Tomáš Danko – Jitka Vykopalová: Nahá pravda o švédské hudební branži II.

Rubrika: Publicistika – Rozhovory

                                                                                                                   První část
2. část

Švédsko, milovaná muzika a podnikání ve velkém
 
1972-1976
 
”Až když jsem začal v Musikbörsen, tak teprve tehdy pořádně přišel rock´n´roll do mého života!“
 
Tomáš měl kontrakt na hudební produkci na trajektu, tuto práci měl rád. Nejen kvůli penězům, které tam vydělával, ale také i pro další výhody a pokušení... Na lodi hrával po večerech a během dne zařizoval dílnu.
 
                   Tomáš také rád hrával i na trajektech. Tomáš v dílně svého obchodu Förstärkardoktorn.
 
S jedenácti tisíci korunami, které dostal od firmy Hagström (tříměsíční plat jako odstupné při výpovědi) a s penězi z lodi se všemi výhodami, získal tenkrát celých dvacet tisíc korun – nový Fiat 850 stál tehdy devět tisíc, to jen na srovnání!
 
V tu dobu potřeboval člověk na založení akciové společnosti jako akciový kapitál pouze pět tisíc korun.
 
Rozdíl mezi firmou Hagström och Musikbörsen byl marketing. Zatímco Hagström chápal inzeráty jako vyhozené peníze, Jerker byl v tomto fenomenální. „Ze všech lidí, které jsem v této branži potkal, neměl nikdo nos na podobný marketing jako Jerker. A nyní jsem se stal spolumajitelem soukromé společnosti, která se tehdy jmenovala AB Buller och Bång!” (švédský ustálený výraz znamenající ´s velkým křikem, hlučně´), ale která se jejich spoluprací přejmenovala na Förstärkardoktorn.
Ale všechno nebylo tak jednoduché. Jerker a Tomáš měli dva zcela rozdílné charaktery. Jerker měl neobyčejně mnoho nápadů, ale postrádal trpělivost je uskutečnit. Tomáš chtěl být přátelsky naladěn k zákazníkům a dávat dobrý servis. Často to šlo dobře, ale jednou se kvůli názorům dokonce v butiku pobili!
 
Na Tomáše čekal úkol, měl opravit Hammondorgel... (varhany od firmy Hammond). Zcela nemožný úkol pro mnohé, ale on to zvládl briliantně, přestože nikdy dříve vnitřek varhan ani neviděl... To byla jejich tehdejší obchodní strategie, vyměnit, zařídit, opravit. Tomáš byl velmi šikovný a měl v dílně stále více práce. První rok měl servis otevřený celých dvacetčtyři hodin.
„Měli jsme mnoho myšlenek, ale málo peněz a banky byly k naší branži negativní. Obchod s hudebninami nebyl brán vážně, ve statistice jsme byli zařazeni do kategorie obchodu s hračkami. Existovala ale enormní poptávka po věcech, zákazníci byli zvědaví a konkurence nebyla tak tvrdá.
Velký rozdíl ve srovnání se starými, etablovanými obchody s hudebninami byl, že jsme měli mnohem větší kontakt se zákazníky. Hráli u nás, popíjeli jsme společně kafe, šli spolu do hospody, měli společné večírky. Dali jsme také zákazníkům možnost smlouvat. Byli jsme považováni za rebely, měli jsme jednoduché zařízení, kytary visely u stropu a kdokoliv si je mohl vyzkoušet, nálada byla jako ve starých amerických filmech. To ulehčovalo kontakt se zákazníky.“ 
Výměnný obchod vedl k tomu, že měli k dispozici široký sortiment a dobré ceny. Tomáš začal konstruovat také vlastní elektronické věci, např. kytarový syntetizátor, zesilovač, booster. Kytarový syntetizátor byl jeho vlastní design, který byl vyroben ve stovkách exemplářích a prodáván v Musikbörsen. Výrobku byla věnována velká pozornost i v odborném tisku, např. v HiFi & Musik. Tomáš později prodal design italské firmě Meazzi.
 
Interiér Jerkerovy a Tomášovy společné firmy Förstärkardoktorn. Tomášův vlastnoručně konstruovaný syntetizátor.
   
