Publicistika – Zajímavosti

Helena Rösslerová: Psohlavci mezi námi

"Lomikare, Lomikare, do roka a do dne...!" kdo by neznal nejslavnější Kozinovu větu? Asi by se v Čechách nenašel člověk, který nikdy neslyšel o privilegovaných strážcích našich hranic s Bavorskem, o Psohlavcích. Patří do naší historie tak, jako mnoho jiných historických příběhů, které se tu tradují a které často považujeme za uzavřenou minulost.

Slavomír Pejčoch-Ravik: Od italských médií k sv. Petru

Sotva jsem rozbalil v Římě svá zavazadla, roztřídil své písemnosti, rozvěsil oděvy, opláchl pod sprchou ztahanou tělesnou schránku, usedl jsem k televizoru. Záhy jsem si ověřil, že mi tu běží šestnáct programů - a jejich sledování bylo přece součástí mého studia a nezbytnou přípravou pro první setkání, která mě čekala ve vládních budovách.

Jana Reichová: Setkání

Když se lidé mají setkávat musí být nejdříve narozeni, musí žít na tomto světě. Tak i já začnu tehdy, kdy mne moji milující rodiče z lásky na tento svět přivedli. Měli skupinu přátel podobného věku a stejných zájmů, s kterými se pravidelně vídali. Byla jsem první dítě v „partě“, a tak automaticky všechny přítelkyně byly tety a jejich mužští partneři strejdové, přesto, že pokrevních tet a strýců jsem měla i tak dosti.

Vladimír Vondráček: Paradoxy češtiny (8)

Nyní se ale domluvíme, že v následujícím textu budou problematická slova podtržená, tak jak to označuje při našem psaní většina počítačů. Víme, že odvozená česká slova se tvoří zejména pomocí přípon a předpon, ale podle našeho mínění je ta tvorba velmi, ale opravdu velmi chaotická. Tak od slovesa říkat máme sice odvozené říkadlo, ale prý už ne říkátko, od slovesa mluvit pak naopak máme mluvítko a nikoliv „mluvidlo, neboť mluvidla jsou pouze pomnožná!

Milan Turek: V Jizerkách magistrálou na běžkách

Nabídka lyžařského portfolia v Jizerských horách nemá obdoby v celé republice. Řada zimních sportů je provozována za úplatu a tak mohou být technická zázemí vybavena nejmodernější technikou i službami. Běžecké lyžování amatérů i závodních sportovců podobné zázemí nemá, proto také vznikla v Beřichově za podpory široké veřejnosti, firem i státu společnost, která půl miliónu lyžařům ročně umožňuje aktivní sportovní vyžití.

Co takhle vyrazit na chytrou dovolenou?

Prvních několik měsíců provozu projektu Home Exchange Czech ukázalo, že i pro Čechy má systém výměnných dovolených neopakovatelné kouzlo a že by i ve střední Evropě mohl tento alternativní způsob cestování získat početnou skupinu sympatizantů. Během tohoto zkušebního provozu pojala databáze Home Exchange Czech přes stovku registrovaných zájemců o výměnné dovolené z devatenácti zemí světa.

Jiří Vlastník: Hovory u řeky Hudson

„Musíte se někdy sebrat a přiletět za mnou do New Yorku. Abyste mnohé pochopil.“ Za pár týdnů, před vánočními svátky, jsem vystupoval z aerbusu na letišti v New Yorku. Abych pokračoval v rozhovorech s americkým malířem českého původu, Kamilem Kubíkem. V rozhovorech, které spolu vedeme několik let. Nevím, nakolik jsem pochopil Manhattan a přilehlý kousek New Jersey, kde pan Kamil se svou ženou Joannou bydlí.

Jana Reichová: Kousek poezie z Austrálie

Bývalé vydavatele časopisu SPECTRUM, Janičku Reichovou a její muže Zdeňka, jsem poznal před mnoha lety, a právě díky tomuto časopisu, do kterého jsem tak rád tolik roků dopisoval, jsme se velice sblížili a dobře poznali. Snad by se tyhle noviny daly klidně přirovnat k POZITIVNÍM NOVINÁM, neboť i ony mě svou náplní tolik přitahovaly. I když se tak nejmenovaly, jejich náplň byla podobná. Ano, Spectrum bylo něco jako předchůdci POZITIVNÍCH NOVIN.

Egon Wiener: Placení šátečky – východisko z ekonomické stagnace

Platí se lecčím. Za zboží penězi, za hloupost slzami, za těžkou práci potem. V dějinách lidské civilizace najdeme řadu věcí, jejichž ekvivalent byl vyjádřen hodnotou zboží. Zlato, stříbro, drahé kamení, papír v podobě bankovky, mušle a třeba i šátečky…. Zajímavé je, že v Evropě se s platbou šátečky setkáváme právě u nás v Čechách. Nevím, zda k nám šátečky přišly z Číny, ale jsem si tím téměř jist.

Vladimír Vondráček: Ach ty mrazy!

Tento povzdech můžeme nyní na začátku roku 2009 slyšet doslova ze všech stran. Přitom loni i předloni jsme si stěžovali, že není žádná zima. Není se co divit, loňský leden byl totiž v pražském Klementinu o více než 7°C. teplejší, než je dvousetletý teplotní normál. Byl nejteplejší v historii od roku 1771 a také celá zima byla nejteplejší. Člověku se však příroda nezavděčí zřejmě nikdy, ať je teplo nebo zima!

Vladimír Kulíček: Duše, duch – a elektrický motor

Tak zase jednou vylili s vaničkou i dítě. Jak okřídlené je to rčení – a kupodivu dost časté. Jakoby právě u nás, v Česku, mělo domovské právo! Někdy stačí málo, někdy moc. Změní se nějaký ten –ismus, ale stačí vyměnit třeba jenom pana vedoucího a vanička letí do šrotu, voda do kanálu a při dobré vůli se podaří i to dítě protlačit kanálovou mřížkou!

Jan Řehounek: Slunce Štědrého dne věští dobré žně

Štědrý den byl posledním dnem půstu a příprav. Liturgicky se označuje jako vigilie, tedy předvečer slavnosti. Je provázen řadou rozmanitých pověr a poetických lidových obyčejů, které měly zesvětštit náboženský ráz Vánoc. Ještě před dojením, brzy ráno, podala selka každé krávě trošek kaše a tři ječné klasy, koním, aby byli bujní, zakouřil hospodář chřípí kouřem ze síry a březové kůry.

V.Kulíček / B.Kubešová: Vzpomínka na Vltavanku

Začít můžeme téměř pohádkově: Dávno je tomu, kdy na místě pod dnešní Slapskou přehradou se nacházely Svatojánské proudy. Tehdy ještě čistá, stříbropěnná Vltava zurčila přes nesčetné kameny a balvany dravým proudem v hlubokém a divoce vyhlížejícím kaňonu. Na nádherné prostředí Proudů vzpomínám ještě z doby druhé světové války, kdy jsme zde s Klubem českých turistů stanovali – samozřejmě načerno.

Miroslav Sígl: Vzpomínka na veterána letectví...

Tak zněla pozvánka na “Hovory pod vrtulí“, které pořádá už několik let Klub leteckých novinářů České republiky. Tentokrát proto, abychom si zavzpomínali na svého přítele, který nás letos opustil (viz několik článků z let 2009 – 2010 v PN, jeho Dobrou chuť letos ve 12 pokračováních). Něco z těch úsměvných příběhů ze stránek Pozitivních novin se tam četlo (v restauraci Divadla Radka Brzobohatého).