Olga Szymanská: Dr. František Makeš - Jiná dimenze

Rubrika: Publicistika – Co je psáno...

            




Gratias Agit – ocenění předních osobností a organizací za příkladné aktivity v nevládní oblasti a za šíření dobrého jména České republiky v zahraničí – uděluje od roku 1997 ministr zahraničních věcí České republiky.
V roce 2005 tuto cenu získal akademický malíř, světově uznávaný restaurátor, vědec a objevitel biochemické metody využití enzymů při restaurování a analýzách uměleckých děl. Odborník patentované metody k odhalení mnohých padělků světových malířů

Dr. FRANTIŠEK MAKEŠ.




PRVNÍ IMPULSY


Švédovi českého původu, narozenému roku 1931 ve Zlíně, nestačila studia zlínské Baťovy školy umění, ani oborů malířství a restaurátorství na pražské Akademii výtvarných umění. František Makeš o tom sám říká:
„Již na Akademii jsem přišel na to, že podstatnou roli hraje pojidlo. Staří mistři užívali oleje přírodních látek…“
Přibyla vnitřní touha po kráse i poetice, odbornosti i znalosti souvislostí, touha aplikovat i předávat, přibylo také studium polarografie prof. Heyrovského i metody fyzikálně-chemické jeho žáka R. Brdičky.
To byly mocné impulsy, jež přispěly k prohlubování vědomostí F. Makeše a k jeho jistotě, že s jejich pomocí lze rozpoznávat falzifikáty obrazů.
V šedesátých letech se umělec podílel na restaurování maleb Obrazárny Pražského hradu. Jako by to stále bylo málo. Další vědomosti o uměleckých dílech proto získával na Göteborské univerzitě, kde později i přednášel. Jeho disertace o působení enzymatických pochodů (plísní) na umělecká díla vzbudila mezinárodní ohlas.
Švédsko, kam František Makeš odjel na studijní cestu, ujednalo s českou stranou, aby zde dva roky svými metodami „zastavoval tvorbu plísní“ na zámku Skokloster. Za rok česká vláda pobyt rušila, ale autor se pro množství práce odmítal ihned vrátit. S nálepkou emigranta ve Švédsku tedy zůstal.
Na podkladě zmíněné metody své vědecké poznatky rozvinul a stal se velmi uznávaným odborníkem. Jako hlavní konzervátor švédských královských sbírek zámku Skokloster restauroval i sbírku Rudolfínskou, včetně proslulého Arcimboldova obrazu Rudolfa II., na kterém je portrét císaře Rudolfa II. vytvořený z květin, ovoce a zeleniny.
Pomocí vlastních metod se dodnes zabývá odhalováním falzifikátů uměleckých děl. Napsal o nich několik publikací.
Pracoval ve Švédsku na falešných obrazech po celých 40 let až do dnešních dnů. Byly to nejčastěji obrazy impresionistů Picassa, Tiziana, Rembranta a jiných umělců.

SOUČASNÉ IMPULSY

V roce 2002 František Makeš přicestoval do rodné země, aby převzal ocenění z rukou Václava Havla. Vznikl o něm a o jeho díle filmový dokument v rámci televizního pořadu Fero Feniče GEN.  
Vystoupil v televizním pořadu Marka Ebena Na plovárně. Do Prahy zavítal znovu na podzim roku 2008 na pozvání Spolku Praha – Cáchy/Aachen.
Zde odbočme: Spolek Praha – Cáchy/Aachen (založen v roce 2000) je nezisková organizace – občanské sdružení, jehož cílem je rozvíjení kulturní spolupráce a vzájemných vztahů mezi městy Prahou a Cáchami, svázanými společnou historií.
Stejně tak rozvíjení národního porozumění, prohloubení česko-německých i evropských vztahů. Ve své činnosti, zaměřené na pořádání přednášek, koncertů, výstav a literárních čtení se snaží oslovit zájemce o historii, umění a architekturu (více: www.spolek-praha-cachy.cz ).
V roce 2008 realizoval spolek projekt „Kdo jsou čeští mecenáši? Mecenášství a filantropie v historii a v současnosti“. František Makeš patent na svoji enzymatickou metodu věnoval České republice, a proto byl v rámci tohoto projektu spolkem pozván do Prahy. V Clam-Gallasově paláci proběhl komponovaný pořad pod názvem „František Makeš a jeho unikátní restaurátorská metoda“, který měl nebývalý ohlas. Nezůstalo tedy pouze u pořadu.
JINÁ DIMENZE