Jednou přišel do hry třetí muž, Calle Gerdhem. Všichni tři koupili nový, větší lokál při St:t Eriksplan (u náměstí Sv. Erika) a noví, mladí hoši začali u nich pracovat. Na podzim 1975 měli velkou otevírací oslavu, kam přišli všechny největší hvězdy 70-tých let: BLÅBLUS, FORBES, TED GÄRDESTAD, PER-ERIK HALLIN (Elvisův pianista), HARPO, LANDSLAGET, NATURE...
 
                   Jerker, Calle a Tomáš, Tři muškterýři, kteří otevírají svůj společný obchod.
                    Švédské noviny Expressen přinesly o otevření butiku podrobnou reportáž.
 
”Vybudovali jsme rivalitu, která z počátku byla zdravá, nakonec ale přešla v nezdravou.
Butik byl naše životní škola, učili jsme se ve ´škole džungle´, a proto jsme my, staří dědci, v této branži těžko oklamatelní...“
 
Tomáš začal také stále více pracovat jako zvukový technik, mimo jiné i v Hamburger Börs (luxusní restaurace) a v Grand Hotelu.
„To bylo asi tam, kde jsem se začal osvobozovat od Jerkera a Musikbörsen. Pochopil jsem, že jsem začal hrát druhé nebo i třetí housle. Já jsem takový, že chci hrát první housle nebo vůbec žádné! Jerker je podobný, a tam neexistovalo místo pro dvoje první housle...“
 
A tak začíná nová kapitola, doslova řečeno, v životě podnikatele Tomáše Danka.
 
1976-1982
    
Jednoho dne na jaře v roce 1976 se Tomáš dozvěděl o vhodných, 150 metrů čtverečních velkých prostorách na ulici Hornsgatan 37, které byly nově vybudované, ale již zadané. Mu se však podařilo o 12.000 korun druhého zájemce přeplatit a získat nájemní smlouvu. Vymalování, opatření nábytkem a vše ostatní si udělal sám, bez toho, aby Jerker něco věděl.
Typické foto... Tomáš obklopený kytarami.Nejprve bylo mezi nimi napětí, když mu Tomáš řekl, že chce u něj skončit, nakonec ale Jerker Tomášovi ještě pomohl a poskytl mu velkoobchodní služby, aby mohl dostat kredit a zařídit si sklad. Od Jerkera se o prodeji a marketingu naučil velmi mnoho, kromě toho měl svoji vlastní opravárenskou dílnu.  
„Jerker mi v začátku velice pomohl, i když jsme měli být konkurenty, ale takový on je.“ Byli také jiní konkurenti ve Stockholmu, např. Dieke MusikSound Side. Ale nejvíce jsme střežili Jerkerovu firmu Musikbörsen, byli jsme dva konkurující podniky na život a na smrt, připraveni pohřbít toho druhého.“
  
”My jsme v žádném případě nebrali ohled na firmu Hagström. Zní to možná trošku nadneseně, ale snažili jsme se vždy ležet s cenami níže než oni. Většina mladších muzikantů neměla zájem o jejich butiky, ale to si zapříčinili sami.“
 
Förstärkardoktorn importoval stále více věcí. V počátku pracovali ale velcí dodavatelé proti nim, proto začali importovat také sami a tlačili ceny konkurence dolů.
Firma se v branži stále více prosazovala. Byl to neustálý boj mezi Förstärkardoktorn a Musikbörsen, ve všem...
 
Förstärkardoktorn pořádal koncerty v Medborgarhuset (v Občanském domě) ve Stockholmu. Jednou po ukončení show přišlo mnoho fanoušků a strhlo oponu. Venku již čekala policie. Část zklamaného publika rozbila skla na všem dostupném v blízkém okolí. Policie nám řekla, že bylo riskantní míchat různé skupiny mládeže jako rockery a pankáče dohromady.
Tato událost uvízla na celých stránkách v novinách a firma díky tomu dostala nejlepší reklamu na světě. Museli ovšem zaplatit 4.000 korun za škodu v Medborgarhuset... dostali ale nový okruh zákazníků, pankáče, a zařizovali jim koncerty.
Tehdy také byla nastartována firma s velkoobchodní činností, Musikdoktorn.
 
