Dobromila Lebrová: Charles Dickens, anglický spisovatel
Anglický spisovatel Charles Dickens byl pravděpodobně nejslavnějším spisovatelem viktoriánské éry. Stal se určitou ikonou, idolem tehdejší doby. Vzhledem ke svým trpkým osobním zkušenostem z mládí se velmi často ve svých dílech zabýval sociálními otázkami. On sám se stal úspěšným spisovatelem svou pílí, bez jakéhokoliv vzdělání, protože v době, kdy by podle svého věku měl studovat, studovat kvůli velkému zadlužení rodičů nemohl.
Jitka Vykopalová: Královská svatba švédské korunní princezny Victorie (2)
Po přesně 200 letech, kdy vkročil první Bernadotte na švédskou půdu, se bude korunní princezna Victoria vdávat. V budoucnu se stane třetí vládnoucí královnou po královně Kristině (1632-1654) a Ulrice Eleonoře (1719-1720) od doby, kdy se Švédsko stalo dědičnou monarchií pod vládou krále Gustava Vasy. Ale bude první, která se provdá za „muže z prostého lidu“.
Jitka Vykopalová: Det kungliga bröllopet av Kronprisessan Victoria av Sverige (2)
Efter exakt 200 års regerande av Bernadottesläkten på svenska marken ska Victoria gifta sig den 19 juni 2010 med Daniel Westling. Hon kommer att blir den tredje regerande drottningen efter Kristina (1632-1654) och Ulrika Eleonora (1719-1720) sedan Sverige blev en ärftlig monarki under Gustav Vasas regering.
Klub letců RAF v hotelu DUO na pražském Střížkově
Příslušníci československého letectva, kteří sloužili během 2.světové války v jednotkách britské Royal Air Force (RAF), sehráli důležitou roli v boji proti německému nacismu. Stíhací i bombardovací perutě, v nichž sloužili naši letci, zasáhly do bitvy o Anglii a výrazně se v těchto bojích vyznamenaly. V srpnu 1940 sloužilo ve Velké Británii již téměř tisíc československých letců.
Dobromila Lebrová: Georges-Alexandre-Cesar-Leopold Bizet, francouzský hudební skladatel a klavírista
Je ironií osudu, že autor nejslavnější a nejznámější opery vůbec za svého života netušil, jak bude jednou jeho dílo, opera „Carmen“, známé. Pokud si to uvědomíme, budeme ještě více překvapeni, kolik skladatelových děl zůstalo nikdy neprovedeno, kolik mělo představení až dlouho po jeho smrti a kolik se jich ztratilo. Přes to, že složil i další význačné skladby, které známy jsou, i tyto zůstaly ve stínu „Carmen“.
Olga Szymanská: Laskavá ironie Zory Burianové
Bez láskyplného konejšení, něžného pohlazení a objetí život není možný. Ženou, která má navíc smysl pro humor a poetiku, hluboký vztah ke kulturní tradici a k odkazu předků, je ZORA BURIANOVÁ. Groteskou i závažnou pointou svých obrazů, grafik, kreseb a karikatur hladí, objímá a konejší, něžně ironizuje svět kolem sebe.
Ivo Fencl: Před 105 roky nás opustil Jules Verne
Tak jako i moji mladší sestru Evu, zásobovala naše maminka v dětství i mne knížkami z Městské lidové knihovny v Plzni. Jednou, když jsem byl zrovna nemocný, padla díky tomu na sněhobílou peřinu a přede mne i sněžná Země kožešin. Román. I otevřel jsem jej a poprvé spatřil tzv. šrafovaný svět. Začetl jsem se do úryvků pod šrafovanými obrázky, pak i do vlastního textu a verneovka mě pohltila, strhla mezi ledy i na moře a určitě i zbavila chřipky a byla to zároveň i skvělá zábava časů před videem a internetem.
