Publicistika – Co je psáno...
Dobromila Lebrová: Vzpomínka na Viléma Přibyla, pěvce Janáčkovy opery v Brně
Bylo to někdy kolem roku 1960, tedy skoro před půl stoletím, kdy jsme si doma všimli, že Československý rozhlas má na programu přímý přenos Wagnerova Lohengrina z operního divadla v Ústí nad Labem. Nepamatuju se už, zdali jsme poslouchali celé představení nebo pouze závěr, ale při poslechu Lohengrinova vyprávění o svatém grálu v přednesu nám tehdy zcela neznámého tenoristy Viléma Přibyla jsme zůstali v hlubokém okouzlení.
Barbara Semenov: Narozeniny Karla Gotta
Začátek týdne proběhl v České republice ve znamení Karla Gotta. Jeho písně se hrály všude – v nákupních centrech, v obchodech, v rozhlase, v televizi vrcholily oslavy jeho sedmdesátých narozenin tříhodinovým programem, který zaznamenal megakoncert z vyprodané Sazky Areny, kam přišlo nejslavnějšímu českému zpěvákovi všech dob popřát na sedmdesát předních umělců.
Marie Formáčková: Zita Kabátová - o divadle a filmu
„Herci, kteří získali Oscara, prý žijí v průměru o tři roky déle než ti, kdo byli na toto prestižní ocenění jen nominováni, ale nedostali ho. Takže já jsem ráda, že jsem nikdy na Oscara nebyla nominována a tudíž nemám stres z toho, že jsem ho nedostala. Nicméně souhlasím s tím, že když má člověk ve své práci úspěch, drží ho to při životě. Podle počtu mých let se tedy dá usuzovat, že jsem si úspěchu užila dost.“
Ivana Šimánková: Režisér a ornitolog Ludvík MÜHLSTEIN oslavil narozeniny
"Poslyš, nechtěla bys k nám chodit do rozhlasového souboru?" oslovil mě předseda poroty recitační soutěže v Českém Krumlově poté,co jsem jsem se stala její absolutní vítězkou. "Ale já už tam stejně v pondělí jdu," odpověděla jsem sebevědomě z výšky svých 10 let. Rozesmál se upřímným, nakažlivým, klukovským smíchem. Takové bylo moje první setkání s vynikajícím hokejovým komentátorem, spisovatelem, rozhlasovým režisérem a ornitologem Ludvíkem Mühlsteinem.
Zita Mudráková: Všechnopárty
Ahoj všichni, kdo jste se dívali na Všechnopárty v úterý 3. července 2007, ale i ti, kteří ne! Ačkoli nepatřím mezi lidi, kteří sledují v televizi úplně všechno, tenhle pořad si nechám ujít opravdu málokdy. Inteligentní a laskavý humor Karla Šípa míří přesně – nomen omen. Tématem jmenovaného dílu bylo „Jak úspěšně absolvovat v manželství vztah s partnerem jiné národnosti“.
Egon Wiener: Otec Porsche se narodil mezi Jabloncem a Libercem
Ferdinand Porsche se narodil 3. září 1875 na cestě mezi Jabloncem a Libercem, v dnešních Vratislavicích v rodině klempíře. Od malička se zajímal o práci v otcově dílně a o nástroje, které otec používal. Konec 19. století byl plný vynálezů a nových technologických postupů. Mladý Porsche velmi mnoho četl a zajímal se o všechno, co se ve světě techniky událo.
F.R.Čech - Jan Krůta: Ringo v ringu života
František je vypravěč. František lidi baví. Nad Františkovým humorem davy jásají a jedinci zvrací. František prošel životem od jihu k severu, od východu k západu. Hardrockový císař, bubblegumový mafiózo, kašparózní textař a zpěvák, televizní bavič, dramatik, divadelní impresário, autor televizních seriálů, spisovatel, malíř, miláček imitátorů kvůli svým nezaměnitelným sykavkám, znalec opery a bel canta, poslanec Parlamentu a zase zpátky. Kdo by nechtěl být Božským Ringem...
