Publicistika – Zajímavosti
Stanislav Moc: Záplavy
Austrálie je vcelku pouštní kontinent s pouštním počasím. To znamená, že tu v lepším případě prší sporadicky, nebo málo a v tom horším neprší vůbec. Někdy ovšem deště přijdou a to v takovém množství, že máme záplavy. Ty poslední byly na středoseverním pobřeží (Mid North Coast), kde bydlím, v roce 2000. Já jen abyste si udělali obrázek, jak často tu prší.
Slavomír Pejčoch-Ravik: Nejstarší náměstí
Vůbec nejstarší náměstí Říma nalezneme přirozeně mezi bělavou „remingtonkou“ a mezi Koloseem. Vydáte-li se od psacího stroje ke Koloseu, objevíte vlevo fóra císařské, určené spíše pro reprezentaci, jakési „pěší zóny“ antického Říma. Zato vpravo je fórum římské, Forum Romanum, kde kypěl život snad od nepaměti.
Vladimír Vondráček: Paradoxy češtiny (12)
Ale nejen přeponami a příponami živ je náš rodný jazyk. Čeština se velmi často vyřádí i na vlastním základu některých slov. A tak se často mění kmenové samohlásky nebo se měkčí kmenové souhlásky a v některých případech se dočkáme obou změn najednou, zejména při tvoření zdrobnělin. My Češi to samozřejmě opět vůbec nevnímáme, ale co chudáci cizinci, kteří se to mají učit.
Barbara Semenov: České muzikály
Dala by se dost dobře vést paralela mezi životy skladatelů Bedřicha Smetany a novodobého Karla Svobody, napadlo mne, když jsem naslouchala Svobodově krásné hudbě v podání Českého národního symfonického orchestru pod vedením Libora Peška ve Smetanově síni Obecního domu v Praze.
Slavomír Pejčoch-Ravik: Co je to Vatikán
Pak papež schází ze schodů, prochází kolem první řady postižených a míří k nám. Tiskne čtveřici rukou. Je klidnější než před rokem, je vlídnější než si pamatuji, působí vskutku jako slunce světa. Dívá se nám do očí, slyší, jak nás velvyslanec při Vatikánu F. X. Halas představuje. Jsme v poli jeho aury, která údajně, podle senzibilů, dosahuje okruhu pěti metrů.
Miroslav Sígl: Amatérský historik sepsal dvě knížky
Je sám sobě redaktorem i nakladatelem. Kromě několika kamarádů ho žádná oficiální organizace nepodporuje. Veškeré náklady a zodpovědnost je na něm. Všechna pátrání a výzkumy si rovněž hradil vždycky sám. Jeho knížky však ocenili pracovníci turnovského muzea s velice dobrým hodnocením. Mnohokrát v nich staví proti sobě místního kronikáře třeba s historikem a dokazuje, že pravdu má kronikář. Jen si k tomu musí vzít boty a motyku a jít do toho kterého místa se rovnou podívat. Třeba prohrabat několik set metrů potoka. A to ne jednou!
Jaroslav Kovaříček: Láska v manželství
Panuje taková všeobecná představa, že předpokladem úspěšného manželství je láska, že tedy lidé by se měli brát z lásky. Stojí za povšimnutí, že ty velké příběhy lásky, které známe z literatury či jiných umění, končily zpravidla tragicky. Jak je tedy možné, že na jedné straně vztah lásky slouží jako následováníhodný model a na straně druhé končí ty věhlasné milostné příběhy nešťastně?
Helena Rösslerová: Psohlavci mezi námi
"Lomikare, Lomikare, do roka a do dne...!" kdo by neznal nejslavnější Kozinovu větu? Asi by se v Čechách nenašel člověk, který nikdy neslyšel o privilegovaných strážcích našich hranic s Bavorskem, o Psohlavcích. Patří do naší historie tak, jako mnoho jiných historických příběhů, které se tu tradují a které často považujeme za uzavřenou minulost.
Ivo Fencl: Rychlé šípy sportovaly!
Po převratu vyšel mj. i sešit výhradně se sportovními dobrodružstvími Rychlých šípů. Nemáte ho? Přišel jsem o něj, nevím už ani jak, a tak musím tematiku vyhledávat v souborném vydání Rychlých šípů, ale zase tak moc mi to nevadí a nejradši mám, tak jako i v životě, cyklistiku. Tak, ale teď jsem zaslechl i popuzené hlasy čtenářů Pozitivních novin: Už zase? Ten člověk přeceňuje Foglarův seriál (když o něm tak maniakálně píše)!
Stanislav Háber: Filmuje... (4)
"Čo sa stalo?" Nechápal osvetľovač. Začal som mu vysvetľovať, že som si práve pribuchol hlavu do dverí. Starý pán kameraman na mňa pritom zazeral tak, že by aj mlieko skyslo, kým nepodotkol: "Aspoň vidíte, aké to je." Odvtedy sa snažím si túto príhodu pripomenúť vždy vtedy, ak mám chuť sa niekomu smiať. Viem totiž, že hneď, ale hneď sa aj mne môže stať to isté, z čoho sa smejem.
Lenka Nováková: O nesplněných předsevzetích, dobrých úmyslech a jejich koncích pozitivně
Neschopnosti dodržet novoroční předsevzetí se věnovaly s menší či větší mírou všechny stylové časopisy. Zhodnocení v Mojí Psychologii srazilo moje zkroušené sebevědomí ještě víc. Pravou příčinou neúspěchu je prý skutečnost, že jen málo lidí je schopno dlouhodobé a cílevědomé práce a do ní patří i plnění našich předsevzetí. A kolik nás odhodlaných a zhrzených doopravdy je?
Filmuje... (2)
Ako je známe, prvý človek Edmund Hillary z Nového Zélandu so svojim šerpom Tenzingom Norgayom sa postavili na strechu Zemegule 29. mája 1952. Najvyššia hora sveta Mount Everest zvaný tiež Čomolungma či Sagarmatha roky lákal aj našich horolezcov. Ako prvým sa ho podarilo zdolať až Zoltánovi Demjánovi spolu s Juzekom Psotkom v roku 1984. Pokorenie strechy sveta si vyžiadalo obeť
Helena Jarešová: Pozitivní kývání + Čarování na pokračování
Ve výloze Zlatnictví mne kdysi upoutala stříbrná kulička s řetízkem. Neodolala jsem a přívěsek si okamžitě koupila. Řetízek s kuličkou, zavěšený na prstě, mě hypnotizoval natolik, že jsem začala zkoušet, co dokáže, a od té doby se stal doslova mým druhým já. Jednou upoutal také pozornost mého kolegy. Nic neříkal, a druhý den mi přinesl časopis s popisem „oné věci", díky němuž jsem se dozvěděla i oficiální název: VIRGULE neboli KYVADÉLKO.
Ulévat bohům se musí
Já, který mám už z třetí třídy základní školy „U Nádraží“ ve Vršovicích posudek od pí učitelky Zděnkovské /rok na to soudružky Hnězdovské, protože se změnil její status svobodné, jakož, bohužel i režimu/, že jsem rozený rebel a nenapravitelný „ring leader“, jsem to měl s úřady vždy těžké. Především proto, že ten posudek pak každý učitel jen opisoval, takže se to se mnou táhlo, jako kdybych ve třetí třídě zakrněl a vůbec se nevyvíjel.