Na podzim v roce 1951 byl vytištěn a dán do prodeje Slovník jazyka českého. Jako jediný autor je v něm uveden František Trávníček, což je od té doby zpochybňováno. Slovník má 1801 stránek a je uložen v jednom objemném svazku s plátěnou vazbou. Manipulace s ním je velmi rychlá a jednoduchá. Je to obyčejná knihařská práce, ale výjimečných řemeslných kvalit. (Podotýkám, že pozdější asi po třiceti letech vyšlý Příruční slovník jazyka českého je kvalitou vazby a především papíru ve srovnáním s ním šmejd). Soudím tak, ač nejsem v knihařství odborníkem, podle vlastních zkušeností. Koupil jsem si jej v roce 1958 za pouhých 44.10 Kč, na kteroužto částku byl po sedmi letech zlevněn z původních 232 Kč, což však bylo ještě ve staré předreformní měně.

Ač je základní pomůckou při mých rozličných operacích s mateřštinou a téměř každodenně s ním za tímto účelem zacházím už padesát let, drží můj oblíbený a nepostradatelný slovník stále pohromadě a tisk i stránky jsou tím půlstoletím skoro nedotčené. Srovnávám-li tuto stařičkou knihu z hlediska obsahu i její výrobní kvality, usuzuji, že všechno, co v oboru vyšlo po něm, je velmi nedokonalou napodobeninou a odvozeninou. Též si docela kategoricky
myslím, že čeština toho, kdo neměl a nemá toto dílo k dennímu použití, musí velmi strádat a být chudokrevná.

Ve Slovníku jazyka Českého je obrovské množství starobylých, dnes už často neznámých výrazů. To je jedna ze základních jeho předností. Kdo rád čte a používá jazykové archaismy, musí jej mít ve veliké oblibě. Drží při životě slova, která by se ke škodě češtiny povlovně v běhu času poztrácela.

Po více než čtyřiceti letech komunismu v našem jazykovém teritoriu, se rodná mluva stala zmrzačenou řečí. Sám špatný, nemohl zločinný společenský systém rodné mluvě, jako pilíři národní kultury, ničeho dát. Šlapal po ní falešnou řečí, mrzačil ji výrazy, které tvořil k apologetice různých globálních uzurpací a falešných ideologií.

Jak uplýval čas v nástrahách ničivého režimu, bylo to s češtinou horší a horší, neboť vstřebávala víc a víc jeho jazykových ošklivostí. Čistota "Trávníčkova" slovníku je dána tím, že vyšel v době, kdy socialismus se ještě batolil a učil se první slova, mezi nimi i ta falešná a zmrzačená. Jeho propagandistická klišé a zhoubné novotvary nestačily ještě vzniknout a slovník je tak nemohl pojmout do svého obsahu.

Přestože slovník už v lecčems zastaral, chybí v něm dosti novějších výrazů a pojmů a neobsahuje jazykové reformy, ke kterým mezitím došlo, je stále na výsost potřebný a užitečný. Když sedám u počítačové klávesnice, na dosah ruky stařičký slovník, je mi jako bych seděl někde u studny plné průzračné a čisté vody.