Publicistika – Zajímavosti
Milan Turek: V Jizerkách magistrálou na běžkách
Nabídka lyžařského portfolia v Jizerských horách nemá obdoby v celé republice. Řada zimních sportů je provozována za úplatu a tak mohou být technická zázemí vybavena nejmodernější technikou i službami. Běžecké lyžování amatérů i závodních sportovců podobné zázemí nemá, proto také vznikla v Beřichově za podpory široké veřejnosti, firem i státu společnost, která půl miliónu lyžařům ročně umožňuje aktivní sportovní vyžití.
Zdeněk Wachfaitl: Cestovní kaleidoskop – pomník a pomníčky
Dlouhá osmdesátá léta jsem jezdil touto dobou po kutnohorské silnici k příbuzným. Vozil jsem v autě větvě tújí, stříbrných smrků i jedlí. U mě na zahradě jsem tohoto chvojí měl po zastřižení živých plotů dostatek a příbuzní velice umně z tohoto chvojí dokázali vytvořit dušičkovou podzimní vazbu, která byla lepší než kupovaná.
Filmuje... (3)
Televízni pracovníci sú často veľkí výmyselníci. Príhoda, ktorú spomeniem, sa nestala mne, ale poznal som jej aktérov v čase, keď v Slovensku bola ešte len jediná štátna televízia. Sám som s nimi zažil nejeden veselý kúsok. No to, čo prežil s kameramanom Ferom a zvukárom Vladom môj kolega Maťo, ako sme volali vtedajšieho známeho moderátora, sa len tak zažiť hocikomu nepodarí. Maťo bol s televíznym štábom na reportáži a v jednom mestečku prespávali v hoteli.
Miroslav Sígl: Lidový písmák a kronikář Kadlína
Předem na vysvětlenou: jde vskutku o Kadlín s „d“, jedinou vesničku, která se takto u nás vyskytuje a její název pochází od slovesa tkáti a podstatného jména tkadlec, také lidově „kadlec“ (těch už je u nás vícero). Nachází se v samotném cípu severovýchodu Mělnicka, sousedí s mladoboleslavským okresem, a v ní se narodil její budoucí kronikář Vlastimil Čech (*1929).
Od dívčího deníčku k divadelní premiéře Deníku Leošky K. (2)
Na zkoušky do divadla zatím nechodím, mám pocit, že z mé přítomnosti jsou všichni pokaždé tak trochu nesví a také že Akram by mi chtěl hru ukázat až v pokročilejším stádiu. Všichni mají obavu, aby mě nezklamali. Chápu, že se teď musím držet stranou a přenechat režisérovi hlavní slovo, já už jsem svoje řekla. Práce mám i jinak stále nad hlavu. Na stole se mi kupí knížky, které bych si ráda přečetla, nebo do nich aspoň nahlédla, ze všeho nejdřív mě ale čeká schůzka s dokumentaristou Luďkem Navarou.
Zdeněk Wachfaitl: Pražský chodec – Z Malé Strany přes Karlův most
Ze Sněmovní ulice na Malé Straně, kde sídlí parlament, je i v dnešní moderní době stále patrná starobylost a vznešenost těchto míst. Z této ulice jsem se vydal v jednom jarním odpoledni přes Karlův most do centra města a zachytil cestou několik záběrů z tohoto příjemného a slunného dne. Pohled na chrám svatého Mikuláše ze Sněmovní ulice je poněkud nezvyklý, nikoliv však nezajímavý, stejně tak jako průhled do strmé ulice Thunovské.
Miroslav Sígl: Barokní zámek plný výzkumníků a inovací
Jsme v rozlehlých prostorách barokního zámku z let 1699 – 1706, který je vzdálen jen několik málo kilometrů od Mělníka, v jeho blízkosti jsou známé Byšice s výrobou polévek a koření, nebo Všetaty se svým železničním uzlem a v létě s lány cibule a zeleniny. Od roku 1945 stát předal zámek Liblice tehdejší Akademii věd a v jejích rukou zůstává dodnes.
Jan Řehounek: Slunce Štědrého dne věští dobré žně
Štědrý den byl posledním dnem půstu a příprav. Liturgicky se označuje jako vigilie, tedy předvečer slavnosti. Je provázen řadou rozmanitých pověr a poetických lidových obyčejů, které měly zesvětštit náboženský ráz Vánoc. Ještě před dojením, brzy ráno, podala selka každé krávě trošek kaše a tři ječné klasy, koním, aby byli bujní, zakouřil hospodář chřípí kouřem ze síry a březové kůry.
Eva Rydrychová: Slunce zářilo a já zářila taky - štěstím!
Slunce zářilo, jakoby ani nebyl konec listopadu, když mé kroky mířily na vlakové nádraží v Hradci Králové. Přede mnou dlouhá cesta, na jejímž konci nepředvídatelní, neznámí lidé, netušené okamžiky. Má první cesta na Slovensko. A jak to už tak chodí, vše se vším souvisí. První účast Pozitivních novin na Knižním veletrhu v Lysé nad Labem. Rok 2007.
T.B. - Vlastimil Marek: Delfíni
Na Novém Zélandu se nedávno stal zvláštní případ. Čtyři delfíni kroužili asi čtyřicet minut kolem čtyřech lidí, kteří se koupali v moři, a zachránili jim tak asi život. Teprve po chvíli totiž ti lidé zjistili, že je poblíž s velkým zájmem pozoruje veliký žralok. Delfíni žádnému z lidí nedovolili opustit kruh, a odplavali až poté, co odplaval i žralok.
Neuvěřitelné! Bezplatný lesní bar
Vypadá to opravdu neuvěřitelně, skoro jako sci-fi. Kdo tam nebyl, neuvěří. Asi 1,3 km nad Lipovou-lázně je na kopci v lese tento lesní bar. Je zde vše, na co si vzpomenete: nealko pití, oplatky, kafe s vařičem, klobásky a špekáčky v chladícím boxu, pivo, slivovice, rum, je zde také zapálený krb, ve kterém si můžete špekáčky opéct. Za barem je dřevo, sekera, chrastí, pití je krásně chlazeno protékající vodou a to vše bez jakékoli obsluhy barmana. Prostě tu nikdo není! Platí se do kasičky a je možné si zpětně vrátit mince /rozměnit/. Vše je jen na poctivosti nás návštěvníků!
Jitka Dolejšová: O krásné krajkářce Karle Klusoňové
To se tak někdy povede – Příroda, Pán Bůh, sudičky nebo někdo docela jiný vytvoří krásného člověka, kterého obdaří talentem ve více oblastech. Tak byla obdarována i paní Karla Klusoňová. Kromě talentu dostala do vínku i šikovné ruce...
Klapy klap... aneb rozjímání nejen o Jarošově mlýně
Na začátku léta jsme si s mojí skvělou přítelkyní Aničkou udělaly výlet do Jarošova mlýna ve Veverské Bitýšce. Jednak mě inspirovaly přátelské e-maily, které ve mně vzbudily zvědavost na pana mlynáře, jednak moje přítelkyně-iniciátorka obdivovala ....
Miroslav Sígl: Lidské soužití (i soužení) s naší Vltavou
Tolikrát opěvovaná pro svou ozdobu v naší krajině, pro blahodárné zavlažovací účinky a životadárné působení v našem hospodářství, stejně tolikrát zatracovaná pro ničivou sílu, když se její tok vylije z břehů a zaplaví například kraj pod Řípem až k soutoku Labe pod Mělníkem a dál na Litoměřicko – taková je naše Vltava, Vltavěnka.