Publicistika – O slavných lidech
Dorothea Christiane Erxleben, první německá promovaná lékařka – 250. výročí úmrtí
Mezi světové osobnosti, jejichž výročí se ocitlo na seznamu UNESCO, bylo pro tento rok zařazeno 250. výročí úmrtí prvníní promované německé lékařky, ale také první promované evropské lékařky, Dorothey Christiane Erxleben. V dnešní době si ani nedokážeme představit, jakým překážkám musela čelit, jak to bylo složité, aby oficiálně získala doktorský titul. Lékařkou se stala v r. 1754. První česká doktorka medicíny Bohuslava Kecková (1854–1911) se narodila přesně sto let po promoci doktorky Erxleben a svůj lékařský diplom ze Švýcarska držela v ruce až roku 1880. Další německá lékařka – po Dorothee – získala titul o čtyři roky dříve, také ve Švýcarsku.
Dobromila Lebrová: Šebestián Hněvkovský, básník a národní buditel – 165. výročí úmrtí
Dílo básníka Šebestiána Hněvkovského není ani rozsáhlé, ani se nevyznačuje něčím zvlášť výjimečným. Podstatné je ale na něm to, že byl jedním z prvních českých básníků doby národního obrození; že patřil k těm několika svým přátelům a blízkým spolupracovníkům, kterým se podařilo přesvědčit velkého odborníka na český jazyk Josefa Dobrovského (1753–1829), že čeština vůbec není mrtvým jazykem, jak se Dobrovský domníval, ale že žije, že jí lze užít k básnění – a to nejen vážnému, ale k žertovnému. A právě v této oblasti, zvláště v mládí Hněvkovský vynikal.
Michal Ezechel: Oslavenec ze Strašnic – Jiří Štědroň
Jiří Štedroň oslavil 23. května již své 70. narozeniny. Proslavil se především jako zpěvák a herec, ale v současné době vydal také knížku prózy „Jak se dělá hvězda“. Nutno ještě podotknout, že J. Štedroň žije již několik let v Praze 10 – Strašnicích. V Praze 10 spolupracuje s Občanským sdružením SEPPIA, které se snaží pomáhat znevýhodněným občanům. Jiří Štedroň se narodil v roce 1942 ve Vyškově, kde v roce 1959 i maturoval. V roce 1963 absolvoval herectví na JAMU v Brně, kde již jako student vystupoval v avantgardním divadle X62. První písničku nahrál v roce 1959 v brněnském rozhlase s orchestrem Gustava Broma. Poté vystupoval v divadle Večerní Brno.
Dobromila Lebrová: Carl von Linné, švédský přírodopisec, zakladatel přírodopisného třídění – 305. výročí narození
Jméno Carla Linného je ve zkratce L. přítomno v mnoha latinských pojmenováních rostlin a živočichů. Je pokládán za zakladatele nebo také „otce“ taxonomie, tj. vědy o uspořádání organismů. Přičinil se o vytvoření schématu dvouslovného pojmenování a základního přírodovědného třídění. Dokonce se považuje i za zakladatele nauky o životním prostředí. Carl Nilsson Linnaeus, což bylo jeho původní jméno, se narodil ve vesnici Råshult v jihošvédské provincii Småland. Podle tehdy ve Švédsku užívaného juliánského kalendáře to bylo 13. května, ale podle současného kalendáře to bylo 23. května 1707.
Dobromila Lebrová: Thomas Gainsborough, anglický barokní malíř – 285. výročí narození
Thomas Gainsborough byl jedním z nejvšestrannějších anglických malířů 18. století. Byl významným portrétistou své doby, i když sám měl v oblibě krajinářství. I pro své portréty používal krajinné idylické pozadí. Bylo to v té době cosi nového. Před ním angličtí malíři malovali portréty tak, jak malovali biblické a náboženské náměty. Gainsborough přinesl čerstvý pohled na anglickou krajinu i s jejími prostými venkovany.
Dobromila Lebrová: Francis Bret Harte, americký spisovatel – 110. výročí úmrtí
Francis Bret Harte byl spisovatelem amerického jihozápadu. Ve svých povídkách a románech se proslavil především detailním a zasvěceným popisem kalifornské zlaté horečky. Nebyl nadšen pronikáním vymožeností civilizace do krásné přírody – stavbou železnice – a netajil se tím. Mnoho lidí s ním souhlasilo. Proto byly jeho příběhy alespoň zpočátku přijímány se zaujetím. Zároveň byl Bret Harte velmi obratný v tom, aby vystihl, co čtenáře zajímá a co ho baví.
Dobromila Lebrová: Friedrich Flotow, německý hudební skladatel – 200. výročí narození
Německý skladatel Adolf Ferdinand Friedrich Flotow se počítá spíš ke skladatelům zábavné, melodické hudby. Kdysi byla obzvlášť oblíbená jeho opera Marta, která se nyní hraje jen málokdy a málokde. Nebyl nějakým převratným objevitelem nového směru, ale byl za svého života oblíbeným skladatelem oper, složených především pod vlivem oper italských a francouzských operet. Není celkem divu, protože jeho přítelem byl slavný francouzský operetní skladatel Jacques Offenbach (1819–1880).
