Publicistika – Doporučení

Ing. Ivo Toman: Tajemství vnitřní mluvy (2)

Musíte se naučit problémy „vypnout“. A „zapnout“ jiný program, jako když přepnete stanici v televizi. Jen tak současné myšlenky nahradíte jinými myšlenkami. Vědomě „vypudit“ problémy ze své mysli v daném okamžiku nedokážete. Je to proto, že v každém okamžiku můžete myslet jen na jednu věc. Jestliže tedy myslíte na to, že na něco konkrétního nechcete myslet, tak myslíte právě na to, nač myslet nechcete.

Pohádková čajovna

V historickém centru romantického Nymburka poutník nepotká s padajícím soumrakem jen pana Hrabala; patrně je se svými kočkami někde daleko a vzpomíná na město svého mládí. Mlhavě přeludnou bránou zahlédne poutník budoucí královny, ale kráčí stále dále okolo hradeb po břehu vodního příkopu, rozhlíží se po přihrbených domcích a přemítá, kde by uhasil žízeň.

Ing. Ivo Toman: Tajemství vnitřní mluvy (1)

O tom, jak uvažujeme, rozhodují naše emoce. I to, jak jsme v životě silní, určují emoce. Známe dvě základní emoce. Jsou to touha a strach. Nebo víra a strach. Touha mít něco a strach, že to nebudete mít. Nebo že to ztratíte. Touha po penězích a strach, že je nebudete mít. Nebo strach z chudoby. Touha po druhém pohlaví a strach z odmítnutí. Nebo strach ze sexuálního selhání.

Takový Žalman (truvér naděje)

Truvéři naděje. Žije jich mezi námi mnoho. Ale pouze ti vyvolení stávají se pro nás nosiči světla. Těžko říct, kdo ze dvou aktérů knihy TAKOVÝ ŽALMAN (truvér naděje) je spíše oním nosičem. Bez nadsázky lze říct, že oba: nestor folkové hudby Pavel Žalman Lohonka i autor knihy Michal Huvar. Je přece nanejvýš záslužné zaznamenat genezi života a tvorby výjimečného člověka.

Euro školák, časopis pro školáky

Dvojjazyčný měsíčník Euro školák je časopis zaměřený především pro děti a mládež. Jeho náplň lze využít jako pomůcku při vyučování. Najdeme v něm slovenské i české texty, které jsou vždy doplněné překladovým, příp. výkladovým slovníčkem. Dítě tak má možnost číst i text ve slovenském jazyce, protože slova, kterým nerozumí kvůli jazykové odlišnosti, si může hned přeložit.

Pavel Pávek: Kuchtík kráčí po "Trafouši"...

Kuchtík kráčí Václavským náměstím a se smutným výrazem ve tváři pozoruje stánky s opečenými buřtíky, dnes ve stylu velkého světa a lepší společnosti označované jako Václavské klobásy. Vnucují se nostalgické vzpomínky na dávno minulé časy toulek nočním městem, které většinou končily u stánku s fantasticky vonícími a nepopsatelně chutnajícími uzenkami.

Ivo Antušek: S naháči ve vodním parku

Jen třináct minut jízdy autem od mého pražského bydliště se nachází Aquapalace Praha. Stačí nasednout a vydat se po dálnici na Brno a hned za Prahou, v Průhonicích-Čestlicích, v sousedství gigantů Kika, Makro aj. na něj narazíte. Je to stavba vskutku velkorysá, s vlastním několikapatrovým parkovacím domem (zdarma), unikátním vodním světem s mnoha okouzlujícími atrakcemi. Opravdu nebásním.

Jiří Stanislav: Hotýlek v anglickém stylu v moravském Drnholci

Kdo by čekal, že po vstupu hlavním vchodem uvidí napravo pravý anglický bar i s krbem a nalevo jídelní sál jako vystřižený ze staré Anglie!? Spousta zajímavých dekorací na stěnách - talíře, obrazy a jiné umělecké dekorace vás opravdu přenesou do jiné doby. Jako kdyby každou chvíli do baru měli přijít naši piloti, co za války létali v RAF a nebo nějaká významná osobnost v podobě člena královské rodiny.

Řetěz lásky k dětem - Projekt proti dětskému kouření

Projekt řetěz lásky je nonprofitní sdružení a jeho jedinou ambicí je kvalitní informací pomoci k řešení dětského kuřáctví. Nemáme nic proti kuřákům, nejsme žádnou "protikuřáckou" aktivitou. Protikuřáckou aktivitou je jenom kouření na kterém jsme sami často závislí. Nejvíce pomáhají těmto stránkám právě kuřáci, aby jejich děti nebyly vmanipulovány do stejné nemoci, jejíž sílu jsme z výše popsaných důvodů zakusili a zakoušíme také my.

Až já půjdu do nebe

Když Hašlera zatklo gestapo, šla Hilda do Petschkova paláce a vymohla si, že mu přinese do vězení balíček. Podařilo se a ona pak jako oko v hlavě opatrovala od Karla Hašlera děkovný dopis. Už se pak nikdy neviděli Hašlera zavraždili gestapáci v koncentračním táboře Mauthausen a Hildu zase v padesátých letech zavřeli komunisté...

Naše osobní „cesta ke světlu“

O nevšednosti galerie Zd.Hajného Cesty ke světlu se zmiňovaly PN už vícekrát a z úst povolanějších. Přesto bych ráda vyjádřila svůj obdiv po opětovné návštěvě v listopadu t.r. Abych řekla pravdu – byla jsem tak trochu zvědavá ...

Blanka Kubešová: Kam za divadlem aneb Viděli jsme za vás

Začnu ohlédnutím za listopadovými dny Festivalu německého divadla. O jeho popularitě u nás svědčí skutečnost, že se v Praze pořádal letos už po desáté. Dvacet zdařilých představení od klasiků Schillera a Ibsena přes čtení ...

Jitka Dolejšová: „Zlatá šedesátá“ bez pozlátka

Vzpomínky a realita. Jak se mnohdy liší… Šedesátá léta 20. století mohou mít ve vzpomínkách zlatý nátěr, ve skutečnosti jím však prokvétala rez každodenní reality. Na jedné straně uvolnění společenské a kulturní atmosféry, na straně druhé ekonomické problémy a komunistické pojetí moci. Jaký byl v té době běžný život obyvatel, jak trávili volný čas, jak nakupovali?

Jitka Dolejšová: Pošli to dál

Všechno v životě učitele sociálních studií Eugene Simoneta (KEVIN SPACEY) má svůj přesný řád. Každá košile, každá tužka, každá osoba má své přesně vymezené místo. A jak říká stará moudrost, pokud chcete zachovat hladinu jezera svého života neporušenou, potom se pod ní nesmíte nikdy potopit. Dosud se nenašla osoba, která by něco podobného po panu učiteli Simonetovi žádala.