Čarodějná bába   Kdybych byla čarodějnou bábou létala bych na koštěti v dál žádný příslib žádné celní trable stačilo by aby vítr vál Portoriko Borneo a Havaj Arizona Texas Nevada A protože nejsem ráda sama vzala bych si dědka na záda   Do všech krajin o kterých jsem snila létal by můj babský Zeppelin jó to bych si jako dáma žila bez razítek a všech volovin Na celníky zírala bych z mraků jak šacujou malé lidičky létala bych v dálky s hejny ptáků místo světel modré hvězdičky   Žádný kravál žádná bariéra vízum pas a platná doložka Miami Beach a Cannes Riviéra Saint Tropez a slunná Jugoška   Pro sousedy vozila bych džíny videa a dětské soupravy Budhu bibli kousek cihly z Číny obrázky pro staré nemravy   Doma na mne čeká staré koště létám jako fretka po dvoře zametám a smetám do večera a pak usnu v tiché pokoře Svatý Šebestián a Folmava mne jako vždycky uspává než přijde znovu všední den vkrádá se ke mně krásný sen   Portoriko Borneo a Havaj Arizona Texas Nevada a protože nejsem ráda sama vzala bych si dědka na záda...	V dnešní době   V dnešní době kdy to světem třese kdy má každý osel migrénu každé robě které tašku nese ví jak škodí dávka rentgénů Počítače vychrlí nám zprávu jak si stojí ekonomika zemědělec čte jak krmit krávu aby měla co nejvíc mlíka Byty plné elektrických špurků televize lux a rádio video nás vezme do Hamburku pornofilmy hltat do bio   Hlavně prachy v těch je velká síla zaprodejme duši mamonu žádné strachy z černé je hned bílá máš-li je a chodíš v předklonu Stáří klepe choroby se množí lidé lidem přejí svízele Čest a ctnost je obnošené zboží které nosí blázni na těle   Návody štemply podpisy modrá skalice na krysy mikroby stresy infekce alkohol drogy protekce letadla bomby prognózy dálnice smog a trombózy Jsme divní tvoři dvounozí vznešení moudří ubozí   Auta jedou ego ego mine eskalátor veze vzhůru proud Civilizace nás k sobě vine Zamčeni jsme do svých vlastních pout
fotografie Josefa Fouska
Útěk z města   Vystoupil jsem z autobusu na poslední stanici za měsícem šlapu nocí po rozbité silnici Patníky jsou pro mne víly hvězdy chytám do dlaní stromy ke mně sklání větve jako když se uklání   Ve dne nikdo neví kdo jsem teď jsem člověk vážený pouze pro mne měsíc svítí od lidí jsem vzdálený Na rozcestí přišel vítr smutek prý jej unavil svěřil se mi že by se rád s někým trochu pobavil   Seděli jsme u pangejtu začlo cedit z oblohy zuby se mi rozcvakaly škarpou táhlo na nohy   Vyhodil jsem hvězdy vzhůru vílám mokl bílý šat měsíc zmizel za mrakama noc mne začla objímat	Den za dnem   Den za dnem léta běží a malost pevně kraluje člověk si podle vlastních představ obrazy ráje maluje Ze splínů stresů vaří guláš a míchá koktejl prospěchu aby měl více nežli tamten slunce si věší na střechu Po slabé niti štěstí chodí nad sítí lidské slabosti na marné hoře moře číhá do soli skrývá starosti Závist a zloba ruku v ruce světem si kráčí bez pasu z mansardy hlupák lije splašky na lásku čest a na krásu Jen věčná tlupa filosofů pro masy hledá pokrmy slibuje ráj a spravedlnost a na zemi to neumí Den za dnem léta běží a z nadějí nám šijí šat až nakonec jen zůstává nám pár tichých vzdechů na kabát

OSOBNOSTI POZITIVNÍCH NOVIN

	Milan Markovič
	Ivan Rössler
	Ondřej Suchý
	Milan Lasica
	Miloslav Švandrlík
	JUDr. Ivo Jahelka
	PhDr. Jiří Grygar
	Ivo Šmoldas

Další autoři »