Slunný podzim netrval příliš dlouho a v Ještědském pohoří se začíná hlásit zima, Ještědu nasazuje bílou čepici a dostat se k hotelu Ještěd autem není snadné.
Rána jsou chladnější, ale o to jiskrnější jsou výhledy po krajině, když slunce probleskne mezi mlhou a mraky. Mrazivý vzduch odhalí paletu barev a příroda se jeví jako znovuzrozená po fádním pozdně letním zbarvení. I ovoce doladí na stromoví náladu dnů podzimu. K výletům v poklidné krajině láká Podještědí, kde nejznámější osadou je Světlá pod Ještědem.
Možná dříve než ve dvanáctém století zde zabloudil lovec a uprostřed lesů spatřil krásnou světlou mýtinu, rozjasnila jeho líc a on zde založil osadu, kterou nazval podle dojmu „Svetla“. V druhé polovině devatenáctého století ve Světlé pod Ještědem po třicet let trávila prázdniny česká vlastenka a spisovatelka Karolina Světlá.
Vydat se po její Cestě, kterou připravil Spolek přátel a rodáků kraje Karoliny Světlé, je pro turistu zážitkem v každém ročním období, barvy podzimu však prožitek ještě více umocní, tady povodně nebyly a krajina je panensky neporušená.
Vystoupit z autobusu u kostela nebo nechat auto na plácku před šenkem U Richtrů je nejlepším startem pro putování krajem. Mohutná lípa před kostelem připomíná místo, kde spisovatelka sedávala a hovořila se Světelskými. Bělostná fasáda kostela svatého Mikuláše s věží zdobí obec už tři a půl století. Turistický rozcestník nabídne hned několik cest, zelená – po stopách románů Karoliny Světlé - je bezmála dvacetikilometrová a provází turistu nejkrásnějšími místy v okolí obce. Prudkým výstupem se lze dostat k původní české chalupě Na Pláních, kde bývalo letiště asi nejvýše položené v Čechách (780 m.n.m.), cvičiště alpských myslivců, skokanský můstek a lyžařské terény na počátku minulého století. Z místa kouzelných výhledů zavádí cesta okolo pomníčku připomínající setkání socialistů v roce 1870. Místo Nad Čihadníkem měla spisovatelka oblíbené pro jeho snadnější dosažitelnost a útulný koutek přírody. Na svahu Ještědského hřebene jsou dva lomy, dějiště povídky Karoliny Světlé Lamač, kde lze podnes nálézt polodrahokamy. V zorném poli se jako perličky objevují venkovské chalupy, dokumentující lidovou architekturu kraje, kde nehyzdí louky a obce žádné tovární budovy či rozsáhlé zemědělské objekty. Pohodová cesta vede ke skalnímu obydlí, kde sebevraždou skončil svůj život frajer a vražedník Jáchym Skalák.
Cesta se proplétá mezi domky a lukami téměř biblické krajiny, s místy označenými modrými cedulkami na domcích nebo samostatných objektech s památnými deskami. Jedno z nejzajímavějších míst je kříž, kde zrazená si Józa Potockých probodává srdce. Povídka Kříž u potoka byla dvakrát zfilmována. Téměř na konci cesty se nachází jeskyně Jeřmanská skála. Místo, kde tábořili cikáni a světelská dívka snědého vzezření odchází s nimi a končí v berlínském divadle jako zpěvačka. Dokonalá znalost podještědského kraje se zračí v povídkách až trillerových, spisovatelka na rozdíl od Boženy Němcové, která žila v Liberci před sto šedesáti léty od února do prosince, nesbírala pohádky, ale nechala si vyprávět skutečné příběhy. Celé Ještědské hory jsou jejich dějištěm, betlém v horské chaloupce, vrchol Ještědu, chata Na Pláních, lomy, okolní vesničky a městečka byly inspirací pro její dílo.
Koncem devatenáctého století do kraje pod Ještědem inspirováni spisovatelčiným dílem začínají přijíždět turisté a pohoří se stává cílem mnoha sportovců a příznivců českých hor. V osmdesátých létech spisovatelku navštíví ve Světlé pánové Miroslav Tyrš a Vojtěch Náprstek a poté zakládají Klub českých turistů. Tradice Karoliny Světlé, která prochodila celý kraj, dnes udržuje Spolek rodáků a přátel, světelské a českodubské veřejné organizace. Jsou pořádány každoroční veřejné pochody a školní mládež navštěvuje Podještědské muzeum, věnované spisovatelce a svaté Zdislavě. |