JAK JSME HLEDALI, AŽ JSEM NAŠEL ( S přítelem MUDr. O.P. v pražském Mánesu 1.9.2008.) Vážený Arnošte Lustigu, dovolil jsem si asi dost, když Vás vnímám jako přítele. Já Vám musím odpovědět na Vaše telefonické poděkování za můj text ke Karlu Hašlerovi, poněvadž se celá věc dotýká nejen naší rodiny, ale má významově širší konotace. Teď jsem se vrátil z pražského Mánesa, kde jsme spolu s přítelem MUDr. O.P. probírali styčné body mezi osudy a životy našich společných známých, přátel a nebo jejich blízkých. Oldřich potkával Vaši ženu na Hagiboru, ví o Vás, že ji navštěvujete jak Vám to Váš zdravotní stav dovolí, a taky jsme mluvili o K. Hašlerovi, významu pojmu vlastenectví a nebo národovectví ve vztahu k našinství a taky o osudech těch, kteří už mezi námi z různých důvodů nejsou. Když jsme narazili na pojem vlastenectví, resp. národovectví, on samozřejmě nevěděl, která bije, a tak jsem mu stačil vysvětlit jen to co, o věci míním: Že chce-li být někdo dobrým Evropanem, měl by nejprve usilovat o to, být dobrým občanem své země vlastní. Ergo: Jenom dobrý Němec, Francouz, Řek či Ital nebo Ir, či Čech může mít šanci být dobrým Evropanem, poněvadž pokud porozuměl dobře významu své identity, pak není možné, aby dostal od toho ,,šéfa nahoře“ nějakou ,,Carte Blanche“ s výpovědní lhůtou na neurčito, aby se mohl exhibovat jako Evropan, když šidí na daních stát, jehož je občanem, šulí své bližní a navíc nalhává cosi sám sobě etc. To je - zdá se - věru nepravá cesta. A taky jsme hovořili o jeho touze sdělit své pocity a touhy štětcem barvou na plátno nebo stvořit sochu etc. Dojal mě, když mně ukázal studii plastiky v červené hlíně, cca 40-50 cm vysokou, kterou nedávno stvořil v Jindřichově Hradci. Motiv: Ruka se zdviženým ukazovákem, symbol Sv.Jana Křtitele. V tom šutru, do kterého tloukl cca 40 hodin, mu ulítl ten ukazovák, ale to není podstatné. A pak jsme se vrátili k původnímu tématu. O Evropanství jsem hovořil v tom smyslu, že ve své významové podstatě obsahuje jakousi vyšší školu národního občanství. Tj. mohu si vážit těch druhých ( odkudkoliv ) jen za těch podmínek, že si vážím sám sebe, bez falešných postojů a nebo předstírání kvalit, které neexistují. A je-li člověk našincem, pak mu ono našinství otevírá ( zcela zdarma ) cestu k vyšším poznáním a pak je to už jen kousek k tomu, aby se mohl stát světoobčanem. Jen to někdy trvá víc než jeden lidský život a v tom je ta potíž. Ad: národovectví a našinství: Ono se vůbec nevylučuje, naopak. Pokud se někdo dlouhodobě, třeba po ose svých předků, identifikuje s kulturní podstatou národa/dů, v jehož prostředí žije po dlouhá staletí, je to zcela přirozený a logický vztah. Ono našinství vnímám jako přirozenou predikaci k možnému vyššímu porozumění přes kontinenty bez toho, že bych musel vytahovat nějaké pasy, lejstra a osvědčení pravosti, vydané kýmsi jiným a někde jinde. Ad láska k Vlasti: Když se mně přítel Oldřich svěřil ze svého zaujetí krásy vzrostlých stromů na,,Žofáku“ pohledem z okna, tak jsem si uvědomil mnohé. Předně, že láska k Vlasti je ve své podstatě téměř nesdělitelná, že jakkoliv bych ji maloval po desítky životů, že ji stejně obejmout nemohu a s hrůzou zjišťuji, že jejím domorodým obyvatelům už vlastně ani nepatří. Že to je kategorie eminentně intimního vztahu, která je jednak obtížně sdělitelná a která je poznamenaná hned dvojím přerušením kontinuit. Vztahuje se na kategorie konzumeristicky pokřivených hodnot a dominantního vzývání „Zlatého telete“. Málokomu ty věci dnes cosi významného řeknou. Tím se dostávám zpět obloukem k významu života a díla Karla Hašlera. Tvrdím totiž, že AUTENTICITA výpovědi ve filmu o něm není dána „jen“ znalostí kulturně historického rámce doby, kterou žil, věcně formálními faktografiemi, technickým možnostmi, ale i autentickým tvarem jazyka, schopnosti empatie do společenského ovzduší té doby. Já to před sebou vidím a o to téma stojím.

Restaurátorská tvorba , bezpečnostní ochrana uměleckých děl.
Kontaktní adresa pro písemný styk: Vavřenova 1146, 142 00, Praha 4, tel. +420 604 847 666,
Mail to: atelier_novotny@centrum.cz

Bezpečnostní ochrana uměleckých děl v procesu restaurování je prvá i poslední pomoc evidence vlastníka.
Prokazuje vlastnickou identitu díla při majetkových sporech, po hmotných destrukcích díla, po haváriích,
dopravních nehodách, živelních pohromách, požárech a zátopách. Je nezastupitelné v případě prokázání trestné činnosti a nelegálních obchodů s nimi. Prokazuje pokusy o pojistné podvody. Dílo je trvale chráněno po celou dobu své hmotné celistvosti bez následných nákladů a dodávek energií. Informace na písemné vyžádání.

OSOBNOSTI POZITIVNÍCH NOVIN

	Stanislav Motl
	Dáša Cortésová
	Karel Šíp
	Zdeněk Pošíval
	PhDr. Jiří Grygar
	Jiří Suchý
	Miloslav Švandrlík
	Jaroslav Vízner

Další autoři »