Michal Dlouhý: Nepříčetná

Rubrika: Publicistika – Historie

Na podzim roku 1930 obdržely všechny četnické stanice Věstník četnictva č. 17, ve kterém byla uveřejněna Prozatímní instrukce pro pátrací službu četnictva vydaná v roce 1929.

Velitel četnické stanice Prislop štábní strážmistr Rudolf Erban v rámci pokračovacího výcviku právě školil čtyři jemu podřízené strážmistry v zásadách postupu při vyšetřování vražd stanovených ve výše uvedeném předpise.

Osazenstvo četnické stanice.

Následoval výčet otázek, na které musí četník při vyšetřování vraždy umět odpovědět:

  1. Kdy a kým bylo učiněno oznámení o nálezu mrtvoly?
  2. Kdy přišla hlídka na místo nálezu?
  3. Kdo tam byl přítomen? Byli všichni přítomní zjištěni?
  4. Bylo místo nálezu uzavřeno?
  5.  Kdo byl o případu vyrozuměn?
  6. Kde ležela mrtvola, jak ležela a v jakém stavu byla?
  7. Jak byla mrtvola oděna, co měla při sobě, co bylo na ni zvláštního viděti?
  8. Popis bezprostředního okolí a předmětů v něm, popis krevních i všech jiných stop, náčrtky, fotografie.
  9.  Jaká poranění byla na mrtvole shledána, jakým nástrojem nebo zbraní byla tato poranění způsobena (pokud možno podle posudku lékaře), v jaké poloze byla napadená osoba, když jí byly smrtelné rány zasazeny?
  10. Kdy byl čin spáchán?
  11.  Kdy nastala smrt?
  12.  Je místo nálezu též místem činu?
  13.  Kdo objevil nejdříve mrtvolu?
  14.  Byla zjištěna totožnost mrtvoly a jak (výpověďmi, daktyloskopicky, fotografií)?
  15.  Kde, kým a kdy a v čí přítomnosti byl nebožtík naposled viděn a za jakých okolností, jaké jsou jeho osobní poměry, které cenné věci mu chybí?
  16. Kolik bylo pachatelů?
  17. Jaká byla pohnutka činu?
  18. Jaké bylo počasí v době činu?
  19. Výpovědi dalších svědků a jiné okolnosti důležité pro objasnění případu a pro usvědčení pachatele.

Smyslem zodpovězení výše uvedených otázek je řádné vyšetření trestného činu, zjištění a usvědčení jeho pachatele, aby mohl být postaven před soud a náležitě za svůj čin potrestán. Vražda je nejzávažnějším zločinem a tudíž je bezpodmínečně nutno, aby každý četník řádně znal výše uvedené otázky, bez jejichž zodpovězení není možno případ vraždy vyšetřit, apeloval velitel na své podřízené.

Schemata pro vyšetřování vraždy žhářství a krádeže.Vtom se do staniční kanceláře dostavila rozrušená Hafie Petrů, žena místního domkáře, s tím, že se jde udat pro zavraždění svého manžela Vasila. O vážnosti situace svědčily čerstvé krevní stříkance na jejím oděvu.

Staniční velitel nevycházel z údivu, neboť byl právě svědkem prvního jemu známého případu, kdy se pachatel vraždy sám přijde udat četnictvu. Zkrátka nastal čas přejít od teorie k praxi. Vyzval tedy všechny čtyři podřízené strážmistry k ustrojení a šlo se na místo činu.

Vasil Petrů ležel v posteli s roztříštěnou hlavou beze známek života a všude okolo byly krevní stříkance. Na zemi vedle postele ležela zakrvácená sekera.

Pachatelka činu, 66 roků stará manželka oběti, na dotaz četnického velitele k jeho motivu uvedla, že manžel s ní hrubě zacházel, tloukl ji, nutil jí například na poli, aby tahala brány nebo pluh, když krávy nechtěly tahat. Mimo to Vasil udržoval milostný vztah s o hodně let mladší Marikou Michalů, která ho naváděla, aby se vlastní staré ženy zbavil. Muž jí opakovaně říkal, že se jí zbaví, že jí zmáčkne krk a nikdo nepozná, co se jí stalo. Neměla klid ani v noci, kdy na ní manžel vyžadoval soulož v různých polohách a když mu odmítala být po vůli, tloukl ji řemenem. Během 40 roků manželství zažívala samou hrůzu, rány, modřiny a krev. Proto v noci mnohdy nespala a zůstávala oblečená, jelikož měla strach, aby se jí něco nestalo. Když dnes ráno zahlédla pod manželovou postelí sekeru, dostala strach, aby jí muž po probuzení něco neudělal, jak jí neustále vyhrožoval, vzala sekeru a několikrát udeřila spícího muže sekerou do hlavy. Kolikrát uhodila, to neví. Když všude spatřila krev, zalekla se a šla se udat četnictvu.

Následně přivolaná soudní komise po ohledání mrtvého rozhodla o dodání Hafie Petrů do užhorodského ústavu choromyslných.

Velitel stanice měl názorný příklad, jak rozdílná je teorie od praktické četnické služby, k jejímuž výkonu je kromě znalosti řady služebních předpisů i četnického fištrónu…

Soudní znalci konstatovali u Hafie Petrů v době činu arteriosklerotickou demenci, a tudíž nemohla být uznána odpovědnou za spáchaný čin.

Povídka byla uveřejněna v knize Páté přikázání vydané nakladatelstvím Pragoline.

Knihy o četnících z nakladatelství Jindřich Kraus – PRAGOLINE
žádejte u svých knihkupců, v internetových obchodech nebo na www.jindrichkraus.cz.

Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 17. 10. 2011.