| 
AUTOR:
Ing. Emil Burák PhD.
* 17.05.1963 Stropkov
náměstek generální ředitelky DRSR pro kontrolu daní a daňovou exekuci, manažer
VZDĚLÁNÍ:
Vystudoval Ekonomickou fakultu Univerzity Mateja Bela v Banské Bystrici (1991). Od roku 1994 – 1999 absolvoval postgraduální (externí) doktorandské studium se specializací na Management financí v odboru Ekonomiky a řízení podniků, v rámci systému celoživotního vzdělávání různé manažerské kurzy i projekty v letech 2003-2006 v SR i v zahraničí.
PRAXE:
Dosud má za sebou více než 20-letou pracovní kariéru, z toho nejvíce pracoval v sektoru služeb, financí a řízení. Z toho 10 let jako topmanažer v privátním sektoru (banky) v Bratislavě a státním sektoru (daně) v Banské Bystrici. Pracoval v různých funkcích – jako obchodník (Restauracie D.Kubín 1985-1990), kontrolor (Daňový úřad D.Kubín 1990-1997), jako bankovní a finanční manažer v letech 1997-2002 v Bratislavě (např. ředitel controllingu, viceprezident banky, generální ředitel sekce banky, branch manager pro retail), ekonomický ředitel televize, od 2/2003 jako náměstek generálního ředitele Daňové správy SR pro kontrolu a exekuci. Tři roky (2003-2005 Fakulta financí) učil externě na Univerzitě Mateja Bela v B. Bystrici.
Z TOHO V DAŇOVÉ OBLASTI:
Dosud v daňové oblasti odpracoval 12 let (7 let ako kontrolor - daňový audítor, 4 roky jako náměstek GŘ pro daňovou kontrolu a daňovou exekuci, rok na Daňové škole v oblasti vzdělávání jako metodik vzdělávacích projektů).
V současnosti (od 9/2006 doteď) pracuje v oblasti vzdělávání /Daňová škola DRSR v B Bystrici/, je členem mezinárodní expertní skupiny EÚ – v rámci projektu FISCALIS pro oblast vzdělávání. Současně jako autor, nezávislý ekonomický publicista – píše do několika časopisů především k problematice daní, financí, managemetu a řízení výkonů.
Je ženatý a má jedno dítě.
TVORBA:
Celkově dosud napsal 6 knih a více než 700 odborných článků orientovaných na ekonomiku, řízení, daně, podnikání a sebeřízení.
KNIHY:
Daně na hraně (2000, Sepi Žilina)
Daňová optimalizace (2002, EPOS Bratislava)
Automanagement podnikatele (2003, EPOS)
Daňové plánování a daňové výdaje (2004, EPOS)
Pohodou k prosperitě – Wellness a Carpe Diem (2005, TESFO Ružomberok)
Pohodou k prosperitě II. – Slovenský profesoring štěstí (2006, TESFO)
ČLÁNKY:
Přes 700, v roce 2007 aktuální příspěvky – např. v Eurobiznise, Hospodářských novinách, Management, mzdy a finance, Profitu, Veřejné správě, Produktivitě a inovacích, atd.
PROJEKTY:
Zvýšení efektivnosti daňové kontroly Daňové správy SR z 20% v roku 2003, na 60% v roku 2004-2005 (především přes Vytvoření systému měření výkonů pro jednotlivce i kolektivy).
Vybrané knihy a články jsou využívaným podkladem pro SAV - Jazykovědný ústav v rámci projektu tzv. Národního korpusu. 
