Publicistika – Co je psáno...

Milan Richtermoc: Otazníky kolem autora Malého prince

Když 1. září 1939 vypukla druhá světová válka, nastoupil kapitán Antoine de Saint-Exupéry do aktivní vojenské služby přesto, že nemusel. Dokonce byl lékařskou komisí uznán za neschopného bojových letů. Přesto se 4. září hlásil na letišti v Toulouse–Francazalu. Po intervenci vlivných přímluvců byl zařazen k vojenské letce 2/33, pověřené leteckým průzkumem.

Josef Hlinomaz - Slavomír Pejčoch-Ravik: Můj největší trapas

Člověk Hlinomazova typu musel v životě spáchat mnoho trapasů. Který byl největší? Co se mě týče, do jednoho svérázného maléru zatáhl nepřímo i mě osobně. Tím spíš, že se tak stalo ve Světě v  obrazech – ovšem způsobem naprosto nenapodobitelným. Jak již bylo napsáno na jiném místě, tato redakce si mě - co se práce týče - opravdu považovala, ale ideologicky jsem byl pro ně „prašivkou“.

Jan Řehounek: Generál Vladimír Přikryl

Vladimír Přikryl (* 3.srpna 1895, U 13. dubna 1968), brigádní generál, generálmajor, se stal za první světové války příslušníkem ruských legií. Bojoval u Bachmače, na Urale a na sibiřské magistrále. Do vlasti se vrátil cestou kolem světa přes Vladivostok, Japonsko a Spojené státy až v srpnu 1920. Po návratu domů zůstal v armádě, sloužil v Mostě postupně jako velitel roty, první plukovní pobočník a zástupce velitele praporu.

Barbara Semenov: Lidská tvář hudebního génia

Bedřich Smetana se narodil 2. března 1824 v Litomyšli. V počátcích své tvorby se věnoval především klavírním skladbám. Jako interpret se sblížil s hudbou pobeethovenovskou (F. Schubert, F. Mendelssohn, R. Schumann), zejména s H. Berliozem, F. Chopinem a F. Lisztem, s nímž navázal i osobní styky.

Margit Turková: Krásný večer k poctě básnířky a překladatelky Zdenky Bergrové

Dne 19.března 2008 pozval Klub Horizont XXI (t.j. klub ruských žen) příznivce, obdivovatele a kolegy autorky, aby „vzdali hold“ dílu, které Zdenka Bergrová do svých 85 let vytvořila. Zástupci ruské diaspory, trvale žijící v naší republice, chtěli tak veřejně poděkovat za nesmírnou zásluhu, kterou má autorka na vzájemném poznávání a výměně slovesných hodnot ruské a české kultury.

Michal Dlouhý: Páté přikázání

Strážmistr vyzval kolemjdoucího muže, dělníka Antonína Šrubaře, aby mu pomohl chytit muže za ruku a nasadit mu řetízky, jež se snažil vyndat ze služební brašny. Po chvíli přišel k zápasící trojici další dělník Alois Štabla, který ve snaze pomoci četníkovi při služebním zákroku, se ke vší smůle vrhl místo na zloděje, na četníkovi pomáhajícího Antonína Šrubaře.

Dáša Cortésová: Jaký byl Rudolf Cortés (16)

Ráda bych dnes zakončila mé vzpomínání vzpomínkou mně nejbližší, na mého otce Rudolfa Cortése. Jako děti jsme si ho s bráškou moc neužily. Byl ve své době skutečně velmi známý a moc konkurence neměl. Hrál divadlo, jezdil na zájezdy, točil gramofonové desky a televizní pořady. Když se objevil doma, byl to pro nás svátek! V těchto chvílích se nám věnoval co nejvíce.

Jan Řehounek: Od volského potahu k usínání s motýly

15. března 2010 vzpomeneme stého výročí narození téměř neznámého, nicméně vynikajícího spisovatele a básníka Stanislava Vodičky. Kdo v knihovně sáhne do regálu pro některou z jeho pěti knih, jimiž vstoupil na literární scénu až na sklonku života, zcela jistě nebude litovat. Stanislav Vodička (* 15. března 1910, U 26. listopadu 1982) se narodil v Rožďalovicích.

Jitka Dolejšová: První dáma české grafiky Ludmila Jiřincová

Při své návštěvě Chvalského zámku v Horních Počernicích v Praze 14, kde je umístěna stálá expozice: Z odkazu Ludmily Jiřincové, jsem si znovu připomněla, jak rozsáhlé dílo po sobě zanechala tato významná grafička, malířka a ilustrátorka, jež byla často označována za první dámu české grafiky. Její tvorba je poeticky realistická, lyrická i melancholická, pestrá jako život, ve kterém se mísí vnější svět s vnitřním prožíváním.

Dáša Cortésová: Jaký byl orchestr Slávy Kunsta (14)

Václav Rezek své sólo dvakrát zopakoval a potom doktor Pixa řekl: „Pozor, připravte se, teď!“ (Musím podotknout, že v té době nebyly mobilní telefony.) Všichni s napětím očekávali první zvonění a ono nic. Tak se pokračovalo v zábavném programu a ono pořád nic. Pak přišla zpráva z režie, že ten nápor volajících diváků nevydržela telefonní ústředna a vyhořela.

Jaroslav Vízner: To všechno jsem nevěděl

„Moje chabá znalost francouzštiny mi ztěžuje komunikaci se členy filmových štábů", stěžoval jsem si svému zkušenějšímu kolegovi, režisérovi Burkhartovi. Roger mi odpověděl: " Máš-li opravdu co říct, dokážeš to říct i jinak, třeba beze slov. Ti, co budou naslouchat a chtít ti porozumět, si s tím práci dají".

Giuseppe Tartini, italský hudební skladatel, houslový virtuos, hudební teoretik a učitel

Vzhledem dlouhé době, která od Tartiniho života do dnešní doby uplynula, bývají informace o něm a o jeho životě někdy nepřesné, ba i protichůdné. Většinou si ti, kteří si někdy poslechnou klasickou hudbu, jeho jméno spojí pouze s jeho „Ďábelským trylkem“, někdy a ni to ne - ale více o něm obecně známo není. Narodil se v době života významných evropských muzikantů - pro srovnání - Johann Sebastian Bach (1685 - 1750) a George Frideric Handel (1685 - 1759) byli jen o sedm let starší.

Marta Urbanová: Jindřich Prucha

Pod Železnými horami, nedaleko Běstviny stojí dva domky, č.65 a 93, kde se říká na Župandě. Ve starším domě č.93 dával štětcem na plátna svůj pohled na okolní krajinu malíř Jindřich Prucha. Ale v těchto chalupách nestávala jeho rodná kolébka. Jindřich se narodil 19.9.1886 v Uherském Hradišti. Jeho otec, četnický strážmistr byl v r.1894 přeložen do Čáslavi.

Jan Maruška: Hraběnka Kristina

Elegantní, vzdělaná, umělecky založená dáma, hovořící plynně pěti jazyky (ale blbě čéésky, jak sama říká), optimistická, se smyslem pro humor. Je potomkem velmi rozvětveného rodu Colloredů, jehož kořeny sahají až do 10. století. Údajně nejstarším známým předkem budoucího rodu Colloredů byl Albanus z Waldsee, jehož syn Liobard se v 10. století usadil v Itálii a stal se praotcem rodu Colloredo.