Publicistika – Zajímavosti
Miroslav Sígl: Historické muzeum v Čechách pod Kosířem
Obdržel jsem nádherný videozáznam s pozvánkou a přáním, zda bych mohl napsat pár řádek o jednom českém unikátu. Tím je Historické muzeum kočárů v Čechách pod Kosířem (Prostějovsko), v obci, známé více z pobytu Josefa Mánesa, jehož zde připomíná mj. Mánesův pavilón v zámecké zahradě.
Ivana Šimánková: Malovaná zpověď Elišky Peroutkové
Že jsou ve vlídně intelektuálním prostředí rozhlasové kavárny Ema v Českém rozhlase v Českých Budějovicích k vidění zajímavé výstavy, na to už jsme si zvykli. Zdá se, že se podařilo v nemilosrdném světě showbyznysu objevit kousek úrodné půdy, ve které dokážou zapustit kořeny jak čerstvě zasazené talenty, tak i léty prověřené osobnosti českého výtvarného umění.
Zdeněk Wachfaitl: Kunice – krajinná záležitost
Vykácet les a zanořit potok pod zem je totiž tak snadné – ale samotný les i potok v krajině jsou mnohem cennější i v případě nepůvodních rostlinných druhů. Proto dále doufám, že vše, co se zde významně v posledních letech zlepšilo a udělalo pro rozvoj obce, bude díky zastupitelstvu obce pokračovat ve všem kladném vůči přírodním záležitostem zde zmíněným.
Miroslav Sígl: Malované ústy a nohama
Každoroční pozdrav přichází v předstihu do našich domovů poštovní zásilkou od handicapovaných, tělesně postižených umělců z celého světa. Jejich obrázky malované nohama nebo ústy vydává u nás nakladatelství UMÚN (umělci malující ústy a nohama) v Liberci. Letošní bohatá kolekce obsahuje vánoční přání, aršíky jmenovek na dárky, nástěnné a kapesní kalendáře a k tomu navíc – přehled svátků České republiky, které nás očekávají v příštím roce.
Vladimír Vondráček: Paradoxy češtiny (7)
Už v základní škole jsme se učili, že čeština má devatero druhů slov. Pamatujete si ještě? - Podstatná jména, přídavná jména, zájmena, slovesa, číslovky, příslovce, citoslovce, spojky a částice. Jistě nejméně na polovinu z nich by si asi vzpomněl každý z nás. Ale ruku na srdce, ve své řeči ba ani v písemném projevu toto rozlišení našich slov vůbec nevnímáme!
Ivo Fencl: Kočičí pracka nikdy neumírá?
Role koček a jejich pracek v kresleném seriálu Rychlé šípy je zajímavý a podle mého názoru i pozitivní fenomén. Vůbec poprvé se v těchto příbězích zmiňuje o kočce záhadný pan domovník z ponurého domu, v jehož nitru měli chlapci klubovnou (díl Rychlé šípy na omylu na 46. stránce souborného vydání ukončující pět navazujících pokračování o luštění „sítě záhad“).
Expedice Philippines 2006
Pestré záběry umocňuje citlivě a velmi vhodně volená hudba. V kombinaci se námým charismatickým hlasem herce Ladislava Mrkvičky jde o zážitek vpravdě nevšední. Obojí ve svojí výjimečnosti neruší, naopak dává vyniknout jednotlivým obrazům.
Vladimír Vondráček: Naši mazlíčci a ti druzí (3)
Proti gustu žádný dišputát, ale jako asi většina z vás ani já některé chovatele nechápu. Prostě se divím, že někdo může mít doma v bytě třeba plazy bez nohou, nebo naopak havěť, která jich má šest či dokonce osm! I když dobře vím, že proradnost a slizkost hadího plémě je pouhopouhá pověra pocházející snad už z biblických dob a hadi mají naopak povrch své kůže suchý a hlaďoučký, přesto - zřejmě v rámci předběžné opatrnosti – pro jistotu plazy ani v přírodě nevyhledávám.
Zdeněk Hajný převzal světovou cenu Salvadora Dalího
V pátek dne 2.září 2005 udělila ALLINACE SALVADORA DALÍ INTERNATIONAL na slavnostním obřadu v Galerii Miro - kostele sv.Rocha na Strahovském nádvoří v Praze 9 světovou cenu Salvadora Dalího čtyřem laureátům: Zdeňkovi Hajnému, Jaroslavu Šulekovi, Oschovi Krejčínovi a Filipu Kudrnáčovi.
Zdeněk Wachfaitl: Ladovská zima
Dnes již klasické Ladovy ilustrace, znázorňující pro dnešní chápání tak trochu idylický vesnický život koncem 19. století, jsou součástí velké Ladovy životní galerie. Mladším generacím, vyrůstajícím v polovině i na sklonku 20.století, připomínají to, s čím se snad už není možné dnes běžně setkat.
Od dívčího deníčku k divadelní premiéře Deníku Leošky K. (1)
Divadlo U Valšů v budově Život 90 v ulici K. Světlé jsem neznala a první návštěva platila jemu. Hrála se Benefice Ljuby Skořepové, Stará bába tančí, a měla už asi 40. reprízu. A štěstí mě neopouštělo, hru totiž režíroval Akram Staněk, který se s obrovským zanícením ujal i Deníku. Ujal – to v této fázi znamenalo, že hru několikrát pročetl a udělal si první představu. Po předchozím hledání a přešlapování to byl docela pokrok.
Dr. Jiří Grygar: Tam za řekou je Argentina ...
Tam za řekou je Argentina je název jednoho z cestopisů Jiřího Hanzelky a Miroslava Zikmunda. Když jsem coby teenager tuhle knížku hltal, věru by mne nenapadlo, že za necelé půl století budu společně se svými kolegy z Fyzikálního ústavu Akademie věd na takto vzdáleném místě skoro jako doma.
Zdeněk Reimann – Martina Fialková: Český houskový knedlík – perla české kuchyně
Soutěž 2008 – přáním organizátorů by bylo zapojit do soutěže i české kuchaře ze zahraničí. Předávejte prosím tedy tuto informaci i s kontaktem dále. Vždyť rozdíly mezi knedlíky jsou velké i přes naše česká humna – vesnice od vesnice, město od města. A co teprve, porovnáme-li je s knedlíky zaoceánskými! Pro letošek je připravena i humorná show.
Míša Stošická: Karel Richard Marinov - léčení hlasem
Milí přátelé, dlouho jsem se rozmýšlela jestli tento článek mám vůbec psát. Ale moje zážitky byly tak silné a neuvěřitelné, že jsem se rozhodla se s Vámi o ně podělit. Podle sebe soudím, že když někdo píše z vlastní zkušenosti, je to zajímavější, a tak trochu lákavější, než pouze povídání o tom, co ten, ta či to udělali a co umí. Někteří z vás Karla jistě znají z předchozího článku pod jeho dřívějším jménem Karel Kekeši.