„My, obchodníci s hudebními nástroji ve Stockholmu, jsme byli považováni v té době za bohémy a plejboje, ale byl to způsob, jak jsme se profilovali, ukázat šťastného obchodníka se skvělými auty a hezkými dívkami. Bylo těžké sledovat konkurenci a světový trh, ale já jsem vždy oceňoval konkurenci, to byl člověk nucený využívat svůj mozek na sto procent! Byla to těžká práce, hodně fyzické námahy např. vykládání nákladních aut s paletami s těžkým zbožím a minimálně dvanácihodinovým zaměstnáním denně v obchodě, často i v sobotu a v neděli.“
 
Největší převrat nastal mezi léty 1977 a 1985, míní Tomáš, kdy obchod přešel z „běžných“ instrumentů k zcela elektronickým produktům, jako syntetyzátory atd. Ty zcela první, analogové, byly docela lehce ovladatelné, Benny Andersson (ABBA) měl například jeden Moog-syntetyzátor, kterému jsme dělali často servis. Ale revoluce přišla se syntetyzátorem Yamaha DX-7 na začátku 80-tých let.
1982-2005
 
Poloha obchodu Förstärkardoktorn na Hornsgatan byla blízko náměstí Mariatorget, centra pro hudební bohémy hlavního města.
Kromě práce v butiku si Tomáš rád zahrál s různými skupinami, vždyť byl zkušeným rockerem. Kromě toho měl Förstärkardoktorn vlastní kapelu, Glitter-Tomas, složenou ze zaměstnanců butiku.
 
Honba za větším prostorem vedla k 800 metrům čtverečních velkému obchodu na Odengatan 35. Firma se tam přestěhovala v roce 1982 a stala se tím jedním z největších butiků s hudebními nástroji ve Stockholmu.
Zde měli zkušební prostory a nahrávací studio. Oddělení s bicími nástroji ´nebyla z tohoto světa´, díky Tomášovu společníku Douglasovi Westerlundovi. Záhy ale Tomáš pochopil, že náklady na chod butiku byly příliš vysoké a přestěhoval se na Vasagatan, kde převzal staré prostory dřívější Handelsbanken (Obchodní banka).
„Období na Klarabergsviadukten bylo nejvýnosnější,” konstatoval Tomáš.
   
Tomášův Förstärkardoktorn na ulici Vasagatan v budově Obchodní banky. Tomášův butik Förstärkardoktorn na ulici Odengatan.
 
S nástupem digitální techniky Tomáš pochopil, že on, jako technik, měl nedostatečné znalosti s touto novou technikou. Měl ale štěstí: Jeho syn Tomáš má důkladné vzdělání ve hře na piano, je zdatný pianista a komě toho se zajímá o syntetizátory a počítače. Pracoval v jeho butiku od svých devíti let. Přes svůj nízký věk byl brzy použitelný, měl dobrou verbální schopnost a stal se brzy otcovou pravou rukou. Finanční obrat firmy akceleroval velmi rychle.
 
„Mnozí z našich zákazníků v té době byli mezinárodní umělci. Měli jsme dvě izolované místnosti, – umělci bydleli často v blízkém hotelu Sheraton – přišli k nám a jammade. Když PRINCE byl ve Stockholmu, přišel k nám se svým basistou a kytaristou v devět hodin ráno, právě když jsme otevřeli! Měli jsme nástěnnou desku s autogramy všech umělců, kteří nás navštívili, ale bohužel nám ji někdo ukradl.“

                    Jeden ze vzácných atributů v Förstärkardoktorn.

„Vlastnit obchod s hudebninami nebo pracovat v něm vyžaduje určitý životní styl, lásku k branži. To lehce vede k problémům v soukromém životě, kdy jdou těžce sloučit pracovní čas s rodinným životem. Je velmi známo, že rodina brzy začne trpět a rozvody jsou běžné. Není jednoduché vydržet s obchodníkem s hudebninami nebo muzikantem! ´Děvčata se stěhují, ale obchody zůstávají na místě´, jak se vyjádřil jeden můj dobrý přítel.“
 
