Pavel Pávek: Darek Vostřel podruhé
Rubrika: Publicistika – Co je psáno...
- Jeli jsme kdysi dávno s hercem Darkem Vostřelem udělat nějaké fotografie do Vrtbovské zahrady. Plánovali jsme přípravu několika článků s mými fotkami a jeho komentáři k ním. Třeba by ještě mohl mít zájem Dikobraz, z divadla Rokoko pana ředitele již dávno vyhodili…
Vznikla hromádka snad docela zajímavých obrázků, a my jsme chtěli ještě zavítat na další fotosafari někam do centra Prahy. Jeho žigulík stál na parkovišti na Malostranském náměstí, někde tam, co bývala socha maršála Radeckého, a hbitě vyrazil do města. Tehdy to bývalo nejrychlejší a nejkratší Letenskou ulicí. Magistrát z ní ale udělal jednosměrku, dalo se jezdit jen směrem od Vltavy. Část Pražáků v té době však jezdívala Letenskou v protisměru vcelku běžně. - Normální člověk, by nejdříve projel půl Malé Strany a teprve pak se dostal na druhý břeh řeky. Ne tak pan herec.
- Bílé auto vyrazilo do jednosměrky. Někde v její polovině, pár metrů za ministerstvem financí stáli, pochopitelně, příslušníci Veřejné bezpečnosti v bílých čepicích. Dopraváci zaostřili zraky a evidentně se těšili až k ním přijedeme.
- Normální člověk by to vzdal, zaplatil pokutu a byl rád, že je rád. Ne tak pan herec.
- Pokojně odbočil na parkoviště ministerstva, zaparkoval a my vstoupili do honosné budovy, kde se úředníci marně snažili spravovat peněžní prostředky celého státu.
Po vstupu do vestibulu Darek Vostřel pozorně prostudoval obsah nástěnky ROH, obřadně zapálil doutník Royal a pohovořil fundovaně s vrátným o vývoji kurzu Egyptské libry vůči Koruně československé, kryté zlatem a dalšími aktivami státní banky, které by docela rád viděl, jak pravil.
Po nějakých deseti minutách se obřadně rozloučil s vytřeštěným vrátným a šlo se na parkoviště. Příslušnicí nic… - Normální člověk by zajásal, otočil se a rychle zmizel zpět na Malou Stranu. Ne tak pan herec.
- Nastartoval auto a vyrazil k hlídkující partě v bílých čepicích. Ti se cudně odvrátili, jako že kolem nich vlastně vůbec nikdo nejede. Konečně, začínejte si něco s vousatým chlapíkem, odjíždějícím právě z ministerstva.
- Normální člověk by je minul a hodně rychle zmizel. Ne tak pan herec.
- Zastavil u dopraváků, stáhl okénko a gestem argentinského chovatele hovězího dobytka rukou s doutníkem přivolal jednoho z nich. Přiběhl, koukal pokorně a jen se třásl touhou být nějak prospěšný. „Hele soudruhu, trochu bloudím, kudy nejlépe na Václavské náměstí?“ otázal se Darek Vostřel.
Promptně se to dozvěděl a byl mu zajištěn přednostní výjezd z plochy, kde stála auta dalších hříšníků. Policajti se s námi vlídně loučili, vypadalo to, že budou smekat pokrývky hlav a samým štěstím je vyhazovat k nebesům… - Herec jim ještě dlouho přívětivě kynul. Pak upřel až zbožně oči k nebi.: „Tak se na ty voly podívej. Pražská poznávací značka, na Malostraňáku se ptám na cestu do centra a oni mi to skutečně vysvětlují. No jo, co od nich může jeden čekat? Ty jsi už viděl chytrýho policajta?“
|
První část vzpomínek: Darek Vostřel si v Kutné Hoře nezahrál |
Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 19. 11. 2006.
OSOBNOSTI POZITIVNÍCH NOVIN
![]() |
Ivan Rössler |
![]() |
Jan Vodňanský |
![]() |
Karel Šíp |
![]() |
Milan Markovič |
![]() |
Ladislav Gerendáš |
![]() |
JUDr. Ivo Jahelka |
![]() |
Zdeněk Pošíval |
![]() |
Jiří Menzel |