Publicistika – Víte, že...?
Josef Krám: Nejen klučenčí, ale i dívčí koledování
V Rychnově nad Kněžnou a jeho okolí se náhodní příchozí podivují tomu, že tu 14 dní před Nedělí velikonoční – letos tedy 29. března -. chodí holčičky, děvčata i ženy na koledu.Tento folklorní fenomén se tu tradičně a od nepaměti udržoval - a nezanikl ani za kumunistického režimu. Pro náhodné návštěvníky této oblasti pod Orlickými horami je to překvapení, když je vidí koledovat s pomlázkami, ženy pak s vařečkami, samozřejmě ozdobenými pentlemi.
Jan Řehounek: Barokní Lysá nad Labem
Lysé nad Labem hovoří znalci jako o „barokní perle Polabí“. Nemusíte být zrovna studovaní znalci historie, abyste k tomuto poznání, navštívíte-li městečko na trati mezi Nymburkem a Prahou, dospěli rovněž. Stačí na to jedno odpoledne. A nyní, s přicházejícím jarem, je k tomu ta nejlepší příležitost. Kulturní historie Lysé je téměř čítanková. Sahá až do doby, kdy sem přišli staří Slované.
Druhý Karel May žije, bydlí v naší zemi a jmenuje se David Gruber
Druhý Karel May žije, bydlí v naší zemi a jmenuje se David Gruber. Nedávno napsal a vydal epigonský román ve stylu mayovek. Román se jmenuje „Old Shatterhand opět na Západě“. Gruber nechává znovu ožít staré známé milované hrdiny – Vinnetoua, Dlouhého Davyho, Tlustého Jemmyho, Martina Baumana, Sama Hawkense… a také zlosyna Santera. Jejich příběhy jsou ovšem naprosto nové, originální.
Rudolf Křesťan: Stále voní ...
„Píseň Purpura zatím z poslechu ještě neznáte,“ napsal v roce 1962 časopis Mladý svět. Citovaná slova byla zveřejněna pod notami a textem zmíněné písně, která byla premiérově otištěna ve vánočním čísle.
Miroslav Sígl: Úděl žen z rodu Habsburků
České vztahy k rodu Habsburků, který u nás vládl pověstných 300 let, a přestože měl dobré vztahy s Přemyslovci, Lucemburky nebo Jagellovci, nelze zapomenout na popravu 27 českých pánů po bitvě na Bílé hoře, a snad nejvýstižněji je vyjádřil T. G. Masaryk ve Washingtonské deklaraci, kde se říká doslova: “Náš národ povolal Habsburky na český trůn ze své svobodné vůle a tímtéž právem je sesazuje.
Jitka Dolejšová: Vánoční zvyky (2)
Na svůj svátek, 7. prosince, chodíval Ambrož. Na hlavě měl černou homolovitou čepici; obličej i postava byla bíle zahalená, v ruce držel papírem polepenou metlu. Z uzlíčku rozhazoval sladkosti, a když je chtěly děti sebrat, honil je, sotva dechu popadaly.
Dobromila Lebrová: Úsměvný miniprůvodce rostlinnou říší podruhé
Vážená paní Dolejšová! Dost dlouho se bavívám vyhledáváním zvláštních nebo legračních názvů rostlin, obzvláště květin. Podotýkám, že rostliny nebyly nikdy mojí pracovní náplní. Přijala jsem tedy s nadšením Vaši výzvu v Pozitivních novinách ve Vašem následně článku Úsměvný miniprůvodce rostlinnou říší a vyhledala jsem uvedené rostliny, včetně té muchomůrky.
Pavel Pávek: Je kámen na Vyšehradě z Kutné Hory?
Kutná Hora byla mimo báňské činnosti prakticky vždy považována za město plné záhad, tajemství, okultních věd, za město, kde působila i spousta alchymistů. Některé záhady jsou z říše pohádek, jiné však naprosto konkrétní a hmatatelné. Pravdu patrně nikdy nezjistíme, ale nechávají nám prostor pro působení fantazie.
Jitka Dolejšová: Ze slovníku teenagerů
Jsou stejní, jako jsme byli my v jejich věku. Jsou stejní, ti naši potomci, synové a dcery, jejich spolužáci a kamarádi. Něco se jim líbí, něco je zlobí, mají svá trápení, tajemství i lásky.Někdy máme problém jim porozumět. Jako kdyby mluvili cizí řečí.Jsou stejní, jenom trochu JINAK STEJNÍ. Vám dospělým, kteří byste si rádi doplnili vědomosti a rozšířili znalosti, nabízím k nahlédnutí malý slovníček.
Jana Janoušková: Jarní relaxace a meditace
Máme tu jaro a k jaru patří začátek, rozvoj, rozkvět, odchod starého a příchod nového. Proto tento článek chci věnovat tomu, jak se nastartovat, jak zvládnout jarní únavu, ale i tomu, jaký vliv má jaro na naši psychiku. Na každý začátek je potřeba zdravá síla, optimismus a sebevědomí. Aby se tak stalo, je třeba být v pořádku nejen po fyzické stránce, ale ve stejné míře i po psychické.
Jitka Dolejšová: Češtino, na slovíčko…
O kráse a bohatství českého jazyka a hrátkách s češtinou jsem již několikrát psala. Tentokrát mne zaujalo, jaká šprťouchlata, kulišárny, vylomeniny, legrácky a poťouchliny náš kouzelný rodný jazyk dokáže vytvořit. Myslím, že ve srovnání s ostatními, byť světovými jazyky nemá konkurenci. | Slova složená pouze ze souhlásek: scvrnkls, čtvrthrst | Slovo s 9 souhláskami za sebou: čtvrtvlnná
Peter Závacký: Rodáčka z pražských Vinohrad - prvá dáma slovenského kresleného humoru
Vo svojich úsmevne ľahkých kresbách, výtvarne čistých a dokonalých sa usilovala čitateľa odľahčiť od všedného a neľahkého kolotoča života. Vnímala ho bez príkras. A tak ho aj kreslila. Láskavo, povzbudivo a pozitívne. Úprimne sa vysmievala z dobových nedostatkov nás všetkých, včítane samej seba. Chápala, že s úsmevom na tvári, v mysli a duši sa dá prežiť skutočne všetko, čo každodenný stereotypný život vo vtedajšom Československu jeho ľuďom prinášal.
Miroslav Sígl: Kroniky a kronikáři v českých zemích
Co může být užitečnějšího pro paměť národa než dobře vedené kroniky s textovými dokumenty, snímky a výstřižky, doplněnými mnohdy orálně historickými vzpomínkami pamětníků? Podle zákona číslo 80 z roku 1920 měla za povinnost každá obec vést pamětní knihu obecní. Tento zákon i s dodatečnými nařízeními či směrnicemi platil u nás neuvěřitelných 85 let...
Miroslav Sígl: Nadšený zachránce lidové architektury
V encyklopedii Kdo byl a je kdo (Libri 2007) najdeme o Ladislavu Štěpánkovi (1906-1992) v jeho hesle údaje o tom, že to byl konzervátor lidové architektury, pracoval ve středočeské Památkové péči, spolupracoval s Polabským národopisným muzeem v Přerově nad Labem, stál u zrodu Polabského muzea v Poděbradech, Národopisného muzea Slánska v Třebízi a Muzea vesnice v Kouřimi.