Publicistika – Víte, že...?

Miloš Ondrášek: Zvířecí Melbourne

O Austrálii se nyní v českých sdělovacích prostředcích dozvídáme o lecčems, o krajině, o moři a žralocích, o původních obyvatelích, o sportu a dokonce i o australském způsobu vaření. Nikde jsem ale nenarazil na pojednání o psech. Snad proto, že mezi tzv. cestovateli, kteří od roku 1990 přicházejí do Austrálie na dva tři týdny a nasadili si čáku novinářů, se nenašli ti se zájmem o kynologii.

Tasmánský tygr

Poslední tasmánský tygr byl odchycen v roce 1933 a zahynul v zoologické zahradě v Hobartu v roce 1936. Existující fotografie nejsou nejlepší kvality, spíše toto vačnaté zvíře známe z kreslených obrázků. Je překvapujcí, kolik má tento dravý vačnatec (Thylacinus cynocephalus) českých synonymických výrazů: vakovlk psohlavý, vlkovec psohlavý, vlkoun zebří, vlkoun vačnatý, tasmánský tygr – stále jedno zvíře.

Jitka Vykopalová: Pohyb pomůže „odstranit kyselinu mléčnou z duše“

Trénink je pravá odstresovávací vakcína. Mnoho z nás je dnes vystaveno velkému stresu. Naše životní situace a životní ambice nejsou vždy v souladu s tím, co naše tělo dokáže zvládnout. Ale i když si člověk ještě „nesáhl na samé dno“, zažila většina z nás někdy stresující symptom. I když samozřejmě usilujeme o životní situace, kdy se cítíme dobře, musíme si i přesto uvědomit určitá fakta.

Pavel Pávek: Kostlivec v krčmě / Jak v Kostelci začali vařit pořádné pivo

Toho večera Barnabáše napadlo, že sládkovi zasadí definitivní ránu. Před časem našel, když šmejdil kolem města, pod zámeckými valy takovou divnou rostlinu. Vypadala jako miniaturní zelné hlávky, a když jí okusil, samou hořkostí se mu zkroutila celá čertí tlama. Vymyslel, že by mohlo být docela veselé nasypat do piva pár těch jakoby zelných hlávek. Jak vymyslel, tak udělal.

Pavel Štěpánek: Velkolepý dar z krajanské sbírky

Nepřihází se každý den, aby některý krajan odkázal českému státu cennou sbírku obrazů, kterou se mu svého času podařilo vyvézt do zahraničí. Už před deseti lety se paní Věra Třebická-Řivnáčová z Mexika rozhodla věnovat obrazy z dědictví svého tchána dr. Jana Třebického st. a zesnulého manžela dr. Jana Třebického ml. k uctění jejich památky některé galerijní instituci v Praze.

Miroslav Sígl: Stoletá škola pro zrakově postižené

Dozněly poslední tóny varhanní skladby J. S. Bacha v koncertní síni Bohuslava Martinů na Hudební akademii múzických umění v Praze-Malé Straně a ozval se mohutný, jásavý potlesk, jaký zde zažívají často, ale tentokrát byl něčím výjimečným. Patřil nevidomým a zrakově postiženým pěvcům, muzikantům, sólistům a jejich představitelům v čele s ředitelkou školy Miladou Rybářovou, kteří vše s nesmírnou pečlivostí připravili, nacvičili náročný program a nyní se uklánějí s náručí plnou květin.

Pomáhat je normální

Jistě jste se s tím už setkali. Muž či žena s bílou holí stojí na chodníku a vám se zdá, že si neví rady. Co teď? Přistoupit a zeptat se, zda potřebuje pomoci, nebo si řeknete, že kolem je taková spousta lidí, tak proč zrovna vy byste měl pomáhat?

Jste potenciálním workoholikem? (3)

Je velké štěstí, pokud můžeme dělat práci, kterou máme rádi. V práci trávíme přibližně třetinu svého života, a je proto opravdovým utrpením, jestliže v ní nenacházíme naplnění a inspiraci. Na druhou stranu – kde je únosná mez ...

František Makeš a jeho unikátní restaurátorská metoda

Vzácným hostem tohoto večera byl František Makeš, světově uznávaný restaurátor a vědec, který objevil biochemické metody využití enzymů při restaurování a analýzách uměleckých děl. Díky jeho metodám se podařilo odhalit mnoho padělků světových malířů. Své patenty – např. moderní konzervátorskou metodu tzv."enzymatickou konsolidaci", věnoval České republice.

Využijte svého talentu a staňte se úspěšnými (2)

Všichni se chceme cítit úspěšní. Ale co je to vlastně úspěch? Každý by ho chtěl a již málokdo ví, co to slovo přesně znamená? Být úspěšný znamená pro každého něco jiného. Pro někoho znamená úspěch top pozici v zaměstnání ...

Lenka Nováková: Nevyhnutelnost boření aneb o kreativitě dospělých

Když jsem byla malá, jedna z mých nejoblíbenějších hraček byly obyčejné dřevěné kostky polepené papírem s částmi obrázků. Měly sloužit jako jednoduché puzzle, ale mě bez ohledu na jejich původní účel mnohem víc zajímala stavba komínů a pyramid. Později jsem jako velkou svátost opatrovala červenobílou stavebnici, která trochu připomínala dnešní lego.

Poznáte je?

Jsou mezi námi. Nápadní i nenápadní, někdy je poznáme na první pohled, jindy nám to trvá hodně dlouho, a to i přesto, že s jim podobnými máme již dřívější zkušenosti. Bývají hmatatelně zřetelní a zároveň dokáží být naprosto neuchopitelní.

O Sedlčansku nad Démonem - a možná přežiju i bizona…

„Mám výborný nápad na reportáž,“ hulákal nadšeně do telefonu můj parťák, fotograf Milan Richtermoc. Ten dobře ví, jak na mě. Poslední dobou strkám diktafon před nos každému, kdo je ochoten se mnou něco probrat, ve snaze získat image reportérky.

Josef Krám: Jak utíkal Vojta Náprstek přes Rychnov do Ameriky

Buďme s Janem Ámosem názorní a sledujme výklad pana učitele Kráma: Panská ulice je v Rychnově spojnicí mezi Starým náměstím a náměstím Karla Poláčka v sousedství zámku. Její jméno prošlo proměnami – kdysi Panská ulice nesla za 1. republiky a ještě chvíli po 2. světové válce jméno Vašátkova.