Publicistika – Co je psáno...

Stanislav Motl: Režisér Jan Sviták a jeho soudce Lynč

Kdo ví, jestli ten zkrvavený člověk tuší, že mu zbývají už jen poslední okamžiky života. Života, který byl plný dramatických zvratů. Přitom ještě docela nedávno se mu spousta lidí pokoušela vetřít do přízně. Bylo to v době, kdy byl ještě jedním z nejmocnějších představitelů české filmu. Úspěšný herec, režisér, producent. Jeho jméno – Jan Sviták.

Jan Wiener: Bojovník - Vždy proti proudu (1/2)

Moje rodina, tedy jedna její větev, odešla už v sedmdesátých letech devatenáctého století do Hamburku. Salomon Bondy byl velmi podnikavý muž. Znamenitě se vypracoval a stal se velkým bankéřem, aktivní byl samozřejmě i na burze. Nikdy v životě se nenaučil plynně německy, ale postavil pro svoji rodinu nádherné domy.

Ivan Rössler: Jak jsem Josefu Sukovi přinesl jeho dědečka

"Když tuto řeč dědeček pronášel, tak mi byly tři roky. Já sám jsem žil skutečně s rodiči v krásné vesničce, která se jmenuje Křečovice, kde se dědeček narodil. Mám na něj - bohužel - jen matné vzpomínky, protože zemřel, když mi bylo pět let. Pamatuji se na něho jen z doby prázdnin, když měl dovolenou a přijel za námi do Křečovic.

Josef Krám: Hrabalení aneb Blecha z Rychnova

Cože by tedy měl mít společného slavný spisovatel Bohumil Hrabal s Rychnovem nad Kněžnou a Blechovými z toho města? Tomáš Mazal zmiňuje ve své knize „Bohumil Hrabal“ příjmení spisovatelova biologického otce Bleha (s písmenem h) a František Cinger v „Prokletí slavných“ (vyšla 2006) uvádí víc v kapitolce „Bohumilem po otci, ale považoval za něj Francina, vlastně Pepina“.

Ivan Rössler: Škrtl jsem dnes zápalkou...

Ještě než jsem se stal překladatelem, byl jsem knihkupcem a dodnes jsem přesvědčen, že je to jedno z nejhezčích povolání vůbec, neboť vám umožňuje fantastické zážitky, například, že klempíř se může živě zajímat o archeologii a shánět příslušnou literaturu ve francouzštině, nebo že může existovat mostecký kombajnér s profesionálními znalostmi v oblasti astronomie – zkrátka, že lidé jsou schopni ve svém volném čase a ze záliby dosáhnout neuvěřitelného rozhledu v libovolném odvětví.

Jitka Vykopalová: Eva Pilarová a Josef Fousek - Pohlazení

Tyto dva velikány české populární scény netřeba nikomu představovat. Jsou veřejně známí z televize, rozhlasu, filmu, divadla a nesčetných koncertů a veřejných představení. Jsou zárukou kvality veškeré své produkce; ba co víc, zárukou píle, úspěchu, člověčenství, rovných a čestných mezilidských vztahů. Známe je ale i z knihkupectví - z velkého množství úspěšně vydaných knížek a z výstavních galerií, kde vystavují své umělecké fotografie. Každého z nich vždy zvlášť. No právě, každého zvlášť…

Jiří Tichota – Jan Krůta: Pan Spirituál

Jak Jiřík k muzice přišel? Docela nepohádkově a kostrbatou cestou. Tatínek pocházel z rodiny s muzikantskou tradicí a jeho pradědeček se jmenoval Antonín Liehmann a údajně prosadil, že táta Dvořák nechal syna Toníka dělat muziku, a ne jak původně předpokládal - řezníka. Můj prapradědeček byl ve Zlonicích kantorem a poznal, že Antonín Dvořák je velmi talentovaný houslista a skladatel.

Marie Formáčková: Zita Kabátová - o divadle a filmu

„Herci, kteří získali Oscara, prý žijí v průměru o tři roky déle než ti, kdo byli na toto prestižní ocenění jen nominováni, ale nedostali ho. Takže já jsem ráda, že jsem nikdy na Oscara nebyla nominována a tudíž nemám stres z toho, že jsem ho nedostala. Nicméně souhlasím s tím, že když má člověk ve své práci úspěch, drží ho to při životě. Podle počtu mých let se tedy dá usuzovat, že jsem si úspěchu užila dost.“

Dobromila Lebrová: Karel Baxa - První primátor velké Prahy

Letošního roku bylo už jedno výročí tohoto českého politika - 5. ledna 70. výročí úmrtí, ale snad s výjimkou některých zájmových organizací a chorvatských občanů si na něj už nikdo nevzpomíná. Jeho život je obrazem i odrazem všech událostí, směrů a vlivů, kterými náš národ od konce století devatenáctého do současnosti prošel.

Miroslav Sígl: Památník Bedřicha Smetany na Lamberku v novém

Areál usedlosti na Lamberku v Obříství na Mělnicku, spojovaný od šedesátých let předminulého století se jménem Bedřicha Smetany, prožije ve čtvrtek dopoledne 28. června 2007 slavnostní den. Po kruté povodni v srpnu 2002 byl natolik postižen, že muselo uběhnout téměř 60 dalších měsíců, aby v něm mohla být znovu otevřena pamětní síň našeho národního hudebního génia, připomínající jeho návštěvy a pobyty:

Milan Richtermoc: Posledním rájem Oty Pavla

Po válce Ota navštěvoval obchodní jazykovou školu v Praze (rodina si po válce změnila své příjmení ze židovského Popper na české Pavel). Později, na přímluvu Arnošta Lustiga, Ota započal v československém rozhlase slibnou kariéru sportovního novináře, kterou předčasně, v únoru 1964, ukončila zákeřná nemoc – maniodepresivní psychóza, se kterou zápasil po zbytek života.

Richard Haan – Jitka Vykopalová: Královnou mezi hudebními žánry je opera (1)

EXKLUZIVNÍ ROZHOVOR PRO POZITIVNÍ NOVINY Myslím, že základem je správná technika, vlastně v tom směru se prolíná zpívání s tím plaváním a se sportem, protože v obou případech jsou nutné dispozice a pak už je to jen obrovská dřina. Dále je důležitá správná životospráva a správný trénink. Pokud má někdo dobrou techniku, tak by mu to mělo vydržet do vysokého věku, jinak ten hlas, ať je sebekrásnější, tak bez té techniky se velice rychle opotřebovává a kariéra může skončit po několika letech.

Miroslav Sígl: Přátelé a známí TGM na Mělnicku

Je pozoruhodné, že mezi jmény se můžeme mnohokrát setkat s těmi, kteří přišli osobně do styku s Tomášem Garriguem Masarykem, byli například jeho spolupracovníky, kteří se hlásili či hlásí k jeho odkazu, a také poslední pamětníci, kteří žili v době, kdy byl prezidentem Osvoboditelem naší republiky a jejich vzpomínky nevymizí nikdy z paměti.

Dagmar Tomanová: Horův dvůr

Komunistické nadšení však dlouho netrvalo. Básníci navštívili Moskvu, ale domů se navrátili mlčky. Když přišel k moci Klement Gottwald, okamžitě napojil české komunisty na Komunistickou internacionálu v Moskvě. Intelektuálové pochopili, že tu jde o boj o moc a nikoliv o hájení zájmů českého dělníka.