Helena Dohnalová: Milenka a nebo stará

Rubrika: Literatura – Fejetony

Jsem hrdá na to, že významu českých slov, na rozdíl od některých cizojazyčných, dobře rozumím. Většinou. Výjimky však potvrzují pravidlo, stává se, že obsah například anglického slova je pro mě srozumitelnější, než českého.Vezměme si označení přítel či přítelkyně.Toto oslovení, dle situace, může nabývat různé niance.
Například v angličtině mají přátele pěkně roztříděné. Friend může být muž či žena, k nimž máme přátelský vztah, ale obvykle s nimi nelezeme do postele, a když ano, tak, jak se říká, ve vší počestnosti. Posune-li se naše přátelství někam dál, vlastně blíž a ještě blíž, až jsme si úplně nejblíže, například v té zmíněné posteli, friend se nám pěkně vybarví v boyfriend nebo v girlfriend. Je to prosté, když je sex, pojmenování už není unisex.
Označení přítel (přítelkyně) se u nás značně rozmohlo, od té doby, co se lidé nehrnou do sňatků. Tím přichází trochu zkrátka označení manžel či manželka, neboť lidé zůstávají „přáteli“, i když spolu vychovávají potomky.
Na tom všem není nic špatného, až na to, že označení pro přítele či přítelkyni, dříve nenaznačovalo sexuální vztah s touto osobou. Tam, kde dnes říkáme kámoška, se kdysi řeklo přítelkyně. Ačkoli, soudě podle známého prvorepublikového filmu „Přítelkyně pana ministra“, mívaly už tehdy přítelkyně s přáteli vztahy úzké až nejužší.
Občas někdo na milostné návrhy jiné osoby reaguje slovy: „Zůstaňme raději jen přáteli.“ V současné době, kdy spolu přátelé mívají i několik dětí, mi to přijde skoro nelogické.
Když se kdysi řeklo: „Kluk co s ním chodím,“ bylo jasné, že je to zároveň kluk, se kterým i ležím, popřípadě sedím třeba u večeře nebo v kině. V současné době mi není vždy úplně jasné, když někdo mluví o přítelkyni, jestli s ní dotyčný chodí nebo někdy i leží, či zda zatím došlo pouze na sezení či stání. Zatímco „holka, co s ní chodím“, se ve většině případů nakonec přerodila v manželku, „kluk, co s ním chodila“ přítelkyně, se často nepřerodí a zamrzá doživotně v tomto stadiu..
Označení milenec (milenka) přesně vystihuje situaci, kdy dochází mezi přáteli i k ležení. Bohužel na tohle označení v našich podmínkách je málokdo hrdý, protože milenec (milenka), bývá často osoba utajovaná. Na rozdíl od přítelkyně, se kterou můžete i chodit či sedět, s milenkou či milencem se často jen leží, byť v různých prostředích a polohách. Navíc ležení probíhá konspirativně na utajených místech, aby nebylo v nejméně vhodnou chvíli přerušeno oficiálním partnerem nebo partnerkou.
Na první pohled se zdá, že zcela bezproblémové je označení kamarád či kamarádka, které se obvykle užívá pro přátele, se kterými nemáme žádné techtle. Ideální je, když je ani mít nechceme.
Jeden můj známý občas mluví o jedné své dobré kamarádce tónem, ve kterém mi zaznívá ozvěna hlubokého erotického zážitku. Kdyby rovnou řekl: „Ta, co jsem si s ní párkrát bezvadně užil,“ vyšlo by to nastejno. Kamarádství mezi mužem a ženou má vždy sexuální potenciál. Ti dva už zřejmě překročili velmi tenkou hranici mezi kamarádstvím a milenectvím. Od té doby mám pocit, že když se řekne dobrý kamarád, je to někdo, s kým se nechceme pouštět do plnokrevného vztahu a spokojíme se s občasným ležením.
Ovšem použití termínu velmi dobrý kamarád či kamarádka, mi naznačuje, že ti dva už si spolu ležení vyzkoušeli a zjistili, že jim to v posteli spolu zas tak moc neklape, a rozhodli se raději už nikdy se do toho nepouštět. U takových případů dokonce většinou nehrozí žádná recidiva.
Pojmenování velmi dobrý kamarád (kamarádka) si často vyslouží i ten, kdo není pro svůj kamarádský protějšek natolik přitažlivý, aby se mohly rozpoutat vzájemné vášně. Nikdy se povýšení na přítele (přítelkyni) nedočká, ač by si to třeba toužebně přál.
Možná by všechny tyto problémy s pojmenováváním osob blízkých vyřešil návrat ke dříve oblíbenému – moje stará (můj starej). Dříve ho hojně využívaly jak mladé, tak staré páry. Komplikace by mohly nastat jedině v případě výměny staré (starého). Při představování známým by musel dotyčný říkat: „To je moje nová stará. Se starou starou jsem v rozvodovém řízení.“ Pokud by nová stará, byla zároveň mladá stará, byl by v tom zase pěkný chaos a ještě by z ní někdo udělal starou mladou.
Tak mě napadá, že složením dvou nejvýstižnějších názvů přítel (přítelkyně) a milenec (milenka), bychom dostali trefný ekvivalent označení boyfriend a girlfriend. Zněl by přítulec a přítulkyně. Toto označení vystihuje podstatu vzájemného vztahu dostatečně a má jedinou chybu. Špatně se skloňuje.

