Srdce mi poskočilo radostí. Po třech létech jsem vprostřed noci opět zaslechl chřástala. Tady v předhůří Jeseníků býval kulisou letních nocí. Nejhlasitěji se ozýval za žhavých červenců v čase cyrilometodějského a Husova volnodenního výročí. Když jsme se vlahou tmou vraceli z pijáckých kratochvíli v jediné dosti vzdálené hospodě, on skryt vprostřed metrových trav vydával dle své přirozenosti typický široširý skřípot. Byl zvukovou kulisou a dominantou, neboť jiní ptáci, za dne tak hlasití, za noci spějí. Zprvu, ještě nepoučení, jsme měli toho dominantního nočního ptáka za nějakou obrovskou žábu. Později se nám dostalo úsměvného poučení hajného. Když jsme je doplnili údaji z ptačí encyklopedie, stali jsme se znalci a ctiteli toho podivného tvora, který jako přísně chráněný a velmi vzácný ptačí druh si vybral nesečené louky na svazích hor a hůrek a přispíval jejich letnímu kouzlu.
 
V našem údolí počalo být v souladu s dobovými poměry rušno. Státní pozemkový fond začal rozprodávat. Na svahy údolí se na pozemky někdejších německých horalů počali hrnout spekulanti i hospodáři. Jednou z podmínek, které si kladou obecní úřad i krajinářské organizace, je vypásáni ovcemi a skotem, nebo kosení. Jsou za to i peníze. Traktory s těžkými mechanismy popojíždějí za trávosečí sem a tam a všude, kam se ve zdejším kamenitém světě dostanou, to vypadá jako na chalupářské zahradě.

Všechno má své ano i ne. Kraj sice vypadá úpravněji, ale kolik tvorů zdejších přišlo o místo k životu. Třeba i sluky, které zvukovou kulisu spoluvytvářely. Umlkl i náš chřástal a letní noc byla pojednou nepříjemně tichá.
Až teď kterýsi moudrý nedbalec předpisů ponechal v koutě pod lesem dosti velkou louku svému ročnímu cyklu. Bujně a pokojně tam opět rostou kozí nohy, kerblíky, kmíny, bedrníky, tetluchy a kdo ví co ještě, do květu a semene ve své přirozené nejméně metrové výšce, a skýtají opět domov našemu nočnímu společníkovi a zástupu jiných tvorů.

Ulevilo se nám. Nikdo neví na jak dlouho. Naše životní filozofii bylo aspoň na chvíli učiněno zadost. Člověk přece nemusí strkat svůj mocný zadek do každého kouta. Na této zemi žijí svobodně i jiní tvorové a mají na život stejné právo jako lidé.