Publicistika – Historie

Židé v boji

„Ptal jste se mně včera do telefonu, proč jsem odešel z Československa. Důvodů bylo několik a tenhle byl jeden z nich.“ Starý pán, se kterým jsem si dal v září devadesátého roku schůzku v hotelové kavárně v Tel Avivu, mi podal zažloutlý výstřižek z novin. Byl to článek z Práva lidu.

Miroslav Sígl: Čtyři hrdinové nemohou zmizet z paměti

Po invazi vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 byl spolu s dalšími vedoucími čs. politiky zatčen a unesen nejprve do Karpat a za dva dny do Moskvy. Zde však nebyl ani připuštěn k jednáním mezi SSSR a ČSSR a jako jediný z 26 českých a slovenských politiků vyzvaných k podpisu, odmítl podepsat tzv. „moskevské protokoly“.

Vladimír Vondráček: Únor

Co se tehdy u nás odehrálo, už ví sice každý, ale jaká to byla historická tragedie, si bohužel stále nezanedbatelné procento našich občanů nechce připustit. I tehdy byl únor mrazivý, 23.2. v Praze sněžilo, 25.2. klesla teplota ráno na –11 a maximum bylo –4 st.C. A tak Gottwaldova beranice na Staroměstském balkóně – tedy vlastně na jeho hlavě, právem vstoupila do dějin.

Michal Dlouhý: Četnické děti

Arazím a Jarý, ale i Šiktanc, Šebestík, Turko, Němec, Jaroš, Ambrož jsou jména známá díky televizním obrazovkám doslova milionům diváků. Můj zájem o historii četnictva trvá již dvacet let a za tuto dobu jsem shromáždil úžasné množství materiálu vypovídajícího o činnosti československého četnictva. Až v době přípravy třetí řady seriálu Četnické humoresky jsem začal poznávat potomky četníků jejichž jména se objevila v úspěšném televizním seriálu.

Josef Čermák: Janáček ušima toronských kritiků

Janáčkovy opery - a to platí především o jeho poslední opeře Z mrtvého domu - na světové hudební fórum pronikaly pomalu. V kanadském Torontu byla tato opera poprvé provedena až letos. S plánováním její inscenace se začalo už před lety. Janáček totiž patřil mezi oblíbence nedávno tragicky zemřelého (vracel se s rodinou z dovolené, po přistání na torontském letišti ho ranila mrtvice a cestou do nemocnice zemřel) šéfa Kanadské opery Richarda Bradshaw.

Slavomír Pejčoch-Ravik: Z Florencie do Říma, konečná je u Kolosea

Curzio Malaparte zase popsal reakce amerických vojáků, kteří zničehož nic stanuli tváří v tvář takovému zázraku. Generál Clark, jak píše Malaparte, vstal a mlčky si prohlížel gigantickou, místy probouranou stěnu a mnoho děr po dřevěných kůlech, na nichž kdysi spočíval mramor. Nakonec zareagoval čistě vojensky. „Pěkná práce!“ řekl uznale.

Michal Dlouhý: Rozhodující důkaz

Strážmistr František Kuře z četnické stanice Štítina v politickém okrese Opava byl 29. dubna 1927 na celodenní služební obchůzce. Když kolem desáté hodiny šel po silnici mezi obcemi Lhota a Háj, zastavil ho listonoš Karel Douděra z Kravař a oznámil mu vraždu řezníka Mindlera, ke které došlo před necelou půlhodinou.

Petr Pučelík: Izrael – Láska na první pohled

Studenti strakonického gymnázia se svým profesorem Pavlem Sekyrkou pátrali dva roky po osudech židovských spoluobčanů, kteří většinou nepřežili holocaust. Projekt nazvaný Zmizelí sousedé ukončili v roce 2009 odhalením památníku holocaustu na Podskalí a sborníkem s názvem Zmizelí a nalezení, k němuž úvodní slovo napsal spisovatel Arnošt Lustig. Definitivní tečka jim ale scházela – návštěva Izraele. Ta se alespoň některým podařila v říjnu 2011.

Michal Dlouhý: POUR FÉLICITER po četnicku

Četnický sbor, pečující o veřejný pořádek a veřejnou bezpečnost na celém území státu, byl od samého svého zřízení v rakouské části monarchie, k němuž došlo v roce 1849, důsledně organizován jako autoritativní orgán státu. Ačkoliv předpisy upravující výkon četnické služby doznaly postupem času řady změn, týkajících se zejména zdokonalení organizační struktury četnického sboru tak, aby odpovídala organizaci ostatních orgánů státní správy, autoritativní duch četnictva zůstal ve služebních předpisech trvale deklarován.

Pavel Kovář: OTEC KULAK, SYN ZELENÝ BARON (3)

V klukovských letech jsme byli uchváceni kamarádstvím, romantikou a touhou po dobrodružství. Tohle všechno jsme zažívali v Junáku. Teprve v dospělosti jsem však pochopil význam této organizace při výchově mládeže v onom kritickém věku mezi deseti a patnácti lety, kdy se vytváří charakter člověka.

Pavel Kovář: OTEC KULAK, SYN ZELENÝ BARON (2)

Jediným mým zážitkem bylo, a to vlastně až po válce, když k nám do statku přijeli vojáci Rudé armády. Tlustý plukovník rozhodl, že štáb bude v našem statku. Nejspíš proto, že tu je nejvíc místností. Pak si zařídil kancelář v našem obýváku, kouřil smradlavé doutníky a jejich nedopalky zašlapával na koberci. Maminku to trápilo, ale protestovat proti tomu bylo marné.

FRANTIŠEK SCHWARZENBERG: Doma jsem se cítil na Orlíku

Když Vladimír Škutina psal knihu Český šlechtic František Schwarzenberg, bydlel František Schwarzenberg se svou manželkou Amálií rozenou Lobkowiczovou v malém štýrském městečku Unzmarkt. Nedaleko od jeho středu stojí mohutné jednopatrové stavení s masivními zdmi, vypadající jako panské sídlo.

Pavel Kovář: OTEC KULAK, SYN ZELENÝ BARON (1)

Nepřiznání části sklizně bylo za německého protektorátu trestné. Hitler vykřikoval, že ve válce se musí hlavně najíst německý voják. Proto, jak už bylo řečeno, potraviny se mohly koupit jen na lístky. Přesto navzdory riziku, že to kontroloři objeví, každý si schoval něco z úrody pro sebe. Tady měly Úhonice oproti jiným obcím velkou výhodu: obecní rozhlas.

Michal Dlouhý: Svatý Hubert

Četnictvo bylo již od svého zřízení v rakouské monarchii budováno, jako přísně apolitická složka státní správy, o čemž svědčí následující citace ze služební instrukce. Četnictvo má vždy míti na zřeteli, že jest povoláno především k udržování veřejného pořádku, klidu a bezpečnosti a k ochraně osoby a majetku občanů. Tohoto účelu dojde tím jistěji, zdrží-li se všeliké činnosti, která k jeho povolání nenáleží.