Tedy slovo prázdniny není úplně správné. Prázdno jsem totiž v červenci a srpnu vůbec neměl. Hned první týden jsem jel k tetě do Drtína, a tam já to mám rád. Bratranec Petr mě vzal sebou do jejich fotbalového klubu, kde jsme čutali skoro každé dopoledne. Po obědě jsme se chodili koupat a kluci mě naučili kraula, ale co bylo ještě lepší, bylo potápění. Nejdřív jsem se trochu bál a párkrát jsem se napil. Ale to jsem nikomu neřekl, na břehu totiž byly holky a ty by se mi smály. Ale ted‘ už mi to jde, jak říká Petr, a tak jsem trochu pyšný. Petr je větší a starší o 2 roky než já, ale vůbec se nevytahuje a je príma. Škoda, že nemám takovýho bráchu, ale zas mám jeho. Někdy jsme taky pomáhali tetě na zahradě, jenže to nás zas tak moc nebavilo, Petr říká, že to je práce pro holky. Lepší bylo, když jednou pršelo a strejda řekl, že by nebylo špatné trochu poklidit na půdě. Sice jsme potom vypadali jako kominíci, jak konstatovala teta, ale to nám nevadilo, naopak. Našli jsme tam plno starých hraček a ještě jiné zajímavé věci. A tak Petr vymyslel, že uděláme na dvorku trh a budeme to prodávat, protože on už žádné hračky nepotřebuje. Strejda se tomu smál a kromě pár věcí nám dovolil skoro všechno prodat – když nám někdo za to něco dá, říkal. Taky nám pomohl ze dvou prken udělat pult, kde jsme rozložili naše zboží a potom jsme pozvali všechny kluky a holky, které jsme znali. Strejda si liboval, jaké to má šikovné kluky, ale hlavně byl rád, že se těch krámů konečně zbaví, jak šeptal tetě. Teta udělala pro všechny limonádu a skoro každý si něco vybral, a my jsme si vydělali trochu peněz. Vůbec jsme neměli starost jak je utratit, párkrát jsme šli do cukrárny, někdy jsme vzali na zmrzlinu i ostatní kluky, a bylo to. Ale chutnalo to nějak líp a náš trh se všem líbil, a asi se budou opičit. A já se rozhodl, že budu prodavačem na trhu. Taky bylo fajn, když nás vzal děda Dvořáček do lesa na houby, on jich našel plno, Petr míň a já moc né, ale zato jsem se najedl malin a bylo tam krásně. A taky jsme viděli srnku, děda říkal, že jsme ji vyplašili z pelíšku, ale já byl rád. Viděl jsem ji konečně prvně živou a skoro zblízka. S dědou byla taky legrace, vyprávěl nám, co jako kluk vyváděl, myslím, že si trochu vymýšlel. Ale to nevadilo, nám se s ním moc líbilo. A k obědu byla smaženice, ještě nikdy mně tak nechutnala.

Když si pro mě naši potom přijeli, tak jsem byl moc rád, že jsou tady, ale pryč se mi vůbec nechtělo. Jenže naše dovolená už byla zamluvená, a tak hurá do Španělska. Já jsem letěl letadlem prvně v životě a moc se mi to líbilo a vůbec jsem se nebál, zato naše maminka jo a táta se jí smál, a mě chválil, že jsem správnej kluk. Byla to výška a já seděl u okýnka a všechno pozoroval, někdy taky jenom mraky, ale i ty byly pěkný. Když jsme přistáli v Allicante, bylo tam hrozně moc lidí a maminka měla strach ,abych se jí neztratil. Ale místo mne se ztratil kufr. Maminka naříkala a táta nadával. Museli jsme asi půl hodiny čekat a nakonec to ale dobře dopadlo, našli ho. To bylo štěstí, protože to zrovna byl ten maminčin, a ta jak říkala, by nevěděla, co si bez něj počít. Táta se jen významně usmál a mrknul na mě. Když jsme se dostali ven tak tam bylo hrozný vedro, ale v autobuse to už šlo. Po cestě jsem viděl plno palem, a u našeho hotelu jich bylo teprve hodně. Bydleli jsme hned u pláže a zatímco maminka vybalovala, my šli s tátou už vyzkoušet moře. Skutečně bylo slaný a protože nebyly žádný velký vlny, mohl jsem se taky hned pochlubit, jak už umím kraula, táta tedy koukal. Byl rád a říkal, že ted‘ už neví, co by mě ještě naučil, a za to já mu slíbil, že ho naučím potápět. Moc jsme si tam užili a když přišla maminka, už jsme ji jen poučovali a předváděli se. Hned se k nám přidala, a tak jsme vyváděli všichni dohromady. A někdy jsme si vypůjčili kola a vyrazili na výlet, to ale hned ráno, dokud nebylo ještě tak vedro. Jenže když jsme se vraceli, tak už stejně bylo, takže jsme se museli zastavit na zmrzlinu, abychom se ochladili.

Taky jsem si tam našel kamaráda, ten sice mluvil španělsky a já zas česky. Naučil jsem se od něho pár slov a on zase ode mě, a byla velká psina, když jsme se domlouvali, jenže na fotbal to úplně stačilo. Takže jak říkala maminka, jsem se vylítal až dost. Musel jsem se divit, jak to ona tak dlouho může vydržet na sluníčku, mě to tedy otravovalo a táta se ke mně přidával, a tak jsme spolu podnikali výzkumné výpravy kolem vody a po hřištích. Taky jsme byli jednou na takové nějaké pouti a to bylo nejlepší. Za  pár dní jsme byli všichni tři opálení jako černoši, maminka nejvíc a moc si libovala, jak jí budou holky v práci závidět. Mně to ale bylo jedno, jen jsem se těšil, jak budu klukům vyprávět o tomhle létě. Že vůbec prázné nebylo.