Publicistika – Zajímavosti
Jindřich Lion: Bramboráři všech zemí spojte se!
Ke svému názvu u nás prý přišly podle názvu území, odkud k nám dorazily: podle Braniborska. Lidé jim rychle přicházeli na chuť, zejména když české hospodyňky díky své vynalézavosti přišly časem na nejrůznější způsoby jejich přípravy. Tak se postupně zrodila bramborová polévka bramboračka, bramborové nočky, bramborový salát s octem a cibulí....
Chcete být sochařem? Zkuste tužku...
Malá-velká inspirace pro vás: Chcete se stát sochařem? Možná vás překvapí, že k tomu nepotřebujete hlínu ani kámen, ale postačí docela obyčejná tužka, ostrý nástroj a spousta trpělivosti. Že to jde se můžete přesvědčit na následujících fotografiích. Výhodou je, že nemusíte na nic čekat, protože tužku doma určitě máte. Jak to bude s vaší trpělivostí je ovšem úplně jiná otázka...
Milan Turek: Vyprávění Jana Šebelky
Liberecký spisovatel, novinář JAN ŠEBELKA se narodil v roce 1951 v Děčíně. Vystudoval FAMU Praha, obor dramaturgie a scénáristika. Pracoval jako závozník, dělník, vychovatel, vedoucí internátu a v letech 1993 až 2000 byl novinář. V roce 2001 vydal s astroložkou Alenou Kárníkovou knihu Kdy s lunou do postele. Ve stejném roce vyšel první díl jeho liberecké tragikomedie Případ spravedlivého vraha.
Miroslav Sígl: Svatojakubská pouť v Kadlíně se vydařila
Po oba uplynulé víkendové dny pobývali v mělnické obci Kadlín nejen místní občané, ale přijelo sem velké množství návštěvníků z obou sousedních okresů Mělník a Mladá Boleslav, ale také z Prahy i dalších míst na tradiční svatojakubskou pouť. Tolik atrakcí, stánků lidových tvůrců a mnoha dalších pouťových zajímavostí už dlouho opět Kadlín nezažil
Martina Pffeffer: Život je jen náhoda aneb Jak se hraje ve Vídni
Před téměř pěti lety se se mnou pan Život přestal mazlit. Bez varování mi vrazil pořádný pohlavek, nebo spíš ránu pěstí: Odvedl mi manžela tam, odkud není návratu a začal mi udělovat přísné lekce. Byla jsem násilím zatažena do ringu ...
Smírčí kříž na Kaňku je záhadný
Smírčí kříže jsou středověké památky, vytesané obyčejně z velkého kusu žuly. Patrně připomínají místo, kde došlo k hrdelnímu zločinu, místo, které se stalo součástí pokání. Zločinec musel vytesat a postavit kamenný kříž ...
Co se děje v Botanické zahradě hl. města Prahy?
Skleník Fata Morgana je stále plný života. Jak by ne, když se v něm vedle „zdomácnělých“ motýlů druhu Caligo memnon z původních kukel líhnou a stále množí i motýlí obři: Attacus atlas (to je ten, o něhož kráčí) je noční motýl, který pochází z jihovýchodní Asie. Tam se vyskytuje zejména v tropických pralesích velké části Indie a Číny, Srí Lanky, Malajsie a Indonésie.
Pavel Pávek: Město pana Preclíka
Poutník přešel svažité náměstí, minul renesanční radnici a dlouhou rovnou třídou kráčí jakoby východním směrem. Jde jen tak, co noha nohu mine, ve městě kamenné krásy nemá cenu spěchat, poutník ví, že pár ušetřených minut nenahradí pohled na krásu kamene, kterou by jinak mohl minout bez povšimnutí. Nejen kamene.
Ivana Šimánková: Náhodné setkání?
A pak začne mluvit. Tichým, klidným hlasem. O tom, co ho baví víc než film. O tom, že už chce hlavně pomáhat, o tom, jak současné výzkumy ukazují, že voda vytváří malilinkaté krystaly, které se liší podle místa jejího nálezu, že dokáže při jejich tvorbě reagovat na slovo, dokonce i jen na myšlenku, nejkrásnější obrazce vytváří při slovech vděčnost a láska a že naše tělo je tvořeno mnoha procenty z vody, která i v nás takto reaguje a že tedy stav organizmu je hodně ovlivněn naším myšlením.
Jiří Vlastník: Jak se fotí synagogy
Uprostřed Prahy, tam kde jsou dnes krásné, široké třídy s vysokými a veselými činžáky, rozkládalo se ještě před nemnoha lety židovské město. Křivý, ponurý kout, z něhož žádný průvan nemohl vystrnadit zápach ztuchliny a vlhkých zdí a kde v létě z otevřených dveří proudil jedovatý vzduch. Špína s bídou zápasily tu o závod a z očí dětí blýskala tupá, hrozná zkaženost.
Barbara Semenov: Křídla koní Ivy Marešové
Půvabnou mladou zpěvačku jsem poznala před pěti lety, když nahradila v pražském divadle TaFantastika nejlepší soudobý popový hlas v Čechách, Lucii Bílou, v hlavní roli muzikálu „Excalibur“. Původní alternaci a posléze náhradu skvělé Bílé lze snadno zdůvodnit srovnatelným pěveckým uměním stále nepříliš mediálně známé Ivy Marešové.
Vladimír Vondráček: Paradoxy češtiny (23)
Zajímavostí, které jistě zcela směle lze považovat za pěkné paradoxy, nám může přinést naše mateřština téměř v každém mluveném či psaném projevu. A tak při našem bezbožném šťourání se v těchto paradoxech musíme se ještě alespoň na chvíli podívat na další slovní kotrmelce, které spojují češtinu s různými světovými jazyky.
Vladimír Vondráček: Paradoxy češtiny (22)
Země zmokla, zahradník Zdeněk zaléval zejména zelí zbytečně. Zelenina zrála. Zatracení zajíci – zaklel zimomřivě zmáčený zahradník Zdeněk. Zajíci zcela zničili zelí, zítra zetlí. Ztráty Zdeňka zdecimovaly. Stěží zaplatí za zavlažování. Znechuceně znovu zaklel. Zlatnice Zora zkoumala zrcadlo. Zpočátku zářila, záhy zaplakala.
Miroslav Sígl: Setkání s kritikem Janem Lopatkou
Pracovali jsme spolu sedm let v době totalitní normalizace v jednom pražském informačním ústavu jako režiséři (1971 – 1977), nad námi pravicovými oportunisty a extrémisty bděl ministerský kádr, s dělnickým původem z brněnské Zbrojovky. Byla to prazvláštní situace – zahraniční tisk nám překládali externě jazykoví odborníci, kdysi profesionální zahraniční novináři většinou z ČTK ...