|  Od paní Marcely Kotrčové, ředitelky Czech Art Festivalu (jehož jsou Pozitivní noviny mediálním partnerem), přišla nabídka k prezentaci PN na tomto festivalu. I zachtělo se mi vyzkoušet, zda to zvládnu.
Nejprve jsem Marcelu Kotrčovou zaplavila přívalem e-mailů s dotazy, které jsou každému z umělecké branže jasné, nikoli však mně – jak vypadají panely, jak se připevňují vystavované exponáty, jsou-li k mání stolky, židle, elektrika atd. Paní ředitelka s laskavostí sobě vlastní vysvětlovala, upřesňovala a doplňovala informacemi o ubytování a stravování. Prostě dokonalý servis. Při počtu devadesáti pěti vystavovatelů a s tím spojeným množstvím práce - obdivuhodná pečlivost a trpělivost.
Takto vybavena jsem oslovila fotografku snových fotografií (potkáváte se s nimi v Galerii IN) Vlastu Fišrovou, karikaturistu Františka FrK Kratochvíla (pravidelného čtenáře netřeba seznamovat s jeho ilustracemi a karikaturami) a šperkařku a módní návrhářku Janu Piarovou (její grafiku najdete také v Galerii IN)
Kompozice stánku Pozitivních novin byla jasná. Z jedné strany se na návštěvníky povalí poetično ve fotografiích Vlasty Fišrové, postupně oko přejde přes galerii v obrazech Galerie IN až k perlám z ruky Františka FrK Kratochvíla. Dominantní třpytivost a lesk dodá blyštící se originály z rukou Jany Piarové. Pro větší soustředěnost na náš stánek jsme přidali krejčovskou panu oblečenou do šatů středové barvy slunečnice a ozdobenou opět krásným společenským šperkem.
Vše bylo jednoduché a bezproblémové do chvíle, než jsem začala vybírat z dvě stě devadesáti šesti „galerijních“ fotek dvacet, které se mi na panely vejdou… Následovala však nepříjemnost v podobě špatně vytištěných fotografií a konečná rána přilétla v pátek, kdy bylo definitivně jasné, že kresby pana Kratochvíla, který se nemohl z vážných rodinných důvodů zúčastnit osobně, pošta nedoručila. Ještě že „pozitivci“ jsou vstřícní a akční. Obě děvčata nabídla náhradní řešení a pomoc. Pro konečnou podobu jsme zvolili obrázky Jany Piarové – fotografie a originály kreseb návrhů oděvů i šperků.
Následovalo pár neklidných hodin spánku, tříhodinová instalace (ne vše probíhalo podle našich představ, ale díky šikovnosti pana Zdeňka Fišra jsme to zvládli) - a už přicházeli první návštěvníci.
Zájem o stánek byl veliký. Naši vnitřní spokojenost umocňovala skvělá muzika hudební skupiny Epy-de-Mye z Českých Budějovic, která právem sklízela velký úspěch.
Nejen u nás na stánku vládla pohoda. Celá atmosféra festivalu byla více než přátelská. Umělci se navštěvovali, povídali si, předávali si zkušenosti, navazovali kontakty.
Zahraniční hosty bravurně zvládala znalostí jazyků a šarmem Jana Piarová.
A "sluníčkový anděl" - Marcela Kotrčová - byl prostě všude. Polapit paní ředitelku proto, abychom jí poděkovali, byl nadlidský úděl.
výstavní hala Czech Art Festivalu z různých úhlů pohledu - fotografie na rozklik
Povznesená nálada se u mne projevila ztrátou ostychu před umělci a tak jsem se v neděli vydala s panem Fišrem na obchůzku. Plán byl jasný – Pan Fišr bude fotit díla, která mne oslovila, já si vezmu kontakt a jdeme dál. Jenže….
První umělec, s nímž jsem se dala do řeči, byl pan František Jurek z Tišnova. Po půl hodině jsem stačila pochopit, že malíř úsměvné fantazie nemůže být jiný a že i celý den na povídání s ním by bylo málo.
(Pane Jurku, těším se na slíbený článek a budu doufat, že snad někdy příště se s Vámi opět setkám.)