Ilustrace exkluzivně pro Pozitivní noviny © František FrK Kratochvíl  http://frk60.aspweb.cz

 OHLASY NA ČLÁNEK

Paní Dohnalová!
Pěkně Vás zdravím! Jsem pouze čtenářka Pozitivních novin, žádná spisovatelka. Přesto bych se ráda k Vašemu článku vyjádřila. Velice pěkné, výstižné a zároveň aktuální téma, doprovázeno lehkým humorem.
Při přečtení věty "Kamarádství mezi mužem a ženou má vždy sexuální potenciál", jsem se musela zamyslet. A jak to je s virtuálním kamarádstvím mezi mužem a ženou, které je dnes tak běžné? Fyzicky se ti dva nepotkávají, ani se osobně neznají (nanejvýš z fotek). Ona je například rozvedená, cítí se osamocená a prostě hledá spřízněnou duši. On je sice ženatý, ale má potřebu se svěřovat cizí ženě, jak je v manželství pod pantoflem a jak mu to vadí. Před manželkou tuto poštu samozřejmě zatajuje.Tato virtuální kamarádka je pochopitelně o dvacetpět let mladší.
Co s tím fantem? Třeba vyjde ještě pokračování tohoto článku, kde bude i toto zmíněno nebo spíše objasněno. Moc by mně to těšilo! Předem mockrát děkuji za jakoukoliv reakci.
S pozdravem
Věra Wegner, 5.9.2007 

Vážená paní Wegner,
velice děkuji za reakci k mému fejetonu. Velmi si jí vážím.
Obávám se, že otázka, kterou jste mi položila, by se hodila spíše pro manželskou poradnu, než pro mě. V tomto směru mohu pouze sdělit svůj názor nebo postřeh. Internet společně s mobilními telefony otevřely virtuální svět komunikace a bývá opravdu těžké určit, kde je hranice přátelské komunikace a kdy se jedná o virtuální nevěru. Nedávno se tímto tématem zabýval časopis Marianne, s tím že virtuální vztah na internetu má asi každý pátý muž. Ani psychologové se tak úplně neshodli na tom, jak je to nebezpečné pro vztah a jestli má smysl to nějak řešit. Na druhou stranu, oba aktéři se buď nikdy nesetkají nebo setkají a tváří v tvář dojde k oboustrannému zklamání, protože od setkání čekali někoho nebo něco jiného a ještě rádi zůstávají s původním partenerm.
Možná bych se zamyslela nad tím, jestli je opravdu pod pantoflem nebo bych se pokusila zjistit, proč se tak cítí a pak bych se rozhodla, co dál.
Mám napsané na toto téma povídku, ale zatím ji nemohu zveřejnit, protože je určena pro jednu soutěž. V mé povídce to ta paní svému partnerovi nedaruje.
Přeji mnoho zdaru při rozmotávání této situace.
Se srdečným pozdravem
Helena Dohnalová, 7.9.2007 

Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 05. 09. 2007.