Förstärkardoktorn se vždycky přizpůsobil mezinárodní módě a novinkám v hudební branži. Vsázeli také na pronájem disco zařízení a instrumentů. Vybudovali m.j. disco v Café OperaAlexandras, které pokračovaly až do konce 80-tých let.
„Spolupracoval jsem také nějaký čas s Jacobem Dahlinem, který měl hodně kontaktů s ruskými umělci. Dostal jsem tuto práci díky mým znalostem ruštiny, kterou jsem se byl nucen učit v komunistickém Československu. Umělci jako ALLA PUGAČEVOVA a IGOR NIKOLAJEV u mě nakupovali.“
 
Rok 1988 byl pro firmu velmi dobrým, činnost rostla velmi rychle. Ale banka měla jiné plány ve svých prostorách... „Dostali jsme velmi dobrou nabídku, když se vystěhujeme – budeme si moci pronajmout za fantastických finančních podmínek prostor velký 1300 m čtverečních blízko náměstí Sergels torg... Nové prostory byly ale pro nás velmi velké. Začal jsem proto hledat obchodního partnera. Pomýšlel jsem na kombinovaný butik s hudebními nástroji a stero/hifi. Navázal jsem kontakt s jedním chirurgem, Peterem Forsellem, který byl kromě své profese hifiexpert.
   
Big Music, toho času největší obchod s hudebninami a hifi zbožím ve Švédsku. Široký sortiment kytar uspokojil více i méně náročné zákazníky.
   
Otevřeli jsme spolu Big Music, který byl v tu dobu absolutně největším obchodem ve Švédsku zaměřeným na muziku. Synovi Tomášovi bylo tenkrát 17 let, ale měl již veliké počítačové a keyboardové znalosti a studoval o digitální technice všechno, co se mu dostalo pod ruku. Odvážil jsem se do tohoto obrovského projektu i proto, že jsem měl mnoho dobrých spolupracovníků: Tomáš junior, Björn Edholm, Micke Linderoth, Janne, ”Goffe” a Micke Eriksson.
Celá hifi část byla ponechána P. Forssellovi. Když jsme butik v srpnu 1989 otevřeli, byla to velká senzace, měli jsme zahajovací show s ROBERTEM  WELSEM, také velkoobchodníci tam byli, a velké množství muzikantů z celé země! Prodejní prostory byly fantastické, nově renovované za dva milióny  korun. Přizvali jsme nejlepší řemeslníky, jaké jen bylo možno sehnat. Chtěl jsem mít ten nejkrásnější obchod s hudebninami v celé Skandinávii.“
 
 „Rozpoutali jsme neuvěřitelnou reklamní kampaň – celostránkový inzerát za 60 000 korun v DN (největší švédský deník) a giganticky velký inzerát na zdi v Metru za 90 000 korun. Můj společník P. Forsell vybudoval nejdražší a nejbáječnější zkušební prostory pro zájemce hifi, které stály 300 000 korun, kde bylo možno provádět poslechové zkoušky a demonstrační ukázky drahých hifi přístrojů.
Ale prodej nešel tak dobře – potýkali jsme se v boji s velkými obchodními řetězci. Kromě toho měl Förstärkardoktorn sedm zaměstnanců a hifi část dvanáct, i když oni měli pouze poloviční obrat ve srovnání s námi. Na konec jsme šli s P. Forsellem do banky s tím, že ho vykoupím. Byl možná trošku zklamaný z prodělku, ale vyhnul se všem konsekvencím. Naopak já jsem byl po krk v bryndě, pouze proto, že jsem chtěl být největší, nejlepší a nejkrásnější...“
 Neobvyklý způsob jak přilákat do butiku zákazníka...
Proč se Tomáš nechal fotografovat nahý? K čemu takový obrázek posloužil?
                                                      
”Někdy v roce 1975-1976 mě naštvalo platit za inzeráty, které  byly sice čtené, ale které neprorazily. Viděl jsem jednou jednoho filmového herce vyfoceného pro reklamu nahého. Odtud jsem si vzal myšlenku. Můj kamarád Peter Myhr mě vyfotil nahého na židli jen se slamákem na hlavě, s kytarou a psem jako rekvizitami. Udělal jsem pro noviny Expressen jeden inzerát s nadpisem "Den nakna sanningen – så låga priser att jag inte tjänar något!" (Nahá pravda o Förstärkardoktorn – tak nízké ceny, že vůbec nic nevydělávám!) a použil jsem k tomu tuto fotku.
Ještě než noviny vyšly, byl jsem povolán k nějakému šéfovi v Expressen, který byl docela na pochybách, zda může publikovat v inzerátu nahého muže. Ale za pár minut přemlouvání na mě dal.
 