Pořad byl impulsem představit autorovy krásné obrazy. Spolek Praha – Cáchy/Aachen a Archiv hlavního města Prahy v prostorách paláce zorganizovaly Františku Makešovi kromě jeho přednášky „Identifikace umění“ také výstavu pod názvem JINÁ DIMENZE (červen/červenec 2009).
Výstava se konala pod záštitou Markéty Reedové, náměstkyně primátora hlavního města Prahy a Catherine von Heidenstam, švédské velvyslankyně v České republice. Jejími kurátory byli Václav Ledvinka a Silvia Pavlicová, architektonické a výtvarné řešení provedli autorovi přátelé Ing. arch. Ladislav Pohořalý a Ing. arch. Jitka Pohořalá.
Výstava obsahovala třicet akvarelů s ději odehrávajícími se pod mikroskopem a přenesenými na plátno. Oddíl Věda a umění zahrnul Hluboké struktury – průřezy spojení určitých rovin, spojení vnějšího kosmu a jeho procesů, spojení kosmů v nás a jejich projevů. Následné soubory Zátiší, Fragmenty, Průřezy a Mikrometamorfosis ve ztvárněných chemických reakcích, evokujících průřezy například aragonitu, achátu, chalcedonu, onyxu odrážejí tajemnost při samotném objevování drahokamů jako symbolů objevování drahokamů v nás samých.
Oddíl Krajiny obsáhl soubor Kontemplace – věčný to koloběh v soustředění, nacházení i předávání.
Oddíl Portrétů z posledního období konkrétním orámováním velmi dobře vystihl portrétované. Výstavní expozice byla průřezem posledních patnácti let tvorby Františka Makeše, která odráží jeho vztah k přírodním vědám, strukturám a přírodním zákonům. Pro jeho dílo je výstižný citát Leonarda da Vinciho: „Čím více studujete přírodu a její jevy, tím více jste abstraktní.“
V návštěvní knize (mnohé citáty jsou cizojazyčné – do jednoho pochvalné) to vystihují nejlépe slova:
„…jsem unešena, ten mikrosvět a dílo Vaše je nádherné, krásné kompozice a dílo je meditativní. Budiž Bohu sláva, že nám dává takovou dokonalost ve stvoření, a Vy že jste poodhrnul roušku….“

Při příležitosti konání této akce vyšla Františkovi Makešovi reprezentativní monografie se stejnojmenným názvem jako výstava, ”Jiná dimenze”. Kniha má 140 stran a obsahuje zajímavý průřez jeho vědeckým a uměleckým životem a zároveň spoustu krásných fotografií.
NOVÁ DIMENZE

František Makeš je ve Švédsku velmi uznávaným vědeckým pracovníkem, kterému se za jeho zásluhy o umění dostalo nejvyššího vyznamenání švédského krále za záchranu evropského kulturního dědictví (2006). Svůj druhý patent, konzervátorskou metodu enzymatické konsolidace, věnoval autor České republice. Proč?
Lidé se vždy pokoušeli rozšířit své obzory tím, že objevovali nové světy: vědci vždy citlivě pozorovali a zkoumali i neviditelnou přírodu, umělci vždy zachycovali a vyjadřovali nejen viditelné, ale především skryté vnitřní procesy. Náš svět je dnes téměř objeven, něco se však stále děje pod povrchem: jsou to vnitřní světy – jiné, neznámé a neviditelné, které na své objevitele teprve čekají. A jedním z velkých objevitelů je právě František Makeš.
Jeho celkové dílo zrcadlí propojení mezi vědou a uměním. Hojně nabírá z pramene inspirace, neboť vědecká znalost malířských technik mu dává neomezený prostor pro tvorbu uměleckou. Jeho barvy září jako středověké obrazy největších malířů, neboť je připravuje s požehnáním středověkých učenců jako svých strážných andělů. A nám ukazuje velmi přitažlivou cestu, na níž tušíme nejednu záhadu i krásno vesmíru, kterými se rády sytí naše duše.
Celým životem a dílem František Makeš dokazuje, že je bravurním dvoj-mistrem. A že se v něm ono dvojí mistrovství vzácně snoubí, doplňuje a prolíná. Jeho vlastní slova jsou toho důkazem:
„Život je zázrak charakterizovaný nekonečným, zdánlivě chaotickým množstvím chemických reakcí. Tyto procesy zrcadlí skryté, nevyslovitelné mystérium přírody. Umění, bohaté symbolikou, mluví k hloubce našich duší objevem krásy a daru života.“
Kdo převezme vědomosti i metody, umění i poetiku z rukou Františka Makeše? Kdo bude jeho následovníkem? Pokračovatelem jeho dimenze a objevitelem dimenzí dalších?