Anna Malchárková: Akcionář nebožtík
Již adresa byla podivná. Oslovení pan zemřelý se vyskytuje jen ojediněle. Slovo zemřelý je připsáno ručně, takže to každého hned trkne, že jsou v obraze. Vědí, že zemřel, pochválila jsem je v duchu. Ještě, že to byl dopis obyčejný, bez těch všelijakých barevných pruhů, jinak by kalvárie začala už na poště. A hle, Pozvánka na schůzi akcionářů. Při znalosti stavu adresáta to bylo opravdu troufalé.
Dobromila Lebrová: Niccolò Paganini, italský houslový virtuos, violista, kytarista a skladatel
Říká se o něm, že byl největším světovým houslistou všech dob. Frankfurtský houslista a dirigent a Paganiniho současník Karl Guhr (1787 - 1848) vypočítal ještě za jeho života všechny inovace, kterými Paganini svůj přednes zdokonalil oproti původní italské houslové škole, v níž vycházel. Učil se z poznatků slavných italských houslových mistrů, především z Giuseppa Tartiniho (1692 - 1770) a Pietra Antonia Locatelliho (1695 - 1764).
Ivana Šimánková: Křest Zdeňka Pošívala
Ne, nebojte se, o křest režiséra a spisovatele Zdeňka Pošívala jste smozřejmě nepřišli. Tedy vlastně přišli, ale to se stalo už tak dávno, že nás to mrzet nemusí, stejně v té době většina z nás byla ještě na houbách. Že se vám ulevilo? Bohužel Vás přece asi lehce zklamu, přišli jste totiž o křest nejnovější knížky pana režiséra - Satanovy chvíle. Ale proč hned házet flintu do žita, radši si ji zase pokorně zvedněte.
Jan Řehounek: Panenka Mateřinka je již patnáctiletou slečnou
Mateřinka - celostátní nesoutěžní přehlídka hudebních, tanečně - sportovních a dramaticko - výtvarných pódiových vystoupení, na níž se prezentuje práce mateřských škol a předškolních zařízení v České republice, má za sebou patnáct ročníků. „Jedná se o naprosto unikátní akci, která nemá nikde ve světě obdobu. Jejím účelem je aktivizovat děti předškolního věku, přivádět je ke smyslupnému využití volného času a kulturně - společenským aktivitám,“ říká PhDr. Ivana Šmejdová, ředitelka Nadačního fondu Mateřinka, jež je autorem projektu a organizátorem festivalu.
ZPOVĚDNÍCI (31) Dagmar: Mé privátní nejen "držkopády"
Tak to jsi mi, Miro, přímo nahrál na smeč! Člověk se v životě tolik napadá, že už je ke konci života celej umlácenej. Lidi většinou vzpomínají na první lásky (což mohou být často ty největší "držkopády"), ale asi se jim příliš nehodí do krámu vyprávět o tom, "jak jsem si nabil hubu", viď? Vždycky jsem se divila, proč se určití lidé snaží přikrášlovat skutečnosti, i když existují svědci, kteří danou líčenou událost sami na vlastní oči viděli.
Dobromila Lebrová: Victor Hugo, francouzský básník, dramatik, spisovatel
Vedle již vyjmenovaných činností byl Victor Hugo ještě i kreslířem, politikem a bojovníkem za lidská práva. Byl jedním z velkých činovníků francouzského romantismu. Ve své době skutečně byl za titána a génia považován, v dnešní době se nám některé jeho činy jeví poněkud v jiném světle, především ty, které se týkají jeho politických názorů, a pak možná i ty, které vyplynuly z jeho velkého zahledění do sebe...
Jiří Suchý napsal dopis Pavlu Bobkovi
Milý Pavle Bobku, tak jsem se o sobě dočetl v časopise Instinkt několik zajímavých skutečností, které měly jednoho společného jmenovatele – nebyly pravdivé. Znám Vás příliš dobře, než abych Vás podezíral z nějakých nešlechetných záměrů, určitě jste odpovídal na otázky tak, jak jste měl za to, že je to správné. Bohužel jste vycházel z informací, kterých se Vám dostávalo pouze z jedné strany, a ze skutečného pramene jste nečerpal nic.