„Po vyjítí v novinách lidé volali, fronty stály butiku, venku chodily dámy kolem výkladních skříní a dívaly se přes výlohu dovnitř extra pozorně. Dostal jsem dopisy od žen, které psaly, že židle stojí v cestě a že jsem proto neodhalil celou pravdu. Dostal jsem dopis od Grupp 8 (Skupina 8) z Uppsaly, ve kterém mi děkovaly, že konečně také nějaký muž se odvážil vyfotit v reklamě nahý, že ne pouze jenom ženy jsou představovány jako sexuální objekt! Dostal jsem dopis i od organizace zabývající se ochranou zvířat, která tvrdila, že zabalit psa do trička je týrání zvířat...“ 
 
„Inzerát se stal milníkem v branži, udělal jsem ze sebe vlastní obchodní značku. A získali jsme tím i běžného švédského zákazníka, který k nám také našel cestu. Tento inzerát mě provázel, nebo možno i říci pronásledoval, celý můj život.“
 
 Förstärkardoktorn začal expandovat, hifi výrobky z obchodu zmizely, ale naopak jsme vybudovali ”trh” s výrobky firmy Casio a stali se v této značce největšími ve Švédsku. Digitální piána se více a více používala a prodávala ve velkých objemech. Zde si přišel na své, i přes své mládí, Tomáš junior.
   
                    Tomáš Danko junior ovládá digitální hudební nástroje velmi bravurně.
   
Úspěch pokračoval. ”Bylo mi nabídnuto otevřít
ve Švédsku více takových Big Music obchodů. Ale já jsem neměl zájem, a to bylo mé štěstí… Když přišla v letech 1991-1992 krize s nemovitostmi, přišly s ní také velké problémy. Arbetsmiljöverket (úřad na ochranu pracovního prostředí) přišel udělat kontrolu a sdělil, že v těchto prostorách bylo již před 25 lety zakázáno pracovat více než 6 hodin denně z důvodu špatného vzduchu v nich. Proudily sem prachové částice z garáží. Vlastně prostory vůbec nebyly povoleny jako pracovní. Dostal jsem příšerný šok! Šel jsem za správcem nemovitosti a vysvětlil, že jsem byl oklamán a požádal o pomoc.
Toto byla enormní rána, jak psychicky tak ekonomicky. Celá má životní činnost ležela ve zdraví škodlivých prostorách  – byl jsem zcela zdrcen! Kromě toho jsem se octnul v těžkém rozvodovém řízení s mou druhou manželkou, což mi vzalo hodně sil. Cítil jsem se bezradný určitý čas. Ale nejsem z těch, kteří se položí a umřou, nýbrž jsem se pokoušel nalézt řešení. Vždyť prodej šel stále pořád dobře.“
 
 Tomáš chtěl zachránit firmu Förstärkardoktorn a začal hledat další nové prostory. Dostal jako odškodné peníze za půlroční pronájem. Avšak správce nemovitosti šel do konkurzu. Tomáš pochopil, že s érou Big Music je konec. V tu dobu bohužel mnoho firem doplatilo na tuto krizi.
Po těžkých vyjednáváních převzal zdarma od firmy Televerket prostory na Vasastan (centrální část Stockholmu). Soustředil se na záchranu Förstärkardoktorn a zahájil možná nejtěžší periodu v historii firmy. Aby mohl začít, byl nucen vložit jako zástavu své vlastní nemovitosti.
 
 Förstärkardoktorn byl v tu dobu butik na ulici Hornsgatan s pouze 120 čtverečními metry. Celá hudební branže to měla tenkrát těžké, nadešla digitální doba.
”Ale má-li člověk šanci, měl by ji využít. Během Stockholm Water Festival 1993 jsme se pokoušeli prodávat malé věci, ale nedalo to nějaké velké peníze. S mou třetí ženou, Šárkou, jsme diskutovali, co bychom místo toho měli příští rok během festivalu udělat. Odpověď byla: langoše! Rozhodli jsme se udělat švédskou variantu s kaviárem, smetanou a cibulí."     
 
