Jana Witthedová – Jitka Vykopalová: Tvorba mi dává radost a nové pohledy
Rubrika: Publicistika – Rozhovory
   |
| Na mezinárodním knižním veletrhu Bok & Bibliotek (Kniha & Knihovna) v Göteborgu, ve dnech 24.-25. září, zastupovalo Českou republiku České centrum ve Stockholmu, švédskou stranu Katedra slavistiky ve | ||
| Báseň ze sbírky | ||
| • Kdy jsi držela tvůrčí pero v ruce naposledy? Bylo to na současné téma? Ptám se proto, jelikož je autorům z komunistické éry často vytýkáno, že se drží stále jednoho tématu. Ne, já jsem se k tomuto tématu později již nevracela. V každém případě ne v poezii. Od té doby jsem se dotkla mnoha různých témat; dětského světa, lásky, různých událostí doma i ve světě, existenciálních otázek, a také se najdou různé situační básně. V současnosti pracuji mimo jiné na knížce, která z velké časti pojednává o Švédsku. • Tvé básně obdržely hodně ocenění a vyšly v šesti různých jazycích, byly publikovány v Tvaru, Obrysu, Literárních listech, Severských listech, Českém dialogu a přeložené i v různých mezinárodních časopisech. Co ti psaní přináší? Především mi dává radost a otvírá nové obzory. Radost, která pochází ze samotného psaní a z dojmů mých čtenářů, pokud byli tak laskaví a podělili se o ně. Myslím, že bych nemohla bez psaní žít. Nepopírám ovšem, že s tím přichází také hodně starostí, ale kdesi v hloubi srdce dobře vím, že to stojí za to.  • Překladatel Mats Larsson je mimochodem také i „tvůj“ překladatel, přeložil básně z tvé velmi oceňované sbírky „Trosečníci křišťálové země“. Můžeš říci něco bližšího o této sbírce? Chystáte spolu nějakou další spolupráci? Překlad je spolupráce mezi Matsem a mnou. Je to právě ta kniha, která pojednává o okupaci v roce 1968. Ale i zde existuje celá řada dalších témat, např. básně: V dětské nemocnici, Advent, atd. Sbírka obsahuje i jiný typ básní, o kterých známý literární kritik Pavel Kotrla napsal, že "mají abstraktnější, místy téměř metafyzické rysy“. S Matsem jsme diskutovali překládání básní ze sbírky, která mi vyšla v Praze v roce 2007. Jedna báseň, Oči, je již hotova. | ||
| Báseň ze sbírky | ||
| • Mnoho lidí řekne, že poezii nečtou, že jí nerozumí. Máš k tomu nějaký komentář? Ano, máš pravdu, znám to. Lidí, kteří se zdráhají poezii číst jsem potkala celou řadu a někteří to motivují tím, že číst poezii je příliš těžké. Nakousla jsi zajímavou věc, ale bohužel není možné na ni v tomto rozhovoru dát dostatečně propracovanou odpověď, spíše by si zasloužila vlastní studii. Tedy jen v kostce: Osobně si myslím, že se velmi často jedná o předsudek, a že je to škoda, protože se tím ochuzuje jak čtenář, tak literatura. Když se takového čtenáře zeptáš, kdy se naposled pokusil nějakou báseň nebo sbírku číst, nezřídka odpoví, že od té doby, co přestal chodit do školy se o to nepokusil. Někdo třeba řekne, že poezie je příliš těžká. Nakladatelé potažmo odmítají kvalitní poezii vydávat, protože se málo prodává. Škola poezii žákům mnohdy znechutila zcela nesmyslným pojetím básně ve vyučování. Odstrašujícím příkladem je všem dobře známé rozebírání básní. Chyba školského pojetí básně také byla a asi mnohde stále ještě je v tom, že popírá to, co je jednou z nejdůležitějších funkcí poezie, že totiž sama sebe přesahuje a dává nové a nečekané významy. Báseň je také zvukomalba a rytmus, je to atmosféra, která nás unáší, což se málokdy obrazilo