Publicistika – Zajímavosti
Miroslav Sígl: O mladém knížeti z barokního zámku v Hoříně
Není jediné zahraniční turistické návštěvy na Mělníce, aby se někdo z přítomných nezajímal o slavného automobilového závodníka Jiřího Kristiána Lobkowicze (1908 -1935), který v tak mladém věku tragicky zahynul se svou „bugattkou“ na berlínské závodní dráze Avusu. Jeho životopisná data najdou návštěvníci na fresce rodokmenu v mělnickém zámku a snad jednou bude jeho slávu více připomínat i barokní zámek v Hoříně, jakmile se dočká své obnovy a svého otevření.
Smírčí kříž na Kaňku je záhadný
Smírčí kříže jsou středověké památky, vytesané obyčejně z velkého kusu žuly. Patrně připomínají místo, kde došlo k hrdelnímu zločinu, místo, které se stalo součástí pokání. Zločinec musel vytesat a postavit kamenný kříž ...
Milan Turek: Podještědský poklad
Snad víc než cokoliv jiného připomíná Podještědí biblickou krajinu. Téměř nedotknutá příroda, žádné průmyslové objekty ani supermarkety či autostrády. Sem ani turisté příliš nezavítají. Zatímco vrcholek hor navštíví během roku milión lidí, tady je ticho a příroda vládne životu. Mezi několika desítkami malých ani ne vesniček, ale spíše osad najde poutník cestou Jákoba Staršího jen s obtížemi vesničku zasvěcenou apoštolovi Ježíše Krista.
Jarmila Moosová - Pavel Jirmásek: Padesát tváří Jiřího Grätze aneb Dějinami českého básnictví trochu jinak
Musíme si pomáhat. Ze všech označení pro homo sapiens, která znám, zaujalo mě v posledním čase jediné: tvor. Patrně vzniklo nejenom proto, že člověk byl stvořen, ale také proto, že je vlastní tvorby schopen. A jelikož jsme my, lidé, povětšině skutečně velmi tvořiví, rádi se o svoji tvorbu podělíme s ostatními. To dává smysl.
Ivana Šimánková: Náhodné setkání?
A pak začne mluvit. Tichým, klidným hlasem. O tom, co ho baví víc než film. O tom, že už chce hlavně pomáhat, o tom, jak současné výzkumy ukazují, že voda vytváří malilinkaté krystaly, které se liší podle místa jejího nálezu, že dokáže při jejich tvorbě reagovat na slovo, dokonce i jen na myšlenku, nejkrásnější obrazce vytváří při slovech vděčnost a láska a že naše tělo je tvořeno mnoha procenty z vody, která i v nás takto reaguje a že tedy stav organizmu je hodně ovlivněn naším myšlením.
Josef Krám: Drašar v Rychnově
Jméno Drašarovo nám bude sloužit jen jako záminka, abychom vstoupili do staré školy v Rychnově nad Kněžnou. Čtenář známého románu Terézy Novákové Drašar se nejspíš usměje, cože by měl tento pták bouřlivák společného s Rychnovem. Popravdě řekneme, že tu byl dvakrát, učil na hlavní rychnovské škole 1844-1845 a znovu 1848-1849. Pro nezasvěcené uveďme jeho pravé jméno: Josef Václav Justin Michl.
Jan Kuthan: I na vsi může být stylová hospoda aneb Motorkáři vítáni
Vesnička Rovina se nachází sedm kilometrů od Sedlčan (okres Příbram). Velký poutač vás na křižovatce před vsí včas upozorní, že vaše kroky nemají směřovat po hlavní silnici vstříc vysokochlumeckému hradu či skanzenu, ale rovně na Rovinu. Ač se to zdá být pro mnohé naprosto nepochopitelné, právě v této malé vísce zhruba se 140 obyvateli byla v dubnu 2007 otevřena zbrusu nová stylová hospoda.
Vladimír Vondráček: Paradoxy češtiny (24)
Otvíráme podruhé Slovník cizích slov na stránkách s písmeny B až G. B: baganče = povel o předání zavazadla Aničce, balustráda = báječné prověřování, kterým projde každý, barograf = přístroj, který registruje náladu v baru, berber = nejoblíbenější pokřik ve všech vrstvách naší společnosti, bidet = zkratka pro dvojici detektivů, bilion = nejen dvouocasý, ale i dvouhlavý lev,
Eva Jiřičková: Je-li oko oknem do duše...
Tak procházím mezi obrazy a bavím se! Vůbec se nenudím, ani nekritizuju, jen vstřebávám podivnou změť figurálních a figurativních motivů, zvykám si na zkratkovitost figur a dokonce mi nevadí zmenšené hlavičky na předimenzovných tělech. Bavím se metamorfózami lidí, zvířat i mimozemšťanů.
Pavel Veselý: Zprávy pro vás
I názvem filmu by se dalo shrnout to, čím se zabývá občanské sdružení Píšťalka. Na rozdíl od filmu, ale každé zapískání na píšťalku, která byla součástí charitativní sbírky, bylo zároveň pomocí dětem a mladým lidem po úrazech.
Antonín Siuda: Je to obrovský zázrak / Můj přítel brávník
Před několika dny se vylíhly mladé a přišlo na řadu krmení. Sameček, který dosud skromně zazpíval nad hnízdem a podal samičce na vejcích nějakou tu housenku nebo brouka, nastoupil teď se svou družkou do plné práce. Pokoušel jsem se počítat a došel v této první fázi krmení na zhruba sto příletů za hodinu každého z obou ptáčků.
Vladimír Vondráček: Paradoxy češtiny (21)
Když jsme pouštěli do těchto aliterací, vůbec jsme si nemysleli, na jak tenký led se pouštíme. No – držte nám prosím palečky, ať se na tom ledu nepropadnem! L: Lán louky letos ležel ladem. Lijavec logicky likvidoval lecco - len, lanýže, lužní les. Leckdo láteřil. Letec Láďa Líbal líbal Líbu. Líba ležérně ležela, Láďa lehkovážné lavíroval. Laciná loňská láska.
Vladimír Vondráček: Paradoxy češtiny (20)
Následující příklady tak zvané aliterace, tedy opakování stejných hlásek na začátku slov, je třeba také přijmout s jistou dávkou tolerance. G : Gramotný gigolo, googlovaje, gestikuloval. Grónský generál giganticky glosoval gonokok gejši. Gigantický, skandální neúspěch! Snad bude „H“ snadnější a lepší.
Vladimír Vondráček: Paradoxy češtiny (17)
Protože naše „básnické střevo“ se už trochu zadrhává, od tohoto sedmnáctého dílu ošidíme své čtenáře o závěrečné rýmy a možná se tím dokonce mnohým čtenářům zavděčíme. Zastavme se ale ještě krátce u velmi zajímavých českých fenoménů, jako jsou přechodníky. Přechodník přítomný vyjadřuje děj současný a přechodník minulý děj předčasný a oba tyto slovesné tvary se vždy musí týkat stejného podmětu.