Švédům neuvěřitelně zachutnal maďarský langoš po švédsku...
Tomáš opatřil fritézu, zaměstnal dvě osoby a zaplatil 20.000 korun za povolení k prodeji v době festivalu. Během prvního dne nešel obchod nějak valně, ale po 18. hodině se objevil proud lidí a setrval až pozdě do večera! Ukázalo se, že jeden novinář ve festivalové reportáži v televizních novinách v 18. hodin ve stejný večer vyprávěl o novém kulinářském zážitku, o langoši. Den nato měly noviny Dagens nyheter článek na první stránce o velké senzaci - o langoši!”           
Prodej langošů byl ohromný úspěch a samozřejmost na každoročním Vodním festivalu. Lidé si ani tolik nevšímali ohňostroje, jen když si mohli koupit langoš... Zcela náhle se stal Tomáš ´langos-kungen´! (langošovým králem). V posledním roce tohoto festivalu pracovalo s prodejem langošů 24 osob! Díky langošům dostal také Förstärkardoktorn svou ekonomii znovu na nohy.
 
V dohře veškerých nesnází dostal v roce 1995 Tomáš také určité odškodnění ve formě nových prostor od banky Skandia, které správu nemovitostí převzala. Byly renovovány a nacházely se na ulici S:t Eriksgatan 58.
S pomocí syna Tomáše, velkoobchodníka Luthmana a manželky Šárky, která pomáhala s účetnictvím, byl Förstärkardoktorn za půl roku opět na nohou.
Šárka Danková, manželka Tomáše Danka.
Zákazníci a velkoobchodníci se vrátili, poloha butiku byla skvělá. Firma se vrátila ke své staré obchodní myšlence: široký sortiment, nízké ceny. Specializovala se na čtyři největší značky kytar: Fender, Gibson, Epiphone, Ibanez.
Tomáš vykupoval také staré kytary, které zpětně velmi dobře prodával, poněvadž přišla módní vlna, kdy se lidé vraceli k takovým kytarám.
Intenzívně dával reklamy do novin a viděl, že starý konkurent Jerker Antoni a jeho syn Johan mají také takové velké reklamní kampaně.
„Doufám si tvrdit, že Jerkerův a můj marketing přispěl k pozvednutí této branže v celé zemi! Měli jsme celé strany inzerátů v celošvédském tisku a lákali jsme zákazníky ze všech koutů Švédska.“
 
Na začátku roku 2000 otevřeli „oddělení tvrdého rocku“, jelikož zákazníci jejich obchod za takový považovali.
Tomáš koupil část nemovitosti na ulici S:t Eriksgatan 58, což se ukázalo být nesmírně šťastným počinem. Dům kdysi vlastnila ABBA, jejich hudební studio Polarstudio se v tomto domě pořád nacházelo. Je zajímavé, že v 70-tých letech byl Tomáš u toho, když studio vznikalo, natahoval kábly, a za několik let nato se stal spolumajitelem celého domu! Polarstudio bylo ale bohužel zrušeno. Marně se noví majitelé pokoušeli ho zachránit. Vyjednávali jak se státem, tak městem Stockholm, diskutovali také i se samotným Benny Anderssonen z bývalé skupiny ABBA, který nejprve jevil zájem, ale potom se rozhodl zamítavě. Nakonec nezbylo nic jiného, než studio zbourat, což byl pro Tomáše naprosto strašný okamžik, protože vždy byl velkým obdivovatelem ABBY, specielně Bennyho. Byl to hořký pocit. Pomyslete, jaké velké hity zde byly vytvořeny a jací velcí muzikanti tady hráli! Nahrávací technik skupiny ABBA, Michael B Tretow, byl kromě toho pro Tomáše, jako technika, velkým idolem. Málo lidí ve Švédsku chápe, jak uznávaný byl v mezinárodním měřítku!  
   
                  Tomášův butik na St. Eriksgatan - v této budově bylo nahrávací Polarstudio skupiny ABBA.

Činnost Förstärkardoktorn ve Stockholmu byla znovu velmi velká s prodejní plochou 1000 metrů čtverečních, která učinila butik jedním z těch dominujících. Pro Tomáše to byl osobní revanš, protože v očích mnohých byl už odepsaný. 
 
