Publicistika – Rozpravy ZP
Zdeněk Pošíval: Režisérka televizní obrazovky
Jak si možná čtenáři Rozprav povšimli, věnoval jsem se tematicky i spolužákům, a tak jsme připravovali jeden díl i s Andulou. Práce však byla přerušena pro její vážný úraz a po dlouhé rehabilitaci zase pro nové onemocnění a převoz do nemocnice. Mailovala mi občas z lůžka kvůli opětnému odložení termínu: naposledy toto pondělí.
Ludvík Klobása - Zdeněk Pošíval: Soudy, nikoliv poslední
Kdysi jsem napsal esej o tom, kterak se na nedělní snídani v Karlově studánce lázních podivovaly lázeňské sousedky u stolu, že mám na sobě sváteční oblek s kravatou a jedna z nich překvapeně prohlásila: „Propána, snad se nechystáte do kostela?“ Odpověděl jsem, že ano a že odjíždím na bohoslužbu do Bruntálu. „Božínku můj!“ spráskla ruce druhá paní a s neobyčejně zklamaným a trochu i znechuceným povzdechem dodala: „A vypadal jste tak inteligentně!“
František Zborník - Zdeněk Pošíval: Šéf českého kumštu a biblioték
Dnešní host ROZPRAV úřaduje na Ministerstvu kultury České republiky jako ředitel odboru přes hodnoty lidského ducha: tj. krásy umu i literárních sbírek. Je mým kamarádem, ale protekčně je mi to bohužel k ničemu; jako důchodce se na jeho úřadě nemám oč ucházet. Pochází z jihočeského královského městečka Vodňan, známého velkovýrobou drůbeže, ale kdysi také velmi známým amatérským divadelním souborem.
Pavel Kovářík - Zdeněk Pošíval: Muž nejedné dovednosti
Nedávno jsme se potkali po mnoha létech a mě udivilo, že na rozdíl ode mne příliš nezestárl a pořád vypadá stejně, byť se mi přiznal, že s chutí pije irskou whiskey, ze sportů pěstuje jednou týdně bowling, při němž si dokonce i zakouří. Když to vyprávěl, kýchal a kašlal, kapesník z ruky nepustil. Trpí prý jarní alergií. Zavalil mě sice pohřebními řečičkami, ale zdálo se mi, že jinak kypí zdravím.
Jindřich Hron - Zdeněk Pošíval: Nostalgický špacír
Dnes bych rád představil člověka, který vyryl nejednu brázdu do žírné půdy nejenom na poli, neboť zanechává pozitivní vrypy do paměti lidí. Převzal po svém otci potřebu sepisování zápisků ze života rodné obce a její historie. Říkává se tomu kronika. On z nepatřičné skromnosti odmítá své dílo zrovna takhle nazývat, ale jak se říká, co je psáno, to je dáno. Na Rozpravy přišly ohlasy také z ciziny: byly zaslané ze švédského Stockholmu, z kanadských měst Toronta, Ottawy a též z Bostonu i New Yorku v USA. I z Bratislavy, když už je řeč o zahraničí.
Miloslav Klíma - Zdeněk Pošíval: Od mravenečka k magnificenci
Jsme spolužáci z Divadelní fakulty AMU*, ale o čtyři roky mladší Míla chodil jen o ročník níž a studoval dramaturgii. V mé absolventské inscenaci v DISKU dokonce statoval: připadá mi docela legrační, že dnes již vážený pan prorektor kmital tehdy po scéně při hře bratří Čapků Ze života hmyzu jako nemluvící mraveneček, nosil baňku jako rekvizitu a tvářil se odpovědně i srdnatě.
Rozpravy Zdeňka Pošívala aneb Co učinit s lidským světem
O Zdeňku Pošívalovi bylo už kdeco napsáno: od povrchních statí v časopisech až po zasvěcená udání. V jedné osobě romanopisec, dramatik a režisér při zdravém rozumu přečkal krom jiného světovou válku, dvě revoluce a vládu devíti prezidentů. Na vlastní kůži prožil údobí slávy, uznání a cen, stejně jako dvacetiletý zákaz býti zaměstnán ve vlastním oboru a vyhazovy z práce. Sepsal desítky scénářů a divadelních her, často pod cizím jménem, pokud to nešlo jinak.