nadtož pak zdůraznilo ve vyučování. Škola tak ubíjela fantazii, která má v poezii velmi důležitou roli. To, co by škola hlavně měla dát, jsou vstupy do poezie. Já se domnívám, že poezie naopak pasuje naší době výborně, že se hodí do našeho způsobu života; především je to literární útvar, který dává možnost věnovat se četbě třeba i jen krátkou dobu. Zaostřuje na určité situace a na emoce nebo dojmy, které evokují, a tak nám dává možnost k příležitostnému zamyšlení a přemítání. To docela dobře koreluje s uspěchaností a určitou časovou rozkouskovaností našich dnů. Ale tím to nekončí. Poezie je zároveň úzce spjatá s estetikou, je to jazyková hra, ale hra, která nejčastěji má vážný záměr, poezie nám pomáhá poznávat anebo se ztotožňovat. Důležité je, že se zde spojuje krása s hloubkou, a to je potřeba ve světě, kde povrchnost ovládá myšlení stále více. Dnešní média se obvykle snaží lidi pobavit a rozptýlit, prodat nám naše vlastní iluze, kdežto poezie nám dává možnost dotknout se skutečného smyslu životní situace, informuje nás o stavu duše, pomáhá nám vyvíjet naší empatickou stránku a to je dnes skutečně velice zapotřebí. Poezie může čtenáři otevřít různé existenciální možnosti, určitá životní východiska, a to všechno na poměrně malém prostoru své speciální formy! Náročnost poezie je svým způsobem klam, proč raději nemluvit o radosti z poznání, objevu a prožitku. Jde však o to dokázat lidem poezii přiblížit a dát jim do ní ony již jmenované vstupy, neboť jak známo vymícení předsudků není lehká záležitost… • Myslím si, že jako u mnohých jiných autorů uvíznou většinou i tvá nová dílka v nějakém šuplíčku, kde čekají na vhodný okamžik zveřejnění. Nyní se tu otevírá nová možnost jejich publikování – zamýšlíš spolupracovat s tímto novým nakladatelstvím? Ráda s nimi budu spolupracovat. • Kde si můžeme přečíst tvé básně? Máš své webové stránky? Absolutně nejlepší způsob je ponořit se přímo do básnických sbírek, ty si lze také vypůjčit ve většině knihoven, jak ve Švédsku tak v České republice. Se švédsky psanými básněmi je to trochu těžší, protože většina z nich byla publikována roztroušeně v různých časopisech. Nedostatek času je bohužel faktor, který se více než jasně odráží na mých webových stránkách. Je to směsice z různých časových období a já vždy živím naději, že se mi jednou podaří je zmodernizovat. K přečtení jsou tam básně a jiné texty, např. články o Švédsku. Adresa je: home.swipnet.se/-w-79071. • Děkuji, Jano, za rozhovor a přeji, ať se ti ve všem daří. Rozhovor byl publikován švédsky v kratší verzi v krajanském časopise Švédsko-česko-slovenského spolku ve Stockholmu Bulletinen (č. 4/2009). | ||
| Článek s podobnou tématikou: Tora Hedin: Vzpomínky švédské bohemistky na sametovou revoluci |
Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 18. 12. 2009.
Další články autora
- Richard Haan - Jitka Vykopalová: Quo vadis, opero? (2)
- Richard Haan – Jitka Vykopalová: Třetí a čtvrtý pokus (4)
- Arnošt Lustig – Jitka Vykopalová: Zralé úvahy o životě (1/2)
- Richard Haan – Jitka Vykopalová: Vodní skupenství se stalo jeho vášní (3)
- Jitka Vykopalová: Gratulujeme, korunní princezno Victorie! (2)
OSOBNOSTI POZITIVNÍCH NOVIN
 |
Helena Štáchová |
 |
Jan Krůta |
 |
Jiří Menzel |
 |
Josef Fousek |
 |
Plk. JUDr. Michal Dlouhý, Ph.D. |
 |
Ivo Šmoldas |
 |
Ladislav Gerendáš |
 |
Miloslav Švandrlík |