Publicistika – Historie

Jitka Vykopalová: Očití svědkové ve Švédsku vypráví

Vnořil jsem se do vrstev nedávné historie československo-švédských vztahů během studené války. Bylo fascinující mluvit s mnoha „Čechoslováky“, kteří si našli nový domov zde ve Švédsku. Existuje mnoho Švédů s osobní zkušeností z „komunistického“ Československa: diplomaté, kteří pašovali do Československa zakázané dokumenty a kteří pomáhali frustrovaným Čechům a Slovákům utéci z totalitní pasti, žurnalisté a jednotliví lidé, kteří tam i v tuto dobu cestovali, hnáni zvědavostí.

Slavomír Pejčoch-Ravik: Biblické příběhy (15) O znesvěcení moci

Zákon života v biblickém smyslu slova nás staví do úzké časové průrvy mezi velké neznámé před naším narozením a po naší smrti. Na krátký čas své pozemské pouti jsou lidé podřízeni vyššímu principu, který se promítá do etických pravidel Zákona a do zkušeností bezpočtu biblických generací. Jsme tu tedy jen nakrátko a ke zcela určitému účelu, jímž není ani plané diskutování, ani uzavírání paktů, ba ani taktizování ve světě politiky.

Proč jsme založili Mezinárodní společnost potomků Přemyslovců

16.srpna 2006 byl v Pozitivních novinách otištěn článek, informující o založení Mezinárodní společnosti potomků Přemyslovců. Nezasvěcený pozorovatel by z něho mohl snadno nabýt dojmu, že vzniklo cosi obřího, velevýznamného, co dlouho připravovala celá řada odborníků a za čím stojí velká organizace nadnárodního charakteru.

Michal Dlouhý: Objasněný těžký zločin

Na četnickou stanici ve Vrbně se v podvečer jednoho březnového dne roku 1921 dostavil místní občan a oznámil, že vdova Maryša Houvorková z nedalekého domu na náměstí byla zavražděna. Velitel stanice vrchní strážmistr Jiří Hess se odebral na místo spolu se strážmistry Karlem Laifrem a Maxmiliánem Kalužou. Službu na stanici předal strážmistru Václavu Kořístkovi, který se právě vrátil z celodenní obchůzky.

Olga Wister: Čím jsem se provinila...?

Náhle však kolona zastavila, asi pro zácpu v křižovatce, a z jednoho džípu vyběhl oficír, který se přihnal k mé nic netušící osobě a jal se mne doslova táhnout k autu. Vše proběhlo velmi rychle. Ale v tom okamžiku však se vedle mne objevil mladý muž, který skutečně ostře zakročil, postavil se nekompromisně tomuto poručíkovi do cesty a hnal ho zpět k jeho vozu...

Miroslav Sígl: Tisk a novináři v letech 1966 - 1970 (4)

Ráno před 7. hodinou obsazují vojenské okupační jednotky budovu Svazu českých novinářů v Pařížské ulici, a také redakci týdeníku Reportér. Část redakce našla dočasný úkryt v budově Záchytné protialkoholní stanice v Apolinářské ulici.● Spojovací náčelník plk. Šebor vydal příkaz k zastavení rušení pořadů Svobodné Evropy s tím, aby vysílačů mohlo být použito pro Čs. rozhlas a k rušení stanice Vltava, vzápětí náměstek ministra vnitra J. Šalgovič žádá, aby plk. Šebor zvážil tento svůj rozkaz.

Ludvík Petr Rössler: Lodžské ghetto (2/2)

V domku byla jen jedna místnost, kde nás všech šest spalo na primitivních postelích, na jiný nábytek si nepamatuji. Tenkrát jsme si sami vařili na primitivních kamínkách, která nás také alespoň trošičku v zimě ohřála, přes to jsme spali plná oblečeni. Dostávali jsme každých 14dní malý příděl potravin a uhlí ve formě briket.

Jan Drocár: Jak přežila šlechta své zrušení

Po staletí vůdčí síla společnosti, která se rozhodujícím způsobem politicky, kulturně a hospodářsky podílela na osudu českých zemí a která byla výraznou nositelkou tradic rodiny, národa i víry přišla o tituly, jména, společenskou prestiž a postavení, majetek a nakonec v převážné většině i o zemi, ve které se narodila, vyrůstala a žila.

Jan Drocár: Jak jsme si zrušili šlechtu

Český národ se začátkem 20.století vzdal části svých historických tradic, když právním způsobem zapřel svou vlastní aristokracii. Šlechticům odepřel rodová privilegia, později i majetek, čest a nesporné zásluhy na budování české historie a státnosti. Přetržením kontinuity vývoje šlechty v roli spolutvůrců národních dějin došlo k nenahraditelné ztrátě duchovních a mravních hodnot, které dnes ve společnosti citelně chybí.

Miroslav Sígl: Moje devítková vzpomínka na místní hrdiny

Navečer 15. března 1939 přijel z Prahy spolužák mé starší sestry, který už tenkrát byl vybaven fotoaparátem – myslím, že to byla zrcadlovka „fojklendr“. Na tom dnes už nezáleží, mnohem důležitější byly záběry, které nasnímal v Praze dole Na Můstku. Po celou válku ten film schovával, aby posléze jeho snímky spatřily světlo světa již v osvobozené vlasti.

Petr Feyfar: Kdoví, kdo v tom byl taky namočený

Položil jsem telefon, vyposlechl si známé prohlášení strany a vlády k překročení hranic vojsky pěti zemí Varšavské smlouvy a vypravil se s manželkou – nechtěla mne nechat jít samotného, ale byla přesvědčena, že něco musím udělat - do rozhlasu, abych změnil svůj pořad. Jen jsem se objevil u studií, osočil se na mne vysílací technik: „Co tu děláte?“

Michal Dlouhý: Skutečný případ televizní pátračky

Pozorní čtenáři Pozitivních novin z mých v minulosti publikovaných příspěvků či z mé knížky Humoresky vážně vědí, že předobrazem četníků z televizní brněnské četnické pátrací stanice byli příslušníci Četnické pátrací stanice v Hradci Králové. Tentokrát si dovoluji seznámit čtenáře se skutečným případem královéhradecké pátračky. Proto shoda se jmény četníků známých z televizních Četnických humoresek není náhodná…

Michal Dlouhý: Moskalykův hold četníkům

Od počátku letošního roku mají televizní diváci možnost opět se na obrazovkách setkávat s hrdiny úspěšného televizního seriálu Četnické humoresky. V těchto dnech je tomu pět let od chvíle, kdy nás navždy opustil pan režisér Antonín Moskalyk (11.11.1930 – 27.1.2006) člověk, bez něhož by úspěšný televizní seriál nikdy nevznikl. Dovoluji si připomenout pro čtenáře Pozitivních novin něco ze zákulisí vzniku televizního seriálu.

Josef Čermák: Sokolské dědictví

28. října 1918 byla v Praze vyhlášena Československá republika. Jednou z nejdůležitějších problémů bylo převzetí státní moci, která v té době spočívala v rukou zemského vojenského velitelství, jehož hlavním velitelem byl polní podmaršálek a generál pěchoty Pavel Kestřanek, staničním velitelem Prahy byl generál Zanantoni.