(1987)   Snad každá generace vydává proklamace aby se to co bylo k lepšímu pozměnilo Svět hledá nové směry pro léčbu nedůvěry stále se něco mění a nutí k zamyšlení Vždyť už to není ani zrovna jen k popukání Tamto a nebo toto z důvodů vážných proto stále se něco kuje a to co provokuje lejstrem se hravě zruší den ze dne Na mou duši Ač slzy tekou z očí stále si lidstvo sočí dloube a atakuje po proudu bahno pluje pánové v černém kvádru co mají v srdcích sádru pronáší vznosná slova o tom jak začít znova Jak léčit vleklé spory nadace pro podpory odstranit hradby z drátů pro dobrou vůli států úsměvy sladké plné křečí rožně a hrnce na jehněčí bezmocná plichta konce šachu ve víře v spánku ve dne v strachu Malý pes vrčí velký kouše vůl táhne kluše spílá mouše moderní doba plná stínů křesťanů židů moslemínů tětivy luků s šípy jedu diktují dávnou abecedu určují právo množství viny volají němé na hostiny   Majetek mamon trumfy moci na uzdě moudří s bičem cvoci splašené vozy s lidskou cháskou kočí je slepý s černou páskou Kraťoučká cesta plná strastí artisté tančí nad propastí v panelech srdce hořem tiká Osud je v rukách karbaníka V hodinách sténá puklá plíce blíží se k nám rok dva tisíce z vesmíru bliká světlo světa ohřívá zkřehlá lidská ghetta S buřinkou klaunů míjím tvory pro něž je láska směšná story Lidičky - volám s chrpou v dlani Pojďte se dívat na svítání…

Dívám se na svět z pozice černé vrány v zahradě antén pohádek stíny visí Neznámá ruka zavírá v nebi brány v ulici číhá výsměšné oko krysí Na cévy dálnic smog leje olej z mlhy do ropných moří nemocné ryby plují Špitálem chodí bolavé světlo duhy Na polích strachu závist a plevel bují   Mravenci spěchu z panelové chýše hledají slunce ozonových děr Na trezor srdcí smrt svůj seznam píše Mars vstává z mrtvých chystá starý kvér Žebráci stojí u dveří zlatých chrámů narkoman bloudí zkamenělým rájem potomek mešit a bílých Abrahámů u baru sčítá mince na podnájem   Množí se stroje a chléb se zlatem platí Ztrácí se Pán Bůh a mlčí všichni svatí Evropa sténá na hoboj ďábel hraje Na arše lásky morový prapor vlaje Dívám se na svět z pozice černé vrány   Na lživá ústa odváté lidské hříchy Skladiště plná zoufalé lidské pýchy Pod oknem děti křičí zvolna se vrací úsměv a víra

Pojď dolů Měsíci pojď z nebe dolů Jsem nějak smutný půjdeme spolu Snad někde najdeme místečko pro city které mám před lidmi na srdci ukryty Pojď dolů Měsíci přibývá chladu Volám tě Měsíci volám tě z hladu Chtěl bych se nasytit hvězdného "regtajmu" Pojď dolů Měsíci já si tě pronajmu Koukám že odcházíš uléháš do mraků Peřinu z dešťů máš a z kouře od vlaků Necháš mě ve tmě stát jsem zkrátka otrapa Kynu ti Měsíci Sbohem a pa pa pa Jsem trochu opilý jsem mrtvý pro lásku Toulám se v ulicích kladu si otázku Kdopak mi pomůže když nemám nikoho Srdce chci darovat a nemám pro koho Jen spinkej Měsíci klopýtám uličkou Brzy tě navštívím za chvilku maličkou Provaz si přehodím přes větev topolu Pod nohy podstrčím bedýnku na kolu Až vítr zafouká bluesový rekviem Vzbudím tě Měsíci na lásku připijem‘ Asi tu zůstanu jestli se nepletu Úsvit a dršťková volají z bufetu Tak promiň Měsíci Volají z bufetu…

(1978)   Poslyš táto a poraď mi co se děje vlastně jak žít v tomhle zvláštním světě aspoň trochu šťastně žijeme tu jako vězni ve své vlastní kleci láska něha spravedlnost to jsou pouhé kecy   Kdo žije fér nemá šanci a každej s ním vláčí pro lidi je jenom blázen a navíc je k pláči závidí mu že je jinej než ostatní lidi pod nohy mu hážou klacky do srdce mu vidí   Do kostela chodí klekat jen když venku prší sotva vyjdou zapomenou na svou černou duši nezavírej oči táto rozhlídni se střídmě kdo je čestnej nezáludnej žije tady bídně   Kde je táto humanita otevři už oči bratr bratru pro peníze klidně na krk skočí lumpům grázlům podvodníkům těm tenhle svět patří pochybuju jestli peklo některý z nich spatří Jestli v nebe svatý Petr bez úplatků vpouští kdo má zlato v ráji žije chudý bloudí pouští války fauly utrpení nenávist a pýcha kde jsou táto spravedliví proč jsou pořád zticha   Boží mlýny vyprávěl‘s mi spravedlivě melou neřekl jsi ale táto tuhle pravdu celou že je pravda jen v pohádkách které se čtou dětem ve lži všechny promění se když jdou samy světem

OSOBNOSTI POZITIVNÍCH NOVIN

	Jiří Suchý
	Ivan Kraus
	Milan Markovič
	Jan Krůta
	PhDr. Ing. Zdeněk Hajný
	Jiří Menzel
	Jaroslav Vízner
	Miloslav Švandrlík

Další autoři »