Dobromila Lebrová: Caspar David Friedrich, německý romantický malíř
Jméno tohoto malíře je pravděpodobně pro mnohé naprosto nové; a přes to se jedná o malíře, i když německého, který často maloval českou krajinu. Svými obrazy zachytil krásu romantických krajin jeho doby - například Českého Středohoří, Krkonoš, Saského Švýcarska nebo Rujany. Sám měl k české krajině velmi těsný vztah, který sám vyjádřil v jednom svém dopise: „V Čechách se cítím doma, jako bych se zde narodil…"
Dobromila Lebrová: Franz Lehár, rakouský skladatel maďarského původu
Franz Lehár byl především skladatelem lehčího žánru, tj. operet, písní, valčíků a pochodů. Jeho zaměření vycházelo především z toho, že jeho první uplatnění bylo ve vojenské kapele, čemuž pak odpovídal jeho celoživotní žánr. Jeho původ odpovídal onomu proplétání národů a národností v rakousko-uherské říši - jeho otec, také jménem Franz Lehár (1838 - 1888) pocházel ze severní Moravy a byl původně sklář, později vojenský hudebník...
Pavel Loužecký: Už jste viděli dinosauří park?
Pokud náhodou nebudete mít co dělat a rodina vás bude mořit, že chtějí jet někam na výlet, pak mám pro vás skvělý tip: DINO PARK v Plzni. Já jsem ho absolvoval se svojí rodinou a věřte - STOJÍ TO ZA TO! DinoPark je součástí Plzeňské ZOO. DinoPark je součástí Plzeňské ZOO, ale můžete ho navštívit i samostatně. Hned u vchodu vás čeká první překvapení (navíc se zvukovými efekty)
Olga Szymanská: "Jsem absolutní vůle"
Narozen 22. srpna 1878 v rodině mlynáře, živícího se úředníka advokátní kanceláře v Domažlicích a regionálního politika a stoupence T. G. Masaryka. O filozofii se Ladislav zajímal od mládí. Ze zdejšího gymnasia byl vyloučen za hanlivý výrok o habsburské monarchii: Na přání otce přestoupil na gymnasium v chorvatském Záhřebu (1896), odkud se po půl roce vrátil domů.
Ondřej Suchý: Zita Kabátová, jedna z hvězd mého života
27.4.2010 oslaví paní Zita Kabátová neuvěřitelné 97. narozeniny! || Poznali jsme se v době, kdy jsem každý týden ve Svobodném Slově otiskoval kreslené vtipy s myší tématikou. Měla je ráda a tak mě od počátku začala oslovovat Myšáčku. Dokonce se naučila kreslit myši podle těch mých! Paní Zita – což se neví – byla totiž kdysi zručnou malířkou porcelánu! Chodila dokonce do kursů, kde se před válkou učilo na porcelán malovat.
Josef Fousek: Fouskoviny pro lidi (16)
♦ Národ potřebuje mučedníky, aby se mohl občan doma, v teple u kafíčka, při televizi radovat, že není mučedníkem. ♦ Od té doby, co se zdražily pohřební služby, nebojím se hřbitovů. Vím, že se tam nedostanu. ♦ Hloupí lidé nadávají všemu, co se jim nelíbí, ačkoli jim to neškodí. ♦ Slušný člověk o své slušnosti nemluví. Stejně by říkal jen to, co uzná za vhodné.
Marie Formáčková: Lucerna a Ema Destinnová
Palác Lucerna je dodnes magickým místem, který je Mekkou snad pro každého umělce. Vystupovaly jich tam tisíce, a to od začátku minulého století, kdy byl palác otevřen. Jako první se o kulturu v Lucerně staral Bedřich Spurný, který do Velkého sálu přivedl Emu Destinnovou, Enrica Carusa, Arthura Toscaniniho, Maurice Chevaliera, Jaroslava Kociána, Jana Kubelíka, Johanna Strausse, Fjodora Šaljapina, Jarmilu Novotnou a mnoho, mnoho dalších.