Marie Blandová-Lorencová - Zdeněk Pošíval: Zapřisahlá venkovanka z metropole
M. Lorencová studovala na DAMU o ročník níž než já, po absolvování pracovala výhradně mimo Prahu (až na jedinou výjimku) a hostovala v tzv. »oblastních divadlech«. Cokoliv jsem od ní na jevišti zhlédl, mělo nadprůměrnou úroveň. Politická situace v zemi se dotkla i jejího soukromého života, ať již při pracovních potížích jejího manžela, tak i obtížemi častého hostování v bůhvíjaké geografické vzdálenosti od domova.
PhDr. Eva Mišíková - Zdeněk Pošíval: Tvořit znamená zabíjet smrt
Narodila se v Káhiře a část dětství prožila s rodiči v cizině. Vystudovala FFUK - obor překladatelství - francouzština, ruština. V letech 1980–90 působila v hudebních a divadelních skupinách spíše »podzemního« charakteru (např. Noc pod ubrusem, Dybbuk, Hudba Praha, Skuhrohra), později jako redaktorka (Český rozhlas - literární vysílání, deník Metropolitan a Telegraf). Po roce 1990 organizovala české kulturní festivaly ve Francii a tamtéž se zúčastnila i jazykových a pracovních stáží.
Jan Petr - Zdeněk Pošíval: Proč? To je ve hvězdách!
Pohybuje se s oblibou v záhadném světě iracionality. Zabývá se záležitostmi takříkajíc mezi nebem a zemí, jež mi byly, jsou a patrně i navždy zůstanou nepochopitelné. Na přelomu roku snad neuškodí pohlédnout do hvězd nebo si nechat vyložit karty od tohoto milovníka klobouků…
Jan Baum - Zdeněk Pošíval: Vánoční rozjímání aneb S kantorem na půlnoční
Vánoce mám rád takové, na které pamatuji z dětství a podobné těm, které jsi ty zažíval na chalupě. Patří k nim zasněžená krajina, která, bohužel, v posledních létech chybí. Dále zvláštní, jakási slavnostní atmosféra Štědrého dne a netrpělivé očekávání večera, kdy se sejde celá rodina, místnost je provoněná vánočním cukrovím a tradičním jídlem - rybí polévka, kuba, čočka, smažený kapr a bramborový salát.
Jiří Rückl - Zdeněk Pošíval: Sklář a jeho rod
Narodil jsem se v roce 1940 v Nižboru do rodiny sklářských průmyslníků, pokračovatelů rodu Rücklů, kteří do Čech přišli pravděpodobně ze Švýcarska, nebo severní Italie zhruba před 300 lety. Zde jsem chodil do obecné školy, byl členem později zrušeného Junáka, ale také prožil padesátá léta, která rodinu po znárodnění v roce 1945 těžce postihla.
RNDr. Irnik Ovčarov – Zdeněk Pošíval: Kterak uměním odhánět stíny na duši
S mým dnešním hostem jsme již popili nejednu sklenku dobrého moravského vína a vedli řeči o světě kolem nás. Šlo po výtce o nezávazné povídání o ženách, o víně, o fotbalu, o umění, o nenapravitelně odporné politice, prostě o všem, o čem jsou schopni klábosit muži stejné věkové úrovně, dokud nenastal okamžik, kdy se mi přítel přiznal, že není jen přírodovědcem, ale zabývá se i malováním obrazů. Stereotyp vinárenských plků se náhle proměnil, neboť jsem ho od té chvíle ponoukal, aby mi o své tvůrčí činnosti sdělil mnohem víc.
Eliška Peroutková - Zdeněk Pošíval: Malířka něžné básnivosti
Dnešní rozpravy jsou o Elišce Peroutkové, scénografce a malířce, o její účasti na divadle a hlavně o tom, proč si vybrala jako předmět své umělecké tvorby ilustrování básní, jež ji zároveň inspirují pro její volnou obrazovou tvorbu, a také o jejích nesměle smělých pokusech literárních i o lecčems ze života.
strana 1 / 5