Olga Szymanská
(citace: katalog výstavy)

Hlavní aktéři konané akce: (zleva) Václav Ledvinka, Silvia Pavlicová, František Makeš, Catherine von Heidenstam, Ladislav Pohořalý, Tereza Kocourková, Rolf Ericsson, Jan Maruška.
Hlavní aktéři konané akce: (zleva) Václav Ledvinka, Silvia Pavlicová, František Makeš,
Catherine von Heidenstam, Ladislav Pohořalý, Tereza Kocourková, Rolf Ericsson, Jan Maruška.

Foto © Jitka Vykopalová

 
Vážení přátelé a obdivovatelé znalostí a dovedností Františka Makeše,

výčet jeho všech zásluh, objevů, vydaných knih a světových přednášek by byl velmi dlouhý. Věřím však, že se toho nelehkého úkolu někdy někdo s úspěchem zhostí, i já sama se o to pokouším.
Nelze však v této zmínce absolutně opomenout nesmírnou zásluhu, podporu a lví podíl na těchto úspěších Jiřinou Čermákovou, Františkovou manželkou a družkou nejvěrnější nejen v osobním, ale i v pracovním životě, která ho po celý svůj život věrně doprovázela a následovala a pomáhala mu zcela ve všem, co se mu ve vědeckém a uměleckém světě podařilo vytvořit. František Makeš s manželkou Jiřinou Čermákovou. Foto: Jitka Vykopalová (2007)

Vědoma si této skutečnosti, oznamuji proto těžce všem tuto přesmutnou zprávu:
Dne 18. července 2009 paní Jiřina zemřela.
Po jejím odchodu zůstalo v našich srdcích velké prázdno.
My, co jsme ji znali, obdivovali jsme její vitalitu a trvalý zájem o všechno dění, obzvláště ve vědě a v muzice.

Smuteční rozloučení proběhlo 6. srpna v krásném gotickém kostele ve Värmdö se zástupci z České ambasády, Českého centra, Švédsko-česko-slovenského spolku, Spolku svobodných Čechů a Slováků a velkého množství přátel a známých tohoto velice oblíbeného manželského páru. Paní Jiřina měla nesmírně ráda květiny, a květin se jí od jejích nejbližších při tomto posledním setkání dostalo obrovské množství.

Chtěli bychom projevit naši nejhlubší soustrast. Budeme na ni vždy vzpomínat a ctít ji. Její úsměv a laskavá povaha nás bude provázet po celý život.
Za blízké přátele a krajany ve Švédsku
Jitka Vykopalová, Stockholm

Přečtěte si další články PN o Františku Makešovi:

Jitka Vykopalová: Neobyčejný František Makeš

František Makeš a jeho unikátní restaurátorská metoda

Prohlédněte si pořad České televize ze dne 9. 2. 2006
Na plovárně  s Františkem Makešem

Prohlédněte i také televizní dokument o Františku Makešovi
v rámci TV programu Fero Feniče GEN

Foto © Pavel Loužecký, Jitka Vykopalová

Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 18. 08. 2009.