Tlak konkurence, především z Musikbörsen, který koupil několik dalších jiných obchodů s hudebními nástroji, se zvyšoval. „My jsme se ale cítili silní a viděli jsme budounost v jasném světle. Díky synovi Tomášovi jsme vybudovali jedno z nejlepších internentových prodejních míst v této branži, což bylo pro nás obrovským přínosem. Vydělávali jsme velmi dobře a já jsem se cítil jako ryba ve vodě, i když jsem pracoval až dvanáct hodin denně. Zanedlouho začal také i můj druhý syn Nicklas pomáhat v butiku. Tomáš junior přebíral odpovědnost za stále více činností a stával se stále více reprezentantem firmy. Měli jsme v posledních letech až deset zaměstnanců a roční obrat přibližně 30 miliónů korun.“
  
Tomáš junior, Charlott a Nicklas se svým otcem Tomášem Dankem.
„Již když jsme překonali hranici 20 miliónů v obratu, začal jsem diskutovat s N. Luthmanem o spojení nebo odkoupení firmy. Zamýšlel jsem, že by syn Tomáš dostal 50 procent a Luthman by odkoupil mých 50 procent a tím by firma vešla do hudebního řetězce 4Sound. Ale na začátku roku 2005 mi syn Tomáš řekl, že se rozhodl, že ve firmě zcela skončí. Nejprve jsem byl šokován a naštván, ale za nějakou dobu jsem mu porozuměl.
 
„Niclas Luthman však neměl možnost dokončit tuto záležitost, neměl dostatek finančních prostředků. Kontaktoval jsem proto P-O. PerssonaMusikbörsen. Převzetí mé firmy Förstärkardoktorn bylo součástí jejich strategického plánu. Samozřejmě, že to bylo pro mne těžké, přenechat někomu rodinný podnik, ale neexistovalo žádné jiné řešení než ho prodat. Vyjednávali jsme spolu dva měsíce. 21. prosince 2005 jsem svou firmu Förstärkardoktorn prodal...”
 
Šťastný majitel P-O. Persson, který koupil konkurenční firmu Förstärkardoktorn odTomáše Danka.
„Zůstal jsem v butiku ještě jeden rok jako jeho šéf, do té doby, než se noví majitelé zapracovali, potom jsem pro ně pracoval ještě dva roky jako konzultant. Mnozí si mysleli, že to bude pro mě těžké být podřízeným a zaměstnaným, ale mně nečinilo žádný problém být součástí Musikbörsen. Vždyť mnohým způsobem jsem byl znovu „doma“, tam, kde jsem před 30 lety začínal.“
 Ve stejnou dobu se Tomáš dozvěděl, že jeho bratr tragicky zemřel při dopravní nehodě. To mu dalo také nové myšlenky k přemýšlení o životě a lidské smrtelnosti...

Jednou z pozitivních věcí, když se Tomáš více či méně nechal penzionovat je, že také mohl znovu začít hrát na kytaru. Dnes hraje převážně swingovou muziku v jazzové kapele Gentle Combo Band s tím, že si v jejich repertoáru zahraje tu a tam i nějakou rockovou písničku.
 
                   Gentle Combo Band se sestává ze samých dřívějších profesionálů.

Tomáš se často angažuje v různých kulturních výměnách mezi Švédskem a Slovenskem nebo Českou republikou a pomáhá často velvyslancům oběma zemí a krajanským spolkům v těchto záležitostech. Kromě toho je angažovaný otec v domácnosti pro dceru Charlott.

                   Vánoční výloha lákající koupit knížkuT. Danka jako dárek pod stromeček.