Profil převzat ze serveru OSOBNOSTI.SK
|
|
POZITIVNÍ MYŠLENÍ V. - Denní masírování hlavy (Autosugese)
Ne vždy dokáže každý pozitivně myslet a činit. A nebojme se přiznat, že je to lidské a normální... Všichni víme celkem dobře, že někdy je denní znechucení a demotivace z různých důvodů tak silná, že se nám nechce vůbec nic dělat, a už vůbec se nám nechce nic tvořit a začínáme pochybovat o všem, dokonce i o vlastním smyslu života v duchu hesla "marnost nad marnost".... Například den-blbec nebo černý den, kdy se Vám nic, ale vůbec nic nedaří a smůla se lepí na paty. Autosugesce pozitivními připomenutími
Samozřejmě, že i já mívám někdy takovéto stavy nepřízně (dočasného zoufalství) a hledal jsem vlastní recept k tomu, jak jednoduše v hlavě zahnat pochmurné demotivační nálady na bázi dočasného pesimismu :-), ale naopak co nejúčinněji docílit rychle, levně a jednoduše v rámci možností motivační naladu na bázi optimismu :-)
Možná se čtenářovi některá z uvedených rad zalíbí a zařadí ji do svého denního režimu autotréninku. Možná ne, a řekne si, že má lepší způsob.
Start a cíl jsou dvě fáze dne, kdy se stihnu obvykle trochu více (desetiminutovka) zabývat sám sebou. Ráno a večer si nasměruji mozek na pár připomenutí úspěchů a světlých chvil, co mě čeká (co je příjemné na nepříjemných věcech, které musím udělat), nebo co se mi podařilo (dosud úspěšné milníky, které jsem nedávno dokončil).
Dvakrát denně motivační rozcvička
Denní motivační rozcvička se dá udělat kdykoliv během dne, když na Vás sedne depka. Úplně super je, když na to máte v hlavně přichystané dva protiútoky, dva balíky povzbuzení: Balík dlouhodobějších úspěchů (co se například podařilo za poslední roky) a balík krátkodobějších úspěchů (obvyčejně aktuální věci, které byly dořešené v posledních dnech nebo týdnech).
Pro ty, kteří by takovou pozitivní sebemotivaci ztratili (nebo například mají pocit, že se namají čím pochlubit a poděkovat si za to), existuje také možnost negativní sebemotivace, kterou nedoporučuji rozvíjet pravidelně. Stačí o ní vědět.
Ta funguje tak, že se porovnáte s osobami z Vašeho okolí, které jsou věčnými smolaři či jsou jinak handikepovaní (například invalidé), nebo je postihlo nějaké neštěstí či osobní tragedie.
Není racionální toto porovnávat a radovat se z toho, že mám méně neštěstí než soused. Ale na Slovensku tento zvrácený model funguje přesně podle zažitého principu měření kvality života porovnáváním s nejbližším okolím, které všichni znají. Je to vyjádřené například heslem: Jestliže mi zdechla koza, nevadí mi to, pokud v té době sousedovi zdechly alespoň dvě kozy (tj. o jednu víc než mně, tj. někdo dopadl ještě hůře než já, tj. nemám se ještě nejhůře, neboť jsou tací, kteří se mají hůř...!?)
Ranní apel
Ráno se obyčejně probouzím, když vstávám (obvykle brzy ráno) a nechce se mi, těmito bonmoty:
- napnu všechny svaly, natáhnu se v posteli a protáhnu všechny kosti a údy a raduji se, že jsem schopen fungovat a že v těle cítím sílu,
- potom si připomenu, proč se mi právě minimálně vyplatí žít a vstát a jít pracovat, věci a lidi, které mám rád nebo někoho, kdo má rád mě (sluníčko hlásí veselý začátek dne, mám rodinu, mám práci, mám střechu nad hlavou, mám pár přátel nebo ještě něco navíc, co jsem v životě dokázal a co se mi podařilo - například, že jsem včera rozesmál manželku, že jsem dostal včera od neznámé paní na ulici kompliment za mojí knihu, kterou přečetla, líbila se jí a poznala mě na ulici, nebo že jsem naučil syna novou písničku...),
- bleskově se zamyslím, jaký den mě to dneska čeká a připomenu si, co je na něm to nejlepší a co asi nejhorší, která část dne bude asi nejlehčí a které nejtěžší,
- vlezu do koupelny, podívám se do zrcadla, jestli jsem to ještě já, a případně si rychle lehnu na zem a přidám pár kliků na pěstích;
- naběhnu na ranní hygienu a pořádně si prokrvím tvář (oči, spánky, čelo) ledovou vodou,
- napiju se obyčejné ledové vody - alespoň půl litru až litr. Snažím se pít jako velbloud (pitný režim do zásoby - první fáze na začátku dne), neboť nějaký moudrý přede mnou správně podotkl, že "kdo chce dobře dlouho žít, musí hodně vody pít!"
