Publicistika – Co je psáno...

Irena Voštová - Miloš Bařinka: Rok osmičky (1)

A takovým člověkem je i Josef Čermák – doktor práv, partner významné právnické kanceláře, královský konzultant (QC – čestný titul udělený vládou), novinář, spisovatel, básník, herec a celoživotní organizátor a inspirátor veřejného i vědeckého života českých a slovenských krajanů v Kanadě...

Dobromila Lebrová: B.G.Lindauer - český malíř na Novém Zélandě

První necelé tři roky svého pobytu na Novém Zélandě strávil Lindauer na jižním ostrově. Podle Kořenského nejdříve fotografoval a později se opět pustil do malby. Pravděpodobně už tehdy se seznámil s některými Maory, pro něž byl „pakeha“ - „bezbarvý“, tedy běloch - zajímavý i tím, že je samotné kreslil do svého bloku a že s nimi jednal jako se sobě rovnými a s náčelníky jako se skutečnými králi ostrova.

Miroslav Sígl: Vzpomínky krále televizní zábavy

Silvestrovské veselí si v minulých letech naše televize (v letech 1999-2003 v televizi Nova) a její diváci nemohli představit bez populárních tváří, známých nejen z obrazovky, ale i z filmu či divadel. Přiváděl je do svých scénářů velkých silvestrovských pořadů ten, jehož jméno se objevovalo až v závěrečných titulcích: Gustav Oplustil (*1926). Právě před několika dny mu vyšla jeho monografická kniha Za humorem cestou necestou.

Dobromila Lebrová: Adalbert Stifter, rakouský spisovatel, malíř a pedagog

Pokud se člověk setká s některým Stifterovým spisem, bývá okouzlen popisem krajiny, líčením přírodních krás, ale i vysokou morálkou jeho hrdinů. I přes často tragický osud jeho hrdinů je Stifterovo dílo uklidňující a přinášející naději pro lepší uspořádání světa: „Jen to, co prýští jako živý pramen z celistvosti živé, teplé duše, může zase vytvořit život.“

Denisa Marková - Renata Šindelářová: Není to s námi lidmi ještě tak špatný

Když se Denisa Marková rozhodla poprvé odhalit posluchačům své zlato v hrdle, bylo jí teprve patnáct let. Uspěla tehdy na soutěži Mladá píseň Jihlava a nastartovala tím svou pěveckou kariéru. Nejprve zpívala jejímu srdci tolik blízké country.

Miroslav Sígl: Adventní rozjímání, vzpomínky a jubilea

Předvánoční čas mi nachystal několik událostí, které spolu navzájem souvisejí a vyvolávají v člověku pocity radosti, očekávání, příjemné, ale též smutkem zakalené vzpomínky, jak už to tak v životě bývá. Šel jsem v předstihu blahopřát k životnímu jubileu své dávné televizní kolegyni Olze Čuříkové (*30. 12. 1932), abych mohl o ní včas napsat pár řádek, protože v době jejího působení byla známá jako „vlaštovka“ - pravidelný pořad pro starší děti, který ji proslavil, se tak jmenoval.

Stanislav Rudolf - Renata Šindelářová: Prostě, kdo umí - umí!

Nejprve jednu zcela soukromou: Kolik máte manželek, dětí a jiných zvířat? / Takže pro vaši orientaci v mé rodině: mám už 51 roků jednu manželku, s ní dvě děti. Martin je bankovní technik, Alena prodavačka. Máme dvě vnučky, jednoho vnuka, pravnoučata Lukáše a Dominiku. Protože všichni bydlí nedaleko, pravidelně nás o víkendu navštěvují.

Jiří Heller oslavuje padesátiny

V sobotu 24.11.2007 si náš dlouhodobý spolupracovník a přítel ing. Jiří Heller napíše na svůj narozeninový dort číslici 50. Rádi bychom proto na tomto místě vzdali hold nejen jeho nesmírné pracovitosti a podnikatelskému nadšení v oblasti fotografování a všeho, co s tím souvisí, ale zároveň mu popřáli za celý kolektiv autorů, spolupracovníků, příznivců a samozřejmě i čtenářů Pozitivních novin do další padesátky jasné oko, pevnou ruku, spoustu šťastných náhod a hlavně zdraví, klid, pohodu a optimismus, a to nejen na síti, ale i v osobním životě.

Antonín Hančl: Ejhle cirkusy a varieté (5)

První cirkus vznikl ve starém Římě a jmenoval se Circus Maximus. Jeho aréna měla délku 640 metrů a šířku 130 metrů. Pod sedadly byly vybudován prostory pro přechovávání divokých šelem. Největší část programu ale zabíraly závody na vozech tažených koňmi. Poslední se zde konaly roku 549 n. 1.

Pavel Pávek: Darek Vostřel podruhé

Kdysi, je to již dávno, jsem spolupracoval s jednou skupinou historického šermu. Nebylo jich zdaleka tolik jako dnes, lidé se na vystoupení hrnuli a tak se připravoval jeden program za druhým. Chybami se člověk učí. U jednoho pásma jsem přišel s lákovou myšlenkou. Středověký holomek zvítězí v boji u brány, měl to být souboj na těžké sekery, odhodí soupeře, ze záňadří vyloví papírový svitek a přečte uvítací slova.

Jana Reichová: Docela pozitivní

Druhá česká rodina odcházela v noci přes zasněžené lesy nedaleko Chebu dokonce s třemi malými dětmi. Dokázali to i když přišli prakticky o všechna zavazadla podvodnými převaděči. Začínali těžce, ale dokázali všechno překonat. Byli to manželé Šamánkovi. Jejich děti jsou již babičkami a dědečky a stále mluví česky.

Jaroslav Hutka - Jarmila Moosová: Táto, řekni proč ....

A teď mi otevírá domovní dveře v jedné z historicky nejkrásnějších částí Prahy, podává mi ruku – pevný stisk, a cestou po starobylých schodech /můj bože – do třetí etáže!/ povídá cosi o fyzické kondici a směje se ...

Marie Formáčková: Helena Růžičková a její muži - Velký Jirka

V případě herečky Heleny Růžičkové není pravda, že každý člověk je nahraditelný. Ona byla takový originál, že ji pořád nikdo nenahradil, i když v lednu uplyne už šest let od její smrti. Pořád na ni vzpomínáme, pořád se nám vybavuje její smích, její tvář, její energie. Jako by tady pořád někde byla. Ovšem Helena měla své zázemí, měla své dva Jirky, kteří tvořili její svět, její zázemí a byli oba tak trochu v jejím stínu. Manžel ještě o mnoho víc než syn. A protože jsem je oba dlouho znala, ráda na ně zavzpomínám.

Vnuk zakladatele Jawy si nenaříká

Když přijede do Česka Baťa, je to vždycky veliká sláva. Jsou však i jiná jména a firmy, které šířily dobrou pověst někdejšího Československa po světě. Jednou z firem, která se o to bezesporu starala, je i Jawa. Její motocykly získávaly světové vavříny i poté, co firmu jejich zakladatelům ukradli komunisté. Vnuk zakladatele a prvního majitele Jawy, čtyřiasedmdesátiletý Karel Janeček, žije v Kroměříži v ústraní.

strana 1 / 42

Další strana »