Olga Szymanská: Muchův odkaz
Nejvýznamnější umělec secese (nazývána též Le style Mucha), určující vývoj české malby té doby, přišel na svět 24. července 1860 v Ivančicích u Brna. Do vídeňské malířské dílny divadelních dekorací nastoupil po nepřijetí na pražskou Akademii výtvarných umění. Pro hraběte Khuena vyzdobil jídelní sál v Hrušovanech a interiéry zámku Gandegg nedaleko italského Bolzana. Studoval na mnichovské Akademii (1885 – 1887), po odjezdu do Paříže na Akademii Julian.
Milan Turek: Slavnostní pečení – korýtka dílem čertovským
Slavnostně nazdobená tabule, někdy i skromnější sváteční stůl v šestinedělí, při rodinné oslavě, Vánocích a Velikonocích, svatební hostině či hodech nebo výročí nemohou být bez skvoucích se a vůni šířících korýtek. Tajuplný recept, kouzelné nářadí a složitá příprava vytvářejíi z pečení korýtek na Moravském Slovácku zvláštní obřad. Korýtka se pečou jen v několika vesnicích a už třeba ani v Hodoníně recept není znám.
Olga Szymanská: Dobrodružství
Před lety jsem dostala knihu Svíce dohořívají anemohla se od ní odtrhnout. Později jsem viděla pořad v pražské Viole pod stejnojmenným názvem a titul jsem vzala do ruky podruhé. Při hovorech s přáteli o literatuře jsem se do něj začetla znovu. Vždy jsem cítila, že je pro mne dobrodružstvím – dodnes v něm odkrývám stále nové polohy.
Dobromila Lebrová: Josef Matěj Navrátil, malíř
Někteří o něm prohlašují, že byl prvním českým realistickým malířem. Ale pokud bychom se více zahloubali do jeho prací, zjistili bychom, že jeho dílo ovlivňovaly různé styly a slohy jeho života. Realistické byly jeho obrazy především z divadelního prostředí, které byly dílem už zralého umělce. Původně vycházel z komorních rokokových obrazků malíře Norberta Grunda (1717 - 1767), ale ovlivnilo ho také italské rokoko i biedermeier.
ZPOVĚDNÍCI (29) Dagmar: Pane, vy jste krásný!
První, co člověka napadne je, proč zrovna krásný? Proč ne třeba chytrý, úžasný, šikovný...? Co je to vlastně krása? Je to věc vizuální, kdy hodnotíme tvary těla, souměrnost rysů, hloubku a barvu očí, plnost rtů apod.? Jak jde čas, měřítka na krásu se mění. Třeba se psalo – měla oči daleko od sebe, její roztomilý, krátký nosík, hledící koketně vzhůru byl pokryt sprškou kaštanových pih, které dodávaly tváři vzhled zdravého venkovského děvčete ....
Olga Szymanská: Dominik Duka - "Žít v pravdě"
Dosavadní historie, i historie katedrály byla psána jako dějiny sporů a válek v kontextu ideologických výkladů dějin. Je naším úkolem dnes, i v této zemi, změnit dějiny vítězů a poražených na dějiny tvůrců a stavitelů. …“ Slova dominikánského duchovního, provinciála České provincie Dominikánů (1986 – 1998), 24. biskupa královéhradeckého, apoštolského administrátora litoměřické diecéze (2004 – 2008), 36. arcibiskupa pražského a primase českého DOMINIKA DUKY.
Miloslav Švandrlík: Výchova obecenstva
Když došlo v Žujetíně k jedenácté inzultaci rozhodčího, zabýval se tím výbor místní tělovýchovné jednoty. „Jsem proto,“ řekl předseda Kadivous, „abychom před každým utkáním využili rozhlasového zařízení a vybídli občany k slušnému sportovnímu chování. Pomáhá to jinde, proč by to nepomohlo i u nás?“ Návrh byl schválen jednomyslně.