Barborko, víš jak krásné mohou být ušmudlané brýle?

Rubrika: Publicistika – Postřehy

To je divná otázka, máš pravdu. Má ale krásný důvod. Večer – spíše v noci ve světle několika čajových svíček jsem si všimla proč jsem hůř viděla.
Představ si nejstarší místnost u nás na chalupě. Víš, tu s nízkým trámovým stropem. Na stolku se skleněnou deskou skleničky, lahev s perlivou vodou a čajové svíčky, rozsvícené tak dlouho, až se jejich vosk celý roztavil a plamen se odrážel od dna kovového obalu. Ze čtyř svíček jsou  desítky malých plamínků, světýlek a  duhových bublinek. A mezi ty sklenice jsem si před spaním odkládala brýle.
Najednou jsem si všimla, že na jejich skle jsou nějaké šmouhy. Ty vysvětlovaly, proč jsem měla obraz nějaký zastřený, jen jsem tomu večer nevěnovala pozornost.  Teď vidím, že jsou to otisky malých prstíčků.  Ano, to moje zlatíčko vnouček k večeru zkoumal můj obličej a věci kolem něj. Brýle byly taková zvláštní věc, kterou bylo potřeba blíže prostudovat. A než jsem je stačila odložit, nechal na nich stopy prstíčků.
Teď znovu, ve světle svíček a jejich odrazů v pozdní noci, mám v duchu před sebou svého milovaného malého modrookého chlapečka a jeden z krásných víkendových večerů. Zas ho v duchu držím v náručí, jako dnes před koupáním a nechávám si studovat obličej. … „A to je pusinka – ham – sním ti ručičku“ … a miláček se směje. Ty první, už vědomé úsměvy jsou krásnou odměnou.
… „Auuu, to tahá, pozor na vlásky ať jich nemáš plné ručičky“ …příště si musím si dát pozor, můj brouček je zvědavý. 
… „No a to je nos, ten se ti dobře drží, viď, a to je pusa  -  ham “ …  a zase perličky smíchu.
… „A to jsou brýle, pozor, pozor, ty by neměly spadnut“… „a jsou pryč  - kuk , to je očíčko – kuk – mrká na tebe, podívej jak to umí – kuk.“ Soustředěně studuje ...oči … nos …ucho … a zase pozor na vlasy …
V noci mě ušmudlané brýle vracejí zpátky a na obličeji znovu cítím pátrající prstíčky toho nejkrásnějšího, nejúžasnějšího, nej… nej… prostě mého miláčka Davídka.

Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 31. 10. 2006.

Pozitivní noviny jsou neziskové internetové médium, které v letech 2004–2012 připravovala ve svém volném čase skupina nadšenců pod vedením Pavla Loužeckého. Všichni autoři a dopisovatelé do Pozitivních novin přispívali bezplatně, ze své vlastní svobodné vůle. Ačkoli od roku 2012 nové články nevychází, Pozitivní noviny i nadále fungují jako skutečná oáza pohody a optimismu na síti pro všechny čtenáře, kteří potřebují pravidelný zdroj k čerpání životní energie, inspirace, nápadů, zábavy, moudrých myšlenek a informací všeho druhu.