou za lidovou tvorbu v roce 2007 Zlatým kolovratem, a z Letohradu Alena Tschöpová (tuto lidovou umělkyni představila i Toulavá kamera s jejími figurkami ze šustí, vizovickým pečivem i kraslicemi).