Josef Hlinomaz - Slavomír Pejčoch Ravik: Carův kurýr
Já vlastně nikdy žádnou medaili nedostal. Ani za to, že jsem co by třináctiletý uličník zničil ustupující německé armádě zaměřovací aparaturu protiletadlového kanonu. Dostal jsem akorát velikou facku, jakou mi ubalil jistý hromotluk. Ostatně dodnes cítím tu zámečnickou pracku na své tváři. Mimochodem, co se dajlí-medajlí týče, o žádnou jsem nikdy nestál.
Dobromila Lebrová: Viktor Schauberger, rakouský lesník, přírodovědec, vynálezce
Viktor Schauberger byl pro své současníky a - možná i pro naše současníky - rozporuplnou postavou. Většinu jeho objevů považovali za šílené, nesmyslné. Dost z jeho objevů se vymykalo uznávaným fyzikálním zákonům a jeho řeč nebyla vědecká, tak ho jen málokterý vědec dokázal pochopit. Mnohé jeho myšlenky předběhly svou dobu o staletí...
Jiří Vlasák: Václav Jírů - český fotograf a redaktor
Začínal fotografovat jako fotoamatér, od roku 1929 publikoval fotografie a články. Poprvé vystavoval v roce 1933. Spolupracoval s Divadlem Vlasty Buriana, fotografoval v Osvobozeném divadle, věnoval se reklamní fotografii, stal se známým rovněž v zahraničním tisku (London News, London Life, Picture Post, Sie und Er, Zeit im Bild) V roce 1940 byl zatčen gestapem pro odbojovou činnost, odsouzen na doživotí a vězněn do konce války.
Radek Tomášek - Jarmila Moosová: Oči plné hvězd
Radostnost je něco, co bych povinně ordinoval, kdyby to šlo. Kupříkladu moje maminka – nejpozitivnější člověk v naší rodině, a vůbec, kterého znám – je jí 84 let a dokáže v sobě vygenerovat tak úžasné množství energie a humoru, až se člověk často hanbí, když je ustaraný a vidí ji, která má mnohé důvody se neusmívat, a přesto se usmívá.
Richard Haan – Jitka Vykopalová: Vodní skupenství se stalo jeho vášní (3)
EXKLUZIVNÍ ROZHOVOR PRO POZITIVNÍ NOVINYDivák, který navštíví operu Richarda Wagnera „Bludný Holanďan“, si jde jistě vychutnat zážitek ze skvělé wagnerovské hudby, z výkonu pěvců, a procítit osud kletbou stiženého námořníka, bloudícího staletími vlnami světových oceánů, než jej vysvobodí obětavá Senta. Asi ho nenapadne, že představitel hlavní role si svoji mořskou pouť neprožívá jenom na jevišti, ale jako vrcholový dálkový plavec a otužilec i ve vlnách skutečného moře při zdolávání úskalí přeplavby kanálu La Manche.
Dobromila Lebrová: Arrigo Boito, italský hudební skladatel a libretista
Vrcholná libreta ale napsal Boito pro Giuseppe Verdiho, v době kdy se smířili a jejich kompoziční styl se vzájemně poněkud vyladil. V době, kdy jejich přátelství začalo vzkvétat, plánoval Verdi operu Král Lear, avšak k jejímu vzniku nedošlo. Jejich přátelství trvalo až do Verdiho smrti v r. 1901, kdy byl Boito u Verdiho úmrtního lože.
Josef Hlinomaz - Slavomír Pejčoch-Ravik: Slavomír Ravik vzpomíná na naivní malování Josefa Hlinomaze
Mistr Hlinomaz byl svým způsobem mistrem nad mistry. Kdybychom ho zařadili mezi vyložené naivisty, nejspíše by se urazil. Vždyť absolvoval dva roky Uměleckoprůmyslové školy. Rozešel se ovšem se školou i pány profesory pro totální neshody - a k těm docházelo prakticky vždycky, když narazil na nedostatek smyslu pro humor.