Slovenský velvyslanec ve Švédsku P. Kmec oceňuje přínos T. Danka. 
Kniha Den nakna sanningen om den svenska musikbranschen (Nahá pravda o švédské hudební branži) vyšla ve švédském jazyce loni na podzim.
27. listopadu 2008, kdy přesně před 40 lety přišel Tomáš Danko do Švédska, měl velkou oslavu s podepisováním knihy a s buffé v butiku 4Sound na ulici Folkungagatan 54 ve Stockholmu.
Bylo pozváno, a také přišlo, mnoho lidí. Vždyť si snad každý dovede představit s jakým množstvím lidí se Tomáš během svého pracovního života setkal! Tento slavnostní večer poctili svou návštěvou současní velvyslanci České a Slovenské republiky, Jan KáraPeter Kmec.
A ten večer bylo v prostorách tohoto butiku skutečně velmi živo. Mnozí z návštěvníků se nesetkali po mnoho let... fotografování... chutné jídlo a víno... podepisování knihy... veselé vzpomínky a hodně smíchu. Kdo chtěl, mohl vyprávět do mikrofonu zážitky a historky z hudební branže, samozřejmě týkající se hlavně Tomáše Danka. 

Český velvyslasnec ve Švédsku J. Kára při přípitku s T. Dankem. Staří dobří kamarádi z hudební branže...
Přátelské objetí a poplácání po ramenou potěší každého kamaráda. Tomáš Danko podepisuje knihy a píše osobní věnování. 
Jerker Antoni, muzikant, obchodník, kamarád, ale i dlouholetý rival T.Danka. Při vyprávění veselých historek nechyběl srdečný smích.
Přátelská slova, stisk ruky a upřímný pohled do očí každého potěší. Slovenský velvyslanec P. Kmec si s T. Dankem měli stále o čem povídat.

Já sama jsem měla radost nad tím, když jsem viděla tyto
staré přátele proudit do butiku, aby se setkali, obejmuli, poplácali chlapsky po ramenou, připili skleničkou a zavzpomínali si s Tomášem Dankem na staré časy. Fotografování mi činilo potěšení při takové přátelské a pohodové atmosféře.
   
Zkušení rockeři se během večera pořádně rozšoupli. T.Danko s nejdražší kytarou, která v butiku je k prodeji ve společnosti M. Janssona, spoluautora své knihy, rovněž zkušeného muzikanta.
                    Zleva: M.Jansson, spoluautor knihy, J. Vykopalová, autorka rozhovoru v PN, T. Danko, osobnost knihy,  M. Kvick vytvořil layout knihy.
   
 Byli jsme velmi překvapeni, když senioři (promiňte mi, pánové, tento výraz, ale vždyť je na místě...)
vzali do rukou nové kytary visící na zdi - pochopitelně s cenovkami - a začali hrát rock´n´roll...!
Skvělé! Báječné! Nakažlivé! Díky za krásný a příjemný večer!
Překlad ze švédského originálu a úprava textu: Jitka Vykopalová
 
Knihu Tomáše Danka Den nakna sanningen om den svenska musikbranschen je možno zakoupit ve všech knihkupectvích a obchodech s hudebninami ve Švédsku, rovněž prostřednictvím internetu.
 
Foto: soukromý archív Tomáše Danka, Jitka Vykopalová a Ulla Andersson-Jonsson

OHLASY NA ČLÁNEK

Milá paní Jitko,
v prvé řadě bych Vám chtěl pogratulovat za další vynikající článek o slovenském hudebníkovi a podnikateli Tomáši Dankovi! Muselo být velmi obtížné zvládnout materiál (vlastně obsah celé knihy), přeložit to ze švédštiny, dovést to -"vtěstnat"- jen do dvou dílů, aby to mělo tu správnou "šťávu", tak to dovede jen opravdový Mistr, smekám před Vámi klobouk.
Veden Vaším průvodním slovem a autorovým vyprávěním, jsem téměř doslova mohl prožívat určité převratné momenty jeho pestrého a činnorodého života, jakoby se právě odehrávaly přede mnou. Nejvíce jsem se pobavil událostí, kdy byl okolnostmi donucen a přiveden k této myšlence svou ženou, dělat langoše, jen aby přežil a zase se znovu vzchopil a došel k úspěšnému cíli. Prostě, je to pětihvězdičkový materiál a ještě jednou gratuluji.
Jelikož jsou zároveň Velikonoce, tak bych Vám, Vaší rodině a přátelům, rád popřál příjemné a klidné prožití těchto svátků a hlavně hodně zdraví a tvůrčího elánu!!!

S vřelými pozdravy z Austrálie
Mirek Koutský (Klokan)
mirekkoutsky(a)yahoo.com.au
10.04.2009

Copyright © archív Tomáše Danka

Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 25. 03. 2009.