Nejmenší český filmový a divadelní herec Jiří Krytinář (125 cm, 60 let) si to zamířil do senátu.
Pod šikovně zvoleným heslem „Malý muž s velkým  srdcem“ se chce ucházet o přízeň voličů jako nezávislý kandidát v podzimních senátorských volbách.

První ohlasy ukazují, že Jirkův odvážný krok si už teď získal širokou podporu veřejnosti.
„Senát je jedno velké divadlo. A já jsem herec. Věřím, že se tam pro mne role najde,“ říká Jirka a nemyslí to zle. Chce tím jen vyjádřit, že se pro něj najde vhodná parketa k prosazování cílů, kterým věří a o které usiluje.

Připomeňme si, že Jiří Krytinář se narodil 28. dubna 1947 na Vysočině. Konkrétně v malé obci Sejřek jako třetí dítě v rodině hajného. Jeho bratr Slávek v sedmi létech ve velkých bolestech zemřel na spálu. Jirkovu rodinu, i jeho samotného, posléze zasáhla další rána osudu. To když malý Jirka ve třech letech přestal růst, jsa postižen nevyléčitelnou růstovou poruchou.
„Musíte se paní Krytinářová smířit s tím, že už se to nezlepší,“ sdělil na rovinu Jirkově ustarané mamince nepříjemný verdikt špičkový pediatr MUDr. Renner dodávaje: „Víte, růstové štěrbiny jsou téměř uzavřeny. Ale nebojte se. Jak tak pozoruji Jirkovu houževnatost a energii, možná vás v životě ještě překvapí víc než kdyby byl velký.“

A skutečně. Život ukázal, že lékařovo proroctví se vyplnilo.

Jirka se v Polné u Jihlavy vyučil hodinářem. Byl to obor, kde se řemeslu učilo více handicapovaných učňů a rodiče tak měli naději, že v tomto učebním oboru nebude ostatními ponižován a vysmíván. Hodinařina ho chytla a dodnes se jí věnuje jako svému koníčku.

Jeho povoláním je však herectví. Baví ho a stále ještě těší. Jirkova první filmová role přišla v roce 1969 a byla to jen malá role ve filmu Šest černých dívek aneb proč zmizel doktor Zajíc. Následoval film Velká neznámá (1970) a poté slavná pohádka Tři oříšky pro popelku. Od té doby jsme Jirku Krytináře mohli vidět na filmovém plátně nebo na televizní obrazovce častěji. Mimo jiné v populární Arabele, ve filmu Tři veteráni, v Anděl svádí ďábla, ve Formanově Oscarovém Amadeu, v Kanárské spojce, v Jakubiskově Nejasné zprávě o konci světa i v populárním „nováckém“ seriálu Hospoda, který byl nedávno s úspěchem reprizován.

V současné době Jiří Krytinář dokončil natáčení filmové pohádky Něvské legendy, hraje na pražské Broadway v muzikálu Angelika a současně dostal i novou divadelní příležitost - černé divadlo v Magic Light show, kde skvěle a s chutí hraje herecky i divácky vděčnou roli Pána Času.

Ale vraťme se k Jirkově roli nejnovější – k volebnímu zápasu o post senátora. Jiří v této souvislosti poskytl Pozitivním novinám exkluzivní interview.

•  Jirko, prozraď našim čtenářům motiv, který tě vedl k tomu, že budeš kandidovat na senátora?

Byl jsem osloven mým kamarádem Miloslavem Ondrou, který mi dělá managera a v této pozici bude činný i při mé kandidatuře na senátora. Jsem tomu rád. Rozumíme si. Už jsme spolu produkovali četné charitativní akce pro sluchově nebo tělesně postižené spoluobčany. A vždy jsme přitom hledali, co bychom pro handicapované ještě mohli udělat více. Bylo nám líto, že nemají žádný spolehlivý záchranný kruh. Většinou mají jen malý důchod a nic víc.

•  Takže z toho nakonec vznikl nápad, který nečekaně rozbouřil stojaté vody naší politické scény -  jít do podzimních senátních voleb?

Ano. Míla mne přesvědčil, abych do toho šel. Říkal, že mne lidé mají rádi, respektují mne, a proto bych v senátu mohl postiženým a potřebným lidem pomoci daleko více než pomáhám dosud.

•  A tebe Jirko tenhle neobvyklý nápad hned chytnul?

