Publicistika – Co je psáno...
Jiří Vlastník: Když Elvis byl náš bůh aneb Šest strun zvrhlého elektroinženýra
Mám takovou vizi. Nad Prahou, místo zbourané sochy velikého Pepíka, stojí obří, v žule vyvedený, magnetofon Sonet-duo. Každým rokem sem putuje lampionový průvod nás, mladíků před penzí, abychom zde položili kytku na hrob neznámého starce na chmelu. Domnívám se, že by v zástupu nechyběl Zdeněk Sarka Dvořák.
Jožo Ráž - Stano Háber: My sa nikdy nevzdáme!
Spolupracoval som aj s inými textármi. Tá spoločná lúskačka je vždy o tom istom. Ja mám takú vlastnosť, že proste neviem zaspievať niečo, čomu neverím. Ak to nie je to pravé, tak mi zasvieti červené svetlo. Proste viem, že to nemá cenu ani skúšať, lebo to nie je moja pesnička. Všetko, čo spievam, tomu verím. Buď to v tej piesni je, alebo ju nerobím.
Marie Formáčková: Jaroslav Marvan – osudový muž
Slavný český herec Jaroslav Marvan proslul rolemi úředníků, profesorů, inspektorů, zkrátka sucharů všeho druhu. Těžko si ho představíme jako po uši zamilovaného muže, jako romantika, jehož okouzlila mnohem mladší kolegyně z Národního divadla. A ještě hůř si představíme, že ta krásná a mladá žena jeho lásku opětovala. A přece se tak stalo...
Dobromila Lebrová: B.G.Lindauer - český malíř na Novém Zélandě
První necelé tři roky svého pobytu na Novém Zélandě strávil Lindauer na jižním ostrově. Podle Kořenského nejdříve fotografoval a později se opět pustil do malby. Pravděpodobně už tehdy se seznámil s některými Maory, pro něž byl „pakeha“ - „bezbarvý“, tedy běloch - zajímavý i tím, že je samotné kreslil do svého bloku a že s nimi jednal jako se sobě rovnými a s náčelníky jako se skutečnými králi ostrova.
Peter Závacký: Slovenský karikaturista Milan Vavro 77
Ako hokejový fanúšik si iste ešte pamätá na najznámejšiu podobu „77“ vo svetovom hokeji na drese na chrbte populárneho hokejového "medveďa" a kanoniera z Bostonu - Phila Esposita, a jeho góly v našej siete na MS vo Viedni v r. 1977, kde naši hokejisti obhájili titul majstra sveta z Poľska... Možno práve na Esposita si spomenul aj v závere roka 2010, vo Viničnom (pri Pezinku) výtvarník Milan Vavro (1933), keď dve magické „sedmičky“ ozdobili už aj jeho chrbát na bohatej životnej púti.
Jiří Vlastník: Kocourkovští
Předem podotýkám, že titulek nemá se současnou stálicí světové populární hudby nic společného. I když parta českých zpěváků z dnes již minulého století byla též dosti slavná. „Zpátky je to ohromný, zpátky jedeme jako madony,“ ...
Ivo Fencl: Rozhovor s činorodým Pražanem plzeňského původu
S publicistou a spisovatelem Vlastislavem Tomanem jsem se seznámil v české Obci spisovatelů, ale hlavně ve Středisku západočeských spisovatelů na Americké ulici 29 v Plzni. Leccos však jsem o něm věděl už z dřívějška, tak jako mnozí z nás, pokud jsme v dětství četli a prohlíželi ABC mladých techniků a přírodovědců, kde působil Vlasta od vzniku (1957) zprvu jako redaktor techniky, ale už od roku 1959 coby šéfredaktor.
Jakub Srovnal: Zkusme se vrátit zpět aneb Než se ta písnička ztratí (1)
Kdyby byla mezi mladými lidmi uskutečnina anketa na téma „Karel Hašler“, málokdo by asi věděl, kdo vlastně Karel Hašler byl, jaká je jeho tvorba a za jakých okolností jeho bohatý život tragicky skončil. Většinou bychom se zřejmě setkali s odpovědí: „Nevím“. Je velmi smutné, že dnešní mladí lidé nemají vážný zájem seznámit se s osudy lidí, kteří pro českou zemi obětovali vše, co kdy měli, dokonce i svůj vlastní život.
Dáša Cortésová: Jaký byl Jaromír Vomáčka (1)
Jaromír Vomáčka byl pro mne vzorem pilného člověka. Když byl na takzvané volné noze, vstával každý den v určitou hodinu a pracoval doma osm hodin, jakoby chodil do práce. To dokáže opravdu málokdo. Nikdo vás nekontroluje, chce se vám ještě spát, nemáte náladu, necítíte se fit - on se důvod vždycky najde. Ale pan Vomáčka říkával: „Když chce člověk složit nějaký ten hit, tak musí psát písničky pořád.
Dobromila Lebrová: Edmond Rostand, francouzský dramatik a básník
Život velkého francouzského básníka Edmonda Rostanda je důkazem toho, jak může být zhoubná sláva. Na konci 19. století, kdy napsal nejvíce svých děl, byl protipólem naturalismu - tehdejšího směru ve francouzské literatuře. Byl idealistou a romantikem, usilujícím o návrat ušlechtilých ideálů do francouzské kultury.
Josef Krám: Byl Ferda Mravenec v Rychnově aneb Kant po Rychnovsku
Ondřej Sekora se dostal do Rychnova 13. července 1926 jako redaktor Lidových novin, aby pro ně zpravodajsky pokrýval cestu Tomáše Garrigua Masaryka do východních Čech 10. – 13. 7. od Chlumce nad Cidlinou po naše město, kde prezidentova návštěva vyvrcholila. Ověření faktu, že O. S. v Rychnově byl, mělo trochu komplikací.
Břetislav Kotyza: Přeji dobrý den, pane Miroslave...
Autíčko bylo zaparkováno ve stínu hangáru, vonělo novotou a čímsi zvláštním, a mně bylo "cizími strýci" dovoleno hračku obdivovat, hladit, usednout za volant. Byli to tehdy ještě mladí komerční inženýři Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund, kteří způsobili malému klukovi hluboký zážitek, zapsaný do jeho srdéčka dodnes.
Jan Drocár: Miroslav Ondříček - kameraman (2)
Po následném pečlivém prostudování úplné filmografie tohoto kameramana mi jistě dáte za pravdu, že je opravdovým mistrem ve svém oboru. "Patřím ke generaci filmových dělníků, kteří pro zdar filmu cokoliv oddřou a naplno si to prožijí."
Jan Řehounek: První český arcibiskup, který vyšel z lidu
Letos v dubnu uplynulo sedmdesát pět let od smrti prvního českého arcibiskupa bez šlechtického predikátu, který vyšel z lidu, Františka Kordače. Do své funkce byl jmenován před devadesáti lety – 16. září 1919. František Kordač se jako první z českých církevních představitelů otevřeně postavil za osobnost Jana Husa. Byl mimořádnou osobností, pevných morálních zásad, kvůli nimž byl donucen z arcibiskupského stolce odejít.