Publicistika – O slavných lidech
Dobromila Lebrová: Hans H. B. Selye, kanadský lékař – 105. výročí narození
Slovo „stres“ je dnes skloňováno ve všech pádech v mnohých článcích, pojednáních, programech rozhlasu a televize. Každý tomu slovu rozumí více méně podle svého. A sám autor použití tohoto slova – Hans Hugo Bruno Selye – ve svých pamětech podotkl, že se poněkud zmýlil při pojmenování mechanismu zvýšené zátěže na organismus. Že v neznalosti přesného synonyma použil tohoto slova, že později by pravděpodobně použil spojení „syndrom napětí“, asi tak, jako se používá v nauce o pružnosti ve fyzice.
Dobromila Lebrová: Moliére – 390. výročí narození
Moliére je považován za největšího autora francouzských komedií, v nichž mistrným způsobem představoval lidské neřesti, slabosti a slabůstky, jako pokrytectví, pýchu, přetvářku i snobství. Jeho hry se natolik vžily, že jména jeho charakteristických postav někdy slouží k jednoslovnému označení celého lidského charakteru. Žil v době bohaté na dramatické talenty. Na svět přišel šest let po Shakespearově smrti; španělský dramatik Pedro Calderón della Barca (1600–1681) ho přežil, stejně jako význačný Francouz Pierre Corneille (1606–1684); další – Španěl Lope de Vega (1562–1635) zemřel, když mu bylo třináct, a se svým krajanem Jeanem Racinem (1639–1699) měl spíš problémy.
Dobromila Lebrová: Gustave Doré – 180. výročí narození
Málokdo z nás o něm asi slyšel, a přece ho mnozí známe. Protože – máme-li nějakou představu o postavách z Bible, například o Mojžíšovi, o Izákovi a Abrahámovi, o králi Davidovi, či silákovi Samsonovi – většinou vychází z Doréových ilustrací Bible. Dal podobu mnohým našim představám, aniž bychom si to uvědomili. Nikdy v tom nebyl překonán. Lze říci, že jeho rytiny se vtiskly do povědomí celé lidské společnosti.
Dobromila Lebrová: Zikmund Winter, český historik, spisovatel a učitel – 165. výročí narození
Zikmund Winter patří k našim spisovatelům, kteří nejsou v současnosti široké čtenářské veřejnosti tak známí. V jeho beletristických pracích se obor historie, o které psal, týká malých lidí, týká se „každodennosti“, jak to nazýval filozof Karel Kosík (1926–2003). Nejsou to velké dějiny válek a hrdinských činů, jako například u Jiráska nebo Václava Beneše Třebízského, ale většinou drobné příběhy lidí, vystupujících v době, kterou Winter zvlášť studoval.
Dobromila Lebrová: Joseph Mallord William Turner, anglický malíř – 160. výročí úmrtí
Po prostudování životopisu tohoto umělce mě tak mimochodem napadlo, jak by při své povaze mohl tvořit, ba vůbec existovat v době, jako je dnešní. Když každý trochu známější člověk je pod drobnohledem bulváru. Jeho vrchní slupka navenek nedovolovala dostat se mu „pod kůži“. Ale tím víc vnitřně musel trpět! Nebyl vůbec přizpůsobivým člověkem, neumožňoval svému okolí, aby se stalo částí jeho života. Sám ale nestál o to, aby se mu okolní svět příliš vměšoval do jeho vnitřního světa. Jen někdy něco z něj ukázal ve svých dílech.
Dobromila Lebrová: Wolfgang Amadeus Mozart – 220. výročí úmrtí
Wolfgang Amadeus Mozart byl jedním z nejslavnějších skladatelů evropské hudby. Možná proto, že je jeho jméno tak obecně známé, je s jeho životem spjato mnoho legend a nepodložených tvrzení. Podstatnou zůstává především krása jeho hudby. Sám měl velmi zajímavý názor na to, jak vzniká a jak se projevuje genialita: „Ani výsostný stupeň inteligence nebo představivosti, či obojí dohromady neudělají génia. Láska, láska, láska je géniovou duší.“
Jaromír Matoušek: Vlasta Chramostová oslavila své 85. narozeniny na jevišti Národního divadla
Národní divadlo, 17.listopadu 2011 v 16.30 hodin.Krátce před oslavou odhalila herečka Vlasta Chramostová na prvním balkoně bronzovou bustu dramatika, filozofa a politika Václava Havla. Za chvíli už následoval na jevišti pořad, kdy oslavenkyně si sedla před hledištěm, které zaplnili její kolegové, přátelé, obdivovatelé a novináři. Hned po rozsvícení reflektorů ozařující uklánějící se herečku Vlastu Chramostovou,ozval se divadlem dlouhý potlesk publika, který nakonec přerušila sama oslavenkyně větou: „Komu to bylo?“
Dobromila Lebrová: Ernst Florens Friedrich Chladni – 255. výročí narození
Ernst Chladni byl člověkem, jemuž se už v osmnáctém století podařilo „uvidět“ zvuk, a který své současníky šokoval tvrzením, že „kameny“ padají z nebe. Zkoumal totiž vibrace desek z různých materiálů a měřil rychlost zvuků v různých plynných médiích. Zabýval se výzkumem meteoritů. Bývá tedy nazýván jednak „otcem akustiky“ a jednak „otcem meteoritiky“.