Dobromila Lebrová: Josef Vojtěch Hellich, malíř a archeolog – 205. výročí narození
Se jménem tohoto kdysi známého a význačného českého malíře se dnes setkáváme snad jen při označení tramvajové zastávky a sídla gymnázia v pražské ulici, která nese jeho jméno. Dříve ještě bylo známé jen z jeho portrétu spisovatelky Boženy Němcové. A přitom jeho obrazy zdobily a zdobí spousty oltářů kostelů v naší zemi, možná i v zahraničí. Méně už byla známá jeho činnost archeologická, tu monitorovali a monitorují snad jen archeologové.
Dobromila Lebrová: Jan Marek Marci z Kronlandu, renesanční učenec – 345. výročí úmrtí
Jan Marek Marků, nebo též Ioannes Marcus Marci, byl jedním z posledních českých polyhistorů. Byl to učenec renesanční velikosti, který v mnohém předběhl slavné světové vědce. Jeho smůlou bylo, jako už mnohokrát v našich dějinách, že jeho život i kariéra padly do údobí kulturní stagnace v naší zemi. Po všeobecném rozmachu doby rudolfinské, do které se narodil, nebylo v době pobělohorské a v době třicetileté války tolik možností k vzájemné výměně poznatků a zkušeností se zahraničními učenci.
Dobromila Lebrová: Ludwig van Beethoven, německý hudební skladatel – 185. výročí úmrtí
Ludwig van Beethoven byl jedním z největších evropských hudebních skladatelů. Za svého života byl obdivován jako klavírní virtuos i hudební skladatel; obdiv k jeho dílu se v podstatě nemění ani po dvou stech letech. Jeho hudba byla počátkem rozmachu nové hudební epochy a ukončila klasický styl osmnáctého století. Beethovenovo datum narození není zcela přesné; doklady jsou pouze k datu křtu dne 17. prosince 1770. Narodil se v Bonnu, Bonngasse 20. Jeho rodný dům ještě stojí a je tam Beethovenovo muzeum (Beethoven-Haus).
Dobromila Lebrová: Franz von Pocci – básník a spisovatel – 205. výročí narození
Před pěti lety bylo v Mnichově i jinde v Bavorsku připomenuto dvousté výročí narození tohoto podivuhodného bavorského všeuměla. Pro mne osobně je jeho jméno známo téměř po celý život, protože můj otec byl loutkář, s maminkou divadlo hráli, a hry pana hraběte Pocciho patřily do jejich repertoáru. Tatínek, který byl také všeumělem, si často povzdechl: „Copak pan hrabě Pocci – ten měl zámek a v zámku určitě místnost pro divadélko, místnost pro muziku, místnost pro malování; a mohl libovolně přecházet z jedné činnosti do druhé. Když zámek nemám, vždy musím vše z jedné činnosti uklidit, abych mohl vyndat věci pro další…“
Dobromila Lebrová: Camille Flammarion, astronom, spisovatel a výzkumník tajemna – 170. výročí narození
Astronom Camille Flammarion patří k řadě pozoruhodných osobností devatenáctého, a částečně i dvacátého století. Ovšem vymyká se z obecného vzorce, z obecného rozškatulkování podle tématu působnosti – on jako všeobecné uznávaný vědec, se dal na zkoumání lidské duše! Prošel spiritismem, zabýval se jasnovidectvím, návštěvami ze záhrobí, životem na jiných planetách. Věřil na minulé životy…
Dobromila Lebrová: Čeněk Zíbrt, etnograf a kulturní historik – 80. výročí úmrtí
Čeněk Zíbrt byl povoláním vysokoškolský pedagog a knihovník, zaměřením národopisec a kulturní historik. Podobně jako o generaci starší Zikmund Winter (1846–1912) zaměřil se na otázky každodenního života. Jako první profesor kulturní historie na Karlo-Ferdinandově univerzitě byl v podstatě zakladatelem této vědní disciplíny. Narodil se jako Vincenc Jan Siebert 12. října 1864 v Kostelci u Vorlíka, jak se v době jeho narození nazýval dnešní Kostelec nad Vltavou.
Dobromila Lebrová: Joseph Lister, anglický chirurg, průkopník antisepse – 100. výročí úmrtí
Joseph Lister byl jedním z průkopníků antisepse při lékařských zákrocích. Jeho význam na tomto poli je takový, že je nazýván „otcem antisepse“. Sice jsou z dnešního pohledu jisté připomínky k jeho vlastní chirurgické praxi, i poněkud k původnosti jeho objevů, protože tyto objevy byly vždy výsledkem nejen jeho osobního bádání, ale využitím výsledků jiných bádání, které Lister vhodně použil. Stal se ale určitou ikonou antiseptické chirurgie.