Ale kdepak! Ze začátku ne, protože mně se vůbec nelíbí naše současná politická scéna, nelíbí se mi ani politická kultura našich poslanců a senátorů.
Nakonec jsem se rozhodl do toho jít, ale jako nezávislý kandidát, který půjde napříč politickým spektrem. Koneckonců vozíčkářům je celkem jedno, kdo jim zabezpečí bezbariérový vjezd na místa, kam se obtížně dostávají. Je zajímá výsledek.

•  Skutečně si myslíš, že nebudeš muset usilovat o přízeň konkrétní politické strany?

Mohu s některou konkrétní politickou stranou jednat o podpoře, tomu se nebráním, ale vázat se nechci.
Chci pomoci lidem, kteří si pomoc zaslouží. Ať jsou to postižení, ať jsou to staří lidé, lidé sociálně slabí, matky samoživitelky s dětmi, mladé rodiny… Na řešení jejich problémů bych se rád jako senátor zaměřil.

•  Takže od začátku března jsi se svým týmem už zahájil kampaň?

Zahájil. A jsem rád, že jsem k tomu našel odvahu. Nebudu na to sám. Můj volební tým tvoří mí kamarádi a přátelé, které dobře znám, věřím jim a oni mně, a se kterými se mi vždy dobře pracovalo. Je mezi nimi člověk, který se vyzná v politice, další spolupracovník umí komunikovat se sdělovacími prostředky, v týmu je i vynikající lékař a další odborníci. Nejde však o početný tým. Jsou to všechno lidé slušní, žádní dravci, protože moje kampaň chce být a bude slušná a pozitivní.

•  Jak, Jirko, odhaduješ svoje šance?

Lidé mne mají rádi, vzhlíží ke mně s určitou nadějí. Když oslovím široké spektrum tohoto ještě slušného národa, tak si myslím, že šanci mám. Jdu do kandidatury proto, abych vyhrál a stal se senátorem. Jinak by to nemělo cenu. Ale když neuspěji, tak to zase tolik nevadí. Budu kandidovat především kvůli potřebným lidem, kterým chci pomoci. Možná budu případným neúspěchem chvilku zklamaný, ale protože mám rád své herecké povolání, tak budu rád dál dělat to, co jsem dělal doposud – budu se snažit lidem z divadelních prken, z filmového plátna a z televizní obrazovky rozdávat radost a naději.

•  Jirko, pomůže ti tvá herecká profese a zkušenosti v tvé senátorské kampani?

Určitě. Už proto, že mne lidé znají z filmu, divadla a televize a vědí, že se skrze své role snažím lidem předávat pozitivní energii. A také poselství, že lidi mám rád a vzhlížím k nim s úctou. Jsem přesvědčen, že v našem národě slušní lidé převažují. A právě tyto lidi, které jsem až dosud oslovoval jen jako herec, chci oslovit ve své senátorské kampani. Zkušenosti, získané v herectví na malých scénách mi určitě pomůže tak, abych mohl s úspěchem bojovat na té velké scéně v senátu, který je často velkým a někdy bohužel trapným divadlem.

•  Tento rozhovor je určen čtenářům ilustrovaného internetového magazínu "Pozitivní noviny". Již jsi to naznačil, ale přesto se ptám znovu: Bude i tvá kampaň vedena pozitivně?

Pozitivní noviny dobře znám a rád je čtu. Obdivuji jejich zaměření, jejich filosofii a to, že rozdávají lidem dobrou náladu. Moje kampaň, a to vás mohu ujistit, bude vedena pozitivně. Budu se snažit lidem naslouchat, vyjít jim vstříc a dávat jim naději. A nezůstane jen u slov. Pokud budu zvolen senátorem, budu se snažit věci změnit k lepšímu. Jsem přesvědčen, že i v senátu najdu mezi senátory napříč politickým spektrem potřebnou podporu pro své myšlenky a záměry. Jsem si jist, že na to nebudu sám.

Nemůžeme prohrát. Na naší straně je pravda, bolest a slzy strádajících. Již jsme zapálili pochodeň humanity. Slovo politika jsme nahradili synonymem člověk. Bolest v srdci a utrpení ponižovaných chceme minimalizovat. I když neuspějeme, což nepředpokládáme, otevřeme oči a srdce národu. Život je krátký. Chtěl bych po sobě zanechat poselství lásky a porozumění k tělesně a duševně postiženým. Kdo jiný než já může pochopit jejich utrpení. Kdo jiný? I když jsem malý výškou, srdcem zůstávám Goliáš! Budu vám naslouchat a pomáhat. Začíná boj světla s temnotou.