Publicistika – Zajímavosti
Ivana Šimánková: Zdeněk Troška říká - Jsem Čech a točím pro Čechy. Mám jediné přání, aby se z mých filmů staly filmy pro pamětníky.
Je léto.Teploty se pohybují nad třicítkou, slunce pere a obilí zlátne. Vždycky, když se takhle rozjedou prázdniny, pozorně se rozhlížím po lesních cestách, hrázích rybníků, návsích a zámeckých nádvořích, jestli se někde neobjeví nenápadná cedulka s nápisem FILM.Co pamatuju, k létu na jihu Čech patří Zdeněk Troška a jeho štáb. Vrací se k nám pravidelně jako čápi a vlaštovky.
Miroslav Sígl: Rostliny objevoval kadlínský Vlastimil Čech
Od loňského léta mohou turisté Kokořínska a Máchova kraje zavítat na kadlínskou rozhlednu, která zde byla slavnostně otevřena. Jenomže nyní budou konečně vybaveni na svou cestu kolem Kadlína. Jeho Obecní úřad za finanční podpory Středočeského kraje vydal dvě velmi úhledné kapesní příručky „Naučná stezka kadlínských rostlin Hradišť“ – jednu s černobílými, druhou s barevnými kresbami Lenky Kocierzové při využití botanického názvosloví prof. dr. Josefa Dostála.
Alena Šustrová: ARTSYMPOZIUM VŠERADICE 2008
...pro mě začalo vlastně už loni v červenci. Ale od začátku. Kamarád mi přinesl pozvánku na vernisáž jakéhosi Art sympozia, které probíhalo (dokonce už podruhé!) ve Všeradicích... Ve VŠERADICÍCH! Malé vesnici v okrese Beroun s asi 400 obyvateli, kam jsem jako šestnáctiletá chodila na tancovačky do místní zaplivané špeluňky Na Růžku a kde se kvůli mně jednou i kluci málem poprali...
Jan Řepka - Jitka Dolejšová: Písně, kolo – jak se to rýmuje…
Jan Řepka (*1982) je mladý písničkář, který sám sebe nazývá cyklotrubadúrem. Nedávno se vrátil ze svého zatím nejdelšího bicyklového turné. Během 33 dnů najel úctyhodných 1915 km. Trasa vedla třemi státy a čítala 26 koncertních zastávek. Písničkář si přitom vezl veškeré vybavení na speciálním prodlouženém kole.
Antonín Siuda: Je to obrovský zázrak / Můj přítel brávník
Před několika dny se vylíhly mladé a přišlo na řadu krmení. Sameček, který dosud skromně zazpíval nad hnízdem a podal samičce na vejcích nějakou tu housenku nebo brouka, nastoupil teď se svou družkou do plné práce. Pokoušel jsem se počítat a došel v této první fázi krmení na zhruba sto příletů za hodinu každého z obou ptáčků.
Miroslav Sígl: Moje útroby jsou nyčkonc vniveč
Prosím, neberte tu větu v titulku vážně, ta má spíše demonstrovat zapeklité vazby, slova, spojky, podměty a přísudky či příslovce naší češtiny. Nám připadají běžné, ale co má s nimi dělat chudák překladatel, ale nehleďme zas tak vysoko, stačí je použít jen tak mimoděk v rozhovoru s cizincem, naším přítelem ze zahraničí. Zpozorní, napíná sluch a smysly svoje a hledá vhodný ekvivalent do svého rodného jazyka. Ó, jak to mnohdy těžké bývá! My máme v české řeči tolik původních slov, jak málokterý jazyk ve světě.
Ondřej Suchý: Úsměvy v poezii Dušana Spáčila potěší
Dušan Spáčil, novinář a básník, vydal na konci roku 2008 svoji druhou básnickou sbírku pod názvem PŘEBYTEČNÝ ANDĚL. Nejsem literární kritik ani teoretik, neumím psát recenze na básnické sbírky, ani na jakákoliv literární díla. Přesto mně Spáčilova sbírka básniček donutila napsat tyto řádky, které nechtějí nic jiného, než upozornit na útlou knížečku v níž čtenáře čeká poutavé čtení.
Jitka Dolejšová: Na nožky punčošky
Ručně pletené punčochy se staly moderními v 17. století. Anglická královna Alžběta I. odmítla udělit patent reverendu Williamu Leeovi na první pletací stroj, protože prý jeho punčochy byly příliš hrubé ve srovnání s jemnými hedvábnými punčochami importovanými ze Španělska. Vynálezce nelenil a vylepšil svůj stroj, takže byl schopen produkovat ještě jemnější punčochy, ale tentokrát byl odmítnut z obavy, že by připravil o práci ruční výrobce punčoch.
Petrus Trottestam: "Švédská Olomouc"
Švédská Olomouc, divíte se vy, do jaké míry existuje něco takového? Nevím. Jestli ne tolik v objektivním světě, tak aspoň v jednotlivých představách. Já jsem totiž Švéd, čistokrevný Švéd, a pro mě ona existuje určitě. Bydlel jsem tady v Olomouci v první polovině 90-tých let čtyři roky. Tady jsem se naučil své první chvějící se slova češtiny.
Stanislav Moc: Záplavy
Austrálie je vcelku pouštní kontinent s pouštním počasím. To znamená, že tu v lepším případě prší sporadicky, nebo málo a v tom horším neprší vůbec. Někdy ovšem deště přijdou a to v takovém množství, že máme záplavy. Ty poslední byly na středoseverním pobřeží (Mid North Coast), kde bydlím, v roce 2000. Já jen abyste si udělali obrázek, jak často tu prší.
Barbara Semenov: Velikonoční symboly
Za blahodárný akt vyšlehání se přirozeně musí platit – dárky a vejci. Jako dárek musí být vajíčko plné a malované.Tradiční a nejkrásnější je barva života - krásná červená. Odtud obecně užívaný název – kraslice. Slovanská tradice zachovala pestrou škálu malování kraslic se vzory často vzájemně souvisejícími a srovnatelnými.
Karla Klusoňová – Jitka Dolejšová: Krajkové dostaveníčko s paní Karlou a jejím přítelem B.
Já jsem tady u paničky na webce. Mám ji moc rád, ale někdy mě štve. Sedává u takového stojánku a má na něm nějaké ostré barevné jehličky, ty mě píchly. Ale v ruce drží nějaká dřívka, hezky to klape. Někdy jí to dřívko upadne, a protože má plné ruce těch dalších, tak to hned nezvedne.
Miroslav Sígl: Záhady našeho mozku a co o něm víme?
Ve všech zemích Evropy, jak by se předpokládalo, se uskutečnil ve dnech 16. – 22. března Evropský týden mozku. U nás se jeho pořádání ujaly Česká společnost pro neurovědy Akademie věd ČR a Ústav experimentální medicíny Akademie věd ČR. V budově prezídia naší slovutné vědecké společnosti byly po celý týden doslova nabity dvě přednáškové místnosti.
Jitka Dolejšová: VELIKONOCE - Pomlázka a barvení vajec /3.část/
Pomlázka (žíla, korbáč, tatar, dynovačka, šlehačka, metla). Je spletena z vrbových prutů, kterých bývá 4, 8, 12, ale i 24. Vrbové pruty se před splétáním namáčejí, aby byly pružné a vláčné. Síla mladého prutu má působením dotyku přenést na každého, koho se dotkne, sílu, svěžest a zdraví. Pomlázka do domu přináší úrodu, blahobyt a štěstí. Proto také mládenec, který přišel na koledu první, byl nejštědřeji obdarován.