Dobromila Lebrová: Gottfried Wilhelm Leibniz, německý matematik a filozof – 295. výročí úmrtí
Těžko omezit všechny činnosti, které tento německý génius konal, pouze na oblast filozofie a matematiky. Dalo by se říci, že Leibniz patřil ke zbytku posledních polyhistorů, tj. těch, kteří obsáhli všechno ve své době dostupné vědění. Přispěl k vývoji fyziky, zkonstruoval předchůdce počítacího stroje. Byl logikem a závěry jeho bádání ovlivnily i další přírodní vědy – biologii a lékařství, psychologii. Zabýval se historií, ale nikoliv pouze evropskou, ale i čínskou, ale i paleontologií. Položil základy ke knihovnictví. Přispěl k rozvoji jazykovědy. Pracoval jako diplomat, právník, věnoval se politice i etice.
Dobromila Lebrová: Karel Jaromír Erben – 200. výročí narození
Když se dnes vysloví jméno Karla Jaromíra Erbena, znamená to pro hodně lidí pouze jeho nejslavnější sbírku básní „Kytice“, popřípadě některou z jejích parafrází nebo novodobou úpravu. Ale málokdo si dokáže představit, kolik práce Erben udělal v době národního obrození, kolik za ním zůstalo vědeckých pokladů…
Dobromila Lebrová: Ferenc Liszt – 200. výročí narození
Byl velmi rozporuplnou osobností. Byl laskavým učitelem, démonickým klavíristou, velmi pilným hudebním skladatelem – napsal přes sedm set hudebních titulů, štědrým a zároveň rozhazovačným člověkem, sukničkářem, knězem a také dost nešťastným člověkem. Zavedl v hudbě nové styly i nové hudební formy i provedení. Byl původcem „symfonické básně“, jako první pořádal hudební recitály a byl i zakladatelem „nové německé školy“ v hudbě. Nejen jako spoluzakladatel Všeobecného německého hudebního spolku (Allgemeiner Deutsche Musikverein) ovlivnil řadu svých současníků i následovníků.
Dobromila Lébrová: František Bílek – sochař, grafik, architekt a mystik – 70. výročí úmrtí
Sochař František Bílek se pokusil o nemožné – totiž o zobrazení svých vizí, které byly duchovního charakteru – vyjádřit ve hmotě. On sám si v jednom dopisu Juliu Zeyerovi stěžoval: „Chyba… záleží v tom, že jsem tou kamenitou hlínou neuhnětl také vzduch.“ Byl dlouho ve své době zcela nepochopen, pak přišla doba hlubokého materialismu, kdy byl chápán ještě méně. A dnes můžeme číst, že jeho vyjádření jsou spíš minulá záležitost, že podoba jeho hlubokých modliteb vzbuzuje spíš smích.
Dobromila Lebrová: James Herriot, britský zvěrolékař a spisovatel – 95. výročí narození
James Herriot ve svých knížkách popisoval zážitky ze své praxe zvěrolékaře, i když sám uváděl, že jeho knížky nejsou autobiografie. Krása jeho vyprávění spočívá v tom, že se jedná o zábavné příběhy, které jsou plné láskyplného pochopení potřeb, ale i bolestí a utrpení zvířat, chápání úzkosti jejich majitelů a úžasně kladného vztahu k životu. Neméně poutavý je i popis venkovského života ve Velké Británii před více než padesáti léty. Jeho knížky, přes to, že jsou tak životaplné, nabízejí čtenáři možnost si kteroukoli otevřít kdekoli a okamžitě se ponořit do řady dobrodružství.
Významné narozeniny Jiřího Suchého
Dnes 1. října 2011 se dožívá významného životního jubilea jeden z nejznámějších obyvatel naší mnohamilionové České republiky – stačí uvést jeho jméno a hned všem vyvstanou vzpomínky na divadlo Semafor, těm starším vyvstane vzpomínek víc, i na jeho začátky v jiných divadelních uskupeních, Reduta, Divadlo na zábradlí a také v rozhlase; lidé si vybaví nesčetná vystoupení nejen ho samotného, ale mnohých hostů s jeho osobou spojených, zkrátka báječné divadelní, rozhlasové a filmové programy, a to bezmála během více než padesáti let!