Cvakání fotoaparátu mne upozornilo, že budeme muset jít dál. Přešli jsme kolem uměleckých fotografií pana Miroslava Mezery z Týna nad Vltavou. Všechny bych brala do Galerie IN, ale posteskla jsem si parťákovi, že to bude profesionál a nebude o spojení veršů se svým dílem ani uvažovat. Opak byl pravdou a pan Mezera mne kontaktoval sám a zaskočil slovy: „Přijeďte si vybrat, budu rád.“
Hned ve vedlejším stánku stála okouzlující mladá slečna s obrazy, které mi vyrazily dech. Ale jen na chvilku, protože pak už následovalo mé: “To je krásné, ten bych chtěla domů a tenhle taky a ten do naší galerie, a k tomuhle mám už básničku a portréty…. skvělé.“ A ukazuji na chlapeckou podobiznu. Ze slečny byla rázem paní Šárka Křapová z Prahy, syny prý má hned dva. Domluvili jsme se na spolupráci a můžete se těšit na to, že se s jejími obrazy budete na stránkách PN často potkávat. Díky krásné a skromně vystupující paní Šárce vydržel pan Fišr při focení další hodinku.
Když jsem ale zastavila naše kroky u meditativních obrazů paní Lidie Nastašinské z Českých Budějovic, vytušil správně, že i tady to bude na delší dobu. Kdy se vytratil, nevím.
Paní Nastašinská vyprávěla o svém setkání se světoznámým malířem panem Zdeňkem Hajným na loňském festivalu i o tom, že má své obrazy v jeho Galerii Cesty ke světlu v Praze. Nebudu napovídat víc, protože paní Nastašinská seznámí čtenáře PN jak se svými zážitky, tak i s tvorbou i prací lékařky sama.
Když jsem totiž druhý den v poklidu domova vzala do ruky jednu z brožurek, dozvěděla jsem se, že ta milá paní v džínách a svetru, které zářily oči dobrotou i nadšením, a s kterou jsem mohla hovořit o čemkoli a ona s ochotou odpovídala, je vlastně MUDr. a ještě k tomu CSc – světově uznávaná odbornice v oboru psychotroniky a netradičních metod léčby…
Tak takhle by to nešlo, nerada bych, abyste mi utekli jako pan Fišr… Díky, pane Zdeňku, za nebetyčnou trpělivost a intuici, se kterou jste nafotil i díla, která jsem pak obešla už sama. A dobře jste udělal, protože další hodinku jsem strávila s kouzelnou „babičkou“ Annou Šulcovou-Smutnou z Pardubic (promiňte mi to oslovení paní Anno, ale bylo mi s Vámi dobře jako s vlastní už nežijící babičkou) a jejím manželem. Paní Smutná přislíbila, že nás seznámí s výrobou tapiserií Art Protis – čili s malbou vlnou.
Budeme se těšit i na články od malíře Josefa Balka, vedoucího Volného sdružení umělců jižních Čech, se kterým si povyprávěl i vydavatel PN Pavel Loužecký. (Pane Balku, básnička i s Vaším obrazem už je připravena do Galerie IN).
S napětím očekávám článek tajemného pana Roberta Kaufmana o práci se sklem v ateliéru Waga z Dvora Králové.
A podle naší tlumočnice Jany Piarové si budeme moci přečíst o vídeňském ateliéru http://atelier.el-kordy.at/noura.htm http://atelier.el-kordy.at/christian.htm z Rakouska. Víc lidí jsem při své zvídavosti nestačila oslovit:
Malíře pana Václava Švejcara z Písku, paní Hanu Veselou z Prahy, Ilonu Kulíčkovou z Libiše, manžele Olivovy z Nového Boru na jejichž přenádherné vitráže a šperky jsem se přitom dívala celé dva dny, Ladu Boreckou z Krchleb se svým jemným drátováním, pana Güntera Hujbera, jehož umění malířské i básnířské znám ze stránek PN a v přilehlém sále jsem se mohla seznámit i s jeho ambicemi hudebními.
Promiňte mi Vy všichni, na které mi nevybyl čas a ozvěte se sami. Děkuji Vám všem za to, jací jste byli a přeji setrvalé Múzy políbení. Paní ředitelko Kotrčová, děkuji, že jsem mohla být u toho.
A v neposlední řadě děkuji paní Heleně Jarešové, která svým sponzorským darem podpořila prezentaci Galerie IN Pozitivních novin na Czech Art Festivalu..
Na stránkách festivalu www.artfestival.cz najdete jistě v brzké době výherce i s fotografiemi.
|