- potom jdu pěšky do práce (asi třičtvrtě kilometru) a nejraději mám brzká chladná rána v létě a mráz v zimě, kdy mohu velmi lehce dělat "mozkovou gymnastiku", tj. dělba zrna od plev, co milého a nemilého mě čeká ten den a jak to udělat co nejpohodlnější, nejrychlejší a co nejvíc v pohodě. Večerní upokojení
Usínám pozdě večer - obyčejně okolo půlnoci a fáze přípravy na spánek se u mně skládá ze tří částí.
Vygumování hlavy sledováním něčeho lehkého v letevizii (komedie, humorná relace), rozhovor s manželkou, kde zhodnotíme společné části dne (občas s pohárem červeného vína k tomu) a vlastní rekapitulační závěr, dokud neusnu jako dřevo.
Někdy jsem mrtvý během sekundy, a to je ten nejlepší dar, kdy přijde blahodárný a tvrdý spánek z únavy, že by člověka ani tank neprobudil.
Častěji však usínám tak, že si následně po večerní hygieně dělám psychohygienu výběrem myšlenek z některých ze čtyř tématických balíků:
- první je ze současnosti (dneška), tj. toho, co se mi podařilo dobrého, pěkného a milého v ten den prožít a udělat (např. první úspěch, pochvala přítele, vzpomínka na úsměv z dobrého vtipu který jsem slyšel poprvé, nebo z humorné situace, kterou jsem viděl na ulici, telefonát matce domů, úsměvy syna při nové hře, vylepšení bytu s manželkou, večerní zapsání dobré kapitoly v nové knize atd.)
- druhý je z minulosti (včerejška nebo posledních týdnů a měsíců), u mě především z pocitu hospodáře a zahradníka, který se stará o to, zda jeho hospodářství prosperuje a rozkvétá (např. z toho, že manželka se konečně našla a je spokojená v nové práci, že jsem něco naučil syna a předal mu do života zkušenost, že jsem viděl nové fotky ze společné vydařené rodinné sáňkovačky konané před měsícem, z toho, že už máme opravené rodinné auto, že zaplacením další splátky hypotečního úvěru se naší rodině snížily dluhy atd.).
- třetí je z modlitby spokojenosti - kdy si pomenu, za co je třeba poděkovat (sobě, osudu, bohu...) a děkuji. Současně se sebekriticky podívám v podvědomí na to, co se mi nepodařilo a pokárám se za to....,
- čtvrtý je ze snění o budoucnosti, tj. že si připomínám některé svoje vize a sny, které mě dlouhodobě provázejí a pronásledují. Část z nich je reálná a dostupná, ale část z nich je úplně utopická. Málokdy se mi podaří takové usínání, abych se ve své duši propacoval k více než dvěma tématům z výše uvedeného. Jen co začnu přemýšlet o příjemně-pokojném světě fantazie, můj chystaný sen se mění na tvrdý spánek a někdy takový chrapot z únavy, že zvuk řezání dřeva nemile dominuje bytem i spící rodině... V posledním čase beze snů, ale sem-tam i se sny. Ale přiznám se, že pěkný a milý delší sen se mi nezdál už pořádně dlouho.
Pointou a podstatou mé denní motivační rozcvičky je nahrávat si do podvědomí, tj. neustále si připomínat, rozmýšlet, vzpomínat a orientovat se přednostně na věci pozitivní, na to, co se podařilo, na to, co je pěkné, milé nebo příjemné. Mozek je jako počítač; jaké vstupy nahraje, takové výstupy produkuje....
KONEC |
