Publicistika – Letem-světem
Jaroslav Vízner: Požádat tě o ruku mě napadlo v Thajsku (3)
Když jsem na terasu před chvílí přišel, byla tam jen jedna jediná kočička. « Co tu děláš tak brzo ráno ? Normálně jsem tu sama a ptáci..., ale když už jsi tady, tak tedy dobré ráno! » A já : « Dobré ráno, ty jsi opravdu hezká kočka a sympatická, dá se s tebou povídat ». Usadila se na stůl přede mě… třeba umí i číst?
Lenka a Luděk Novákovi: Srí Lanka aneb cestování s kufrem pro každého (4)
Dost bylo lenošení, pojedeme se podívat dolů na jih do Hikkaduwy. Máme pro naši zvědavost hned několik důvodů. Prý je tam hezčí moře. Pravda je, že slané kafe v Negombu bylo docela kalné od bažin kolem mangovníků (pořád bylo čistší, než naše rybníky, a taky teplejší). Dalším důvodem bylo utužování příbuzenských vztahů.
Jaroslav Vízner: Požádat tě o ruku mě napadlo v Thajsku (2)
Už od 12. února se hřeji pod thajským sluncem a tebe jsem nechal ve studené, únorové Ženevě s její nemilovanou "Bise", tím vlezlým studeným severákem. Škoda, že jsi nemohla na cestu se mnou. Ženevské jezero je sice, pod jejími polibky, plné obdivuhodných vln, ale s těmi mořskými, co tu mohu pozorovat, se srovnat nedají.
Milan Turek: Královna Ještěda – Karolina Světlá
Oblíbeným místem spisovatelky v Ještědských horách byla údajně kamenná vrata, vystoupat k nim ze Světlé loveckými chodníčky Terasami Ještědu není zrovna nejsnazší výkon, jindy to byla zase Vápenice nad vsí s nádherným výhledem do kraje. V jednom z dopisů své sestře Sofii Podlipské píše o výletě na Ještěd, kde její vyprávění o kraji naslouchali se zaujetím i cizí turisté, jindy píše o vycházkách do Ještěda se světelským farářem, býval jejím partnerem a průvodcem znalým celého kraje.
Pavel Pávek: Nejkrásnější památka
Není to tak dávno, kdy na nějaké rozhlasové stanici proběhla anketa. Běhají a stále někam chodí různé a ta, kterou mám na mysli, se týkala památek. Měla být nalezena nejkrásnější z českých. První lavina odpovědí se dala čekat. Záplava Karlštejnů, Hlubokých, Lednic a Českých Krumlovů nějak neměla v plánu skončit.
Z Liberce do Paříže na kole za 7 dní
Start začíná v sobotu 17. května 2008 v Liberci. Výjezd je naplánován na šestou hodinu ranní. Z vrcholu Ještědu směrem na Křížany, Rynoltice dále do Petrovic. Následuje cesta Německem přes Oybin a Drážďany na Radeberg. Přes Hecklingen pokračovat směrem na hranice s Holandskem. Holandskem se jen mihneme přes Vento na Roermond a přes Roosteren do Belgie.
Lenka a Luděk Novákovi: Cestování s kufrem (7)
Naše cestování do Phnompenhu bylo jen opakování předchozích zkušeností. Kufry na motorce, autobus plný současné kambodžské hudby, hnědé igelitky a krávy na silnici. Pro nás to byla smutná cesta, protože byla poslední. Prohlídku hlavního města Kambodže Phnompenhu jsme si nepřipravovali a ani jsme ji nepovažovali za důležitou.
Michalovická Putna
Už konečně přijeli Slováci! „Kde jste se courali? Vystydly řízky a pivo už je přechlazené!“ Nejdříve se z auta vyřítily děti. Brácha se protáhl, objal mě a pravil rozjařeně: „Ahoj! Prečo si musela utekať až tak strašně ďaleko! Je to sem nekonečný kus cesty a my sme sa museli ešte zastaviť u taty pre klobásky. Nedal inak, pozdravuje a posiela slivovicu.“
Marta Urbanová: TUNISKO – Sousse
Před cestou mne zaujalo, že přímořské město Sousse, třetí největší město Tuniska, bylo osídleno dřív než Kartágo. Asi v 9 stol. př.Kr. Pravděpodobně Féničany. Sotva jsme se s manželem v hotelu zabydleli, vydali jsme do města. Bláhově jsem se domnívala, že se projdeme a prohlédneme si výlohy tak jako u nás. Ale to jsem se velice mýlila.
Jitka Dolejšová: Skandinávie - O velikém putování k polárnímu kruhu …a ještě dál (14)
Z Kodaně se vydáváme 40 km na sever, do Helsingøru. Hamletův hrad Kronborg na nás mocně zapůsobí. Vypadá tajemně, ponuře, jistě ukrývá dávná tajemství. Historie v něm zůstala dodnes. Jakési posvátno musí cítit každý, kdo sem zavítá. Z kamenných stěn na vás dýchne hamletovská atmosféra. Je to všude. Ani by mne nepřekvapilo, kdybych tady Hamleta potkala.
Marta Urbanová: Mallorca
Synové už odešli z domu, tak co my sami dva. Rozhodli jsme se jet na Vánoce na jeden z Baleárských ostrovů, na Malorku. Vybrali jsme si hotel přímo v hlavním městě Palma de Mallorca, které se nachází na jihovýchodním pobřeží v Zátoce Palem a je hlavním městem ostrova. Když jsme přijížděli, první co mě zaujalo, byly věže katedrály La Seo.
Jitka Dolejšová: Skandinávie - O velikém putování k polárnímu kruhu …a ještě dál (13)
Po cestě děláme malou zastávku v Golu. Stěny místní galerie skla a pekárny jsou nádherně vyzdobeny ručními malbami. Nejvýznamnější městskou památkou býval dřevěný sloupový kostel, Gol Stavkirke, jenž byl postaven kolem roku 1200. Král Oscar II. však rozhodl roku 1890 o jeho přemístění do lidového muzea v Oslo, a tak v Golu můžeme spatřit jen dokonalou kopii kostela.
Marta Urbanová: Malta
Řekne-li někdo Malta, vybaví se vám maltézští rytíři. Na pohlednicích možno shlédnout většinou hlavní město Vallettu, pevnost St. Elmo nebo nové hotely na plážích Golden Bay či Paradise Bay. Mne ale Malta překvapila svou vyprahlostí, hojností kaktusů a úsporou zeleně. Výhodou ostrova je, že jej můžete procestovat křížem krážem místní dopravou, na kole nebo pěšky, neboť rozloha ostrova je pouze 316 km². Žije zde zhruba 400 000 lidí.
Jitka Dolejšová: Skandinávie - O velikém putování k polárnímu kruhu …a ještě dál (9)
Po další bílé noci pokračujeme do Henningsvaeru. Je to moc pěkné, tiché přístavní městečko, s červenými rorbuery, rybářskými chatkami, vzájemně propojenými dřevěnými chodníčky. Ten klid a pohoda všude je přímo balzámem pro duši. Monumentální horská scenérie za městem vytváří nádhernou přírodní kulisu.